Připravil dr. Stanislav Vrbka. Režie Veronika Matějová.
Hovoří Rudolf Pellar.
Natočeno 1964. Premiéra 18. 10. 1964 (Praha – ČS I. – RPD – Ostrava, 7:40 – 7:45 h.).
2. 4. 2015
Zrcadlo kultury – Tři pohostinská vystoupení Divadla Slovenského národního povstání v Martině (1964)
Balada o Vojtovej Maríne (Balada o Vojtově Maríně, 1960)
Kazimierz Przerwa Tetmajer. Baladická hra. Překlad Martin Slivka. Pro rozhlas napsala Jarmila Štítnická. Hudba Bartolomej Urbanec, malý rozhlasový orchestr řídí autor. Sólo zpívá Anna Peňašková. Redakce Ĺuba Pavlovičová-Baková. Zvuk Jarmila Brožová, Ladislav Kubík. Režie Ivan Teren.
Účinkují Karol L. Zachar, Karol Machata, Jela Lukešová, Jozef Sodoma.
Natočeno 1960. Repríza 28. 5. 1989 (Rádio Devín, 13:00 – 13:45 h); 1. 4. 2015 (56 min.).
Pozn.: Baladický príbeh podľa poviedky Kazimierza Przerwu-Tetmajera z prostredia Vysokých Tatier o hrdej mlynárovej dcére Maríne, muzikantovi Jaškovi Mosadznom a pyšnom Macekovi. Prozaik sa inšpiroval životom goralského obyvateľstva na Orave, životom spätým s krásnou, no drsnou prírodou, bohatým na emotívne prejavy ľudovej kultúry. Na tomto pozadí sa odvíja príbeh nenaplnenej lásky mladého muzikanta k uhrančivo krásnej dievčine.
V roce 1964 vznikl stejnojmenný film (režie Martin Ťapák).
1. 4. 2015
Frantovy práva (2015)
Připravil Michal L. Hořejší. Předmluva Jana Mantuana. Zvuková režie Amák Golden.
Účinkují Petr Gojda, Eva Hazdrová-Kopecká, Jan Hyhlík.
Natočeno 2015. Vydal Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2015 (mp3). K poslechu zde.
Obsah: 1. Úvod (02:44). Eva Hazdrová-Kopecká – 2. Frantovy práva, Předmluva Jana Mantuana (04:10). Petr Gojda, Jan Hyhlík – 3. Frantovy práva, 1. část (09:45). Petr Gojda – 4. Frantovy práva, 2. část (06:13). Petr Gojda – 5. Frantovy práva, 3. část, O kováři Paškovi (12:26). Petr Gojda – 6. Frantovy práva, 4. část (02:35). Petr Gojda – 7. Frantovy práva, 5. část, O lvu, vlku a oslu (04:10). Petr Gojda – 8. Frantovy práva, 6. část (04:45). Petr Gojda – 9. Frantovy práva, 7. část, O klamu a lži (07:02). Petr Gojda – 10. Frantovy práva, 8. část (01:30). Petr Gojda – 11. Frantovy práva, 9. část, O penězích (05:37). Petr Gojda – 12. Frantovy práva, 10. část (06:21). Petr Gojda – 13. Frantovy práva, 11. část, O ukradených nohavicích (07:19). Petr Gojda – 14. Frantovy práva, 12. část (07:56). Petr Gojda – 15. Frantovy práva, 13. část, O ženách (21:06). Petr Gojda, Jan Hyhlík – 16. Frantovy práva, 14. část, O líkařích (17:16). Petr Gojda, Eva Hazdrová-Kopecká, Jan Hyhlík – 17: Frantovy práva, 15. část, O krčmářiech (fragment) (02:22). Petr Gojda.
Pozn.: V pořadí druhá audiokniha, která vznikla na půdě oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky při řešení projektu č. DF12P01OVV028 Informační technologie ve službách jazykového kulturního bohatství (IT JAKUB), který je financován v rámci programu Národní a kulturní identity Ministerstvem kultury ČR, obsahuje text Frantových práv, která jsou specifickou památkou české raně novověké literatury. (more…)
Den podle… Středa podle Barbory Tachecí (2015)
Hospodaření českých politických stran. Začíná platit nový organizační řád Ústavu pro studium totalitních režimů. V Nigérii snad vůbec první klidné předání moci od dosažení nezávislosti, prezident uznal prohru. Podrobnosti dodává Barbora Tachecí.
Hovoří šéfredaktor webu hlidacipes.org Robert Vřešťan, ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra a Adrian Portmann.
Natočeno 2015. Premiéra 1. 4. 2015 (ČRo Plus, 17:10 h.; 45 min.). K poslechu zde.
Kunderův apríl (2015)
Miloš Rejchrt. Glosa.
Natočeno 2015. Premiéra 1. 4. 2015 (ČRo Plus, 6: 33 h.; 3 min.).
Lit.: Rejtchrt, Miloš: Miloš Rejchrt: Kunderův apríl. In web ČRo Plus, 1. 4. 2015 (text + nahrávka k poslechu). – Cit.: Z Kunderových románů mám nejraději „Život je jinde“. V roce 1980 mi ho kdosi na tři dny půjčil a můj čtenářský zážitek byl umocněn povznášejícím pocitem privilegovanosti. Ta knížka byla vzácnost, vyšla v roce 1979 u Škvoreckých v Torontu a do spisovatelovy rodné vlasti se podařilo propašovat jen pár výtisků.
Hůř už bylo, vyčetl jsem tehdy z Kunderovy knížky paradoxní povzbuzení. Život v osmdesátých letech minulého století, přes všechnu šeď všedního dne a šikanu politické policie, přece jen už byl trochu jinde než v příznačných letech padesátých.
Tehdy protagonista Kunderova vyprávění, mladý nadějný básník Jaromil, udal na Státní bezpečnosti bratra své dívky pro úmysl uprchnout z republiky. Jako spolupachatelka byla zatčena i básníkova dívka a tři roky strávila ve vězení.
Nebyl by to Kundera, kdyby v tomto příběhu neuplatnil motiv velikého aprílového žertu, který si z nás tropí zlomyslné dějiny. Žádný útěk přes hranice se totiž nechystal. Básníkova přítelkyně si ho narychlo vymyslela, aby údajnou rozlučkou se svým bratrem zakryla schůzku s utajeným milencem. Čtenář má na vybranou, zda rozhodující roli v příběhu přizná krutě žertujícímu kolu dějin nebo činům svobodné lidské vůle.
Básník Jaromil se totiž nestal udavačem pod nátlakem, ani z nějaké zlomyslnosti nebo z pohrdnutí láskou. Naopak, Jaromil říká, že chce,“ aby svět zítřka byl svět, kde se lidé budou milovat víc, než se kdy milovali… Je ovšem strašlivé obětovat jednu konkrétní ženu pro budoucí svět, ale právě toto je snad jediná velká tragédie naší doby, hodná velkých veršů, hodná velké básně“.
Kundera připomněl, že totalitní režim nestál jen na surovém násilí a mocenském diktátu, ale byl mohutně podpírán množinou lyrických duší, básníky a umělci. Jejich oddanost velké a vznešené věci se spojila s policejním terorem a justiční zvůlí v jeden celek, kde se všechny části potřebují a v sobě se vzhlížejí.
Kundera popsal fungování komunistického režimu opravdu zevnitř, zevnitř sebe sama. Už pro tuto odvahu, kterou našel málokdo, zasluhuje uznání.
Světový úspěch, vedlejší produkt jeho talentu, dnešnímu jubilantovi ze srdce přeji. Ještě toho hodně napište, mistře Kundero, a zlomyslné žerty ať dějiny s námi tropí pouze ve vašich knihách.
Dobudujeme a ubráníme! (1938)
Dr. František Franta Kocourek. Reportáž ze závěrečné sletové scény X. Všesokolského sletu v roce 1938. Emotivní výpověď nejen o reportérově brilanci, ale také o společenské náladě sklonku první republiky, která byla odhodlána bojovat za svou samostatnost a svobodu.
Natočeno 1938. Premiéra 7. 7. 1938. Repríza duben – květen 2015 v rámci cyklu Rádio Retro 1938 – 1945; 28. 10. 2018 (ČRo Rádio Retro, 0:00 h) v rámci cyklu Rádio Retro – Volá první republika.
70 příběhů 1/70 (2015)
Cyklus připravil Jaroslav Klimeš.
Natočeno 2015. Premiéra 31. 3. – 4. 5. 2015 (ČRo 1 Radiožurnál).
Lit.: -mkk- (= Karlík, Martin): Český rozhlas připomene výročí konce války seriálem reportáží ’70 příběhů‚. In web ČRo, 31. 3. 2015 (článek + nahrávka rozhovoru s M. Karlíkem). – Cit.: Kvůli kontroverznímu vepřínu v Letech na Písecku je známý tamní tábor pro Romy. Takových táborů ale bylo za druhé světové války více. Právě o těchto méně známých faktech je nový seriál Českého rozhlasu „70 příběhů“. Série reportáží bude ode dneška až do začátku května připomínat letošní 70. výročí konce války.
„Před námi je továrna. V této budově bylo ubytováno přes 130 Romů a zde byli až do roku 1941,“ popisuje Ivan Rous ze severočeského muzea v Liberci, kde byly za války čtyři romské tábory.
První příběh, který Český rozhlas nabízí už dnes, bude vyprávět poslední žijící parašutista vysazený do protektorátu z Anglie, Jaroslav Klimeš. (more…)
Český rozhlas odvysílá 70 válečných příběhů
Český rozhlas zahájil projekt 70 příběhů. Jde o cyklus unikátních rozhlasových reportáží o lidech, místech a událostech, které by neměly být zapomenuty. Český rozhlas jej vysílá u příležitosti 70. výročí ukončení válečných operací v Evropě a ukončení druhé světové války na starém kontinentu.
„Reportáže z cyklu 70 příběhů bude do svého vysílání nasazovat stanice Radiožurnál od 31. března do 4. května. Každý den budou v programu zařazeny dvě reportáže. Témata příběhů se budou týkat například osudů našich letců v Anglii, vyhlazení Lidic, ale i protektorátních vtipů či tomu, jak za války fungoval přídělový systém potravinových lístků,“ uvedl náměstek generálního ředitele pro program a vysílání René Zavoral.
Cyklus 70 příběhů budou vysílat rovněž regionální stanice, které si jej budou moci libovolně doplnit o vlastní regionální témata. Seriál využijí ve svém programu i stanice Dvojka a Plus.
Projekt 70 příběhů je součástí „hrdinského“ programu Českého rozhlasu v tomto roce. Již dříve byl spuštěn například internetový stream Rádia Retro 1938 – 1945, který představuje posluchačům unikátní nahrávky z rozhlasového archivu či z produkce BBC. V 28 hodinách nabízí zprávy, projevy či reportáže z období od Mnichovské dohody až po Norimberský proces.
Český rozhlas rovněž spustil internetové stránky www.hrdina.cz, které budou po celý rok 2015 přinášet články, kvízy a ankety na téma hrdinství ve všech různých podobách a dobách.