Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 6. 2015

Der Tiger Jussuf (Tygr Jussuf, 1985)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 0:44

Günter Eich. Původní rozhlasová hra (2. verze). Hudba Friedrich Scholz. Zvuk Karlheinz Stoll. Režie Otto Düben.

Osoby a obsazení: Jussuf (Wolfgang Reichmann), William (Lambert Hamel), Anita (Cornelia Froboess), Richard (Horst Bollmann), Paula (Eva Ingeborg Scholz),  Rimböck (Thomas Holtzmann), Ottilie (Edda Seippel), Maximilian (Hans Michael Rehberg), Cortes (Jörg Hube).

Nastudoval SDR v roce 1985. Premiéra 10. 2. 1985 (SDR, 72 min.; stereo). Repríza 30. 1. 2007 (MDR Figaro, 22:00 h.).

Lit.: anonym: Der Tiger Jussuf. In web Wikipedia, b. d. (encyklopedické heslo). – Cit.: Der Tiger Jussuf ist ein Hörspiel von Günter Eich, das in zwei Versionen aus den Jahren 1952 und 1962 existiert.
Die Zweitfassung sei seltener gesendet worden. Die häufigen Gestaltumwandlungen der Figuren fordern den Hörer. Die Gesetze der Logik sind nämlich über weite Strecken außer Kraft gesetzt. Schwitzke nennt das „komplizierte“ Stück dann auch „sprunghafte Tigergeschichte“. Piontek spricht von einem „metarealistischen Funkstück“ und erläutert die „märchenhafte“ Konstellation: Wenn Jussuf die Gestalt irgendeines Menschen annimmt, muss dieser dafür Tiger werden. (more…)

Rebellion in der Goldstadt (Vzpoura v Goldstadtu, 1940)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 0:35

Günter Eich. Původní rozhlasová hra. Režie Gerd Fricke.

Účinkují Edwin Jürgensen, Milena von Eckhardt, Hans Mierendorf, Fritz Rasp, Walter Steinbeck, Franz Weber, Gustav Knuth, Karl Klüssner, Gisela von Collande a další.

Nastudoval RRG (Reichs-Rundfunk-Gesellschaft) v roce 1940. Premiéra 8. 5. 1940 (RRG Deutschlandsender, 49 min., mono).

Pozn.: Die Schallplattenmatrizen inzwischen im tschechischen Rundfunkarchiv ( nahe Prag) aufgefunden und am 28.10.93 im NDR mit ausführlichen Kommentaren von Karl Karst gesendet.

„Das Hörspiel, das in Johannesburg in Südafrika spielt, zeigt den Kampf der unterbezahlten weißen Arbeiter gegen die unmenschlichen Methoden der englischen Minenbesitzer. Die einzelnen Charaktere der im Hörspiel auftretenden Personen und die ausgezeichneten Milieuschilderungen lassen diese beiden Welten des Arbeiters und des Plutokrates deutlich hervortreten.“ (aus: Westfunk, 5.5.1940)

Das Stück wurde vor wenigen Jahren erst in einem Prager Archiv wiedergefunden und löste eine kontroverse Debatte aus über Günter Eichs schriftstellerische Arbeit während der Nazizeit: „Über das, was die Autoren, die das Hörspiel der 50er und 60er Jahre prägten, in den 30er und 40er Jahren schrieben, während die Nazis die Macht im Staate und im Rundfunk hatten, konnte man bisher nur spekulieren. Was sie selber sagten, war wenig bis nichts, und die historischen Dokumente blieben spärlich. Die nun entstandene Debatte wirft allerdings mehr Fragen auf, als sie Antworten bietet.“ (Wolfram Wessels)

Allah hat hundert Namen (Alláh má stovku jmen, 1957)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 0:31

Günter Eich. Původní rozhlasová hra. Hudba Hans Martin Majewski. Zvuk Fred Berg. Režie Ludwig Cremer.

Osoby a obsazení: mladík (Ludwig Thiesen), Hakim (Carl-Heinz Schroth), hlas Prorokův  (Friedrich Domin), děvče, Fatima (Ursula Langrock), Janine (Lina Carstens), imám z Alamutu (Paul Dättel), Dupont (Joseph Offenbach), číšník (Friedrich von Bülow), hostinský (Ernst Sladeck), hostinská (Traute Rose), La Petronne (Hilde Hildebrandt), Ninon (Ruth Grossi), paní Dupontová (Anette Roland), bankovní úředník (Gert Keller), poštmistrová, Odette (Helene Richter-Mielich), velvyslanec (Herberth Schimkat).

Nastudoval SWF, BR a RB v roce 1957. Premiéra 18. 6. 1957 (SWF, BR a RB, 69 min.). Repríza 2010 (DLF).

Lit.: anonym: Allah hat hundert Namen. In web Wikipedia, b. d. (encyklopedické heslo). – Cit.:   Günter Eich hat in seinem Hörspiel „Allah hat hundert Namen“ sein Lieblingsmotiv von der Suche nach dem letzten Sinn des Lebens wieder aufgegriffen. Die Suche Hakims nach dem hundertsten Namen Allahs, nach jenem Wort, das Wesen und Geheimnis der Welt entschlüsselt, gestattet sich zu einer Irrfahrt von anmutiger Paradoxie. Sie bringt durch wechselndes Milieu von Orient und Okzident reizvolle Kontraste ins Spiel und führt schließlich zu einer Lösung, die nicht nur anmutig ist, sondern auch von hintergründiger Listigkeit. (more…)

Allah hat hundert Namen (Allah má stovku jmen, 1979)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 0:26

Günter Eich. Původní rozhlasová hra. Hudba Hans Moeckel. Režie Robert Bichler.

Osoby a obsazení: Hakim (Christoph Bantzer), hlas Prorokův (Peter Ehrlich), Fatima (Herlinde Latzko), Jeanine (Rosel Schäfer), imám z Alamutu (Peter Oehme), mladík (Peter Kner), monsieur Dupont (Johannes von Spallart), madame Dupont (Hanna Burgwitz), číšník (Jodoc Seidel), hostinský (Inigo Gallo), hostinská (Katja Kessler), La Patronne (Beatrice Föhr-Waldeck), Ninon (Inge Bahr), bankovní úředník (Mario Hindermann), Odette (Renate Schroeter), velvyslanec (Wolfgang Stendar).

Nastudoval DRS v roce 1979. Premiéra 6. 10. 1979 (DRS, 77 min., stereo). Repríza 18. 7. 2010 (SRF Musikwelle).

Lit.: anonym: Allah hat hundert Namen. In web Wikipedia, b. d. (encyklopedické heslo). – Cit.:  Allah hat hundert Namen ist ein Hörspiel von Günter Eich, das am 18. Juni 1957 vom SWF, BR und RB unter der Regie von Ludwig Cremer gesendet wurde. Das Stück, in dem es um die Suche nach dem Sinn unseres Lebens geht, wurde mit dem Karl-Sczuka-Preis 1959 geehrt. (more…)

Tak nám zabili Ferdinanda (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 0:15

Martin Ježek & Pavel Trojan. Audiokniha. Pozoruhodné příběhy o zajímavých náhodách směřujících k atentátu na Františka Ferdinanda. Hudba Lukáš Sommer. Mastering Tomáš Kozelka.

Čte Ondřej Brzobohatý a Martin Ježek.

Natočeno 2015. Vydal Supraphon 12. 6. 2015 (1 CD; SU 6411-2).

Pozn.: Je neděle 28. 6. 1914. Zmatený řidič Leopold Lojka zastavuje vůz s Františkem Ferdinandem a jeho ženou. Zařazuje zpátečku a tím dává příležitost Gavrilu Principovi k útoku. Pro bezmocného Lojku se z tohoto okamžiku stává doživotní trauma. Sarajevský atentát je i po sto letech obrovsky živé téma. Novinář a bývalý balkánský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Ježek společně s balkanistou Pavlem Trojanem napsali úspěšnou knihu Tak nám zabili Ferdinanda, která odhaluje ve svých sedmi reportážích pozadí českých stop v Bosně a Hercegovině zcela nezáměrně mířících k Sarajevskému atentátu. Nyní nová a doplněná verze této pozoruhodné knížky získala i svojí audiopodobu, kdy ji načetl reportér zahraniční redakce Českého rozhlasu a autor knihy Martin Ježek společně s hercem a muzikantem Ondřejem Brzobohatým. Úplně poprvé tak mají posluchači možnost zaposlouchat se do českých příběhů, které psaly světové dějiny. Některé k nich se prolínají i do současné reality Bosny a Hercegoviny.

Audiokniha je navíc rozšířena o knižně nevydané kapitoly. (anotace)

Lit.: anonym: Brzobohatý pokřtil svoji první audioknihu Tak nám zabili Ferdinanda. In web Supraphon, 16. 6. 2015 (článek). – Cit.: Sarajevský atentát je stále obrovsky živé téma. Redaktor a moderátor zahraniční redakce Českého rozhlasu Martin Ježek a balkanista Pavel Trojan mu loni, kdy od něj uplynulo sto let, věnovali knihu Tak nám zabili Ferdinanda. Ta nyní, k 101. výročí, dostala podobu audioknihy, kterou načetli herec a hudebník Ondřej Brzobohatý a spoluautor knihy Martin Ježek. Audioknihu, která v celkovém čase trvá pět hodin, pokřtili v pondělí 15. 6. 2015 její tvůrci v balkánsky stylovém restaurantu Luka Lu v Praze na Malé straně.

„ Díky načtení Tak nám zabili Ferdinanda jsem ztratil svůj audioknižní věneček,“ smál se Ondřej Brzobohatý, když chtěl zdůraznit, že skutečně jde o jeho první audioknihu, na níž se podílel.

Atentát podle autorů knihy dodnes rozděluje Bosnu a Hercegovinu. „Jedni tvrdí, že vrah Gavrilo Princip je hrdina, druzí, že je terorista,“ říkají k tomu Martin Ježek a Pavel Trojan a dokládají to reportážemi přímo ze Sarajeva.
Kniha Tak nám zabili Ferdinanda odhaluje ve svých sedmi reportážích pozadí českých stop v Bosně a Hercegovině zcela nezáměrně mířících k Sarajevskému atentátu. Nyní nová a doplněná verze této pozoruhodné knížky získala i svojí audio podobu, kdy ji načetl autor knihy Martin Ježek společně s hercem a muzikantem Ondřejem Brzobohatým. Atmosféru dokresluje svojí hudbou skladatel a kytarista Lukáš Sommer. Úplně poprvé tak mají posluchači možnost zaposlouchat se do českých příběhů, které psaly světové dějiny. Některé z nich se prolínají i do současné reality Bosny a Hercegoviny.

Pozoruhodné příběhy o zajímavých náhodách směřujících k atentátu na Františka Ferdinanda vycházejí nyní u vydavatelství Supraphon na CD. Nahrávka je zároveň v nabídce digitálních servisů, jako jsou například Audioteka.cz a Supraphonline.

Lit.: Pilátová, Agáta: Naposlech: Řidič Lojka, architekt Pařík a ti druzí. In Týdeník Rozhlas 30/2015 (recenze). – Cit.: Loni vyšla v Radioservisu pozoruhodná kniha Martina Ježka a Pavla Trojana Tak nám zabili Ferdinanda. Rozhlasový redaktor Ježek a specialista na Balkán Trojan spojili síly a vytvořili jedinečný soubor textů o regionu, s nímž máme kus společné minulosti. Sbližuje nás s ním i řada Čechů nejrůznějších profesí, kteří se na Balkáně, konkrétně v Bosně a Hercegovině, významně uplatnili. Kniha vyšla ke stému výročí začátku první světové války a válečnému „preludiu“, atentátu na následníka habsburského trůnu Ferdinanda d’Este, věnuje důležité pasáže. Rok po vydání se tvůrčí počin publicistů dočkal zvukové podoby – stejnojmenné audioknihy (ve spolupráci s Radioservisem vydal Supraphon). Projekt je tématem i dikcí – patrně náhodou, ale sympaticky – spřízněn s dlouhodobým rozhlasovým seriálem stanice Vltava Polní pošta, jenž čerpal z dopisů českých vojáků z front první světové války. Reportáže, črty, fejetony, eseje historického i cestopisného charakteru a úryvky z unikátního deníku Františka Valouška, četníka, který v Bosně dlouho sloužil, čte jeden z autorů Martin Ježek a herec Ondřej Brzobohatý. Mluvené slovo kreativně umocňuje hudba skladatele a kytaristy Lukáše Sommera.

Díky zvukové podobě výrazněji vyniknou hodnoty textu: hutný obsah, poutavé příběhy, zajímavé informace i stylistické kvality. Výrazný, přitom věcně uměřený přednes zkušeného novináře a profesionální výkon herce vzájemně ladí a dobře se doplňují. (Brzobohatý čte úryvky z Valouškova deníku, Ježek své a Trojanovy texty.) Svého úkolu se zhostili znamenitě.

Jako úvod si autoři vybrali citát ze známé vstupní pasáže Haškova Švejka. Je funkční, protože celým textem prolíná válečné téma. Připomíná se i čin Gavrila Principa, který namířil na Ferdinanda zbraň. Nepřímým původcem atentátu byl vlastně český řidič Leopold Lojka, který s následníkem „odbočil doprava, místo aby jel rovně“. Právě jemu je věnován první příběh zvukové knihy – text Muž, který špatně odbočil – o tom, jak se stalo, že onoho červnového dne roku 1914 v Sarajevu řídil Lojka osudný vůz. Obsah (audio)knihy je vůbec plný podobně poutavých, často objevných příběhů a reportáží – historek o lidech, budovách, předmětech či třeba o mostech. A hlavně o krajině, kterou prošly války, tragédie i nenápadné, drobné události, které však měnily chod dějin.

Posluchač si uvědomí zejména dvě důležité kvality Ježkových a Trojanových textů. Především jejich schopnost objevit a připomenout stopy českých lidí v daleké zemi, talent, píli a dovednosti; přínos, jímž obohatili Balkán. Za všechny jmenujme aspoň působení architekta Karla Paříka, který proměnil Sarajevo v evropské město. Neméně významnou hodnotou textu je přirozené propojování minulosti se současností, historie s dneškem. Autoři staví dějinné mosty a naléhavě tím připomenou, že mnohá historická událost, často i nenápadná, se může stát první větou velkého dramatu vrcholícího mnohem později.

Poslech celé audioknihy Tak nám zabili Ferdinanda trvá pět a půl hodiny. Určitě se hodí třeba pro prázdninovou cestu na Balkán…

10. 6. 2015

Malý princ (1992?)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 20:21

Antoine de Saint-Exupéry. Pohádka. Režie Yvona Žertová.

Účinkují Libor Vacek a Lucie Bártová.

Vydal Český lev v roce 1992? (1 MC, CL 0004-4811, 55 min.).

Lit.: Fajmon, Kamil: Proč tolik Malých princů? In web Naposlech.cz, 10. 12. 2017 (článek). – Cit.: Trh s mluveným slovem aktuálně nabízí osm zpracování slavného příběhu Antoina de Saint-Exupéryho, během necelých třiceti let jich však vzniklo ještě více. Proč tolik Malých princů? Umí si všechna nastudování najít v naší malé republice své zákazníky? Podle jakých kritérií si kupující nahrávky vybírají a proč se různí vydavatelé ke knize stále vracejí? V tomto textu blíže představím jednotlivé snímky a v jeho závěru nabídnu i tři osobní doporučení.

Devadesátá léta

Patřím ke čtenářům, kteří v Malém princi pokaždé nacházejí něco nového. 90. léta nabídla v rychlém sledu hned tři audioknihy, které mi tuto preferenci umožnily. Vydavatelství AudioStory se do Malého prince pustilo jako první a natočilo jej ve formě jednohlasé četby s Eduardem Cupákem. Snímek pokládám za nadčasový a je jen dobře, že se do dnešních dnů v distribuci udržel. Následující tituly už takové štěstí neměly.

Edice Český lev kdysi na magnetofonové kazetě vydala pojetí s prvky dramatizace. Jeho autorem byl Libor Vacek, prince ztvárnila talentovaná holčička Lucie Bártová. Záznam byl pozoruhodný hned z několika úhlů: Malý princ pochází z jiné planety, dívenčiny party tak doplnil echo efekt. Ivona Žertová, režisérka nahrávky, precizně pracovala i se stereem. Když Vacek vedl s Bártovou dialog, došlo k rozložení interpretů do obou kanálů a vypravěč zůstal na středu.

Do vymezeného období dále spadá audiokniha vydavatelství Forte s Viktorem Preissem. Škoda, že se nedočkala reedice – četeb s Viktorem Preissem není mnoho. Herec se této formě vyhýbá, protože, jak sám říká, má před četbou hluboký respekt. Když už se k ní však nechá přemluvit, podá vždy vysoce kvalitní a umělecký výkon, což právě platilo i v tomto případě.

Pro děti

V dětství jsem měl, podobně jako mnozí mí vrstevníci, velký problém porozumět Exupéryho knize. Nedokázal jsem pojmout množství metafor a myšlenek v ní obsažených. Pomocnou ruku podalo vydavatelství Multisonic, které Malého prince v roce 2002 svěřilo Jiřině Bohdalové. Dospělí patrně interpretaci příliš neocení, ale pro malé posluchače ji považuji ze všech provedení za nejsrozumitelnější. Pro interpretku se tvůrci rozhodli přetavit autorovu mužskou ich formu do er. Do více digitálních obchodů se bohužel nahrávka zatím nedostala, koupit ji lze v elektronické podobě na iTunes nebo fyzicky na kompaktním disku.

Posledních šest let

Z předchozích řádků je patrné, že nakladatelé nechrlili příliš velké množství zvukových verzí. V poslední době se ale s Malými princi doslova roztrhl pytel, a to jak na poli čteném, tak i v dramatizacích, na které se zaměřím později. V roce 2012 se látky chopili Pavel Vacek a Kateřina Liďáková. Audiokniha podle mého názoru nepatří zrovna k vydařeným počinům. Čteci se sice pokusili podat text co nejlépe, záznamu však chybí dynamika, problém spatřuji v temporytmu a v nadměrných pomlkách mezi větami. Podstatně hůře ovšem dopadlo neprofesionální namluvení Jana Tuháčka (Jana Maghreba), který knihu jen předčítal, děj nevyprávěl, hlas se proháněl v neposlouchatelných melodiích a části oddělovala jediná dokola se opakující skladba. Z novějších čtených titulů zbývá ještě audiokniha z produkce Tympana, které v edici Načteno vydalo nahrávku ze Spolku Mluvící kniha. Snímek v rozděleném podání načetli v roce 2004 Ladislav Mrkvička a Daniela Kolářová a jejichž provedení může konkurovat i Eduardu Cupákovi.

Dramatizace

Už jsem napsal, že si v Exupéryho díle rád hledám nové myšlenky. Ani jedna ze tří dramatizací, které jsou k dispozici, mi tuto možnost bohužel neposkytla. Problém vidím zejména v tom, že dramatizace už sama nabízí určitou interpretaci textu, kdežto v četbě je možné díky hercům, kteří řemeslu rozumějí, pracovat s hlasem tak, aby se řečené mohlo v posluchačově představivosti a v mysli vyložit i při opakovaném poslechu jinak. Četba navíc poskytuje lepší možnost se k daným pasážím vracet nebo je na delší dobu pozastavit. V dramatizaci je přece jen kladen větší důraz na posluchačovo soustředění a na orientaci využitých zvukových prostředků v realizovaném scénáři.

Obchod Českého rozhlasu Radiotéka zařadil do svého fondu dvě rozhlasové hry. První pochází z roku 1961. Dramatizaci napsala Zdenka Stavinohová, která zachovala velkou část partu vypravěče – zahrál jej Václav Voska, a scény převedla do dialogů. Sluší se dodat, že Malý princ byl pojat jako dítě, které ztvárnila Jiřina Jirásková.

Druhá nabízená rozhlasová hra je podstatně mladší, Pochází z 80. let. Autor úpravy, František Pavlíček, se rozhodl k textu přistoupit odlišně. Vypravěč (Ladislav Mrkvička) zde vystupuje pouze jako jednající postava, scénář je napsán tak, aby vše na sebe navazovalo v dialozích. Malý princ v podání Miroslavy Hozové není pouhým dítětem, režisér Karel Weinlich se rozhodl jej obklopit tajemstvím. Slávka Hozová proto svého hrdinu ztvárnila tak, aby si posluchač v tomto případě mohl postavu prince představit po svém a uzpůsobila tomu i těžko definovatelnou, ale přesto svým obsahem magickou mluvu.

Čerstvou letošní novinkou je dramatizace vydavatelství Supraphon, z níž se bohužel kvůli scénáři vytratila veškerá Exupéryho poetika. Dialogy jsou psány moderním způsobem, velká část vypravěčova partu ovšem zůstává v původním módu. Kombinace dvou forem sdělování nepovažuji za šťastnou. Zahrát Malého prince bývá obtížné, i zřejmě z tohoto důvodu jej tvůrci až na jednu výjimku svěřovali ženám. Dítě, které pro tuto roli vybral Supraphon, se nedokázalo se svou postavou ztotožnit a jednalo samo za sebe. Ve výsledku se tak s vypravěčem neustále hádá, je protivné a nesmírně dotěrné až otravné. Bolestné jsou i návštěvy jednotlivých planet – Norbert Lichý musel zvládnout více postav, což dramatizaci neprospělo. Nadměrná zvuková koláž často jen opakuje vypravěčova slova a téměř vůbec se jí nedaří vytvářet daná prostředí.
Který?
Z mnoha nastudování Malých princů bych tedy ze svých zkušeností dospělým doporučil nahrávku s Eduardem Cupákem z vydavatelství AudioStory a snímek od Tympana v podání Ladislava Mrkvičky a Daniely Kolářové, dětem pak snímek od Multisonicu v interpretaci Jiřiny Bohdalové.

Pohádky na dobrou noc 1 (1992)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 20:05

Božena Němcová. Pohádky. Hudba  Zdeněk John.

Účinkuje Jana Preissová.

Vydal E-Plus v roce 1992 (1 MC, EP001).

Obsah: 1. O Popelce, 2. O chytré princezně.

Pohádky na dobrou noc 2 (1992)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 20:04

Karel Jaromír Erben, Božena Němcová. Pohádky. Hudba  Zdeněk John.

Účinkuje Svatopluk Beneš.

Vydal E-Plus v roce 1992 (1 MC, EP002).

Obsah: 1. Karel Jaromír Erben – Tři zlaté vlasy děda Vševěda; 2. Božena Němcová – O Smolíčkovi; 3. Božena Němcová – O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku.

Pohádky na dobrou noc 3 (1992)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 20:02

Karel Jaromír Erben, Božena Němcová. Pohádky. Hudba  Zdeněk John.

Účinkuje Zdena Hadrbolcová.

Vydal E-Plus v roce 1992 (1 MC, EP003).

Obsah: 1. Karel Jaromír Erben – O třech přadlenách, 2. Božena Němcová – Chytrá horákyně, 3. Božena Němcová – Sedmero krkavců.

Pohádky na dobrou noc 6 (1993)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 20:01

Tvůrci nezjištěni. Španělské pohádky. Hudba  Zdeněk John.

Účinkuje Jan Přeučil.

Vydal E-Plus v letech 1993 (1 MC, EP006).

Obsah: 1. Princezna Medunička, 2. Rybář a delfín.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress