Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

43. díl z cyklu Historie českého zločinu. Případ, který se odehrával za 2. světové války a v prvních mírových dnech, nemá v historii zločinu obdoby. Spisovatel, který píše o mnoha krvavých zločinech, se náhle sám stává zločincem. I to podivné jméno si dal sám: Willibald Yöring. Tragikomický případ muže, který chtěl být někým jiným a miloval neuvěřitelné příběhy. Jeden z nich i prožil. Případ zpracoval Emil Hruška. Scénář Bronislava Janečková a Emil Hruška. Režie Vít Vencl. Zvuk Petr Šplíchal.

Účinkují Robert Jašków, Lada Jelínková, Stanislav Šárský, Kryštof Nohýnek, Tomáš Karger, Milan Stehlík, Zdeněk Dolanský a Radim Madeja.

Natočeno 2016. Premiéra 28. 12. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.)  v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 11. 7. 2020 (ČRo Plus, 13:05 h.); 12. 7. 2020 (ČRo Plus, 9:33 h.); 11. 4. 2025 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus – Slavní hochštapleři. K poslechu zde.

Lit.: Janečková, Bronislava – Taud, Rastislav – Hruška, Emil:  Vězení pro krále braku. Svérázný případ, který v historii českého zločinu nemá obdoby. In web ČRo 2 Praha, prosinec 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Grafoman, který si chtěl nechat pseudonym Göring. Udával, přiměl pražské úřady přejmenovat ulici v Praze po Karlu Mayovi. A po válce svou kolaboraci obhajoval plýtváním říšského papíru.

Václav Jelínek psal ve 20. a 30. letech minulého století pod jménem Sláva V. Jelínek a od roku 1943 jako Willibald Yöring. To v úporné snaze stát se Němcem se tak nechal i úředně přejmenovat, když mu nepovolili jméno Göring. Jako autor byl neuvěřitelně plodný (podívejte se na sbírku jeho knih) a „literární“ stopu zanechal i v kriminalistice.

Do doby nacistické okupace se politicky neangažoval. Ale svou velkou šanci ucítil po 15. březnu 1939, kdy se zcela ztotožnil s nacistickým režimem. Těžké časy pro něj začaly už v prvních mírových dnech roku 1945. Byl podezřelý z udavačství. Neprokázalo se ale, že by kvůli němu někoho zastřelili nebo poslali do koncetračního tábora.

Výjimečný případ

Podle § 11 tzv. Velkého dekretu (prezidentský dekret č. 16 z 19. června 1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) mu tak tedy hrozilo jen 5-10 let.

Yöringův případ rozhodně nebyl v té době ojedinělý z hlediska paragrafů, ale kvůli osobě pachatele a velmi svéráznému stylu obhajoby. Ta jakoby vycházela z Yöringových brakových románů. Tvrdil, že ve skutečnosti „pracoval“ protinacisticky, odbojově. A proto bylo třeba se k Němcům chovat naoko loajálně.

Svérázná obhajoba

Těžiště jeho „odbojové činnosti“ mělo být přímo v psaní: tím, že mu vycházelo tolik knih, se Němcům nedostávalo papíru na protičeské politické spisy. A pak taky prý do každé své knihy ukryl „odbojový jinotaj“.

„Pouze Vaše politika je správná. Bojovat, nevěřit, pracovat. (…) Píši jako váš obdivovatel o Německu jako vzoru a naučil jsem se milovat vůdce. Moje žena mi připravila velkou radost vaší fotografií pro moji pracovnu, kde nyní visí na čestném místě. Jsem šťasten, že můžeme žít ve století, kdy žije velký vůdce, slyšet jeho projevy, slyšet jeho milý a drahý hlas a být svědky velkého německého vítězství. Třikrát Sieg Heil vůdci.“
Z Yöringova dopisu K. H. Frankovi

Třeba v románu Pěstní právo se malá osada (německých!) rolníků vydává na dalekou cestu přes Ameriku. Výprava se ocitne v poušti. Všem hrozí smrt a jejich velitel pak jde bez koně, jídla, vody a všechny zachrání… Ta cesta, to měl být podle Jelínkových vlastních slov u soudu český stát z roku 1918. A ten velitel prezident Beneš.

Podmínečné propuštění

Soudní lékař v Jelínkově případě konstatoval poruchu osobnosti. Ale odmítl pokládat ho za „blázna“. Jelínek podle něj trpěl podrážděností, únavou, poruchami soustředění a vnitřním napětím, které nedokázal uvolnit, rozhodně ale plně odpovídal za své činy. V roce 1946 tak byl odsouzen na 8 let.

Ve vězení se Jelínek podle všeho choval vzorně. Vedl knihovnu a časopis. Proto taky bylo vyhověno jeho žádosti o podmínečné propuštění po 5 letech. V žádosti z roku 1954 směrované prezidentu Zápotockému prosí o šanci „k další etapě literární činnosti“.

Poslední literární „dílo“

Chtěl pracovat pro národ a podílet se na budování socialismu a míru. Na knižní pulty se už ale nevrátil. Za jeho poslední dobrodružné dílo proto lze označit jeho svéráznou, vlastní rukou psanou obhajobu, která tvoří součást soudního spisu.

O životě a díle jednoho z nevlivnějších íránských filmových režisérů a scenáristů (a také malíře, fotografa a básníka) Abbáse Kiarostamího (1940-2016) rozmlouvá Vladimír Hendrich. 

Hovoří filmový historik, publicista a vysokoškolský pedagoge Jaromír Blažejovský a umělecký ředitel Festivalu íránských filmů Kaveh Daneshmand.

Natočeno 2016. Premiéra 28. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).

Před 75 lety seskočilo na území Protektorátu Čechy a Morava sedm československých parašutistů. Byli mezi nimi i Jan Kubiš a Josef Gabčík, kteří v květnu 1942 zlikvidovali Reinharda Heydricha, jednoho z nejmocnějších mužů nacistického Německa. Obrázkové příběhy s bublinami nejsou určené jen dětem a náctiletým čtenářům, komiksům propadla i řada dospělých. Jak se daří komiksové tvorbě pro dospělé?

Natočeno 2016. Premiéra 28. 12. 2016 (ČRo Plus, 16:10 – 16:34 h.).

Česká ekonomika prožívá období růstu. Vydrží nám i v roce 2017? Robert Břešťan se bude ptát. Od povídat budou ekonomové, ale uslyšíte i názory politiků, zaměstnavatelů a zástupců zaměstnanců.

Natočeno 2016. Premiéra 1. dílu 28. 12. 2016 (ČRo Plus, 15:10 h).

V rakouském městečku Branau zbourají rodný dům Adolfa Hitlera. Prospěje to vyrovnání se s nacistickou minulostí Rakušanů? A jak se s komunistickou minulostí vyrovnáváme v Česku? Moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří výkonná ředitelka Platformy evropské paměti Neela Winkelmannová a místopředseda KSČM a historik Josef Skála.

Natočeno 2016. Premiéra 27. 12. 2016 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: -ves- (= Sedláčková, Veronika) a Čihák, Ondřej: Komunistická strana by měla začít tím, že se zruší, žádá aktivistka Winkelmannová. In web ČRo Plus, 27. 12. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rodný dům Adolfa Hitlera v dolnorakouském městečku Braunau am Inn čeká demolice. Vláda se obává, aby se z renesanční stavby nestalo poutní místo neonacistů. Může zbourání domu ohrozit vyrovnání rakouské veřejnosti s vlastní minulostí? A jak by se s komunistickou minulostí mělo vyrovnat Česko?

„Zbourání ničemu neuškodí, ale jen zbourání nic nevyřeší,“ uvedl v pořadu Pro a proti místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy a historik Josef Skála.

Podle něj neonacisté dnes nezvedají hlavu kvůli „nějakému baráku v Braunau, ale protože jim doba nahrává a neřeší se problémy dnešní společnosti. Vlna populismu a nahnědlého nebezpečí narůstá.“

„My jsme se za věci, které se staly naším jménem, omluvili nesčíselněkrát. Očekáváme aspoň v zárodcích něco podobného od politických proudů, které mají ruce od krve a na svém kontě mají mraky politických zločinů… Za konkrétní věci jako popravu paní Milady Horákové jsme se omluvili nesčíselněkrát, já v televizi asi čtyřikrát, v rozhlase pětkrát… Kdy se začne vyjadřovat k vlastním zločinům kdokoli jiný? “
Josef Skála

Na výzvu k vyrovnání se se zločiny z dob komunistického režimu reagoval předseda následovně: „Tolik cti a svědomí jako komunistické hnutí, pokud jde o vlastní minulost, nemá žádný jiný vlivný politický proud dneška.“  (more…)

Hodina plná zajímavého povídání, písniček a soutěží. Když někdo dělá rádio, nemusí to nutně znamenat, že je moderátorem, reportérem, zvukovým technikem nebo režisérem. Rádio totiž dělají i takzvaní radioamatéři. Co tenhle koníček obnáší, jak se v něm vyznat a jak vypadají radioamatérské závody? Jde o větší dobrodružství než byste čekali. Potvrdí nám to v prvním povánočním Klubu Rádia Junior radioamatér Jan Čubr. Chybět nebude ani pohádka od skřítka Hajaji Proč dal šnek na keř cedulku. Poslouchejte v úterý 27. prosince od 19 hodin, těší se na vás moderátor Standa Jurík.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2016. Premiéra 27. 12. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.