Eva Kantůrková. Skica k románu české spisovatelky o komunistickém vězení Přítelkyně z domu smutku. Připravila Marie Nováková. Režie Vít Vencl.
Účinkuje Johana Tesařová.
Natočeno 2016. Premiéra 3. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h) v cyklu Kabinet a (77) k 40. výročí prohlášení Charta 77. Repríza 8. 5. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23:00 h.); 9. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Lit.: Nováková, Marie: Eva Kantůrková: Dům smutku. Skica o komunistickém vězení. In web ČRo 3 Vltava, 9. červenec 2021 (článek). – Cit.: Výslechy, ztráta soukromí, šikana a ponižování. Jaké dopady má uvěznění na člověka? (…)
V roce 1981 byla prozaička, scenáristka a signatářka Charty 77, na základě politicky motivovaného trestního stíhání obviněna z podvracení státu a donucena k nástupu do vazební věznice v pražské Ruzyni. Téměř rok byla držena na místě, kde, jak říká, je všechno obráceno proti člověku. Vězeňkyně jsou podrobeny neustálé šikaně, osobním prohlídkám, ponižování. Celý systém věznice je navržen a veden tak, aby člověka izoloval, zbavil důstojnosti a zadusil v něm veškeré lidství. Je prostředím paradoxu, kde jedním z nejnebezpečnějších nepřátel se člověku stává naděje, je opravdovým domem smutku.
Právě tak Kantůrková vězení nazývá ve stejnojmenné povídce. Zatímco ve slavnějším románovém zpracování svých zkušeností z Ruzyně Kantůrková představuje své přítelkyně ze společných cel, v povídce Dům smutku se zaměřuje na vykreslení portrétu samotného uvěznění a jeho dopadu na člověka. (…)