Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 5. 2016

Stará žena (2016)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 22:29

Zdeněk Rotrekl. Rozhlasová hra. Režie Jan Novotný.

Účinkují Jana Hlaváčková, Vladimír Hauser, Miloš Černoušek, Petr Kronika, Lubomír Stárek, Jiří Valůšek, Jana Juránková, Bára Pokorná, Jožka Hynšt.

V úvodu hovoří doc. PhDr. Jaroslav Med, CSc., Dr.h.c.

Natočeno 2016. Premiéra 26. 3. 2016 (Rádio Proglas, 19:00 h.). K poslechu zde.

Lit.: Novotný, Jan: Zdeněk Rotrekl: Stará žena (rozhlasová hra). In web Rádio Proglas, 25. 3. 2016 (článek). – Cit.: Zdeněk Rotrekl: Stará žena (1968) – Vedoucí literárního a dramatického oddělení brněnského rozhlasu Karel Tachovský stačil ještě na rozhraní let 1968 a 1969, než byl v rámci tzv. normalizace zbaven svého zaměstnání, zadat několika brněnským spisovatelům (Janu Trefulkovi, Antonínu Přidalovi, Ludvíku Kunderovi, Věře Hofmanové – Květě Legátové, Romanu Rážovi, Zdeňku Rotreklovi) krátký text k volnému zpracování ve formě rozhlasové hry. Jednalo se o smyšlené hlášení celostátního policejního pátrání po zmizelé ženě. Autor na toto téma napsal hru Stará žena, realizována však nebyla. (more…)

Tajemství lihovaru (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:21

18. díl cyklu Historie českého zločinu. Když našli detektivové pražské kriminálky před Vánocemi roku 1924 tajnou místnost s uschovanými sudy netušili, že jsou na začátku velkého případu – takzvané lihové aféry. Kriminalisté versus bohatý továrník, který s pomocí úplatků dokázal několik let unikat trestu. Případ, na jehož konci se objeví i dopis odsuzující soudce a jeden tajemný kufr. Připravila Bronislava Janečková. Scénář Bronislava Janečková a Miloš Vaněček. Režie Vít Vencl. Zvuk Petr Šplíchal.

Účinkují Vasil Fridrich, Hanuš Bor, Aleš Procházka, Filip Kaňkovský, Dušan Sitek, Klára Suchá.

Natočeno 2016. Premiéra 4. 5. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.;  26 min)  v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 26. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h).

Lit.: Janečková, Bronislava – Vaněček, Miloš – Taud, Rostislav: Tajemství lihovaru. Příběh prvního českého mafiána? In web ČRo, 26. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Ten chlap je jako chobotnice. Sahá na všechny strany. Až do státní a právní sféry,“ říkali si policisté ve 20. letech. Takzvanou lihovou aféru vyšetřovali řadu let. Pachatel totiž výpovědi svědků řídil i z vězení.

V prosinci 1924 našli pražští detektivové ve velkoskladu Františka Kruchni na pražských Vinohradech 22 hl nezdaněného lihu. Další vyšetřování kriminalisty dovedlo k majiteli pardubické továrny na hole a deštníky Bohuslavu Zeithammerovi. Denaturovaný líh prý potřeboval na lakování holí.

Finanční kontrola ale ukázala obrovskou a neustále rostoucí spotřebu lihu, zatímco výroba holí a deštníků v pardubickém závodě Appelit klesala. Zeithammer evidentně stát podváděl několik let vyhýbáním se denaturizaci nezdaněného lihu. Škoda šla do milionů. Jenže z vazby museli Zeithammera propustit.

Věděl, koho uplatit, aby se za něj přimluvil. A taky díky svému vlivu stihl likvidovat nepohodlné osoby. Sám se svými společníky odjel hned do Vídně. V Pardubicích mezitím jeho slavná továrna vyhořela. Škoda dva miliony a pojistný podvod víc než zřejmý. Zeithammer musel znovu před soud:

U soudu kolem sebe Zeithammer kopal hlava nehlava, křivě obviňoval kde koho. Soudci dostávali výhružné dopisy. Policie mezitím shromažďovala informátory z řad těch, kteří už měli Zeithammerových výhružek dost. Mezi nimi například i slavného boxera Franka Rose.

