Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 9. 2014

Uvízlé věty Karla Hvížďaly – O prokurátoru Pilátovi (2014)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:19

Karel Hvížďala. Esej v autorské interpretaci. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2014. Premiéra 30. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h) v cyklu Psáno kurzívou.

Nový přítel (2014)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 10:17

Pavel Besta. Minutová hra od posluchače. Mistr zvuku Radek Veselý. Zvuková spolupráce Petr Šplíchal. Produkce Jana Knappová. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: Klára (Tereza Bebarová), Petra (Lucie Černíková), Marcela (Andrea Elsnerová).

Natočeno 2014. Premiéra 30. 9. 2014. Repríza 11. 11. 2014. K poslechu zde. (more…)

Manželka (2014)

Filed under: Povídky — Premek @ 10:12

Arkadij Averčenko. Povídka. Překlad Libor Dvořák. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Marek Holý.

Natočeno 2014. Premiéra 30. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet.

Lit.: anonym: Arkadij Averčenko: Manželka. In web ČRo 3 Vltava, září 2014 (anotace). – Cit.: Vladimir Iljič Lenin ho nazval zuřivým psem, uboze vyjícím do plamenů Revoluce. Čím si to ruský spisovatel Averčenko vysloužil?

Ruský spisovatel Arkadij Timofejevič Averčenko se narodil 27. března (podle gregoriánského kalendáře) roku 1881 v Sevastopolu a zemřel 12. března roku 1925 v Praze. Nedokončil gymnázium a od patnácti let pracoval jako písař a úředník.  V roce 1897 odjíždí pracovat do Donbasu a asi v roce 1900 do Charkova. Zde otiskl v novinách Jižní kraj svou první povídku Jak jsem pojistil život. V letech 1906-1907 přispíval do místních humoristických časopisů Štyk a Meč.  V roce 1908 odjíždí do Petrohradu, kde se stal sekretářem časopisu Satirikon a Nový Satirikon. Od roku 1913 byl pak jeho redaktorem. 

Říjnovou revoluci nepřijal. V srpnu 1918 zastavili bolševici vydávání časopisu Nový Satirikon. Na podzim 1918 uprchl Averčenko na jih do Sevastopolu, kde se angažoval v novinách proti bolševikům. 15. listopadu 1920 byl Sevastopol dobyt Rudou armádou. Averčenko odjel jednou z posledních lodí do Konstantinopole.  V červnu 1922 přijel do Prahy, kde zůstal až do své smrti. Pohřben je na Olšanských hřbitovech.

Jak šla vrba na bál 1/7 (1986)

Filed under: Hajaja — Premek @ 10:03

Jiří Kamen. Cyklus pohádek.  Dramaturgie Martina Drijverová. Režie Jan Berger.

Účinkuje Miroslav Masopust.

Natočeno v roce 1986. Repríza 29. 9. – 5. 10. 2014 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.) v cyklu Naučte děti poslouchat pohádky.

Obsah: 1. Vodník Kapička si nemá s kým hrát. – 2. Vrba vyrostla a šla tancovat. – 3. A skutečně na něj přišla. – 4.  O novém Kapičkově kamarádu. – 5. Co se vrbě přihodilo v Ronově. – 6.  Jak vrba zmoudřela. – 7. Jak vyprávěla o kapru Bedřichovi.

Slovo o literatuře – Krize či naděje? (2014)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:00

O stavu nové české prózy diskutují prof. Jiří Trávníček a šéfredaktor revue Host Miroslav Balaštík. Připravil Tomáš Sedláček.

Připravilo Brno v roce 2014. Premiéra 29. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).

Co Češi dali Evropě (2014)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:58

Franz Werfel. Esej spisovatele z okruhu pražských německých autorů z roku 1938. Překlad Hanuš Karlach. Připravila Alena Zemančíková. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2014. Premiéra 29. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 4. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou; 26. 9. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba; 10. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: Zemančíková, Alena: Franz Werfel: Co Češi dali Evropě. In web ČRo 3 Vltava, 4. červenec 2017 (článek). – Cit.:  Na podzim roku 1938 se na několik týdnů obrátily zraky Evropy k Československu. Do Prahy přijížděli mezinárodní novináři, z Velké Británie byl povolán lord Runciman, aby podal zprávu o situaci mezi československým státem a sudetskými Němci, a celý proces vyvrcholil podepsáním Mnichovské dohody. Tímto podpisem západoevropští spojenci, Velká Británie a Francie, Československou republiku předali na pospas nacistickému Německu.

V té době napsal básník, prozaik, dramatik a publicista Franz Werfel, německy píšící pražský spisovatel židovského původu, vášnivý článek Co Češi dali Evropě. Možná v něm Čechy trochu přeceňuje, ale píše to v době, kdy Československé republice jde doslova o život.

Zrození Věstonické Venuše (2014)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 9:52

Martin Konvalinka. Minutová hra od posluchače. Mistr zvuku Radek Veselý. Zvuková spolupráce Petr Šplíchal. Produkce Jana Knappová. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: Hlinďa (Václav Neužil II.), Luna (Lucie Černíková), Venuše (Valerie Zawadská).

Natočeno 2014. Premiéra 29. 9. 2014 (3 min). Repríza 12. 11. 2014, 5. 2. 2016. K poslechu zde. (more…)

Akademie – 90 let rozhlasového hudebního vysílání z Brna (2014)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:41

Komponovaný hudební pořad k letošnímu 90. výročí ČRo Brno – pořad Akademie o historii hudebního vysílání napříč žánry – klasika, folklór, jazz a populární hudba. Připravil Jan Hlaváč.

Připravil ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 1. 10. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h).

Lit.: Hlaváč, Jan: 90 let rozhlasového hudebního vysílání z Brna. In web ČRo 3 Vltava, září 2014 (článek). – Cit.:  Když se v květnu roku 1924 z telegrafního vysílače v Brně-Komárově ozvalo první hlášení, nikdo si nedovedl představit, jaká významná událost to byla. 

Potřeba zaplnit rozhlasové vysílání hudbou vznikala přirozeně v krátkém období počátků, kdy se vysílaly čtené zprávy. Již v září roku 1924 byly ve čtvrtek a v neděli z provizorního studia na střeše Zemského domu v Brně vysílány první hudební pořady v podobě pěveckých a nástrojových produkcí. Od března roku 1925 bylo toto vysílání denně, a tak byl vytvořen základ hudebního rozhlasového oddělení. Kromě živých koncertů, které se však zvukově nezaznamenávaly, protože záznam na fólie byl v Brně až od roku 1936, se vysílala také hudba z gramofonových desek. 

Mezi tehdejší průkopnické tvůrčí osobnosti předválečné etapy patřil Jan Janota, dirigent orchestru a zároveň první vedoucí brněnské hudební redakce.Ve třicátých letech 20.století byla navázána spolupráce na koncertech také s Klubem Moravských skladatelů. Dr.Karel Vetterl byl v té době dramaturgem spolu s dirigentem Břetislavem Bakalou. Rozhlasový notový archiv měl už v té době téměř 40 000 inventárních čísel.  (more…)

Kámen na krku (2014)

Filed under: Povídky — Premek @ 9:30

Arkadij Averčenko. Překlad Libor Dvořák. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Marek Holý.

Natočeno 2014. Premiéra 29. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet.

Lit.: anonym: Arkadij Averčenko: Kámen na krku. In web ČRo 3 Vltava, září 2014 (anotace). – Cit.: Vladimir Iljič Lenin ho nazval zuřivým psem, uboze vyjícím do plamenů Revoluce. Čím si to ruský spisovatel Averčenko vysloužil?

Ruský spisovatel Arkadij Timofejevič Averčenko se narodil 27. března (podle gregoriánského kalendáře) roku 1881 v Sevastopolu a zemřel 12. března roku 1925 v Praze. Nedokončil gymnázium a od patnácti let pracoval jako písař a úředník.  V roce 1897 odjíždí pracovat do Donbasu a asi v roce 1900 do Charkova. Zde otiskl v novinách Jižní kraj svou první povídku Jak jsem pojistil život. V letech 1906-1907 přispíval do místních humoristických časopisů Štyk a Meč.  V roce 1908 odjíždí do Petrohradu, kde se stal sekretářem časopisu Satirikon a Nový Satirikon. Od roku 1913 byl pak jeho redaktorem. 

Říjnovou revoluci nepřijal. V srpnu 1918 zastavili bolševici vydávání časopisu Nový Satirikon. Na podzim 1918 uprchl Averčenko na jih do Sevastopolu, kde se angažoval v novinách proti bolševikům. 15. listopadu 1920 byl Sevastopol dobyt Rudou armádou. Averčenko odjel jednou z posledních lodí do Konstantinopole.  V červnu 1922 přijel do Prahy, kde zůstal až do své smrti. Pohřben je na Olšanských hřbitovech. 

Příběhy slavných – Mahátma Gándhí 1/5 (2014)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:28

Gándhí byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filozofii aktivního, ale nenásilného odporu. Připravil Vladimír Zajíc. Dramaturgie Helena Herbrychová. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Jiří Kalužný, Romana Chvalová a Pavel Soukup.

Natočeno 2014. Premiéra 29. 9. – 3. 10. 2014 (ČRo 2 Praha, 9:30 h.; 5 x 12 min).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress