Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

25. 4. 2016

Modrý medvěd (2016)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:34

Olga Walló. Rozhlasová hra. Komedie o podnikatelce v cestovním ruchu, která se vinou nečekaných životních přemetů pohybuje pouze mezi kanceláří a domovem. Hudba Ondřej Kyas. Mistr zvuku Michal Zelinka. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Lukáš Kopecký.

Osoby a obsazení: Mína (Jana Štvrtecká), Alex (Ondřej Dvořák), matka (Drahomíra Hofmanová); zpěv (Ondřej Kyas).

Nastudovalo Brno v roce 2016. Premiéra 26. 5. 2016 (ČRo Vltava, 20:00 h.). Repríza 5. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 2. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.

Lit.: Kopecký, Lukáš:  AVISO: REPRÍZA MODRÉHO MEDVĚDA. In web Lukáš Kopecký – Backstage, 7. 1. 2017 (článek). – Cit.:  Nenechte si ujít reprízu původní rozhlasové komedie Modrý medvěd, kterou v neděli 5. února odvysílá stanice ČRo Dvojka. Komorní komedie Olgy Walló je osvěžující hrou, zakládající si na umění svižné a pohotové konverzace a přesného pointování situací. Veselohra o podnikatelce v cestovních ruchu se odehrává nejen v cestovní kanceláři, ale zejména v domácnosti matky a její více než čtyřicetileté dcery. Osamělé živoření dvou žen popisuje autorka skrze paradox úspěšné podnikatelky Míny, která je sice majitelkou zájezdové agentury, ale sama si cestování nemůže dovolit. Splácí totiž dluhy po svém otci. O neutěšeném soukromí perfekcionistky Míny se náhodně dozví mladičký zaměstnanec Alex a rozhodne se jednat…
V rolích temperamentních a rázných žen účinkují Drahomíra Hofmanová a Jana Štvrtecká, která byla za roli Míny nominována v anketě Neviditelný herec aneb Nejpopulárnější herecký výkon na vlnách Českého rozhlasu v sezóně 2015/2016. Jako sympaticky drzý a nadšený zaměstnanec se představil talentovaný Ondřej Dvořák. Hra byla premiérovaná v loňském roce na stanici ČRo Vltava.

Lit. Hložková, Hana: Olga Walló: Modrý medvěd. In web ČRo 3 Vltava, květen 2016 (článek). – Cit.: Původní rozhlasová komedie Modrý medvěd se odehrává nejen v cestovní kanceláři, ale zejména v domácnosti matky a její více než čtyřicetileté dcery. Osamělé živoření dvou žen popisuje autorka Olga Walló skrze paradox úspěšné podnikatelky Míny, která je sice majitelkou zájezdové agentury, ale sama si cestování nemůže dovolit. Splácí totiž dluhy po svém otci. O neutěšeném soukromí perfekcionistky Míny se náhodně dozví mladičký zaměstnanec Alex, jenž svou šéfovou ctí, přestože je dost svéhlavá a lpí na starých zásadách.

Zápletka hry vychází z bizarního obchodního nápadu Alexe, který způsobí, že mu Mína po zkušební době neprodlouží pracovní smlouvu. Ačkoliv se prodej zájezdů pro plyšová zvířata a jiné hračky zdá bláznivý a pro „paní šéfovou“ snad i výsměšně působící, budoucnost velmi často přeje i šílenějším výstřelkům. Alexova představa o smyslu takového podniku totiž stojí na pragmatických základech. Důvodem ke koupi zájezdu označeného zkratkou SPI, je buď to, že klient sám nemá tolik prostředků k cestě, nebo je zdravotně znevýhodněn tak, že nemůže ani nastoupit do dopravního prostředku. Zkrátka cestující hračky zastupují sny lidí, kteří z nějakého důvodu cestovat nemůžou, přestože by chtěli.

Komorní komedie Olgy Walló je osvěžující hrou, zakládající si na umění svižné a pohotové konverzace a přesného pointování situací. Realistické a psychologicky věrohodné scény jsou autorkou vyvažovány ironickou nadsázkou, fungující jako písňové předěly mezi scénami. V inscenaci mají podobu hlasu reálného zpěváka stylizovaného zvukově do elektronické hračky, evokující nejen plyšového medvěda.

