Jak se píše česká literatura? Nápaditě, pestře, vtipně, ale také „na počítači“. Pořad o elektronické podobě české literatury a možnostech připravila s odborníky Ústavu pro českou literaturu AV ČR Milena M. Marešová. Dramaturg Jiří Kamen.
Natočeno 2015. Premiéra 31. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 60 min) v rámci cyklu Víkendová příloha stanice Vltava a cyklu Den s češtinou na Vltavě.
Lit.: Marešová, Milena M. – Gojda, Petr: Den s češtinou na Vltavě. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Věnovat den češtině jaksi zákonitě nabízí příležitost k návštěvě dvou akademických pracovišť, Ústavu pro český jazyk a Ústavu pro českou literaturu. Kde jinde se ptát na vztah jazyka, literatury a nových médií, na staré vokabuláře i stoleté básnické spisy, které můžeme najít „na internetu“ právě díky zanícení pilných „akademiků“.
Vokabulář webový
Od listopadu 2006 internetová aplikace nazvaná Vokabulář webový postupně zpřístupňuje textové, obrazové a zvukové zdroje k poznání historické češtiny. Tvůrcem a provozovatelem Vokabuláře je Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR poskytující tak zájemcům o historickou češtinu především informace o její slovní zásobě.
Listovat a vyhledávat je možné ve slovnáři, slováři i tezaurech. Najdeme zde například „Slovář český, to jest slova některá česká jak od Latinářův, tak i od Němcův vypůjčená, zase napravená a v vlastní českou řeč obrácená k užívání milovníkův české řeči“ Jana Františka Josefa Ryvoly, v němž snadno dohledáme několik převratných a zásadních obratů, třeba slova „litera“ se přece jazyka milovný pisatel vyvaruje, má-li příležitost napsat „zwučka neb slowka“.
Do Ústavu pro jazyk český se vydal Petr Gojda, aby připravil pořad o směřování dnešní textologie a důvodech, proč je důležité mít kritická vydání a co vše z nich lze načerpat.
Báseň, počítač a literatura v síti
A protože je užitečné znát nejen formální zákonitosti a jazykové „zásobníky“, pro změnu do Ústavu pro českou literaturu se vypravila Milena M. Marešová, aby zjistila, jak se píše, a především, jak a kde je současná česká literatura dostupná v elektronických zdrojích.
Mezi projekty Ústavu je totiž několik zaměřených na zpřístupnění celků literárních děl (Edice E); Slovník české literatury po roce 1945 je vedle tištěného Lexikonu české literatury jednou z prvních příruček dostupných pouze po internetu. A Versologické oddělení ÚČL připravilo Korpus českého verše nebo Českou elektronickou knihovnu. Právě u práce Versologického týmu se na chvíli zastavíme, protože není obvyklé, aby akademik, odborník na poezii 19. století byl také schopným programátorem. Petr Plecháč v sobě obě nadání spojuje, což v pořadu s nadšením prezentuje jeho kolega, Robert Kolár. Od něj uslyšíte nejen o dějinách české versologie, ale především o Gunsticku, Hexu nebo Babelu, počítačových interaktivních aplikacích, díky nimž můžete téměř jako v detektivní hře procházet pláněmi i kouzelnými zákoutími českého verše.
Druhým hostem pořadu je literární historik a kritik Karel Piorecký, rovněž pracovník Ústavu pro českou literaturu AV ČR, který poutavě hovoří o „literatuře v síti“, přičemž se obratně pohybuje v nejistém prostoru nových médií. Jaký vztah mají čeští literáti k „virtuálnímu světu“, nakolik je jejich tvorba objevná, experimentální a jaké mají v tomto ohledu rezervy? A vzešlo už odtud „zásadní dílo“ současné prózy nebo poezie? Odpovědi vám nabídneme v sobotním dopoledni.