A pak se jim do rukou dostal kufr s motáky, které Zeithammer posílal během svého krátkého uvěznění v roce 1928. Kufr obsahoval i návody, jak má který svědek vypovídat, nebo návrh výhrůžného dopisu předsedovi soudu a státnímu zástupci.

Na motácích figurovala jména typu poslance Jana Hrizbyla. Soudní jednání muselo být přerušeno, aby si soudci a státní zástupce mohli důkazy nastudovat. Detektivové mezitím zajistili další motáky. Zeithammer byl nakonec odsouzen ke čtyřem letům těžkého žaláře. Jeho další osudy nejsou známé.

Dívka, která spadla z nebe (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:51

Simon Mawer. Audiokniha. Zvuk, střih Karolína Škápíková. Mastering Pavel Krch. Redakce Šárka Nováková. Produkce Martin Pilař. Grafická úprava Jindřich Loučka, 2016. Režie Jitka Škápíková.

Čte Lucie Pernetová.

Natočeno 2016. Vydal OneHotBook v roce 2016 (1 CD MP3, AK056; EAN 8594169480565,  11 hodin 29 minut).

Ukázka k poslechu

Pozn.: Marian Sutro je napůl Angličanka, napůl Francouzka. Ve třetím roce druhé světové války ji mimo jiné právě pro její perfektní znalost francouzštiny naverbuje francouzská sekce britských zvláštních jednotek a Marian se začne připravovat na výsadek v okupované Francii. Během náročného výcviku se naučí zacházet se zbraněmi, výbušninami a vysílačkami, snášet fyzickou zátěž i drsné metody výslechu, skákat padákem a pohybovat se v utajení v zemi, kde stejně nebezpeční jako okupanti mohou být kolaboranti nebo zdánliví spojenci. Její mise ve Francii má ale kromě podpory domácího odporu ještě jedno, velmi speciální poslání: přesvědčit mladého fyzika Clémenta, jehož výzkum by spojenci rádi využili v nevypsaném závodu o zkonstruování atomové bomby, aby opustil svou zemi a odletěl do Anglie. Skutečnost, že ji s Clémentem pojí citové pouto z dob společného dospívání, může Marian pomoci – anebo jí úkol hodně zkomplikovat.

„Simon Mawer (1948) je úspěšný britský autor, který si navzdory tomu, že svou prvotinu vydal poněkud neobvykle až na prahu čtyřicítky, již získal svými romány popularitu mezi čtenáři i přízeň literární kritiky jak v Evropě, tak v Americe. Po studiích zoologie na Oxfordu se několik let živil jako učitel biologie v Anglii, na Kypru a na Maltě.

Pozornost literárního světa upoutal už svým prvním románem Chimera (Chiméra), který vyšel v roce 1989 a získal McKitterickovu cenu udělovanou nejlepším románovým debutům vydaným ve Velké Británii. Očekávání, která úspěch prvotiny vyvolal, bezpochyby naplnil jeho dosud nejúspěšnější román Mendel“s Dwarf (Mendelův trpaslík). Po něm následovaly romány The Gospel of Judas (Jidášovo evangelium) a The Fall, za který autor Boardman-Taskerovu cenu. Jeden z jeho posledních románů, Swimming to Ithaca, je inspirován Mawerovým dětstvím stráveným částečně na Kypru. Sklěněný pokoj byl přeložen do češtiny v roce 2009 a sklidl velký úspěch u českých čtenářů.

Simon Mawer (* 1948)

Úspěšný britský spisovatel po studiích zoologie v Oxfordu pracoval jako učitel biologie v Anglii, na Kypru i na Maltě a svou literární prvotinu Chiméra vydal až na prahu čtyřicítky. Vzápětí za ni získal McKitterickovu cenu udělovanou nejlepším britským románovým debutům a vzniklá očekávání naplnil další knihou Mendelův trpaslík. Po ní následovaly romány Evangelium podle Jidáše a Pád, za který obdržel Boardman-Taskerovu cenu. U českých čtenářů dosáhl největšího úspěchu s prózou Skleněný pokoj (nominovanou roku 2009 na Man Bookerovu cenu, nejprestižnější knižní ocenění anglicky mluvícího světa), podle které vzniklo rovněž divadelní představení v Městském divadle Brno. Autorovu tvorbu vydává v češtině nakladatelství Kniha Zlín.

Lucie Pernetová (* 1978) 

Po absolvování Gymnázia v Mostě nastoupila jako elévka do Městského divadla v Mostě. Po šesti letech, která považuje za svou hereckou školu, dostala nabídku na angažmá v divadle ABC. Nyní je členkou souboru Městských divadel pražských a spolupracuje s Českým rozhlasem. Hostuje také v Činoherním klubu, v divadle Viola a je součástí skupiny Veselé skoky Divadla V Celetné. Zahrála si i v televizních filmech Dva na schodišti, Crash Road, Až kohout snese vejce, v seriálu Život a doba soudce A. K. nebo v pohádce Boháč a chudák.

Pro a proti – Má svoboda tisku hranice? (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:37

Jsou česká média vlastněná z velké části miliardáři svobodná? Hosty byli poslanec ANO Martin Komárek a šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Moderuje Renata Kalenská.

Natočeno 2016. Premiéra 3. 5. 2016 (ČRo Plus, 9:35 h.).

Lit.: Čihák, Ondřej – Kalenská, Renata: Erik Tabery: Babiše se celá řada lidí bojí, protože jeho vliv je prostě velký. In web ČRo Plus, 3. 5. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dnes slavíme Mezinárodní den svobody tisku, měli bychom si tedy připomenout, že média by měla být svobodná a nezávislá. Otázka zní, jestli taková také jsou. Má svoboda tisku hranice? Je horší cenzura nebo autocenzura? A jak si stojí česká média?

„Média jsou zcela svobodná, jejich svobodě absolutně nic nebrání,“ uvedl v pořadu Pro a proti
bývalý komentátor Mladé fronty DNES a poslanec ANO Martin Komárek.

Ten ale připouští, že nezávislost médií do jisté míry také závisí na statečnosti redaktorů. „Na tom, že si nenechají kecat do toho, co dělají.“

Komárek je ale přesvědčen, že je lepší, když je miliardář vlastnící média vidět, třeba jako politik, než když je vlastní miliardář, který je zákulisním hráčem. „Kdo do toho redaktorům kecá víc nevím, ale doufám, že to nikdo z nich nedělá protože předpokládám, že to jsou slušní lidé,“ dodal poslanec.  (more…)

Zbraslavská kronika 1/10 (2016)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 13:20

Ota a Petr Žitavský. Četba na pokračování z latinské kroniky zbraslavských opatů Oty a Petra Žitavského od počátku vlády krále Václava II. až po nástup Karla IV. na český trůn. Překlad František Heřmanský a Rudolf Mertlík. Připravila Milena Steinmasslová. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Jaromír Meduna.

Natočeno 2016. Premiéra 1. dílu 4. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min).

Lit.: anonym: Zbraslavská kronika. In web ČRo 3 Vltava, květen 2016 (článek). – Cit.: Četba z latinské kroniky zbraslavských opatů Oty a Petra Žitavského od počátku vlády krále Václava II. až po nástup Karla IV. na český trůn.

Latinsky psaná Zbraslavská kronika (Chronicon aulae regiae) vznikala v rozmezí let 1305-1339 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi, který byl založen roku 1292 českým králem Václavem II. Autory tohoto monumentálního díla jsou dva zbraslavští opati: Ota a Petr Žitavský.

V první části, která byla psána opatem Otou, je znatelná tendence k oslavě Václava II., zakladatele zbraslavského kláštera. Ota se snažil vystihnout duševní život a těžkou dobu dětství, dospívání a samotné vlády Václavovy způsobem u středověkých spisovatelů vzácným. Otovo pohnuté vypravování ukončila smrt v březnu 1314, kdy nestihl popsat ani Václavovu slavnou korunovaci. Osoba opata Oty je nám v podstatě neznámá, víme, že pocházel z Durynska a všechny ostatní informace o něm se dozvídáme pouze z jeho díla, Zbraslavské kroniky.  (more…)

Charles Bukowski, starý chachar ostravski (2016)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 11:46

 Překvapivé odhalení pravé identity kultovního amerického básníka a prozaika. Připravili Dominik Mačas a Robert Hýsek. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Jan Maléř a René Přibil. 

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2016. Premiéra 15. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou a Americký rok. Repríza 1. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 2:10 – 3:10 h.) v cyklu Americký rok a v cyklu Silvestr na Vltavě 2016.

Lit.: Mačas, Dominik: Nalaďte si: Bukowski. Stary chachar ostravski? In Týdeník Rozhlas 19/2016 /2.5.2016/, s. 9 (článek). – Cit.: Literární historie dosud skrývá nejedno tajemství. To, které v neděli 15. května odhalíme v pořadu Schůzky s literaturou na Vltavě, bude pro mnohé velkým překvapením. Byl americký básník a spisovatel Charles Bukowski ve skutečnosti „stary chachar ostravski“?

Podle dostupných oficiálních biografických údajů se Charles Bukowski narodil 16. srpna 1920 v německém Andernachu a zemřel 9. března 1994 v San Pedru v Kalifornii. Proslavil se nonkonformními autobiografickými prózami jako básník městského šílenství, hledající útěchu v alkoholu, sexu a vážné hudbě. Pro jedny je to dnes kultovní autor s božským talentem, pro druhé primitivní pornograf.

K českému čtenáři se Bukowského dílo pomalu dostávalo už prostřednictvím samizdatových časopisů v osmdesátých letech. Dnes je v češtině dostupná valná většina jeho prozaického, básnického i publicistického díla – například povídkové výbory Všechny řitě světa i ta má, Těžký časy, Nejkrásnější ženská ve městě, Zápisky starého prasáka, romány Škvár, Ženský, Hollywood, Faktótum, Jelito, Na poště, básnické výbory Tvrdej chleba, Příliš blízko jatek a mnoho dalších. (more…)

Fonogramy – Pohled Divadelním okénkem (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:22

Návraty po stopách zvuku. Pohledy okénkem. do českého divadelního světa druhé poloviny 30. let 20. století připravil a uvádí Jiří Hubička.

Natočeno 2016. Premiéra 15. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).

Pozn.: Obsahuje ukázky z pořadů Divadelní okénko – Peer Gynt (1937) a Byl jeden vězeň (1936) a Paní Studánka (1937).

Lit.: Hubička, Jiří: Rozhlasová dílna – Návrat po zvukových stopách. Pohled divadelním okénkem. In Týdeník Rozhlas 19/2016 /2.5.2016/, s. 25 (článek). – Cit.: Cit.: Vysílání slavných Okének, která od května roku 1938 připravovali na aktuální témata nejlepší rozhlasoví reportéři (Disman, Kocourek, Očadlík, F. K. Zeman), předcházela okénka divadelní. Pod tímto názvem od roku 1936 pražský Radiojournal vysílal půlhodinové pořady, v nichž dramaturgové předních pražských scén zasvěceně představovali nové hry, hovořili o autorech uváděných premiér, o hereckém obsazení. Po obecném úvodu následovala ukázka z dramatu. Díky tomu, že se rozhlasovému zvukovému technikovi Miloslavu Turkovi podařilo objevit a zrekonstruovat několik dalších, dosud neznámých Divadelních okének, můžeme si dnes přečíst (a zanedlouho i poslechnout) názory takových osobností českého divadla, jakými byli František Gotz, Frank Tetauer nebo Otakar Fischer. A nejen to -ukázky z divadelních premiér v Divadelních okéncích uchovaly hlasy mnoha vynikajících herců. (more…)

Slovo o filmu – „Passolini“, „Ve sklepě“ etc. (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:00

O nejnovějších filmech Abela Ferrary a Ulricha Seidla rozmlouvá se svými hosty Vladimír Hendrich.

Natočeno 2016. Premiéra 4. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).

2. 5. 2016

Z deníku vlastizrádce 1/6 (1991, 2016)

Miroslav Jirásek. Četba na pokračování ze vzpomínkové prózy bývalého politického vězně. Připravil Ivan Holeček. Režie Ivan Holeček.

Čte Jan Přeučil.

Natočeno 1991 (celkem 2 hod. 52 min.). Repríza 1. dílu 12. 1. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.

Vydala Radiotéka, květen 2016 (MP3).

Pozn.: JUDr. Miroslav Jirásek – jako zaměstnanec Kanceláře prezidenta republiky Dr. E. Beneše byl tehdejšími funkcionáři vládnoucí KSČ a všemocnou Státní bezpečností zařazen do „Skupiny Hrad“. V soudním procesu byl pak odsouzen na 15 let vězení za trestné činy velezrady, špionáže a ohrožení bezpečnosti státu.Své zážitky z téměř desetiletého pobytu v řadě věznic a táborů padesátých let shrnul s časovým odstupem do knihy Z deníku vlastizrádce (1990).

V březnu 1950 vtrhlo do bytu Miroslava Jiráska, bývalého právníka hradní kanceláře prezidenta Edvarda Beneše, komunistické komando. Po vykonstruovaném soudním procesu s takzvanou „Skupinou Hrad“ byl odsouzen na 15 let vězení za trestné činy velezrady, špionáže a ohrožení bezpečnosti státu.

Lit.: -jvk- (= Vondráček, Jiří): Miroslav Jirásek: Z deníku vlastizrádce. In web ČRo Plus, 12. 1. 2018 (článek). – Cit.:  Četba na pokračování ze vzpomínkové prózy pracovníka Kanceláře prezidenta republiky, později politického vězně.

JUDr. Miroslav Jirásek se narodil v roce 1913 v Telči. Vystudoval gymnázium v Bratislavě, kde byl spolužákem Gustáva Husáka, s nímž se paradoxně setkal opět v 50. letech jako se spoluvězněm v Leopoldově.

Po absolutoriu vysokoškolského studia práv se Miroslav Jirásek stal asistentem na právnické fakultě v Bratislavě. Když byl v březnu 1939 vyhlášen Slovenský stát, přestěhoval se do Brna, kde byl zaměstnán ve Všeobecném penzijním ústavu.

V letech 1946 až 1950 byl pracovníkem Kanceláře prezidenta republiky. V roce 1950 byl zatčen a jako politický odpůrce komunistického režimu odsouzen na patnáct let vězení pro velezradu. Ve skutečnosti převáděl po únorovém puči přes hranice spoluobčany, kteří se rozhodli emigrovat.

Své zážitky z téměř desetiletého pobytu v řadě věznic a táborů padesátých let shrnul s časovým nadhledem nejprve do knihy Z deníku vlastizrádce, vydané v roce 1990. Na tuto knihu volně navazuje próza Návrat do pekla.

Večerní zprávy (2009)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 19:26

Arthur Hailey. Akční román z prostředí americké televizní společnosti se rozvíjí kolem dramatického únosu rodiny jednoho z vysoce postavených pracovníků.

Načetl František Dočkal.

Vydala Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 2009 (2 CD mp3, MP4078, 24:07:23.

Pozn.: Vrcholný Haileyův román Večerní zprávy se odehrává v centru televizního kolosu americké zpravodajské stanice CBA, aktivovaného do maximálních obrátek tragickou událostí: únosem rodiny renomovaného televizního moderátora Crawforda Sloana levičáckou teroristickou organizací do Latinské Ameriky. Kdo bude v pátrání po únoscích úspěšnější americká FBI, nebo skupina profesionálních televizních novinářů CBA a jejich přátel rozesetých po celém světě, vedená charismatickým reportérem Harry Partridgem? Dramatické události ústící do řady tragédií i napínavé kriminální zápletky se střídají s pohledy do provozu televizní společnosti i do zákulisí vysoké finanční hry jejích majitelů mezinárodního rozsahu a s nekalým pozadím. S důkladností sobě vlastní odhaluje A. Hailey tajemství vzniku televizních zpráv i prostředí druhé strany dramatického příběhu při sběru materiálu pro tento román strávil mj. ve svých 67 letech několik měsíců mezi levicovými povstalci v peruánské džungli. (anotace vydavatele)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress