Měl by se v Česku zakázat chov kožešinových zvířat? A nehrozí, že by se pak s kožešinami obchodovalo na černém trhu a podmínky chovu zvířat by nikdo nehlídal? Připravila Karolína Koubová.
Hovoří představitel evropské organizace zastupující kožešnické chovatele Fur Europe Adam Gon a předseda organizace Obrana zvířat Marek Voršilka.
Natočeno 2016. Premiéra 30. 12. 2016 (ČRo Plus, 9:34 h).
Lit.: -kko- (= Koubová, Karolína) – Čihák, Ondřej: Je čas zakázat zákonem kožešinové farmy v Česku? In web ČRo Plus, 30. 12. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaký bude osud kožešinových farem v Česku? Poslanci nedávno schválili v prvním čtení novelu, která by měla zakázat chov kožešinových zvířat u nás. Má ve 21. století chov a zabíjení zvířat kvůli módě své místo?
„Jde o zemědělskou aktivitu jako každou jinou, která vytváří živobytí pro skupinu farmářů, jejich zaměstnance a jejich rodiny,“ uvedl v pořadu Pro a proti Adam Gono, představitel evropské organizace Fur Europe, která zastupuje evropské kožišnické chovatele.
Podle něj má v tomto sektoru podnikání také růstový potenciál. „Proto by mu měly být vytvořeny podmínky pro další zodpovědný rozvoj.“
„Vidíme po celé Evropě, že když farmáři otevřou svou farmu veřejnosti laické i odborné, tak ta je připravena akceptovat chov, protože pochopí, že jde o standardní zemědělskou aktivitu… Je v pořádku používat zvíře pro potřeby lidí, i když jde o potřeby, bez kterých se umíme obejít, pokud dokážeme zabezpečit, aby měly zvířata podmínky, ve kterých prožívají pozitivní emoce a mají dobrý život. “
Adam Gono
Gono se nebrání diskuzi o úpravě nebo zpřísnění standardů pro chov kožešinové zvěře, aby byly zvířatům zabezpečeny dobré životní podmínky. Kritizoval ale ideová východiska odpůrců chovu.
„Z vyjádření pana Voršilky i jiných ochranářů je jasné, že jsou vedeni veganskou ideologií. Stejně jako můžeme tvrdit, že kožešiny jsou luxusní zboží, tak brzy budou ochranáři tvrdit totéž třeba o králičím mase,“ varoval zástupce chovatelů.
„Pro zvíře opravdu není důležité, jak bude zužitkováno po smrti, ale to jakou bude mít kvalitu života po dobu chovu… A posuzovat situaci na farmách podle několika videí, je stejné jako posuzovat letecký průmysl podle jedné letecké nehody,“ upozornil Adam Gono.
Předseda organizace Obránci zvířat Marek Voršilka je přesvědčen, že držet divoké šelmy v holých drátěných klecích a pak je hromadně naházet do plynových komor jen proto, aby se z nich mohly vyrobit nějaké módní ozdoby, je praxe, která do vyspělé společnosti už dávno nepatří.
„V moderním pojetí ochrany zvířat se zakotvil princip, že i život zvířete sám o sobě má hodnotu. Proto zákon na ochranu zvířat už nyní výslovně zakazuje usmrtit zvíře bez dobrého důvodu. To je princip zakotvený v současné legislativě a my ho pouze aplikujeme na tento konkrétní příklad: říkáme, že ozdobit si kabát výrobkem z kožešiny není natolik zásadní a důležitý zájem, aby to ospravedlnilo takové zacházení se zvířaty. “
Marek Voršilka
Aktivista také odmítl Gonův argument, že jde o chov domestikovaných zvířat. „Tvrdit o lišce nebo norkovi, že jde o domestikovaná zvířata, to je zhruba stejné, jako byste to tvrdil o tygrovi v zoologické zahradě jen proto, že je chován po desítky let v zajetí.“
Voršilka vysvětlil, že chovaná zvířata jsou nadále divoké šelmy, které mají ve volné přírodě rozsáhlá teritoria, ve kterých naběhají tisíce kilometrů. „Na farmách jsou ale celý život zavřena v holé drátěné kleci, kde pro sebe nemají ani metr čtvereční a kde prožívají psychopatologické změny, doslova šílenství.“
„Veterinární zpráva u chovatelů sice kontroluje, jestli mají zvířata klec o předepsané ploše, ale podstatou problému je, že tyto stanovené standardy jsou naprosto absurdní vzhledem k tomu, jaké druhy zvířat jsou chovány a jaké jsou jejich etologické potřeby,“ shrnul postoj ochránců zvířat Marek Voršilka.