Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 7. 2014

Z Hradešic do Vladivostoku a zpět 1/12 (1999)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:58

Karel Stuchl. Z válečného deníku rakouského vojáka, ruského zajatce a československého legionáře vybral a uvádí Miroslav Stuchl. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Lukáš Hlavica.

Natočeno v roce 1999. Repríza 1. dílu 28. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 26 min).

Lit.: anonym: Karel Stuchl: Z Hradešic do Vladivostoku a zpět 1/12. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2014 (článek + ukázky). – Cit.:  Z válečného deníku rakouského vojáka, ruského zajatce a československého legionáře vybral a uvádí Miroslav Stuchl. Účinkuje Lukáš Hlavica.

Autor válečných deníků z let 1914-1920 Karel Stuchl se narodil 1. května 1892, po absolvování učitelského ústavu se stal učitelem v Hradešicích na Klatovsku. 

Záhy – v prosinci 1914 – odešel jako poddůstojník c. a k. rakousko-uherské armády bojovat do první světové války. Do svobodného Československa se vrátil jako český legionář v Rusku až v roce 1920. Zemřel v roce 1966. 

Jeho pečlivě vedené válečné deníky objevil jeho syn Miroslav až v roce 1998. 

Deníky zahrnují (s občasnými přestávkami) období od 17. 12. 1914 do 3. 6. 1920. Celkem 400 popsaných stran je unikátním svědectvím o osudech a proměnách české mysli v kotli světové války a ruské revoluce, v časech úsilí o vznik samostatné Československé republiky.  (more…)

Studio Leonardo – V zákopech 1. světové války (2014)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:52

Vojenský historický ústav připravil v Armádním muzeu na pražském Žižkově výstavu V zákopech 1. světové války. Prostřednictvím konkrétních osudů vojáků můžete poznávat strasti, které zcela změnily chod společnosti a přepsaly mapu Evropy. Právě před sto lety došlo k vyhlášení Velké války a naši předci si mohli přečíst dnes už legendární manifest Mým národům. Připravila Adriena Krobová.

Hovoří Zdeněk Polčák, vědecký pracovník a kurátor Vojenského historického ústavu.

Natočeno 2014. Premiéra 28. 7. 2014 (ČRo Plus, 16:10 h.; 30 min).

Slovo o literatuře – Dva spisovatelé z olomouckého regionu (2014)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:51

Prozaička Anna Zonová a básník Miroslav Vepřek. Uvádí vysokoškolský pedagog Lubomír Machala z Katedry bohemistiky UP v Olomouci.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2014. Premiéra 28. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).

Osudy – Co zbylo v paměti 1/5 (2014)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:41

Dagmar Steinová. Četba na pokračování ze stejnojmenné knihy překladatelky a tlumočnice v autorské interpretaci. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Technická spolupráce Ivana Možná.

Natočeno 2014. Premiéra 28. 7. – 1. 8. 2014 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 5 x 30 min).

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Co zbylo v paměti. In Týdeník Rozhlas 31/2014 (článek). – Cit.:  Málokdo má za sebou tak pestrý život jako překladatelka a tlumočnice Dagmar Steinová (1922). První roky života prožila v Dačicích. Jako středoškolačka se v Praze zapojila do levicového hnutí. Po německé okupaci odešla do Velké Británie. Oba její rodiče byli lékaři. Zájem o medicínu se přenesl i na Dagmar Steinovou – od roku 1952 Friedovou, neboť jejím mužem se stal scénárista a spisovatel Jiří Fried. Zvítězily ale jazyky: studovala němčinu, francouzštinu a angličtinu. Později přibyla ještě srbochorvatština a ruština, to když Dagmar Steinová roku 1944 přijala nabídku pracovat pro české ministerstvo zahraničí, nejprve v Londýně, pak v Moskvě.
Po návratu do Prahy pracovala ve Státním filmu, tlumočila a překládala. Změnu přinesl rok 1952 a nástup do Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, pozdějšího Odeonu, kde setrvala do roku 1968 jako vedoucí redakce románských literatur. Od roku 1970 se již naplno „na volné noze“ věnovala překladu a tlumočení. Dagmar Steinová dodnes přeložila do češtiny víc než šest desítek titulů: z francouzštiny mimo jiné díla Andrého Brétona, Roberta Desnose nebo Jeana-Paula Sartra, z angličtiny třeba Charlese Dickense, Johna Galsworthyho či Davida Lodge.

