Připravila Martina Mašková. Sváteční Den je dnes netradičně věnován hudbě vánočního času ve čtyřech historických obdobích.
Hosty jsou David Eben, Jiří Tichota, Michael Pospíšil a Jaroslav Krček.
Natočeno 2016. Premiéra 26. 12. 2016 (ČRo Plus, 17:06 h.; 51 min.).
Připravila Jana Vašatová. Průvodní slovo Karel Milota.
Interpretuje Vladimír Ráž.
Natočeno v roce 199? (61 min.). Repríza 26. 12. 2015 (ČRo Vltava, 13:00 h.) v cyklu Euphonia.
Kdo nese vinu za smrt asi 400 tisíc lidí ve válce v Sýrii, která trvá už šestým rokem? Moderuje Veronika Sedláčková.
Hovoří europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09) a novinářka z Literárních novin Tereza Spencerová.
Natočeno 2017. Premiéra 4. 1. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: To, že situaci v Sýrii kočíruje Rusko, je naše diplomatická prohra, tvrdí Tereza Spencerová. In web ČRo Plus, 4. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už v polovině tohoto měsíce by se mohly uskutečnit mírové rozhovory o Sýrii pod taktovkou Ruska, Turecka a Íránu. Podle agentury Reuters plánovaná dohoda o příměří počítá s rozdělením válkou sužované země na neformální zóny vlivu. U jednacího stolu se zprvu nepočítá se zástupci Spojených států amerických ani Evropské unie. Má takový postup na úspěch?
„Příměří je vždy lepší než válka,“ uvedl v pořadu Pro a proti europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09).
Podle něj ale jistá podoba války budou v regionu setrvávat. „Vymýtit terorismus je obtížné. Občanská válka může skončit, ale boj proti teroru může pokračovat.“
Jak vidí politik budoucnost regionu? „Pokračuje tradiční rozpad Osmanské říše, takže se bude rozkládat i Sýrie. Jestli se podaří udělat federaci, nebo budou různé způsoby autonomie, to nevím… Nevíme, jakým způsobem byla smlouva o příměří postavena, ani kdo ji podepsal,“ připomněl politik. (more…)
Přemysl Hnilička
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 1/2017)
Když v roce 1985 nastoupil po několika starých (a velmi rychle umírajících) soudruzích „mladý“, čtyřiapadesátiletý Michail Gorbačov, zavanul ze zatuchlého Sovětského svazu náhle svěží vítr. Říkalo se mu perestrojka a měl (pro SSSR a později pro celý socialistický blok) znamenat pokus o reformaci stagnujícího komunistického systému. Jenže ve skutečnosti tahle „generální oprava“ znamenala spíše rozklížení – pro nás pro všechny naštěstí.
Perestrojka (též zvaná glasnosť) se s několikaletým zpožděním dostala i k nám a tak se museli i naši vládnoucí soudruzi neradi smiřovat s tím, že jsou částečně kritizovatelní (samozřejmě pouze do určité „šarže“, jak jinak). Tento trend se začal objevovat i v umění: filmy jako Kam pánové, kam jdete? nebo Dobré světlo odhalovaly maloměšťáckost socialismu i další jeho vady.
Perestrojkové hry se objevily i v rozhlase. Asi nejdále se podařilo zajít Janu Vedralovi v textu Delfy : Rozhlasový spotřební Oidipús (psali jsme o něm v čísle 46/2014). Autoři i dramaturgové však stále řešili zásadní otázku: kam až se může zajít? Co si můžeme dovolit? Měli před sebou stále ještě odstrašující případ dramaturga Ivana Škapy a jeho inscenace Klaunů a vlastenců (Jiří Just, 1982), kterou vedení zuřivě zkritizovalo a Škapu vyhodilo.
Typickým produktem této nejistoty je rozhlasová satira Jiřího a Dagmar Průšových Tíživé sny účetního Koláčka (1989). Groteska „o muži, který byl tak zvyklý nevyjadřovat své názory, že když už to jednou udělal, utrpěl duševní trauma“, měla premiéru 12. července 1989 a do titulní role obsadil (tehdy ještě v rozhlase hostující) režisér Ivan Chrz herce Jiřího Lábuse.
Pan účetní Koláček měl prostě při důležité poradě smůlu: odháněl mouchu zrovna ve chvíli, kdy vedení podniku očekávalo diskusi. Pro soudruha ředitele je to ovšem jasné: Koláček se hlásí o slovo! Nesmělý účetní zpočátku mluvit nechce, ale po chvíli se rozmluví – až příliš. Jeho kritické postřehy vzbudí v okolí až nežádoucí zájem: konformní kolegové ho považují za hrdinu, který „jim“ to konečně řekl, ředitel se ho chce při nejbližší příležitosti zbavit tím, že ho „vykopne“ výš – a nešťastný antihrdina náhle neví, jak se z nečekané situace dostat. V noci se mu zdají katastrofické sny, v nichž mu je vystaven tak kladný posudek, že jej nikde nechtějí přijmout: kdo by chtěl úředníka, který je čestný, pracovitý, poctivý, nemá milenku ani manko, je příliš mladý, takže nemohl být za války kolaborant, ba ani v osmašedesátém se nezapletl, protože zatímco ostatní demonstrovali, on jim připravoval výplaty. (more…)
Ondřej Hanslian. Minutová hra. Režie Štěpán Vranešic.
Účinkují Johny Horák a Šimon Bilina.
Natočeno 2016. Premiéra 5. 1. 2017 (Rádio R, 18:00 h.) v cyklu Minutky na Rádiu R. K poslechu zde.
Jaromír Tomeček. Povídka. Režie Petr Adler.
Čte Jiří Pick.
Natočeno do roku 1983. Repríza 10. 8. 1989 (Praha, 9:30 – 9:45 h.).
Příběhy všední statečnosti. Udělal by to každý – říkají dva nositelé medailí Za záchranu života Richard Kramoliš ze státního podniku Loana v Rožnově pod Radhoštěm a Helena Dušková, studentka gymnázia v Jičíně. Připravila Dagmar Jáňová.
Natočeno 1989. Premiéra 10. 8. 1989 (Praha, 8:00 – 8:30 h.).
Nad literárními hesly připravovaného kulturně historického slovníku západních Čech. Připravili Viktor Viktora a Zbyněk Ungr. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkují Ilona Vaňková, Tomáš Šolc, Jan Gross a Jaroslav Konečný.
Nastudovala Plzeň v roce 1989 (?). Premiéra (?) 9. 8. 1989 (Vltava, 22:30 – 23:20 h) v cyklu Chuť domova.
Připravila dr. Jiřina Jirásková.
Natočeno 1989. Premiéra 9. 8. 1989 (Hvězda, 22:33 h). Repríza 13. 8. 1989 (Hvězda, 22:33 h).
… aneb Jak se natáčelo na Střeleckém ostrově v Praze. Připravili Ivan Rössler a Ivan Holeček. Režie Ivan Holeček.
Účinkují Jan Krytinář a další.
Natočeno 1989. Premiéra 9. 8. 1989 (Vltava, 13:00 – 14:00 h). Obnovená premiéra 16. 3. 2018 (ČRo Rádio Retro, 3:02 h) v rámci pořadu Rádio Retro – Osudové osmičky. Repríza 30. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument pro pamětníky, uvádějí Tomáš Černý a Viola Ježková.
Pozn.: Tomáš Černý v programu Rádia Retro uvádí rok 1988 a premiéru 9. 8. 1988.
Pozn.: Doslova zjevením a signálem proměny doby se ve druhé polovině osmdesátých let stal svobodomyslný nezávislý počin nazvaný Divadelní pouť. Ta je dodnes považována za průlom v oblasti divadelních projektů. Kramářské ležení na Střeleckém ostrově v Praze přitáhlo i redaktora Mikrofóra Ivana Rösslera a ten spolu s režisérem Ivanem Holečkem připravil stereofonní fíčr zachycující atmosféru Divadelní pouti. (anotace)
Divadelní poutě jakožto plenérové akce pouličního divadla začaly od roku 1985 intervenovat do pražského veřejného prostoru. Všehochuť zdánlivě „okrajových“ divadelních žánrů se každoročně konala na Střeleckém ostrově, kam také v roce 1988 zavítali redaktoři českého rozhlasu. Natočili stereofonní záznam, který svojí plastičností a bezprostředností vtahuje i dnešní posluchače do atmosféry důvtipné satiry a svobodomyslnosti.
Powered by WordPress