Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Gustav Meyrink. Fantastická povídka autora z okruhu pražských německy píšících spisovatelů. Překlad Božena Koseková. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Yvona Žertová.

Účinkuje Jan Vondráček.

Natočeno 2016. Premiéra 25. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 18 min) v cyklu Kabinet. Repríza 9. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23:00 h.).

Lit.: anonym: Gustav Meyrink: Boloňské slzy. In web ČRo 3 Vltava, březen 2016 (anotace). – Cit.: Příběh o oživlé orchideji, nadané ďábelskou silou, o letu balónem, o ohnivé krasavici, jež je možná spolčena s ďáblem. To vše ale může být jen výplodem šílenství, které propukne na Velký pátek přímo před bránou kostela. A Boloňské slzy? To je šperk, hračka, skleněné kapky, které se v ruce, když se odlomí koneček, tenounký jak nit, roztříští na drobounké střípky jako zrnka soli.

Gustav Meyrink se scházel s mladou generací pražských a německých novoromantiků. Roku 1891 spoluzaložil a předsedal zednářské lóži U Modré hvězdy jejímiž členy byli například Karel Weinfurter, Julius Zeyer a Emanuel z Lešehradu. Zajímal se o východní vědy, okultismus a historii tajných spolků, řádů a společenství. Roku 1904 pod vlivem policejního šikanování a křivého nařčení z bankovního podvodu, a také následkem měšťáckého odporu proti jeho povídkám plným ironie, antimilitarismu a tajuplna, opustil Prahu natrvalo. Povídka Boloňské slzy se odehrává v Itálii.

Příběh z nejslavnější sbírky legend gotické Evropy nazývané Legenda aurea. Z latiny přeložil Václav Bahník. Připravil Rudolf Matys. Režie Josef Melč.

Účinkuje Josef Somr.

Natočeno v roce 2001. Repríza 25. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.; 16 min).

Rudyard Kipling. Povídka. Překlad Hana Skoumalová a Aloys Skoumal. Připravila Helena Berková. Režie Věra Pražáková.

Účinkuje Miroslav Rataj.

Nastudovala Ostrava. Premiéra 8. 3. 1995 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Příběhy. Repríza 5. 7. 1995 (ČRo Ostrava, 12:10 h.); 4. 8. 1996 (ČRo 3 Vltava, 1:10 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 24. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 30 min) v cyklu Noční bibliotéka; 29. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Příběh z Indie. In Týdeník Rozhlas 11/1995 (6. 3. 1995), s. 7 (článek) – Cit.: Protože byl otec anglického prozaika a básníka Rudyarda Kiplinga (1865-1936) výtvarníkem a pedagogem na umělecké akademii v Bombaji, prožil chlapec dětství v Indii. Roku 1871 odešel studovat do Anglie, ale už v roce 1882 se do Indie vrátil a žil zde dalších šest let. V mládí se naučil hindsky, a tak byl jeho duševní svět formován pohádkami a bajkami, legendami a básněmi vyprávěnými a zpívanými v tomto jazyce. Po návratu ze studií se věnoval novinařině a světlo světa spatřila také jeho první sbírka básní a krátce nato sbírka povídek Prosté příběhy z hor (1887). Přestože v nich nacházíme porozumění i pro indické obyvatelstvo, vyzdvihuje Kipling především „poslání“ Angličanů v Indii a službu v kolonizační armádě. Jako korespondent novin Pioneer navštívil koncem osmdesátých let Japonsko, Jižní Afriku, Austrálii, Nový Zéland, USA. V té době vznikají také jeho romány Světlo, které zhaslo a Kim. K literární slávě, která mu v roce 1907 přinesla Nobelovu cenu, však Kipling směřoval především v básnických sbírkách Balady z kasáren, Sedm moří, Pět národů. Přesto jsou z celého komplexu Kiplingovy tvorby nejpopulárnější romány o životě zvířat – především známá a do mnoha jazyků přeložená Kniha džunglí a Druhá kniha džunglí. Velký ohlas u mladých čtenářů měla také kniha Odvážní kapitáni.

Pro rozhlasové zpracování vybralo ostravské studio z tvorby R. Kiplinga příběh Puránbhagatův zázrak, který si můžeme dnes poslechnout.