Jitka Škápíková. „…Prostě do mě tak dlouho hučeli, až jsem se nechala přesvědčit. Pak jsem toho hořce litovala, ale už bylo pozdě.“ Říká jedna z účastnic ojedinělé akce, kterou loni v létě uspořádala Liga lidských práv. Rozhodla se upozornit na problém u nás dosud právně ne zcela dořešený: odškodnění žen, které byly přinuceny ke sterilizaci. Ženy, kterým bylo z nejrůznějších důvodů odňato to nejcennější – mateřství – připraví pod vedením zkušených lektorek divadelní představení, v němž odhalí své životní příběhy. Dokument připravila autorka a režisérka Jitka Škápíková. Dramaturgická spolupráce Britt Jensen. Dramaturg Daniel Moravec. Zvuk a střih Karolína Škápíková. Hudba Jan Neruda.
Účinkují koučky a divadelní lektorky Petra Drahanská a Simona Trávníčková, právnička z Lidy lidských práv Kateřina Červená, Nataša Botošová, Soňa Karolová, Olga Jonášová, Elena Gorolová, Táňa Červená a autorka a režisérka Jitka Škápíková.
Natočeno červen 2016. Premiéra 2. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). K poslechu zde.
Lit.: Škápíková, Jitka: Říkali jim, že to není natrvalo. Osudy žen, které donutili ke sterilizaci. Naposledy ještě v roce 2007. In web ČRo 2 Praha, březen 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dokument upozorňuje na jeden náš nedořešený problém: odškodnění žen, které byly přinuceny ke sterilizaci. Ženy, kterým bylo z nejrůznějších důvodů odňato to nejcennější – mateřství – připravily pod vedením zkušených lektorek divadelní představení a odhalily v něm své životní příběhy.
Neví se přesně, kolik žen u nás bylo přinuceno ke sterilizaci. Někdy šlo patrně o celé městské čtvrti. Poslední známý případ je z roku 2007. Zejména před rokem 1989 byly ženy sterilizovány pod tlakem sociálních pracovnic. Ty jim nabízely peníze. Nebo je strašily, že jejich děti budou mít problémy ve škole.
Někdy dokonce tvrdily, že sterilizace není natrvalo, že po čase budou moci zase otěhotnět. Poskytování dávky sociální péče (jednorázového příspěvku ženám po sterilizaci) bylo pak upraveno metodickým pokynem MPSV z roku 1973, po roce 1988 vyhláškou MZSV:
Z vyhlášky MPSV
„…za účelem dosažení příznivého populačního vývoje, tj. zejména rození dostatečného počtu dětí, ale také dětí zdravých a v takových rodinách, které jim poskytnou vše k celkovému zdravému tělesnému a duševnímu vývoji a ke správnému zařazení do společnosti. O poskytnutí dávky rozhodne národní výbor po zvážení všech důležitých skutečností, jež způsobují nepříznivou situaci rodiny, zejména schopnost rodičů o děti pečovat, zdravotní stav jednotlivých členů rodiny, rození dětí zdravotně postižených, počet nezaopatřených dětí, podmínky, ve kterých rodina žije, včetně účelnosti využití dávky.“
Případy „promlčeny“
V dochované zdravotnické dokumentaci některých sterilizovaných žen se v kolonce „odůvodnění žádosti“ můžeme dočíst: „sociální indikace – Romo“. Druhá varianta byl komplikovaný porod, kdy byl indikován císařský řez. Ve stresové situaci byly ženy konfrontovány s kusem papíru, na němž bylo něco napsáno. A někdy ani to ne.
Vynucené sterilizace řešil i ombudsman. Podal několik desítek trestních oznámení, ale policie všechny odložila. K žádnému pochybení prý nedošlo. Dnes jsou z právního hlediska tyto případy promlčené. Cílem žen je dosáhnout přijetí nového odškodňovacího zákona, který jim přizná plošně odškodnění.
Příběhy, které (ne)začaly
Divadelní představení Příběhy, které (ne)začaly, jehož cílem bylo na problém upozornit co nejširší veřejnost, se konalo 9. června 2016 v Kulturním centru Cooltour v Ostravě. Dokument zachycuje vznik právě tohoto představení.
„Prostě do mě tak dlouho hučeli, až jsem se nechala přesvědčit. Pak jsem toho hořce litovala, ale už bylo pozdě. Od té doby už nic nebylo jako dřív, už jsem se nikdy necítila jako žena. “
účastnice akce Ligy lidských práv
(…)