V režii Lukáše Kopeckého účinkují v rolích temperamentních a rázných žen Jana Štvrtecká a Drahomíra Hofmanová, jako sympaticky drzý a nadšený zaměstnanec Alex se představí talentovaný Ondřej Dvořák.

Olga Walló (1948) vystudovala filozofii a psychologii na Univerzitě Karlově. V letech 1969 – 2003 se věnovala autorskému dabingu (překlad, úprava, režie), v němž navázala na práci svého otce K. M. Walló. Za své dabingy byla mnohokrát oceněna, naposled v roce 2011 v rámci cen Františka Filipovského obdržela Cenu FITESu za celoživotní dabingovou tvorbu. Kromě psaní odborných publikací o dabingu se věnuje překládání a vlastní literární tvorbě. Je autorkou próz Věže Svatého Ducha, Kráčel po nestejně napjatých lanech, Jak jsem zabila maminku, Na počátku byl kůň, Muž, který polykal vítr, Příběhy zvířat, autobiografické knihy Sekundární zisky: neutíkejte před rakovinou prsu, ale také sbírky poezie Dlouhá zima aj. Ovládá pět jazyků, literaturu a poezii nejčastěji překládá z angličtiny a němčiny. Je činná jako pedagog, momentálně vyučuje na FAMO v Písku.

Lit.: Hložková, Hana: Plyšák na cestách. In Týdeník Rozhlas 21/2016 (článek). – Cit.:

plysak

Příběhy slavných – Miloš Kopecký 1/5 (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:11

Karolína Opatřilová. Herec, ale také sukničkář s maniodepresí a vnitřními děsy. Svou profesi ale uměl. Jeho doktor Štrosmajer neomrzí nikdy. Režie Bela Schenková.

Účinkují Jiří Ornest a Magdalena Sidonová.

Natočeno 2016. Premiéra 25. – 29. 4. 2016 (ČRo 2 Praha, 9:20 h; 5 x 5 min.).

Díly: 1. Dětství a dospívání, 2. Ach, ty ženy, 3. Deprese, 4. Zbabělec?, 5. Sametová.

Lit.: Opatřilová, Karolina  – Luptáková, Věra: Sukničkář s maniodepresí a vnitřními děsy. In web ČRo 25. 4. 2016 (anotace). – Cit.: Narodil se v Praze ve 20. letech jako slaboučký chlapec rodičů, kterým pořád nějak chyběly peníze. Tatíček byl kožešník, který si za maminčiny peníze koupil salón v pražských Smečkách. Toužil být nóbl. Maminka ne. Ta totiž nóbl byla (a taky modelkou v Paříži).

Školu nesnášel, občas totiž slíznul poznámku: „Tak co? Žide…“ Byl zvláštní: nesnášel, když se ho někdo chtěl dotknout. Přitom ale opravdu toužil dotýkat se ženského těla, hlavně nohou. Dojímaly ho i žebračky, kterým vždy donesl (spíš ukradl) něco k snědku. Holkám se ale nelíbil. To se ale mělo změnit.

Za války jako poloviční žid musel od srpna 1944 do pracovního tábora. Nedostudoval ani gympl. Po válce ho to táhlo k umění. Přidal se k avantgardnímu divadlu Větrník. Nejdřív tahal jen za oponu, hrál až později. To pak prošel všemi pražskými divadly. V jednom potkal Stellu Zázvorkovou. Vzali se a měli dceru Kateřinu. V 15 spáchala sebevraždu.

Do jeho života vstoupily ženy. Možná jich byly stovky. Ženatý byl čtyřikrát. Třetí ženě byl nevěrný hned po svatební hostině. Čtvrtá žena tanečnice Jana (Žanda) ho jen pár hodin po svatbě vezla na elektrošoky do nemocnice. Vzala si sukničkáře s maniodepresí. I tak se o něj starala až do smrti.

