Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 20. 5. 1957 (Praha III, 20:50 – 21:22 h.).
Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 20. 5. 1957 (Praha III, 20:50 – 21:22 h.).
Chvilka satirické poesie z per sovětských autorů. Pořad připravil a verše přeložil Václav Daněk.
Recitují Josef Chvalina a Josef Červinka.
Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 20. 5. 1957 (Praha I, 22:50 – 23:05 h.).
Hovoří dr. Václav Kazda (Biologický ústav ČSAV).
Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 20. 5. 1957 (Praha I, 12:00 – 12:15 h.) v cyklu Věda pomáhá zemědělské praxi.
Prospívá Slovanské epopeji Alfonse Muchy cestovat po Asii? Moderuje Petr Dudek.
Hovoří pražský radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) a vnuk Alfonse Muchy John Mucha.
Natočeno 2017. Premiéra 16. 2. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.
Lit.: Dudek, Petr – Čihák, Ondřej: Dědeček nikdy nechtěl, aby Slovanská epopej kamkoli cestovala, tvrdí John Mucha. In web ČRo Plus, 16. 2. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je správné odesílat Muchovu Slovanskou epopej na výstavu do Japonska a případně do Číny? A proč proti vývozu protestuje část odborné veřejnosti?
„Jsem pro, aby byla Slovanská epopej v Japonsku a Číně představena,“ uvedl v pořadu Pro a proti pražský radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL).
Podle něj když Alfons Mucha toto dílo tvořil, tak počítal s tím, že má epopej být kulturním dědictvím České republiky i jejím propagátorem. (more…)
Host: novinář a spisovatel Vladimír Ševela. Českého krtka v CIA si v Americe spletli s Václavem Klausem, říká autor knihy. Moderuje Jiří Holoubek.
Natočeno 2017. Premiéra 11. 3. 2016 (ČRo 2 Praha, 11:34 h). Repríza 13. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 14:55 h). K poslechu zde.
Lit.: Holoubek, Jiří – Taud, Rostislav: Rino – příběh špiona. Vysvětlení všech událostí a jmen kolem českého agenta v CIA Karla Köchera, kterým jste v dokumentu nerozuměli. In web ČRo 2 Praha, 13. 2. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ráno 17. listopadu 1989 vysílala americká televize rozhovor s Köchrem. „Moderátoři tam s nadsázkou řekli, že možná bude českým premiérem. Když pak viděli v Občanském fóru Václava Klause, tak se zděsili, protože fyzicky jsou si podobní.“
Sex, peníze, lži a intriky. Vše přehledně vysvětluje Vladimír Ševela, autor knihy Český krtek v CIA a novinář, který se na dokumentu sám podílel.
Most Glienicker Brücke mezi Berlínem a Postupimí. Na jednom konci stojí špión StB a KGB Karel Köcher, odsouzený v USA na doživotí. Na druhém sovětský disident Anatolij Ščaranskij. Výměna začíná. Brzy se domů vrátí zatím jediný zahraniční agent, kterému se podařilo proniknout do CIA.
„V USA o něm dodnes mluví s profesním uznáním. U nás je to negativní postava. Měl dvakrát konflikt s rozvědkou. Rozešel se s ní. Prohlásili ho za zrádce. Když nastoupil do CIA, tak už po 14 dnech psal stížnost, že je nespokojený s pozicí, kterou tam má,“ popisuje novinář Vladimír Ševela. (more…)
Byl postup Andreje Babiše s korunovými dluhopisy trikem, jak si optimalizovat daně? Je rozumné navrhnout jejich zdanění? Nebo by stačilo, aby jejich vydávání prověřila finanční správa? Hostem je ekonom a jeden ze zakladatelů strany Realistů Pavel Kohout. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2017. Premiéra 15. 2. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.). K poslechu zde.
Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Pavel Kohout: Andrej Babiš využil daňové výhody. Bylo to legální, ale ne hezké. In web ČRo Plus, 15. 2. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ne vše, co je legální, je zároveň hezké. Žádný zákon s odpuštěním nezakazuje se při jídle rýpat v nose, ale hezké to není.
Byl postup Andreje Babiše s korunovými dluhopisy trikem, jak si optimalizovat daně? Kdo další tak učinil a nedal k tomu návod náhodou stát sám?
„Andrej Babiš využil daňové výhody, která zde legálně existovala,“ říká ekonom Pavel Kohout. „Ale ne vše, co je legální, je zároveň hezké. Žádný zákon s odpuštěním nezakazuje se při jídle rýpat v nose, ale hezké to není,“ dodává.
Babiš prohlásil, že na svém postupu nevidí nic nelegálního ani špatného. Korunové dluhopisy prý stejně jako on nakoupilo dalších 70 tisíc lidí. „Mám ale za to, že tady se jednalo o lidi, kteří nakupovali státní korunové dluhopisy. Mohlo se samozřejmě jednat o manažery firem, kteří si takto nechávali vyplácet odměny, ale v takovém případě nemám představu, kolik jich mohlo být,“ namítá Kohout. (more…)
Florian Zeller. Rozhlasová hra. Komedie o nevěře, ve které je umění lhát dovedeno k dokonalosti – v nepřehledné síti polopravd a předstírání, do které je zapletl jeden z nejhranějších současných francouzských dramatiků. Překlad Michal Zahálka. Dramaturgie Renata Venclová. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkují Ivan Trojan, Dana Černá, Helena Dvořáková a Hynek Čermák.
Natočeno únor 2017. Premiéra 20. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Hra pro tento večer. Repríza 22. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h).
Lit.: Korcová, Lucie: Lež a nevěra jako téma rozhlasové hry. In web Česká televize, 14. 2. 2017 (videoreportáž). – Cit.: Hru plnou lží, která nese trochu posměšně název Pravda, připravuje stanice Českého rozhlasu Vltava. Autorem je francouzský dramatik Florian Zeller.
Lit.: Zahálka, Michal: Florian Zeller: Pravda. In web ČRo 3 Vltava, 18. duben 2017 (článek+ video z natáčení). – Cit.: Komedie o nevěře, ve které je umění lhát dovedeno k dokonalosti. Ivan Trojan, Dana Černá, Helena Dvořáková a Hynek Čermák v nepřehledné síti polopravd a předstírání, do které je zapletl jeden z nejhranějších současných francouzských dramatiků.
Je pravda sama o sobě vždy kladná hodnota? Nebo se její znaménko mění v závislosti na velikosti katastrofy, kterou by mohla způsobit v našich vztazích? Má vůbec smysl operovat na poli milostných a manželských vztahů s tak proměnlivými veličinami, jako jsou pravda a lež? Kdo dokáže rozlišit, kde končí jedna a začíná druhá? S těmito otázkami si ironicky pohrál francouzský dramatik Florian Zeller v komedii o dvou manželských párech, které dal trochu potměšilý název Pravda. Přitom se v ní samozřejmě lže jako o závod.
Michel, hlavní hrdina Zellerovy komedie, vstupuje do hry jako člověk, který si pravdu musel odepřít. Jinak by těžko mohl ustát situaci, ve které už půl roku podvádí manželku se ženou svého nejlepšího přítele. Lhát na obě strany považuje za svou povinnost a samozřejmě i za projev ohleduplnosti, nechce přece zbytečně ublížit lidem, na kterých mu záleží. S touhle morálkou nemá Michel problémy, dokud má pocit, že je pánem nad situací. Rád si ve vztahu k ostatním připadá jako ten, kdo je vždycky o krok napřed, kdo ví víc než ostatní. Ani trochu však není připravený na možnost, že by se karta mohla obrátit, když události kolem jeho nevěry naberou nečekaný spád.
Zellerovy hry často sledujeme subjektivníma očima konkrétního hrdiny a stejně jako jeho postavy máme i jako diváci často potíž rozlišit, co je zdání a co skutečnost, co pravda a co lež. To platí i pro komedii Pravda, kterou sledujeme z Michelovy perspektivy. Svou hlavní postavu a s ní i publikum Zeller postupně zaplétá do sítě polopravd a předstírání, takže na konci máme pocit, že pravda může být všechno nebo taky nic z toho, co si postavy navzájem říkají.
Tomuto autorskému záměru plně slouží i formální stránka hry, komedii tvoří sedm Michelových dialogů s ostatními třemi postavami, víc než dvě osoby se v ní nikdy navzájem nesetkají. Žádná objektivnější realita se tím pádem nemá šanci ve hře ustavit, naopak, pravda je tu vždycky jen momentální, závislá na tom, co postavy o povaze svých vztahů a citů zrovna tvrdí.
České divadlo objevilo Florian Zellera (*1979) zejména díky překladateli jeho prvních her Julku Neumannovi. Tragikomedii Ten třetí, s níž pětadvacetiletý Zeller na divadle (už jako autor dvou oceňovaných románů) roku 2004 debutoval, uvedlo už v roce 2006 v režii Petra Štindla královéhradecké Klicperovo divadlo v hlavní roli s Pavlou Tomicovou. Tentýž inscenační tým se o sezónu později potkal i s další hrou Kdybys umřel, v Chebu byla v režii Jiřího Honzírka k vidění hra Kolotoč a na podzim 2015 se opět ve Štindlově režii českému publiku poprvé představily hry Oteca Matka ve dvojinscenaci Městského divadla Kladno. Krom toho má Zeller s českou kulturou ještě jednu spojitost: osobně se přátelí s Milanem Kunderou a ve svých prózách (zejména v posledním románu Rozkoš, 2012) na něj s oblibou odkazuje.
Pravda, která patří spolu s Otcem a Matkou k nejúspěšnějším a nejčastěji inscenovaným autorovým textům, se poprvé hrálaroku 2011 v pařížském Théâtre Montparnasse. Hlavní roli Michela v ní vytvořil věhlasný filmový a divadelní herec Pierre Arditi. Pro něj napsal Zeller i hlavní roli ve hře Lež (2015), která s Pravdou tvoří půvabný diptych.
Daniel Kupšovský. Rozšířený jev současné sexuálně aktivní generace lidí z měst. Nekonečné sexuální možnosti díky smartphonovým seznamovacím aplikacím. Inspirace z porna. Relaxační a stimulační drogy ke koupi od kamarádů. Viagra předepsaná od sexuologa. Jeden orgasmus je jen začátek. Pohlavně přenosné choroby jsou samozřejmost. Sex na vlastní zodpovědnost. Není koho vinit. Hygienická stanice provádí depistáže. Zjišťuje kdo, koho infikoval. Chemsex je u vás ve městě.
Natočeno 2017. Premiéra 19. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h). K poslechu zde.
Následovalo Noční Mikrofórum. Moderuje Dan Moravec. Host: RNDr. Michal Pitoňák, výzkumný pracovník, Centrum epidemiologického a klinického výzkumu závislostí v Národním ústavu.
Lit.: Kupšovský, Daniel: Sem sjetej a nadrženej. Máš čas:-) Láska, chemsex a něžnosti na prahu 21. století. In web ČRo 2 Praha, 19. 2. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sex ve 21. století zatím vedle báječných možností produkuje i drogově závislé, kteří po vyléčení infekcí i samotné závislosti už většinou nikdy nedokážou mít sex. Sex za střízliva je totiž nebaví.
Kolik lidí bylo ve 20. století počato pod vlivem alkoholu? Mladá generace dnes začíná sexuálně žít v průměru od 16 let. Sex před svatbou je podmínka. Sexuální praktiky se učí z pornofilmů a sexuální partnery hledají přes smartphonové aplikace. A protože taky chtějí ztrácet zábrany, vyměnili alkohol za drogy.
Život je dnes jiný než dřív. A s novými možnostmi přicházejí také nová rizika. Řada lidí má z dob svobodných 90. let zkušenosti s tanečními drogami a raději sáhne po extázi nebo MDMA, než aby se tlumili alkoholem. Před pěti lety přišel fenomén chemsex, užívání drog za účelem zpříjemnění sexuálních praktik.
Fenomén chemsex
Množí se případy pacientů, kteří mají jak nějakou pohlavní nemoc, tak závislost na drogách. V dubnu 2016 se na konferenci v Londýně odborníci shodli, že za tím stojí nové drogy, které už na rozdíl od 90. let nevycházejí z taneční scény.
Sexuální kódy smartphonové generace
Chems
H&H (high and horny = sjetý a nadržený)
PnP (party and play = párty a hraní si)
Tyto drogy jsou výhradně součástí domácích večírků svolaných přes smartphonové seznamovací aplikace. Pomocí „kódů“ zvou uživatele do soukromých bytů, kde pak dostanou nové drogy jako GHB (tekutá extáze) a Mefedron (mňau mňau), ale i Ketamin, MDMA, Pervitin a amfetaminy.
Chemparty rizikové pro gaye a lesby
Chem Parties se (podobně jako swingers parties) účastní všechny vrstvy obyvatelstva. Nejvíce rizikový je ale chemsex pro gaye a lesby. Tento jev specialisti na duševní zdraví vysvětlují tím, že homosexuálové nemají možnost seznamovat se tak snadno jako heterosexuálové. Přirozeně tak tíhnou k seznamovacím aplikacím. Tam odpadá možnost oslovit někoho, kdo je jiného zaměření než homosexuálního.
Zároveň mají gayové a lesby častější výskyt sebedestruktivních vzorců chování z důvodu své diskriminace a stigmatizace v pubertě, zavržení rodinou nebo společností. Často se k hromadnějším akcím uchylují také z důvodu anonymity. Kvůli vypěstovanému studu z vlastní sexuality mají pocit, že se ve větší skupině snadněji ztratí.
Typický průběh
Průběh životního cyklu účastníka takových párty se pak dost často opakuje. Začíná to mejdanem v pátek nebo v sobotu večer. Během víkendu se pak vyzkouší několik tlumivých i povzbuzujících drog a vystřídá několik partnerů či partnerek. V té době má dotyčný/dotyčná ještě snahu dodržovat zásady bezpečného sexu a udržet se v bdělém stavu. Končí obvykle v neděli, protože v pondělí musí do práce.
Abstinenční příznaky z odbourávajících se drog se dají první dva dny v práci bez problémů překonat. Z víkendových akcí se ale velmi často po několika týdnech a měsících stávají prodloužené víkendy, kdy si člověk v pátek vezme dovolenou a v pondělí se hodí marod, aby se stihl vyspat. Další dva dny v práci se po třídenním mejdanu už dají přežít stěží. A v ten moment si experimentátor/ka nasadí GHB jako lék na spaní a pervitin jako lék na vyšší pracovní výkonnost.
Stanou se obětí nedobrovolného sexu
Následující víkend se už těžko udrží celou dobu v bdělém stavu. Běžně se stává, že na večírku usne. V očích ostatních se tak promění v erotickou hračku. Stane se obětí nedobrovolného sexu, znásilnění. V tu chvíli ho/jí taky přestanou zajímat kondomy a zásady bezpečnějšího sexu. Po několika měsících přichází závislost, pohlavní nemoci (včetně syfilidy a HIV) a po hospitalizaci ztráta práce, přátel, v horším případě bydlení.
Některým (hlavně movitějším) jedincům se takovým koncům daří vyhnout. Pečlivě si vybírají kvalitu drog a kupují si i preventivní léky. Ať už injekce antibiotik, které je ochrání před syfilidou a ostatními bakteriálními infekcemi, nebo pre-expoziční profylaktika (PrEP), které je ochrání před virem HIV. Většina účastníků se ale nevyhne víceméně zlému konci.
Chemsex se nevyhýbá ani českým městům
Podobné byty se dají najít v Praze i v Brně a stávají se atraktivní alternativou vůči ubývajícímu počtu klubů pro LGBT komunitu. „Byla tam divná atmosféra. Ale já zůstal. Neodešel jsem,“ vypráví pražský grafický designér Dan, který se k chemsexu dostal náhodou. Podobně jako většina ostatních. Následná pohlavní choroba pro něj byla vystřízlivěním.
Prevence chems v ČR
Prevencí v oblasti chemsexu a pohlavně přenosných infekcí se u nás zabývá Česká společnost AIDS pomoc. Snaží se i snížit rizika přenosu HIV u takových případů. Hygienická stanice hlavního města Prahy o případech chemparties ví a přes zjišťování cesty pohlavní infekce (tzv. depistáž) se snaží zjistit zdroje nákazy. U nedávné kauzy 30 trestních oznámení z šíření pohlavní choroby se ale nepodařilo prokázat žádný konkrétní zdroj a všechny případy se uzavřely bez obvinění. V současné době Česká společnost AIDS pomoc prosazuje schválení pre-expozičních profylaktik (PrEP) jako léku pro lidi s rizikovým chováním. Ministerstvo zdravotnictví ČR to ale zatím stále z moralistních důvodů považuje za vstupenku k nezodpovědnému sexuálnímu chování a PrEP uvést na český trh nechce.
Rozhlasové pásmo z šachových novel Stefana Zweiga a Thomase Glavinice připravil Ludvík Němec. Režie Radim Nejedlý.
Účinkují Martin Siničák, Jiří Valůšek, Martin Sláma a Zdeněk Truhlář.
Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 19. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 49 min.) v cyklu Rakouský rok a Schůzky s literaturou.
Saila Susiluoto. Literárně-hudební pásmo z poezie finské básnířky. Z vlastních překladů připravila Jitka Hanušová. Režie Petr Mančal.
Účinkují Marek Holý, Tereza Dočkalová a Lucie Trmíková.
Natočeno 2017. Premiéra 19. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Souzvuk.
Pozn.: Saila Susiluoto (1971), možná nejvýraznější osobnost střední generace současné finské poezie. Zpočátku tvorby psala zejména básně v próze, postupně přešla k volnému verši a nadále experimentuje s formou i hranicemi žánrů. Její poezie se vyznačuje bohatou imaginací, dialogičností a také důrazem na rytmus, který obzvlášť vyniká při autorčině živém přednesu. Dosud publikovala sedm sbírek: Siivekkäät ja Hännäkkäät (Okřídlení a ocasovití, 2001), Huoneiden kirja (Kniha pokojů, 2003), Auringonkierto (Rotace slunce, 2005), Missä leikki loppuu (Kde končí hra, 2007), Carmen (2010), Dogma (2012), Ariadna (2015). Poslední jmenovaná je knižní mutací multimediálního projektu Antikythera (aplikace na iPad, 2015).
Překlady podpořil Český literární fond.
Powered by WordPress