Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

O hororových a fantaskních povídkách argentinské autorky Co nám oheň vzal (Mariana Enríquezová) debatuje Anežka Charvátová, překladatelka knihy Lada Hazaiová a hispanista Vít Kazmar.

Natočeno 2016 (?). Premiéra 2. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.). Repríza 10. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).

Procházky dějinami rakouské kinematografie. Připravili a uvádějí Tomáš Pilát a Josef Vomáčka.

Natočeno 2016. Premiéra 2. – 6. 1. 2017; 9. – 13. 1. 2017; 16. – 20. 1. 2017; 23. – 27. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:20 h.) v cyklu Rakouský rok.

Obsah: 1. U startu – Sascha Kolowrat. – 2. Rozjezd – Wochenschau, Monumentální filmy. – 3. Velcí tvůrci slavných počátků a děl. – 4. Významná filmová spojení mezi Německem a Rakouskem – 5. Zvukový film a jeho rakouské hvězdy. – 6. Nevratné ztráty třicátých let – odchody rakouských filmařů. – 7. Čtyři desetiletí Heimat-filmu. – 8. Willy Forst jako interpret a tvůrce hudebních životopisných filmů a operet. – 9. Jarmila Novotná a jiní pěvci v rakouském filmu. – 10.Léta 1939-1945 a těsně po válce. – 11. Romy Schneider, herečka. – 12. Zpodobnění Rakouska v zahraničních filmech. – 13. Sociálně-politické evokace v rakouském filmu. – 14. Nezvratné ztráty rakouského filmu 2.  15. Velké rakouské koprodukce. – 16. Michael Haneke, režisér. – 17. Ulrich Seidl, režisér. – 18. Rakouský dokument. – 19.  Rakouský film v podání žen. – 20.  Současná rakouská kinematografie.

Lit.: -jk- (= Kamen, Jiří): Rakouský rok na Vltavě. V roce 2017 vás provedeme tím nejlepším z rakouské kultury. In web ČRo 3 Vltava, leden 2017 (článek). – Cit.: Pod titulem Rakouský bude Český rozhlas Vltava po celý rok 2017 uvádět literární, dramatické, publicistické, dokumentární a hudební pořady, věnované kultuře, umění a historii Rakouska a také vztahům této země s českou společností a kulturu dnes i v minulosti. K tomuto projektu přistupujeme po obdobných prezentacích italské, francouzské, španělské a anglické kultury a jazyka.

Tento projekt chystáme s vědomím dějinných, kulturních a také lidských souvislostí našich dvou národů, které tři sta let žili ve společném státě, což zanechalo nesmazatelnou stopu v naší paměti. Rakousko zaujímá v dějinách, ale i v současnosti České republiky velmi ojedinělé místo. V programových záměrech stanice Vltava po roce 1989 je vědomí česko-rakouské vzájemnosti zřejmé, a to nejen v soustavném uvádění rakouské hudby a literatury, informováním o rakouských kulturních událostech v našem vysílání, ale také například v realizaci celodenního vysílání o evropské kulturní metropoli Vídni v roce 1995. Při přípravě těchto projektů jsme spolupracovali s rakouskými institucemi působícími u nás .  (more…)

Patří dotační kauza Regionálního operačního programu Severozápad s 24 obviněními a škodou 14 miliard korun do minulosti, jak tvrdí premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka? Nebo předseda strany nese za své spolustraníky i po letech odpovědnost? 

Hovoří poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna a senátor za Starosty a nezávislé Jan Horník. Moderuje Veronika Sedláčková.

Natočeno 2017. Premiéra 2. 1. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Životní příběh českého filozofa očima jeho žáků, rodinných příslušníků, odborníků.  Připravili Vladimíra a Viktor Bezdíčkovi. Technická spolupráce Petr Janečka.

V pořadu hovoří Ivan Blecha, Ivan Chvatík, Františka a Jan Sokolovi, Zdeněk Pinc a Zdeněk Šesták.

Natočeno 2016. Premiéra 2. – 6. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) k 40. výročí vzniku prohlášení Charta 77.

Lit.: anonym: Jan Patočka: Životní příběh českého filozofa očima jeho žáků, rodinných příslušníků, odborníků. In web ČRo 3 Vltava, leden 2017 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Spolu s významným výročím Charty 77 se připomíná i úloha filosofa Jana Patočky (1907-1977) jako jednoho z prvních mluvčích a duchovních otců této občanské akce. Patočka je ale také osobnost, která je ve svém oboru spojena s navázáním na světový proud a překročením a oživením úzkých lokálních poměrů.

Zároveň po několika myslitelích, kteří ve filosofii aspirovali na mezinárodní pozornost, jako J. A. Komenský či T. G. Masaryk, je právě on tím, kdo dnes dosahuje zaslouženého věhlasu, a z okruhu badatelů, kteří navázali na dědictví filosofa Edmunda Husserla, patří k těm významnějším, kteří jeho fenomenologii rozvinuli originálním způsobem a přinesli do ní nové impulsy.

Patočkův život odráží v mnohém peripetie 20. století. Jeho univerzitní kariéra se rozbíhala natřikrát, vždy znovu v zárodku přervána nepříznivými událostmi velkých dějin: druhou světovou válkou, únorem 1948, srpnem 1968 a následnou normalizací. Přesto vystupuje ve vzpomínkách mnohých jako charismatický učitel, zejména zásluhou bytových přednášek a seminářů, a jeho pedagogická stopa je mimořádná. Jí, stejně jako Patočkovu životnímu příběhu a jeho myšlenkovému vývoji je věnováno pět dílů Osudů.