Žanda pochopila, že jeho flirtování neskončí (ani po narození dcery). Stejně jako ničivé deprese. Když byl v mánii, narostla mu křídla. V depresi zase rušil představení. Ležel jen nehnutě ve tmě v posteli. Nemoc je obvykle dědičná, vzplane po ztrátě blízkého. Trpěl jí už tatíček. Maminka zemřela v Osvětimi.

Vždycky byl prý zbabělec. Za totality moderoval TV pořad o emigraci. Lidé to „doktoru Štrosmajerovi“ neodpustili. Stal se národním umělcem. Bál se odmítnout. Teprve během projevu na Svazu českých dramatických umělců (1987) se vzmužil a nepřímo vyzval vládu k demisi.

Celou sametovou revoluci proležel v nemocnici po náročné operaci zhoubného nádoru. Z nemocnice ale utekl, aby promluvil na Václaváku. Z rakoviny se nakonec dostal, z mánie ne. Nikdy si prý neodpustil, že dovolil otci, aby se s maminkou jako židovkou rozvedl. Podepsal tak nad ní ortel Osvětimi. Miloš Kopecký zemřel v bohnické psychiatrické léčebně 16. února 1996.

 

Šněrovačky na těle literatury (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:31

V roce 1956 došlo v socialistickém táboře k řadě společenských otřesů. Československo představovalo relativní ostrov stability a nejvýznamnější kriticky pojatou akcí byl 2. sjezd Svazu československých spisovatelů. Připravil a uvádí Pavel Hlavatý.

Ze záznamu hovoří Antonín Zápotocký, František Buriánek, Jiří Taufer, Ladislav Štoll, Jiří Svetozár Kupka, Ludvík Aškenazy, Ivan Skála.

Natočeno 2016. Premiéra 22. 4. 2016 (ČRo Plus, 20:00 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 27. 4. 2026 (ČRo Plus, 21:40 h.) v cyklu Návraty časem. K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Šněrovačky na těle literatury. In web ČRo Plus, 22. 4. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve dnech 22. až 29. dubna 1956 se konal II. sjezd Svazu československých spisovatelů a zazněly zde velmi kritické projevy i pokusy o analýzu stalinského období v literatuře. Co mu předcházelo?

Projev přitom nebyl z dnešního hlediska nijak odvážný ani důsledný – v dobovém kontextu to ovšem samozřejmě neplatí – a kritika byla směřována pouze na represe vůči straníkům. Navíc nebyla systémová a měla pouze režimu napomoci v další, poněkud „lidštější“, existenci. Projev ovšem výrazně posílil kritické naladění uvnitř sovětských satelitů v Evropě. (more…)

Sensace (1933)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 8:56

John Galsworthy. Rozhlasová hra. Překlad a režie Josef Bezdíček.

Nastudovalo Brno v roce 1933. Premiéra 25. 1. 1933 (Brno, 20:00 hod).

Lit.: Bezdíček, Josef – Beneš, K. J.: {Sensace}. In Radiojournal 4/1933, s. 5+6  (články)

24. 4. 2016

Hamlet Studia 202 (1958)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 21:32

Andrzej Waligórski. Rozhlasová burleska podle Williama Shakespearea. 

Účinkují Adam Kułakowski, Łucja Burzyńska, Henryk Hunko, Andrzej Polkowski.

Natočeno 1958. Premiéra 4. 11. 1958.

Pozn.: Zapowiedź początkowa mówi wszystko: „Tragedyja w technicolorze według burleski niejakiego Willego Szekspirowskiego pod tem samem tytułem…“ (anotace)

Poskromienie złośnicy (Zkrocení zlé ženy, 2016)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 21:29

William Shakespeare. Rozhlasová adaptace divadelní hry. Překlad Stanisław Barańczak. Adaptace a režie Waldemar Modestowicz. Realizace Maciej Kubera. Hudba Renata Baszun.

Osoby a obsazení: Kateřina (Julia Kijowska), Petrucchio (Eryk Lubos), Hortensio (Grzegorz Damięcki), Lucencio (Paweł Domagała), Babtista (Krzysztof Kowalewski), Grumio (Łukasz Lewandowski), Bianca (Natalia Rybicka), vdova (Ewa Konstancja Bułhak),  krejčí (Piotr Bajor), vypravěč (Waldemar Modestowicz).

Natočeno 2016. Premiéra 23. 4. 2016 (Polskie Radio Jedynka, 17:10 h.) k 400. výročí úmrtí Williama Shakespeara.

Lit.: anonym: „Poskromienie złośnicy“ w nowej interpretacji Waldemara Modestowicza. In web Polskie Radio, duben 2016 (článek). – Cit.:  W 400. rocznicę śmierci Williama Szekspira, genialnego dramaturga brytyjskiego, zapraszamy na jedną z najbardziej znanych jego komedii – „Poskromienie złośnicy“. Premierowe słuchowisko na podstawie sztuki w przekładzie Stanisława Barańczaka przygotował Waldemar Modestowicz. W roli tytułowej złośnicy Kasi wystąpiła Julia Kijowska, a Petruchia zagrał Eryk Lubos. Historia opowiadana przez Narratora, Waldemara Modestowicza, brzmi bardzo współcześnie.

23. 4. 2016

Fraškobranie (Fraškobraní, 1986)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 21:03

Stanisław Jerzy Lec. Humoristicko-satirické pásmo z tvorby polského humoristy. Připravil Emil Benčík. Redakce Eva Brogyányiová. Hudební dramaturgie Eva Kiapešová. Zvuk Mária Vrancová a Eva Irmanová. Režie Eva Galandová.

Účinkují Ctibor Filčík, Karol Strážnický a Soňa Ulická.

Připravil Československý rozhlas v roce 1986 (47 min.). Repríza 16. 4. 2016 v cyklu Zábava z archívu (SRo 3 Rádio Devín).

Cigánočka (Cikánečka, 1988)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 20:21

Miguel de Cervantes. Dramatizace prózy. Překlad Vladimír Oleríny. Překlad veršů Víťazoslav Hečko a Ivan Štrbka. Rozhlasová úprava Hevešiová. Hudební spolupráce Dana Reková. Zvuk Ĺubomír Dolinka. Redakce Pavol Hudík. RežieViliam Sýkora.

Účinkují Zuzana Tlučková, Július Pántik, Július Vašek, Boris Farkaš, Soňa Ulická, Ivo Gogál, Mária Prechovská, Marián Gallo, Július Paluš, Mikuláš Bugár, Hana Kostolanská, Nataša Kulíšková a další.

Připravil Československý rozhlas v roce 1988 (54 min.). Repríza 12. 4. 2016 (SRo 3 Rádio Devín).

Na rozvodovom súde (U rozvodového soudu, 2004)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 20:14

Miguel de Cervantes. Rozhlasová adaptace divadelní jednoaktovky. Překlad, rozhlasová úprava Vladimír Oleríny. Redakce Roman Brat. Režie Vladimír Rusko.

Účinkují Zdena Grúberová, Karol Machata, Ján Gallovič, Igor Hrabinský, Ján Mistrík, Alfréd Swan, Helena Geregová, Darina Vašíčková a Ján Valentík.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2004 (30 min.). Repríza 12. 4. 2016 (SRo 3 Rádio Devín); 7. 12. 2018 (SRo Rádio Litera, 18:30 h.).

Kosa na kámen (1999)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 12:31

Graham Greene. V povídkové sbírce nalezneme povídky ve velmi lehkém tónu, povídky hořkosladké i tragické.

Načetla Renata Volfová.

Vydala Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 1999 (6 MC, Z2814, 1 CD mp3, MP2814, 7:52:50).

Obsah: 1. Ničitelé, 2. Zvláštní povinnosti, 3. Erotický film, 4. Náznak vysvětlení, 5. Kosa na kámen, 6. Chlapská práce, 7. Chudák Maling, 8. Obhajoba, 9. Takové místečko u Edgware Road, 10. Druhý břeh, 11. Vyjížďka na venkov, 12. Nevinnost, 13. Pokoj v suterénu, 14. Poslední šance, 15. Bratr, 16. Výročí, 17. Den k dobru, 18. Já špeh, ty špeh, 19. Nade vší pochybnost, 20. Druhá smrt, 21. Konec večírku.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress