Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

1. 1. 2015

Dítě Ježíš (2014)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 18:02

Po stopách tradice o Ježíšově dětství ve výtvarném umění i literárních památkách.  Pořadem provází Prof. Jan Royt. Připravila Marie Poláková. Technická spolupráce Ivana Možná. Režie Markéta Jahodová.

Texty čte Jan Potměšil.

Natočeno 2014. Premiéra 24. 12. 2014 (ČRo 3 Vltava, 8:00 h.; 60 min). Repríza 24. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 8:00 h.); 24. 12. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:00 h.).

Lit.: Poláková, Marie:  Dítě Ježíš. Po stopách tradice o Ježíšově dětství ve výtvarném umění i literárních památkách. In web ČRo 3 Vltava, 24. prosinec 2019 (článek). – Cit.: K tradičním námětům křesťanského umění patří Narození Páně, které si o Vánocích připomínáme. Již od rané křesťanské doby bývá tento námět obvykle součástí christologických cyklů a je zařazován za scénu s Navštívením Panny Marie či Zvěstováním Panně Marii. Část pověsti o pražském Jezulátku a úryvky z Matoušova a Tomášova pseudoevangelia (…).

Za předobraz Narození Páně je považován námět Tiburská Sibyla a císař Augustus. Ten se totiž, když ho chtěl římský senát prohlásit za boha, rozhodl poradit s Tiburskou Sibylou, zda má tuto poctu přijmout. Dostalo se mu sdělení, že se narodil chlapec, jenž zastíní všechny římské bohy.

Toto téma je velmi oblíbené ve středověkém malířství. V našem prostředí se s ním setkáme na nástěnných malbách v křížové chodbě emauzského kláštera v Praze a v kostele sv. Jakuba v Libiši. Evangelia sama neupřesňují podobu místa, v němž se Kristus narodil. Obvyklou součástí Narození Páně je vyobrazení volka a osla, o nichž se evangelia nezmiňují. Zvláštní a historicky proměnnou úlohu hraje na zobrazení Narození Páně sv. Josef. Ten je prakticky až do počátku 15. století zobrazován v podobě starého muže.

Obvyklou součástí scény Narození Páně bývá zvěstování narození Spasitele, kterého se dostalo pastýřům od archanděla Gabriela. Vlastní Klanění pastýřů vzniklo až ve 14. století. Námět Kristova rodokmenu se objevuje od raného středověku. Vedle vlastního Narození a Klanění tří králů patří k dalším námětům z Ježíšova dětství Vraždění betlémských neviňátek, Obřezání, Obětování v chrámu, Útěk do Egypta, a Návrat z Egypta, Dvanáctiletý Ježíš v chrámu a některá témata apokryfní.

Zmínku o příchodu králů (mágů) k narozenému Kristu nalezneme pouze u evangelisty Matouše. Nejčastěji je zobrazováno Klanění tří králů narozenému Spasiteli. Samotné zobrazení Jezulátka patří mezi devoční typy a objevuje se až na počátku 14. století. Jezulátko se stalo objektem četných vizí jeptišek, jež pramenily z hlubokého spoluprožívání Kristova lidství. Zázračná drobná soška Pražského Jezulátka je uctívána po celém světě, zejména v Jižní Americe a na Filipínách. (…)

{Jak zpívat Československou státní hymnu} (193?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:28

Hovoří Adolf Cmíral.

Zpívají František Pour a Kühnův dětský sbor.

Natočeno 193?.

Pozn.: Ukázka v pořadu Zaostřeno – Záhada kolem naší hymny (2014).

Lit.:  Vopálenská, Lucie –  Schusterová, Kamila: Záhada kolem naší hymny. Záznam písně Kde domov můj patrně nenapsal Tyl. In web ČRo Plus, prosinec 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) „Ve 30. letech byla škola zpěvu naší národní hymny nahrána v Československém rozhlase. Hlavní mužský part obsadil František Pour a sekundovaly mu děti z rozhlasového sboru vedené Janem Kühnem. Role průvodce a učitele se ujal profesor Adolf Cmíral.“

Zaostřeno – Záhada kolem naší hymny (2014)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:26

Připravily Lucie Vopálenská, Kamila Schusterová.

Hovoří Markéta Kabelková, z historického záznamu Adolf Cmíral, Emma Destinová, Dinh Gilly.

Natočeno 2014. Premiéra 31. 12. 2014 (ČRo Plus, 18:40 h.; 20 min.).

Lit.:  Vopálenská, Lucie –  Schusterová, Kamila: Záhada kolem naší hymny. Záznam písně Kde domov můj patrně nenapsal Tyl. In web ČRo Plus, prosinec 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Česká hymna Kde domov můj je od roku 1993 jedním ze 6 státních symbolů. Vedle státních znaků, trikolory, vlajky státu, vlajky prezidenta a státní pečeti. Oficiálně se používá první sloka písně a dle zákona vhodným a důstojným způsobem. Lze ji zpívat při státních svátcích, ale i jiných vhodných příležitostech.

Jedna z nejstarších dochovaných nahrávek české hymny pochází z roku 1900. Letos 21. prosince si připomeneme 180. výročí od chvíle, kdy píseň Kde domov můj poprvé zazněla na veřejnosti.

Stalo se tak v roce 1834 na prknech Stavovského divadla v Praze při premiéře frašky Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka autorů Josefa Kajetána Tyla a Františka Škroupa. Autorství dvojice Tyl a Škroup je nesporné. Někteří rádi rýpají a srovnávají melodii písně s motivem Mozartovy Koncertntní symfonie Es dur pro dechy.

Podle Markéty Kabelkové z Českého muzea hudby, součásti Národního muzea, Škroupu z plagiátorství obviňovat nelze. „Řekla bych, že shoda s Mozartem je čistě náhodná. To by musel sám autor říct, jestli ho něco inspirovalo či nikoliv. Ta píseň je samostatně existující a krásná. Melodie je důmyslná, jak po stránce vystavění melodie, i rytmicky.“ (more…)

Černá je nejtmavší odstín bílé (2014)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:02

Fotograf Michal Tůma a jeho rozhlasový portrét. Připravila Hana Soukupová při příležitosti vydání Tůmovy velké monografie.

Připravily České Budějovice v roce 2014. Premiéra 20. 12. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 30 min) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Biela veľryba (Bílá velryba, 2014)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 13:27

Herman Melville. Rozhlasová dramatizace Martin Ondriska. Dramaturg Peter Pavlac. Mistr zvuku Andrej Klimits. Hudba Marek Piaček. Hudební dramaturgie Ĺudmila Hodulíková. Produkce Silvia Lukáčová. Režie Laco Kerata.

Účinkují Přemysl Boublík, Matej Landl, Peter Krajčovič, Ivan Laca, Tomáš Horváth, Roman Matisko, Laco Konrád, Ján Mistrík, Adam Jančina, Laco Kerata, Jozef Benedik, Alfréd Swan a další.

Natočeno 2014. Premiéra 26.12.2014 (Slovenský rozhlas Bratislava, 87 min.). Repríza 28. 8. 2017 (Rádio Litera, 0:30 h.; 10:30 h.; 20:30 h.); 30. 5. – 4. 6. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Pôvodná adaptácia svetoznámeho románu Hermana Melvilla Moby Dick. Vypovedá najmä o chorobnej posadnutosti človeka víťaziť nad silami, ktoré ho presahujú a fatálnou prehrou, ako nevyhnutným dôsledkom nedostatku jeho pokory.

Herman Melville je vo svojej detailnej snahe predstaviť svet „mora“ len ťažko prekonateľný. Nejde ani o jednoduché vyrozprávanie príbehu Izmaela, Kvíkvega a lodi Pequod na čele s kapitánom Achabom, ktorí s celou posádkou snažia sa uloviť mystickú Bielu Veľrybu. Melville totiž na pozadí tejto dobrodružnej konkrétnosti vypovedá o hlbokej túžbe človeka nadraďovať seba nad silami, ktoré by sme mali rešpektovať a nie s nimi bojovať.

Dotknúť sa svojej hviezdy (Dotknout se své hvězdy, 1979)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Martin @ 12:47

Daniela Hivešová. Pásmo ze života a tvorby Boženy Němcové. Režie Viliam Sýkora.

Účinkují Zdena Grúberová, Oľga Adamčíková, Vladimír Kostovič, Slávo Drozd, Peter Jezný, Andrea Timková, Dušan Tarageľ, Monika Paššová a Mária Habovštiaková.

Připravil Československý rozhlas v roce 1979 (25 min.). Repríza 1. 1. 2015 (SRo 3 Rádio Devín).

Lás-ka-nie (1998)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 12:28

Stanislav Štepka. Rozhlasová adaptace trpké divadelní komedie. Autor hudby Ján Melkovič. Texty písní Stanislav Štepka. Hudební režie Peter Smolinský. Zvuk Peter Daniška, Milan Greguš, Roman Laščiak, Juraj Minarovič a Ĺuboš Války. Dramaturgie Marián Grebáč. Režie Táňa Tadlánková.

Účinkují Stanislav Štepka, Katarína Kolníková, Anna Varchalová, Monika Hilmerová, Soňa Norisová, Mária Nedomová, René Štúr, Csongor Kassai, František Rehák a další.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1998 (83 min.). Repríza 31. 12. 2014 (SRo 2 Rádio Regina).

Švédska zápalka (Švédská zápalka, 1999)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 12:19

Anton Pavlovič Čechov. Humoreska s kriminální zápletkou. Rozhlasová úprava Mojmír Groll. Redaktorka Tamara Chlebová. Zvuk Alena Duchoňová a Peter Hájek. Hudební spolupráce Miroslav Nemec. Režie Vladimír Rusko.

Účinkují Karol Machata, Jozef Šimonovič, Ivan Laca, Dušan Kaprálik, Igor Hrabinský, Nataša Kulíšková a další.

Připravil Slovenský rozhalas v roce 1999 (50 min.).

Na rozhraní (1983)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 11:53

Bibiana Wallnerová. Rozhlasová povídka. Redakce Pavol Hudík. Hudební dramaturgie Dana Reková. Zvuk Ĺubomír Dolinka a Ĺubomír Macko. Režie Viera Weidlerová.

Účinkují Viera Strnisková, Ctibor Filčík, Ján Valentík, Anna Tiralová, Jozef Cút, Darina Vašíčková, Július Paluš, Jozef Dánai a Viktor Lukáč.

Připravil Československý rozhlas v roce 1983 (30 min.). Repríza 27. 12. 2014 (SRo 2 Rádio Regina Bratislava).

Valaská škola mravúv stodola (Valašská škola mravů stodola, 1981)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 11:31

Hugolín Gavlovič. Rozhlasová adaptace. Redakce Ĺuba Hájková. Zvuk Juraj Ďuriš. Rozhlasová úprava a režie Vladimír Rusko st.

Účinkují Karol Machata, Eva Krížiková, Zdena Grúberová, Viera Topinková, Erika Bauerová, Vladimír Minarovič, Juraj Slezáček, Zoro Laurinc, Andrej Hryc a další.

Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1981 (58 min.). Repríza 31. 12. 2014 (SRo 3 Rádio Devín); 9. – 14. 5. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Valaská skola obsahuje vyše 1200 básní – mravných ponaučení. Je napísaná silne slovakizovanou češtinou. Každá báseň obsahuje mravné ponaučenie o rôznych životných otázkach. Má charakter veršovanej encyklopédie.

Cieľom „valaskej školy“ (t.j. životnej múdrosti a skúsenosti pastierov) bolo dať jednoduchému čitateľovi bohatstvo mravných ponaučení a praktických rád o najrozmanitejších veciach a životných otázkach na základe náboženských a občianskych morálnych zásad. Odsudzuje opilstvo (Hle, človek opilý, žádnému nemilý) kritizuje pánov a boháčov, vyzdvihuje význam vzdelania, vyslovuje odpor k vojne, odmieta obdivovanie cudzie a pohŕdanie domácim (Velmi je hlúpý, kdo vlasť svú tupí).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress