Karel Čapek. Povídka. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Jiří Adamíra.
Natočeno 1986. Repríza 18. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 16 min) v cyklu Kabinet; 3. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
18. 9. 2014
Význam a důležitost básnického principu (2014)
Ivan Diviš. Význam a důležitost básnického principu. Úvaha básníka a esejisty z 90. let. Připravil Miloš Doležal. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Miloš Hlavica.
Natočeno 2014. Premiéra 18. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 6. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej; 14. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Lit.: anonym: Ivan Diviš: Význam a důležitost básnického principu. In web ČRo 3 Vltava, září 2014 (anotace). – Cit.: Dnes si připomínáme nedožité 90tiny básníka a esejisty Ivana Diviše (nar. 1924 v Praze), jednoho z nejvýraznějších a nejoriginálnějších českých autorů druhé poloviny 20. století.
V roce 1969 emigroval a žil v německém exilu, kde pracoval jako redaktor v Radiu Svobodná Evropa. A právě na vlnách této rozhlasové stanice pronesl na počátku 90. let úvahu o významu a důležitosti básnického principu, ve které jasnozřivě pojmenovává stav našeho světa a místa poezie v něm. Zřetelně si uvědomuje, že „poesie je posledním smysluplným pokusem oslovit bližního.“
Złoty chłopak (Zlatý chlapec, 2013)
Katarzyna Michalak. Dokument. Režie Jarosław Gołofit.
Natočeno 2013 (Radio Lublin – Deutschlandfunk). Premiéra 1. 9. 2013.
Lit.: anonym: Reportaż Katarzyny Michalak “Złoty chłopak“. In web Radio Lublin, 30. 8. 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 2 maja 1886 roku w miasteczku Brzeziny koło Łodzi, przyszedł na świat – jako czwarte dziecko Wolfa i Tauby Faigi – Abraham Tuszyński. W tym samym roku niemiecki wynalazca Ottomar Anschütz skonstruował prototyp kinematografu – wynalazku, który zrewolucjonizował światową kulturę i rozrywkę.
Abraham jako chłopiec był przygotowywany do zawodu krawca. Dźwięk maszyny do szycia był pierwszą muzyką, którą słyszał. W tym właśnie czasie w dalekiej Francji odbywały się pierwsze projekcje kinowe. Dwudziestoletni Tuszyński zetknął się z epokowym wynalazkiem w Rotterdamie, gdzie znalazł się jako imigrant marzący o wyprawie za ocean. Kino sprawiło, że to w Holandii znalazł swoją Amerykę. Stworzył kinowe imperium i zbudował jedno z najpiękniejszych kin świata „Theater Tuschinski” w Amsterdamie. Pragnął, by ludzie zapominali tam o troskach codzienności. On sam jednak nigdy nie zapomniał o biedzie, z której wyszedł…
Pewnego dnia o Abrahama upomniała się historia. I podążył tam, gdzie wielu mieszkańców jego miasteczka.
Audycja powstała w koprodukcji Radia Lublin z niemiecka rozgłośną Deutschlandfunk. Realizacja – Jarosław Gołofit.
Na reportaż po 14.00 zaprasza Katarzyna Michalak.
Pohádky ze statku 1/5 (2010)
Gabriela Kopcová. Pohádkový seriál. Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Ivana Horáková.
Premiéra 14., 16.-17. 9. 2010 (5 x 7 min.). Repráza 27.-31. 8. 2014 v cyklu Večerní zíváček (Rádio Proglas).
Díly: 1. Zatoulaní beránci, 2. Kohout Fejfara, 3. Růžové prasátko, 4. Líný krocan, 5. Nespokojená kočka.
Panenky Voděnky a Skřítci Hejuši (2014)
Gabriela Kopcová. Pohádky z knihy Paní pohádka. Zvuk Zuzana Petlanová. Režie Adriana Růžičková a Irena Kintrová.
Účinkují Marcela Kopecká a Terezie Breindlová.
Připravilo Rádio Proglas v roce 2014 (30 min.). Premiéra 7. 9. 2014 v cyklu Nedělní pohádka (Rádio Proglas, 14:00-14:30).
Pozn.: Dva poetické příběhy z lesa, které najdete v knížce „Paní pohádka“ a v našem vysílání uslyšíte v neděli 7. září odpoledne. Gabriela Kopcová – Střeláková žije v Domaníně na Vysočině, celý život maluje, tvoří z materiálů a ráda i píše – pohádkové poetické příběhy z lesa – knížka „Paní pohádka“ jsou toho důkazem.
Panenky Voděnky žijí na vodní hladině a protože mají strach, že na ně pro jejich průzračnost všichni zapomněli, pláčou a přemýšlejí co dělat. Když se k nim přidá paní Nuda, vypadá to, že jim bude líp. Ale nevěřte každému, kdo vám sype do uší sladká slova! Ještě že je tu Déšť, Vítr a kouzelný pohádkový plášť, jinak by se nám Voděnky asi ztratily docela.
Skřítci Hejuši bydlí v lese, v mechovém království poblíž hřibů Ušáků a mají uši velmi citlivé. A také veliké. V tichu jim uši vyrostou tak moc, že pak Hejuši mohou létat. Všichni, až na princeznu Zticha. Pomůže jí někdo, aby se to naučila?
Złoty chłopak / Zlatý chlapec (2014)
Katarzyna Michalak. Česká verze polského dokumentu.
Natočeno 2014. Česká premiéra 17. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.; 45 min) v cyklu Radiodokument, Zahraniční dokument a Polský rok.
Pozn.: V rámci Polského roku na Vltavě uvádíme vítězný dokument letošní soutěže Prix Marulic, vyprávějící životní příběh Abrahama Tuszyńského, polského Žida, který se po odchodu do Holandska stal tvůrcem filmového impéria a v Amsterodamu postavil jedno z nejkrásnějších kin ve světě. (anotace)
Lit.: anonym: Złoty chłopak/Zlatý chlapec. In web ČRo 3 Vltava, září 2014 (článek + nahrávka k poslechu + česká a polská verze scénáře ke stažení). – Cit.: V rámci Polského roku na Vltavě uvádíme vítězný dokument letošní soutěže Prix Marulic s názvem Złoty chłopak/Zlatý chlapec.
Autorka Katarzyna Michalak v něm přibližuje životní příběh Abrahama Tuszyńského, polského Žida, který se po odchodu do Holandska stal tvůrcem filmového impéria. „Zlatý chlapec“ je také osobní výpovědí autorky – jak se ukáže, příběh její vlastní rodiny má s osudy hrdiny jejího dokumentu mnoho společného.
Dokument Złoty chłopak vznikl v polském rozhlase Lublin v roce 2013 v koprodukci s německým rozhlasem Deutschlandfunk. V polském originálním znění ho vysíláme v pořadu Radiodokument na stanici Český rozhlas Vltava.
Akademie z Ostravy: Ten rocker ve mně! (2014)
Sopranistka Eva Urbanová na veřejné debatě v divadelním klubu Národního divadla moravskoslezského v Ostravě ze dne 13. května 2014 u příležitosti vydání knihy „Jak to všechno bylo“(Marie Kronbergerová a Eva Urbanová). Moderuje šéfdirigent ostravské opery Robert Jindra.
Natočeno 2014. Premiéra 17. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 105 min).
Moje válka (2014)
Dvanáctý příběh z cyklu Příběhy 1. světové války. Příběh Václava Kasala na italské frontě. Připravila Jana Davidová. Režie Bronislava Janečková.
Natočeno 2014. Premiéra 17. 9. 2014 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 15 min).
Lit.: Davidová-Kracíková, Jana – Janečková, Bronislava: Příběhy 1. světové války: Moje válka. Příběh Václava Kasala v bitvách na Soče. In web ČRo 2 Praha, září 2014 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Deník provianťáka ze sočské fronty. Žádné zavážení zásob a munice do zákopů, ale do jeskyních kaveren. Do skal, kde v zimě leželo i 10 metrů sněhu.
Václav Kasal, 34letý obchodník z Žiželic, bojoval od roku 1915 v rakousko-uherské uniformě na takzvané sočské frontě 1. světové války. Ta dostala jméno podle řeky Soči, která se vine alpskými údolími na dnešní slovinsko-italské hranici. Konalo se tam celkem 11 bitev.
Podmínky vojáků bojujících ve vysokohorském terénu byly velmi obtížné. Ve skalách nebylo možné kopat běžné zákopy, ale musely se dolovat kaverny – jakési jeskyně přímo v kamenných stráních. V zimě až deset metrů sněhu, což znesnadňovalo zásobování. A zrovna Václav Kasal sloužil v zásobovacím útvaru a vojákům dovážel proviant a munici.
Slovo o filmu – Anonymus Content (2014)
Rozhovor s významným americkým filmovým producentem Stevem Golinem (Babel, Věčný svit neposkvrněné mysli, Hra, Zběsilost v srdci, Temný případ ad.) připravil Pavel Sladký.
Natočeno 2014. Premiéra 17. 9. 2014 (ČRo 3 VLtav, 17:00 h.; 30 min).
Lidé pera – Prameny a smysl ruského komunismu 1/? (2014)
Připravil Ivan Štern. Ruský filosof Nikolaj Berďajev se pokusil v 50. letech minulého století vysvětlit, proč podle něj nemá ruský komunismus s evropským socialistickým hnutím nic společného a proč byl sycen především vlastní ruskou tradicí. Pochopit Berďajeva znamená pochopit i dnešní Putinovo Rusko.
Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 2. 9. 2014, 3. dílu 17. 9. 2014 (ČRo Plus, 13:10 h.; 30 min).
Obsah: 1. díl – 2. díl – 3. díl –
Pozn: Autor se v knize zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu – tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit. Dále objasňuje pojmy, jako je slavjanofilství, západnictví, nihilismus, narodnictví či anarchismus, a věnuje se charakteru ruské inteligence a ruské literatury.
Autor své vhledy do ruských duchovních dějin plasticky předvádí na miniportrétech ruských osobností, jako je např. Radiščev, Gercen, Čaadajev, Chomjakov, Bělinskij, Černiševskij, Pisarev, Bakunin, Něčajev, Tkačev a Lenin. Zejména na nich si čtenář jasně a konkrétně uvědomí, jak bytostně odlišné je ruské myšlení od západní mentality a západního duchovního i sociálního světa, a zejména od jakéhokoli liberalismu. Jeho konstantní rysy jsou fanatismus a asketismus, hluboký nihilismus, revolucionářství, dogmatický kult lidu a sen o jeho domnělém osvobození. Velmi působivá a přesvědčivá je též kapitola o ruské literatuře 19. století, která je sice mesianistická, ale zároveň hluboce apokalyptická, očekávající katastrofu, výbuch, zmar (Dostojevskij, Leontěv, Fjodorov a další).
Dnešní čtenář s překvapením zjišťuje, kolik skutečně radikálních domácích předchůdců a zdrojů ruský bolševismus měl a jaký „kvas“ mu po desetiletí a staletí předcházel. Podle Berďajeva bolševismus zcela organicky vyrůstá z domácích ruských pramenů a marxismus je pouze sjednocujícím teoretickým a organizačním vazivem hnutí.
Berďajevova kniha neztrácí svou aktuálnost. Při četbě jeho výkladů čtenář mimoděk srovnává s dějinami a mentalitou vlastního národa a klade si otázky, do jaké míry je současné Rusko vypočitatelnou zemí a jak se její zvláštní duchovní ustrojení projevuje anebo může projevit dnes. Lze očekávat, že se v něm skutečně mohou prosadit západní liberálně demokratické hodnoty? Jaký postoj k této zemi zaujímat a jakou vůči ní vést politiku? (anotace knihy)