John Steinbeck. Četba na pokračování. Mystický příběh z časů osídlování Kalifornie pro rozhlas upravil Ludvík Němec. Překlad Emanuel Tilsch a Taťána Tilschová. Režie Radim Nejedlý.
Čte Martin Siničák.
Nastudovalo Brno v roce 2016. Premiéra 1. dílu 19. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v cyklu Americký rok.
Lit.: Němec, Ludvík: John Steinbeck: Neznámému bohu. In web ČRo 3 Vltava, květen 2016 (článek). – Cit.: Příběh farmáře, který splynul s krásnými i děsivými silami přírody. – Začíná to jako western: farmář Josef Wayne si v době osídlování Kalifornie zabere půdu v odlehlém údolí Nuestra Seňora. Postaví si ranč, na němž hospodaří se svými bratry a mexickými pomocníky. Ožení se s učitelkou Elizou, narodí se jim syn. Josef, ne nepodobný starozákonním prorokům, ale cítí, že štěstí je stejně proměnlivé jako divukrásná příroda kolem. A nebezpečí, s nímž musí bojovat, už není jako z westernu.
Po Indiánech zde zbyla jen pradávná svatyně uprostřed tajemného lesa a do údolí se vplíží horší nepřítel než bandité. Ani Josefovy mystické rituály nedokáží zastavit příchod vražedného sucha, jež mu postupně vezme úplně vše. Vlastně – skoro vše. Zbývá už jen jediný pramen, vyvěrající z hlubin jen tušených; z hlubin samotné lidské existence.
Robustní John Steinbeck nepatřil k autorům, jejichž díla bychom zařadili mezi tzv. duchovní literaturu. Byl to spíše zkušený znalec života než psycholog, spíše skvělý pozorovatel nežli vykladač. I ve zdůvodnění pro udělení Nobelovy ceny (1962) je zmiňován hlavně jeho „humor, zájem o sociální problémy a hluboké sympatie k utlačovaným“. Ale dvě rané knihy ze začátku třicátých let, Nebeské pastviny a Neznámému bohu, jsou prodchnuty mystickým symbolismem, jenž autor i jeho postavy čerpají z panenské kalifornské půdy, z divoké i jímavé krásy toho kraje, kde jsou bílí osadníci dlouho (a snad navždy) jen hosty.
Vášeň, s níž farmář Josef Wayne obdělává svou půdu, vášeň, s níž prožívá plození polí, zvířat i lidí, se mísí s uměřeností katolické církve a prastarými indiánskými rituály, až vniká směs pestrá a drsná jako mexická ponča. Ano, hlavním citem v knize je vášeň, hlavní dějovou linkou ovšem cena, kterou jsme ochotni za tuto vášeň zaplatit. Ne lidem, ale – neznámému bohu.