V roce 2008 Vltava odvysílala Osudy, připravené z vybraných pasáží z knihy Vzpomínání, kde autorka odkrývá svůj život do začátku šedesátých let. Letos vyšlo volné pokračování těchto vzpomínek s názvem Co zbylo v paměti. Právě z této knihy Vltava nabídne pětidílný výběr, opět v autorské interpretaci.

Podróż ludzi księgi (Cesta lidí knihy, 2010?)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 11:59

Olga Tokarczuková. Rozhlasová dramatizace románu. Hudba Marian Szałkowski. Zvukový mistr Andrzej Złomski. Režie Andrzej Piszczatowski.

Účinkují Olgierd Łukaszewicz,  Krzysztof Wakuliński,  Marek Bargiełowski  Przemysław Nikiel,  Danuta Stenka a další.

Natočeno 2010 (?) (81 min.). Premiéra v cyklu Teatr Polskiego Radia – „Powieść w Teatrze Wyobraźni“.

Pozn.: Románový debut O. Tokarczukové, alegorie o dvou milencích hledajících tajemství knihy zasazen do Francie sedmnáctého století. Tato kniha získala Olze Tokarczukové okamžitou oblibu mezi čtenáři i kritiky. Byla oceněna Polskou společností vydavatelů knih.

Pozn.: Jest to opowieść o niezwykłej wyprawie, zaplanowanej przez tajemnicze Bractwo w celu odnalezienia Księgi napisanej przez Boga. Ma ona zawierać nie tylko wszystkie mądrości świata, lecz także posiadać cudowną moc. W podróż do ukrytego w górach starego klasztoru wyruszają: niemowa Gauche, porzucona właśnie utrzymanka bogatego panicza – Weronika, oraz Markiz, jedyny wtajemniczony w tym gronie.
Czy Księga naprawdę istnieje? Czy zdołają ją odszukać?
Czy potrafią odczytać zawarte w niej mądrości i odnaleźć szczęście? „Podróż…“ jest przypowieścią o ludzkiej bezradności wobec tajemnicy istnienia, historią złudzeń i przewrotności losu.

Pierwsza powieść Olgi Tokarczuk opowiada o tajnym stowarzyszeniu ludzi zamierzających odnaleźć Świętą Księgę, którą Bóg miał dać Adamowi. Akcja powieści toczy się w XVII w. we Francji i Hiszpanii. Ramę fabularną tworzą przygody poszukiwaczy Księgi. (anotace)

Próba generalna (Generální zkouška, 2007?)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 11:52

Olga Tokarczuk. Rozhlasová adaptace  Marek Gajdziński. Hudba Małgorzata Małaszko. Zvuk Maria Olszewska. Režie Henryk Rozen.

Účinkují Elżbieta Kijowska, Krzysztof Stroiński, Antonina Girycz, Stanisław Brudny, Andrzej Ferenc.

Natočeno 2007 (?).

Pozn.: Adaptacja opowiadania Olgi Tokarczuk z tomu „Gra na wielu bębenkach“, to opowieść o małżeństwie, które w bloku pełnym innych mieszkańców wiedzie żywot samotniczy i smutny. Poczucie alienacji, dezorientacji i zagrożenia wzmaga otwierający słuchowisko groźny, na poły realny, na poły absurdalny komunikat radiowy, po którym następuje już tylko cisza. Radio i telewizja przestają nadawać. Koniec świata, czy może tylko wojna, awaria atomowej elektrowni albo coś jeszcze innego?
Z tym pytaniem słuchacze będą się zmagać przez kolejnych 30 minut trwania słuchowiska, podczas gdy jego bohaterowie będą w tym samym czasie borykali się ze swoją samotnością we dwoje, ze swoimi ułomnościami, wzajemnymi pretensjami, obsesjami, wspomnieniami. (anotace)

Šeherezáda (2014)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:45

Małgorzata Sikorska-Misczuk. Polská rozhlasová hra. Překlad Jiří Vondráček. Hudba Carlo Buzzi.  Dramaturgie Renata Venclová. Režie Martina Schlegelová.

Osoby a obsazení: Šeherezáda (Tereza Bebarová), Slepý (Jan Vondráček), Hluchý (Miroslav Táborský), Zazátkovaná (Natálie Drabiščáková), Osamělá žena + Rohožka (Daniela Kolářová), Kámen (Jiří Ornest), Roznašečka letáků (Magdaléna Borová), Mnich (Petr Lněnička), Prodavač (Vladimír Marek), Člověk s hodinkami (Tomáš Kobr), Čínský vypravěč (Arnošt Goldflam) a Taxikář (Jiří Vyorálek).

Natočeno 2014. Premiéra 18. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.; 48 min.). Repríza 2. 8. 2016 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.).

Pozn.:  Legendární vypravěčka ožívá v surreálné rozhlasové hře současné polské dramatičky. Šeherezáda má znovu velmi náročné posluchače a musí dobře volit slova, aby se dočkala rána. Hra napsaná na objednávku ČRo Vltava pro projekt Polský rok.

Lit.: -lf-: Radioraport. Léto s Vltavou. In Týdeník Rozhlas 30/2014, s. 21 (rozhovor s dramaturgem Martinem Velíškem o připravovaných hrách).

Lit. Venclová, Renata: Dvě nové polské rozhlasové hry. In Čtvrtletník Klubu Vltava 3/2014, s. 14 (článek). – Cit.: Pro vrcholící polský rok na Vltavě jsme připravili premiéru dvou původních rozhlasových her, které na výzvu Českého rozhlasu napsaly dvě renomované polské autorky. Zkušená dramatička Malgorzata Sikorska-Miszczuk, jejíž hru Kufr měli posluchači možnost slyšet v roce 2012, poslala dramaturgii ČRo hru s pohádkovým názvem Šeherezáda. Známá prozaička Olga Tokarczuková, pro kterou byla práce na dramatickém textu novou a dosud neprobádanou zkušeností, vytvořila hru s názvem Dočasná havárie.

Novodobá Šeherezáda vypráví…

„Před dávnými a dávnými lety se v paláci čínského císaře vyprávěla pohádka o dracích, kteří po nocích létají a hledají kouzelné krabičky Krabičky s divadlem uvnitř (…) V krabičkovém divadle se pořád hraje představení Diváci sedí a pláčou, protože představení je o lidech, kteří promarnili svůj život (…) A netuší, že nad nimi, nad jejich nebem Je další krabička A v ní je divadlo A hraje se představení (…) A čínský císař kývá hlavou Že celou dobu kdesi pod námi i nad námi se hraje představení Protože my jsme také jen jednou z krabiček Každopádně to není vyloučené (…)“ Poetickým obrazem lidského světa jako theatrum mundi,  tentokrát navíc zmnoženého do nekonečna v systému orientálních krabiček, si Malgorzata Sikorska-Miszczuk připravila půdu pro hru s provokativní představou. Kdo je vlastně autorem našich životů? Těch příběhů, které žijeme, nebo spíš ve kterých vystupujeme? Kdo rozhoduje o tom, jestli skončí dobře, nebo špatně a jaký bude jejich smysl? Nejsou lidské osudy někdy tak absurdní jen proto, že je vypráví špatný vypravěč?
Zástupkyní vypravěčského cechu je ve hře legendární Šeherezáda, stará i moudrá (nebo mladá a pošetilá) jako lidstvo samo. Ví, co je facebook, a když na to přijde, ráda si přihne Zubrovky. Trochu vodky na povzbuzení bude potřebovat, svým vyprávěním totiž musí uspokojit tři velmi náročné posluchače. První je slepý a musí se mu vyprávět tak, aby všechno „viděl“, druhý je hluchý a potřebuje říkat všechno jednoduše a přímo, třetí posluchačka je po infarktu a nesmí se příliš rozrušit, aby jí neselhalo čerstvě operované srdce. Naštěstí, jak víme z pohádek Tisíce a jedné noci, je Šeherezáda zvyklá pracovat pod tlakem a ve stresu, ví, že dobrý příběh může svému vypravěči zachránit i život. A tak se pustí do vyprávění o lásce a naději, které je sice trochu zamotané, ale nakonec, když si to budeme přát, skončí dokonalým happyendem …  (…)

Lit.: anonym: Małgorzata Sikorska-Miszczuk: Šeherezáda. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2014 (článek). – Cit.: Legendární vypravěčka ožívá v surreálné rozhlasové hře současné polské dramatičky. Šeherezáda má znovu velmi náročné posluchače a musí dobře volit slova, aby se dočkala rána. Hra byla napsaná na objednávku ČRo Vltava pro projekt Polský rok.

Autorka si v ní pohrává s fenoménem vyprávění i s lidskou potřebou příběhů se šťastným koncem. Šeherezáda otevírá další a další příběhy, jakoby otevírala orientální krabičky, ve kterých se skrývají další postavy a osudy. Příběhů, hrdinů a rovin vyprávění přibývá a postupně se i legendární vypravěčka začíná v jednotlivých liniích trochu ztrácet. Naštěstí se může spolehnout na svou fantazii a vtip, se kterým se dokáže „vymluvit“ z každé nebezpečné situace. 

Chvilková havárie (2014)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:43

Olga Tokarczuk. Polská rozhlasová hra. Dramaturg Martin Velíšek.

Natočeno 2014. Premiéra 25. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 21:30h.).

Pozn.: Tato rozhlasová hra vznikla na objednávku Českého rozhlasu.

Lit.: -lf-: Radioraport. Léto s Vltavou. In Týdeník Rozhlas 30/2014, s. 21 (rozhovor s dramaturgem Martinem Velíškem o připravovaných hrách).

Chyba spojení (2014)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:40

Anupama Chandrasekhar. Indická hořká komedie. Hra napnutá na telefonní lince mezi americkým Illinois a indickým Chennai. Zaměstnanci call centra jsou každý den připraveni řešit neřešitelné a spojit nespojitelné. Překlad Jan Tošovský. Dramaturgie Renata Venclová.  Zvuková spolupráce Ladislav Železný a Radek Veselý. Režie Aleš Vrzák.

Osoby a obsazení: Ross (Václav Neužil II.), Vidya (Klára Sedláčková-Oltová), Giri (Jan Meduna), Avinash, vedoucí týmu (Igor Bareš), Jyothi, manažerka call centra (Pavla Beretová).

Natočeno 2014. Premiéra 16. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.; 42 min.). Repríza 8. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h).

Lit.: -lf-: Radioraport. Léto s Vltavou. In Týdeník Rozhlas 30/2014, s. 21 (rozhovor s dramaturgem Martinem Velíškem o připravovaných hrách).

Lit.: Venclová, Renata: Smutná komedie z indického call centra. In Týdeník Rozhlas (8. 9. 2014) (článek). – Cit.:  Call centra jsou fenoménem naší doby. V bohatých státech jich zpravidla tolik nenajdete, častější jsou v rozvojových zemích a na periferii ekonomicky prosperujícího světa. Nejlépe se jim totiž daří tam, kde jsou lidé vděční za jakoukoliv pracovní příležitost, takže se za deset hodin tvrdé práce spokojí s podprůměrným platem. Zemí zaslíbenou, disponující obzvlášť levnou pracovní silou, je Indie.

Do indického call centra ve svém rodném městě Chennai nás zavádí dramatička Anupama Chandrasekhar v hořké komedii Chyba spojení (Disconnect). Roshan, Vidya a Giri pracují jako telefonní operátoři společnosti BlitzTel, jejímž hlavním klientem je americká banka True Blue Capital. V desetihodinových směnách vymáhají dluhy z Američanů, kteří překročili kredit na svých úvěrových kartách a ztratili kontrolu nad svými účty. Je to tvrdá práce, která navíc vede k dost schizofrenní existenci: operátoři BlitzTel si volí americky znějící přezdívky Ross, Vicky a Gary a před klienty předstírají nejen americký přízvuk, ale především to, že volají z USA. S indickými studenty ze třetího světa by občané USA těžko byli ochotní řešit svou finanční situaci. V kanceláři „open space“ bez oken, s věčně rozbitým automat em na kávu, během směn, které se kvůli časovému posunu slouží v noci, probírají dvacetiletí Indové Roshan, Vidya a Giri s bohatými Američany jejich splátkový kalendář a přiměřenost nákupu zboží luxusních značek. Absurdnější obraz globalizovaného světa si lze stěží představit. Vedle perfektní angličtiny a velké výřečnosti je předpokladem práce pro BlitzTel značná psychická otrlost a schopnost udržet si odstup od problémů klientů. Zápletkou Chyby spojení Anupamy Chandrasekhar se stane nečekaná citová vazba, kterou si jeden z indických operátorů vytvoří ke „své“ zadlužené Američance.

Anupama Chandrasekhar je indická dramatička, která debutovala v roce 2007 v londýnském Royal Court Theatre hrou Free Outgoing. Po úspěchu, který hra zaznamenala, napsala v roce 2009 pro stejnou scénu komedii Disconnect, do češtiny přeloženou Janem Tošovským jako Chyba spojení. Režie rozhlasové inscenace se ujal Aleš Vrzák, který do rolí tří mladých indických telefonních operátorů obsadil Václava Neužila (Ross), Kláru Sedláčkovou-Oltovou (Vidya) a Jana Medunu (Giri). Vedoucím týmu bude Igor Bareš (Avinash) a manažerkou call centra Pavla Beretová (Jyothi). O zvukovou podobu hry, která se z valné části skládá z telefonických hovorů, se postarali Ladislav Železný a Radek Veselý.

Lit.: anonym: Anupama Chandrasekhar: Chyba spojení. In web ČRo 3 Vltava, září 2014 (článek). – Cit.: Call centra jsou fenoménem naší doby. V bohatých státech a jejich hlavních městech jich zpravidla tolik nenajdete, častější jsou v rozvojových zemích a na periferii ekonomicky prosperujícího světa. Nejlépe se jim totiž daří tam, kde jsou lidé vděční za jakoukoliv pracovní příležitost, takže se za deset hodin tvrdé práce spokojí s podprůměrným platem. Zemí zaslíbenou, disponující obzvlášť levnou pracovní silou, je Indie. 

Do indického call centra ve svém rodném městě Chennai nás zavádí dramatička Anupama Chandrasekhar v hořké komedii Chyba spojení (Disconnect). Roshan, Vidya a Giri pracují jako telefonní operátoři společnosti BlitzTel, jejímž hlavním klientem je americká banka True Blue Capital. V desetihodinových směnách vymáhají dluhy z Američanů, kteří překročili kredit na úvěrových kartách a ztratili kontrolu nad svými účty. Je to opravdu tvrdá práce, která navíc vede k dost schizofrenní existenci: operátoři BlitzTel si volí americky znějící přezdívky Ross, Vicky a Gary a před klienty předstírají nejen americký přízvuk, ale především to, že volají ze Spojených států. S indickými studenty z třetího světa by občané USA těžko byli ochotní řešit svou finanční situaci. 

V kanceláři „open space“ bez oken, s věčně rozbitým automatem na kávu, během směn, které se kvůli k časovému posunu slouží v noci, probírají dvacetiletí Indové s bohatými Američany jejich splátkový kalendář a přiměřenost nákupu zboží luxusních značek. Absurdnější obraz globalizovaného světa si lze stěží představit. Vedle perfektní angličtiny a velké výřečnosti je předpokladem práce pro BlitzTel značná psychická otrlost a schopnost udržet si odstup od problémů klientů. Zápletkou Chyby spojení se stane nečekaná citová vazba, kterou si jeden z indických operátorů vytvoří ke „své“ zadlužené Američance. 

Anupama Chandrasekhar je indická dramatička, která debutovala v roce 2007 v londýnském Royal Court Theatre hrou Free Outgoing. Po úspěchu, který hra zaznamenala, napsala v roce 2009 pro stejnou scénu komedii Disconnect, do češtiny přeloženou Janem Tošovským jako Chyba spojení. 

Výlety s Vltavou – Jihočeské inspirace 1/5 (2014)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:33

Provede nás Hana Jirmusová-Lazarowitz. Připravila Hana Soukupová.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2014. Premiéra 28. 7. – 1. 8. 2014 (5 x 15 min).

Obsah: 1. Egon Schiele v Českém Krumlově. Domek nad řekou Vltavou se stal na krátký čas domovem i ateliérem rakouského malíře E. Schieleho, dnes je renovovaný a přístupný veřejnosti. – 2. Adolf Heyduk v Písku. Skvostný secesní byt v centru básníkova milovaného města budí dojem, že odtud Heyduk právě odešel. Atmosféru jeho domova, drobné předměty, které mu patřily, i jeho knihovnu představuje Jiří Prášek. – 3. František Bílek v Chýnově. Bílkův chýnovský dům s ateliérem a obytnými místnostmi, zařízenými originálním nábytkem, je dnes ve správě Galerie hl. města Prahy. Hana Larvová nám přiblíží zdejší expozici. Připravila Hana Soukupová. – 4. Karel Klostermann ve Štěkni. Do míst svého dětství se Klostermann vracel celý život. Štěkeňský klášter se spisovatelovým pokojem i jeho milovaná místa u řeky Otavy projdeme s Františkem Sáčkem. – 5. Vladimír Holub v Jindřichově Hradci. Do malého domku u řeky Nežárky jezdili za výtvarníkem V. Holubem mnozí slavní hosté. Co se stalo s díly, která zůstala po „posledním českém surrealistovi“, prozradil Jiří Langer.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress