Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 3. 2016

Oskar i Pani Róża (Oskar a růžová paní, do 2007)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 23:21

Eric Emmanuel Schmitt. Rozhlasová hra v dopisech. Překlad Barbara Grzegorzewska. Rozhlasová úprava a režie Janusz Kukuła. Zvuk Andrzej Brzoska. Hudba Piotr Moss.

Osoby a obsazení: Růžová paní (Anna Dymna), Oskar (Jonasz Tołopiłło), lékař (Marek Obertyn), Pegy (Sara Muldner), Becon (Filip Radkiewicz). Dále účinkují Andrzej Ferenc, Ewa Kania,  Marek Molak  a Zuzanna Galia.

Natočeno do roku 2007.

Česká inscenace

Pozn.: Epistolarna powiastka filozoficzna. Historia napisana w formie listów małego, śmiertelnie chorego na białaczkę chłopca, do „Szanownego Pana Boga“ i przepleciona dialogami z tajemniczą ciocią Różą, która ma za sobą karierę zapaśniczki i umie znaleźć wyjście z każdej sytuacji, przywodzi myśl diderotowskiego „Kubusia Fatalistę i jego Pana“. Podobna jasność wywodu i zwięzła forma, równie oczywiste i prosto sformułowane prawdy. Piękna, mądra i niepozbawiona humoru opowieść o tym, jak pokonać strach, odnaleźć wiarę i nie poddać się w obliczu nieszczęścia. (anotace)

Wizyta (Návštěva, 2016)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 23:15

Jacek Gąsiorowski. Rozhlasová hra. Režie Jacek Gąsiorowski.

Osoby a obsazení: Ilona (Danuta Stenka), Fred (Andrzej Grabowski), Krzysztof (Wojciech Wysocki), Marzena (Anna Cieślak).

Natočeno 2016. Premiéra 6. 3. 2016 (Polskie Radio Jedynka, 17:10 h.; 43 min.).

Lit.: anonym:  Premiera „Wizyty“ Jacka Gąsiorowskiego w Pierwszym Programie. In web Polskie Radio 1, březen 2016 (anotace). – Cit.: W słuchowisku Jacka Gąsiorowskiego parę odpoczywającą w domu letniskowym niespodziewanie odwiedza stary przyjaciel ze swoją młoda partnerką. Ta zaskakująca wizyta Freda, przyjaciela z przeszłości, będzie początkiem dramatycznych wydarzeń w spokojnym związku Ilony i Krzysztofa.

W rolach kochanków sprzed lat występują Danuta Stenka i Andrzej Grabowski. Reżyseruje autor. (…)

První plavba 1/10 (2015)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:55

Herman Melville. Četba na pokračování. Překlad Jarmila Rosíková. Připravila Alena Heroutová. Dramaturg Petr Turek. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Josef Somr a Alfred Strejček.

Natočeno 2015. Premiéra 1. dílu 15. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 5. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Turek, Petr: Snění o moři změní první plavba. In Týdeník Rozhlas, březen 2016 (článek).

 

 

Kabaret v éteru – Klusáci a slameři (2016)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:19

Kabaret v éteru na téma smrt. Ať žije smrt! Konec života jako frekvenční změna ve svérázném večeru hudby a slam poetry.  Hudba Střídmí klusáci v kulisách višní. Dramaturgie Renata Venclová a Klára Novotná.

Účinkují Střídmí klusáci v kulisách višní, Jakub Folvarčný, Zuzana Kantorová, Metoděj Constantine a Anatol Svahilec.

Natočeno 13. 3. 2016 (Studio A, Karlín, Hybešova 10, 20:00 – 22:00 h.). Premiéra 28. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 80 min.).  Repríza 28. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 69 min.); 1. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 0.37 hodin) v cyklu Rádio Dada.

Lit.: Venclová, Renata: Klusáci a slameři: Ať žije smrt! Konec života jako frekvenční změna ve svérázném večeru hudby a slam poetry. In web ČRo 3 Vltava, 28. únor 2020 (článek). – Cit.: Kabaret v éteru pojal Jakub Folvarčný jako koncert na usmířenou se smrtí, kterou podle něj zbytečně vytěsňujeme ze svých životů. (…)

Za sedm let své existence nashromáždili Střídmí klusáci v kulisách višní slušnou řádku písniček tematizovaných koncem života. Jakub Folvarčný z nich sestavil večer, na který pozval tři české slamery. O smrti i zrození, pomíjivosti i věčnosti v karlínském studiu v březnu slamovali Zuzana Kantorová, Anatol Svahilec a Metoděj Constantine. (…)

Lit.: anonym:  Přijďte na live natáčení Kabaretu v éteru! Klusáci a slameři. In web ČRo 3 Vltava, 9. 3. 2016 (pozvánka). – Cit.: Koncert, slam a smrt.  Zveme vás na natáčení dalšího dílu Kabaretu v éteru pro Český rozhlas Vltava. Vstup je zdarma.
Hrát bude kapela Střídmí klusáci v kulisách višní višní vedená hercem, básníkem a slamerem Jakubem Folvarčným.
Jako hosté vystoupí čeští slameři Zuzana Kantorová, Metoděj Constantine a Anatol Svahilec.

Lit.: Venclová, Renata:  Klusáci a slameři: Ať žije smrt! In web ČRo 3 Vltava, 22. 4. 2016 (článek + rozhovor + ukázky z Youtube). – Cit.: Konec života jako frekvenční změna ve svérázném večeru hudby a slam poetry. Sestřih koncertu vysíláme 28. dubna od 20.00.

Dubnový Kabaret v éteru připravil herec, režisér, autor, slamer a v neposlední řadě taky textař a zpěvák hudební skupiny Střídmí klusáci v kulisách višní Jakub Folvarčný. A pojal ho jako koncert na usmířenou se smrtí, kterou podle něj zbytečně vytěsňujeme ze svých životů.

Za sedm let své existence nashromáždili Střídmí klusáci v kulisách višní slušnou řádku písniček tematizovaných koncem života. Jakub Folvarčný z nich sestavil večer, na který pozval tři české slamery. O smrti i zrození, pomíjivosti i věčnosti v karlínském studiu v březnu slamovali Zuzana Kantorová, Anatol Svahilec a Matoděj Constantine.

Účinkují: Střídmí klusáci v kulisách višní, Jakub Folvarčný (Jakub Foll), Zuzana Kantorová, Metoděj Constantine a Anatol Svahilec.

Pár otázek pro Jakuba Folvarčného

Kdy vznikli Střídmí klusáci a při jaké příležitosti?

Střídmí klusáci v kulisách višní vznikli jako kladně přijatá nabídka spolupráce Davidu Hlaváčovi na narozeninách jeho přítelkyně před sedmi nebo osmi lety na Vinohradech. Název za nevyjasněných okolností vznikl mnohem dříve. Dva roky však ležel ladem a čekal na pravou chvíli.

Proměňovala se nějak v průběhu těch let sestava?

Ano, při cestě Petra Reifa, který do té doby plnil funkci bubeníka a houslisty, do Asie, byl osloven starý Davidův spolužák Jan Moc alias Mocík, který rovněž ovládal oba nástroje. V kapele už zůstal, i když se Péťa vrátil. Petrovi zůstaly housle a navíc se chopil harmoniky a srpu.

Vydali jste první desku, už máte repertoár a nápad na druhou?

Repertoár máme, nápad na dramaturgický přístup ještě ne. Hlavním problémem kapely je přetíženost většiny členů a hledání ztraceného času v kaši pseudodemokratického marasmu.

Zvete si na koncerty často hosty nebo je koncert se slamery spíš výjimkou?

Pár hostí jsme v minulosti přivítali, spojení se slamery je ale vcelku novinkou. Pravidelně jsme pořádali spíš dvojkoncerty, kdy nikdo nebyl hostem ani hostitelem. Nejčastěji se sborem nebo kapelou Marka Doubravy – tedy se skupinou Hm… a s Doubravánkem.

Kolik písniček o smrti mají Střídmí klusáci na repertoáru? Zpíváte taky o něčem jiném?

Jednou jsme předstírali celý koncert, že všechny naše písničky jsou o lásce; stačilo manipulovat úhlem pohledu. To se dá dělat s jakýmkoli tématem. Opravdu o smrti máme, myslím, 6 nebo 7 písní. Jednu písničku, na tom si zakládáme, máme o ničem.

Jak funguje autorská dvojice Hlaváč/Folvarčný? První je text a následně vzniká melodie? Nebo to bývá i naopak?

Je to velmi organické a není v tom pravidelnost. Baví nás oboje, ale nejčastěji vlastně sedíme nad textem, který může ještě doznat změny během procesu skládání, a sdílíme hudební nápady; přičemž harmonie a instrumentace je na Davidovi. Mně se text často přímo pojí s konkrétní melodickou linkou. David je ovšem také autorem jednoho nebo dvou textů!

Jaké máte plány do budoucna? Jak moc se chcete profesionalizovat?

My se tím částečně živíme, pokud budu doslovný. Nicméně: Absence dokonalejších výkonů opět souvisí, ale mohu mluvit vlastně jen za sebe, s nedostatkem času a peněz na lekce zpěvu a pravidelné zkoušení. Možná že trpíme taky nedostatkem motivace. V tomto smyslu bych rád profesionalizoval zejména sebe. Vlastně jsem v takovém období konsolidace, třídění tvůrčích priorit a reorganizace času a jeho investice. Snad s tím něco udělám. Smrt jako téma i směřování mi docela slušně pomáhá.

Forbíny vzpomínek I a II (1959, 2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:25

Unikátní záznamy besed z padesátých let. Produkce Naďa Dvorská. Hudba Jaroslav Ježek. Klavír Milan Dvořák.

Hovoří Jan Werich a Jan Borovička.

Natočeno 1959. Vydal Supraphon v roce 2016 (2 CD, SU 6422-2).

Pozn.: Nahrávky původně vyšly v nakladatelství Lotos v letech 2002 a 2003 v upravené podobě.

Lit.: Kamberský, Jakub: Uvolněný Werich v sešroubované době. In web Naposlech, 22. 2. 2016 (recenze). – Cit.: Když v letech 2001 a 2002 vyšla u nakladatelství Lotos dvě CD s objevenými besedami Jana Wericha z konce 50. let, byla to pro příznivce smutného klauna událost. Nyní vychází tento unikátní záznam znovu, v nové úpravě a pod hlavičkou Supraphonu. V čem je jiný?

Fragmenty besed se dochovaly v archivu manažera orchestru Karla Vlacha a tajemníka divadla ABC Jana Borovičky, který Wericha na besedách doprovázel a naštěstí pořizoval zvukové záznamy. První disk obsahuje besedu s pracujícími, druhý pak setkání se studenty právnické fakulty v Praze. Z technického hlediska jsou záznamy limitovány dobou a způsobem natáčení, mikrofon logicky směřoval na Wericha, otázky z publika byly tudíž takřka nesrozumitelné. Proto bylo nutné opatřit nahrávky komentářem. V původním vydání pro zmíněný Lotos se tohoto úkolu ujali humorista Jiří Melíšek a Werichova kolegyně z dob působení v divadle ABC, Stella Zázvorková. Nedopadlo to ovšem dobře – jejich průvodní slova vyznívala jako nevalná estráda ve stylu kolotočářského vyvolávání, nejapného pochlebování mistrovi a shazování doby, ve které všichni nejen žili, ale hlavně aktivně tvořili. Jak se říká, po bitvě je každý generál. (more…)

Čteme Čapka (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:18

Karel Čapek. Výběr povídek z knihy Povídky z jedné a druhé kapsy. Dramaturg projektu Jakub Horák. Mistr zvuku Dušan Souček. Hudba Luboš Krejča. Grafická úprava Petra Pechánková. Produkce Jakub Horák. Režie Jakub Kamberský.

Účinkují Vladislav Kruta (Zločin v chalupě), Stanislav Rejman (Ušní zpověď), Jitka Kahounová (Grófinka), Přemysl Hnilička (Naprostý důkaz), Vendula Marešová (Jehla), Jiří Kala (Muž, který nespal) a Radana Kolčavová (Ztracený dopis).

Natočeno 27. 1. 2016 (studio Indies, Brno). Vydalo Naposlech.cz v roce 2016 (MP3).

Záznam z natáčení

Lit.: Horák, Jakub: Čteme Čapka. Přidáte se? In web Naposlech.cz, 20. 1. 2016 (zpráva). – Cit.: Vyslyšeli jsme přání těch audioknižních nadšenců, kteří by rádi na vlastní kůži vyzkoušeli, jak se točí audiokniha. Ve středu 27. ledna budou mít možnost vše poznat nejen jako přihlížející, ale přímo v hlavní roli – jako interpreti. Šest z vás usedne za mikrofon aby načetlo povídky Karla Čapka.

U příležitosti Dne s audioknihou, v jehož rámci proběhne řada akcí zaměřených na popularizaci audioknih, pořádá v Brně naposlech.cz a Studio Indies veřejné nahrávání s názvem Čteme Čapka. Ve středu 27. ledna se otevřou dveře profesionálního nahrávacího studia všem, kteří mají chuť a odvahu přednést na mikrofon některou z povídek Karla Čapka. (more…)

10. 3. 2016

Téma – Příběh druhé republiky – mezi demokracií a autoritou (2008)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:53

Připravil Eduard Burget. Výběr a úprava archivních záznamů Miroslav Turek. Technická spolupráce Zuzana Blažková a Jitka Procházková. Režie Jan Sedmidubský.

Ukázky čte David Schneider.

Natočeno 2010. Premiéra 16. 11. 2008 v cyklu Osudové osmičky. Repríza 3. 10. 2010 (ČRo 6, 20:10 h). K poslechu zde.

Téma – Země ztracených elit 1/3 (2010)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:49

Připravil Pavel Hlavatý. Režie a dramaturgie Jan Sedmidubský.

Účinkují Otakar Brousek I. (Tomáš Garrigue Masaryk), Jiří Hromada (Pavel Tigrid) a Ota Jirák (Jan Werich).

Natočeno 2010. Premiéra 2. dílu 31. 10. 2010 (ČRo 6, 20:10 h). v cyklu Téma. K poslechu zde, zde a zde. Repríza 19. – 22. 10. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Obsah: 1. České země do roku 1945. – 2. České země po roce 1945. – 3. Česká emigrace ve 20. století.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Země ztracených elit. In web ČRo 6, říjen 2010 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Slovo elita bylo u nás léta slovem téměř nepoužitelným. Jako důkaz jeden postřeh ze začátku devadesátých let: když Fero Fenič založil společnost Febio a začal produkovat miniportréty známých osobností orámované společným názvem GEN – Galerie elity národa, po několika dílech se podtitul cyklu tiše vytratil a nahradilo ho neutrálnější Sto Čechů dneška.

Nelze než doufat, že slovo elita už od té deby ztratilo nádech nepatřičnosti a nafoukanosti. Nicméně to dědictví je logické. Do společnosti, ze které nikdo neměl vyčnívat a všichni měli svorně pracovat na společném blahobytu, se to slovo nehodilo.

Mluvíme-li o českých elitách, je potřeba dodat, že po valnou část dvacátého století byly ohroženy různým stupněm pronásledování. Za obou dvou totalit hrozilo umlčení, vězení nebo dokonce smrt. V zásadě stál svobodomyslný jedinec před dvojím řešením: buď včas odejít ze země, nebo se doma přizpůsobit a vybudovat si okolo sebe jakýsi ochranný val – místo emigrace vnější tedy emigrace vnitřní. (more…)

Téma – Jak jsem psal Budování státu (2010)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:42

Pásmo s Ferdinandem Peroutkou. Úprava a režie Jan Sedmidubský.

Komentuje Pavel Kosatík.

Natočeno 2010. Premiéra 2. 1. 2011 (ČRo 6, 20:10 h) v cyklu Téma. K poslechu zde.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Ferdinand Peroutka: Jak jsem psal Budování státu. In web ČRo 6, leden 2011 (anotace). – Cit.: Jak jsem psal Budování státu – tímto titulem lze shrnout obsah jednoho z rozhovorů, které poskytl Ferdinand Peroutka koncem šedesátých let v New Yorku Svobodné Evropě. Peroutkovy vzpomínky si dnes můžete poslechnout spolu s komentářem Pavla Kosatíka. Rozhovor upravil Jan Sedmidubský.

Téma – Opraváři aneb Práce jako na kostele (2011)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:36

Občanská sdružení opravují sakrální památky na severu Čech a hledají pro ně další využití. Připravil David Hertl.

Natočeno 2011. Premiéra 30. 1. 2011 (ČRo 6, 20:10 h.). K poslechu zde.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Opraváři aneb Práce jako na kostele. In web ČRo 6, leden 2011 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Kdyby vás náhoda někdy zavedla do obce Konojedy blízko Úštěku, asi byste byli překvapeni impozantní stavbou barokního kostela a zámku, postaveného hrabětem Šporkem v polovině 18. století. Obě stavby ovšem dostaly za čtyřicet let komunismu co proto a dnes se nacházejí ve velmi špatném stavu. Právě do konojedského chrámu, který se už léta prochází procesem pomalé a nejisté obnovy, nás zavede dokument Davida Hertla.

Budete mít možnost nejen poznat podmanivou a přitom skličující atmosféru kostela, který se jen párkrát za rok probouzí k životu třeba díky koncertům (předtím je ovšem vždycky potřeba udělat dvoudenní brigádu a kostel uklidit, protože dodnes nemá zasklená všechna okna, a tak v něm celoročně sídlí holubi…). Ale přesto je současný stav kostela nepopiratelným úspěchem občanského sdružení, které se jmenuje Drobné památky severních Čech. Jeho předseda Miroslav Prőller, povoláním úředník celní správy, se už téměř deset let ve volném čase zabývá zdánlivě beznadějnou činností: shání granty na opravu především církevních památek, ale nejenom jich. Jedná se kromě kostelů a kapliček o drobné zámky, kříže u cest, pamětní desky, ale třeba i bývalé hospodářské budovy, pivovary apod. Přes mnohé úspěchy se vkrádá otázka: co s opravenou památkou, když při její opravě místní lidé většinou nepřiloží ruku k dílu a opravené památky se sami příliš neujmou, nevědí, co s ní, jak ji využít? Nejde pak jen o dočasné řešení, které vlastně problém jen odloží?  (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress