Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 21. 6. 2014 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Literární výročí: Bertha von Suttner. In web ČRo Brno, 19. 6. 2014 (článek). – Cit.: Poslední rubrika Zelného rynku chce tento týden připomenout 100. výročí úmrtí česko-rakouské spisovatelky a pacifistky, první ženy-nositelky Nobelovy ceny za mír Berty von Suttner.

Narodila se 9. června 1843 na Novém Městě pražském.  Jejím otcem byl hrabě František Josef Kinský, matkou Sofie Vilemína hraběnka Kinská-Körnerová.  Berta část dětství prožila s matkou v Praze i na Staroměstském náměstí v paláci Kinských. Ale kvůli nerovnosti původu rodičů i proto, že otec již nežil, byly vztahy mezi Bertinou matkou a širší rodinou Kinských napjaté. 

Odešly do Brna a zde, u Bertina poručníka, otcova přítele Ernsta Egona Fürstenberga, se Bertě dostalo péče i kvalitního vzdělání. Bohatá knihovna v ní probudila zájmy a schopnosti, které jí ve spojení s jazykovým nadáním umožnily vstoupit do světa umění, hudby, zpěvu i humanitních věd. V roce 1856 se Berta s matkou odstěhovaly do Vídně k tetě. 

Připomínáme jen tyto české a zvláště brněnské souvislosti – protože seriál o Bertě von Suttner jsme v Zelném rynku nedávno vysílali. Berta von Suttner udržovala kontakt se svou rodnou zemí. 21. srpna 1904 se ve společenském domě Casino v Mariánských Lázních konala její přednáška jakožto prezidentky Rakouské mírové společnosti. Za svého stoupence považovala také T. G. Masaryka, setkávala se i s básníky Svatoplukem Čechem a Jaroslavem Vrchlickým. 

Berta však byla nejen pacifistkou, ale i spisovatelkou. Její idealismus se samozřejmě promítl i do jejího literárního díla. V Zelném rynku uslyšíte úryvek z jejího románu Vzlety lidstva. Před sto lety vyšel u Šimáčka v Praze v překladu Pavly Moudré. 

Rozhovor připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Ludmila Klukanová.

Připravil ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 28. 6. 2014 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Rozhovor: Ludmila Klukanová – Pozdní čas nastal nám. In web ČRo Brno, 26. 6. 2014 (článek + audio). – Cit.:  Kniha vyšla nedávno v nakladatelství Dauphin s touto anotací: „Příběh ženy, která zažila v mládí krutou kolektivizaci v 50. letech a po pádu totality navštěvuje ve zralém věku rodnou ves. Ožívají tu vzpomínky na řád života na statku, na první lásky, historie starého rodu a objevují se nečekané souvislosti.“ 

„Je pravda, že toto je vaše nejosobnější próza, v níž jste našla odvahu promluvit o věcech, kterým jste se léta snažila vyhnout?“, zeptala se jí redaktorka Alena Blažejovská. Celý rozhovor uslyšíte v pořadu Zelný rynk v sobotu 28. června. 

Připravila Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 28. 6. 2014 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Literární výročí: Alois Kalvoda. In web ČRo Brno, 26. 6. 2014 (článek). – Cit.: Poslední rubrika Zelného rynku chce připomenout malíře, grafika a spisovatele Aloise Kalvodu. Narodil se 15. května 1875 ve Šlapanicích u Brna. V Brně studoval, ale nedokončil gymnázium. V letech 1892-1897 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, a to v krajinářské třídě prof. Mařáka.  Jeho vlastní tvorba však směřovala od malování melancholických krajin k dekorativnějšímu pojetí. Pozornost vzbudil už svým absolventským obrazem Osiky u Velkých Němčic. 

V roce 1900 mu Hlávkovo stipendium umožnilo cestu do Paříže a na Marnu. Poté si otevřel soukromou malířskou školu na Královských Vinohradech v Praze, kde byli jeho žáky například Josef Váchal, Martin Benka a Karel Němec. Pobyt v Mnichově roku 1901 mu dal povědomí o šíři dobových trendů, takže v následujících letech tvořil velmi rozličné obrazy, jak náměty, tak celkovým pojetím. 

První soubornou výstavu uspořádal v Praze v roce 1902 a od té doby z umělecké scény nezmizel. Byl činný i literárně, zkusil si scénografii, přednášel o umění a redigoval časopis Dílo.  V některých jeho drobnějších dílech se před rokem 1910 objevily prvky expresionistické malby. Uznávané práce jsou z okolí Rohatce, Strážnice a Břeclavska, zimní motivy z okolí říčky Volyňky v Pošumaví. 

Ve své pedagogické činnosti pokračoval Kalvoda na zámečku Běhařov na Šumavě, který zakoupil v roce 1917. Zde také 25. června 1934 – před 80 lety – zemřel. V roce 1998 mu byl na hřbitově ve Šlapanicích slavnostně odhalen pomník. 

Připravila Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 5. 7. 2014 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena:  Literární výročí: Bedřich Fučík. In web ČRo Brno, 3. 7. 2014 (článek). – Cit.: Literární kritik, historik, editor a překladatel Bedřich Fučík se narodil v Čáslavicích u Třebíče. Po absolvování třebíčského gymnázia studoval srovnávací literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.  

V letech 1928-29 byl tajemníkem nakladatelství Melantrich a poté do roku 1939 jeho ředitelem. Po redaktorském intermezzu v nakladatelství J.R.Vilímek byl od konce války do roku 1949 ředitelem nakladatelství Vyšehrad a Univerzum.  Do roku 1950 se už živil ve Vyšehradu jen korektorskou prací a 24. května 1951 byl zatčen a poté vězněn na Mírově a v Ruzyni. Roku 1960 byl propuštěn na amnestii. Zemřel 2. července 1984 v Praze. 

Bedřich Fučík patřil k nejvýznamnějším kulturním osobnostem meziválečného a poválečného období a již od gymnaziálních studií věnoval pozornost Otokaru Březinovi a Jakubu Demlovi.  

V letech 1927-31 vydával revui Tvar, do níž přispívali i později významní literáti a kritici z Třebíčska a Moravskobudějovicka. Také Březina ji odebíral a sledoval. Při setkání s Březinou v Jaroměřicích v létě a znovu koncem roku 1928, na které byli redaktoři Tvaru pozváni prostřednictvím Jakuba Demla, se probírala úroveň revue a speciálně jubilejní číslo k Březinovým šedesátinám a Demlovým padesátinám. Fučíkova vzpomínka na tato setkání, kterou v magazínu uslyšíte, je součástí březinovské stati Od země ke hvězdám, vydané v knize Čtrnáctero zastavení.

Alena Blažejovská. Reportáž.

Hovoří tasovský farář Pavel Kryl, o nových archeologických nálezech v Tasově  prof. Josef Unger a dr. Robin Pěnička.

Připravil ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 5. 7. 2014 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Reportáž: Tasov v dějinách Moravy. In web ČRo Brno, 3. 7. 2014 (článek + audio ukázka). – Cit.: V reportáži Aleny Blažejovské se tentokrát vypravíme do Tasova. Tasov byl už na počátku 13. století důležitým správním a církevním centrem. Na jeho území byly dokonce dvě farnosti: jedna při kostele svatého Jiří, druhá u svatého Václava. 

Tasov byl až do 15. století rovněž sídlem děkanátu, pod který náležely farnosti od Nového města na Moravě na severu – až po Kralice a Březník na jeho jižní hranici; celkem nejméně třináct farností.  V sobotu 24. května uspořádaly Římskokatolická farnost Tasov a obec Tasov slavnostní den, při kterém si tuto velkolepou minulost připomněly. 

V kostele svatých Petra a Pavla proběhla zádušní mše za rod zakladatelů Tasova, kterou celebroval generální vikář Biskupství brněnského Jiří Mikulášek. Zaznělo latinské rekviem zpívané Svatomichalskou gregoriánskou scholou. Poté byly do místa bývalé pohřební kaple svatého Jiří opětovně uloženy ostatky pánů z Tasova. Odpoledne v tasovské sokolovně následoval koncert Brněnského kontrabasového orchestru spolu s výkladem o nedávných archeologických nálezech v Tasově. A za tím vším je třeba hledat tasovského faráře Pavla Kryla.

Danuše Kšicová. Pro rozhlas upravil Ludvík Němec. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 1. dílu 21. 6. 2014 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Obsah: 1. Bělehrad – 2. Bukurešť – 3. Istanbul – 4. Athény – 5. Jeruzalém

Lit.: Němec, Ludvík – Blažejovská, Alena: Seriál: Danuše Kšicová – Cesta Jana Nerudy do Svaté země, díl 3. Istanbul. In web ČRo Brno, červenec 2014 (článek). – Cit.:  Od 21. června až do konce července můžete v Zelném rynku poslouchat seriál o cestě Jana Nerudy do Svaté země. Z textů brněnské rusistky prof. Danuše Kšicové jej pro rozhlas upravil Ludvík Němec.

„Při městech na Východě platí neuprositelné pravidlo: Líbí-li se ti město zvenčí, nechoď dovnitř, a jsi-li uvnitř, nechoď nejvnitřněj.“ 

Tato základní rada se prolíná všemi texty Jana Nerudy, jež napsal o své dlouhé cestě z Čech až do Svaté země roku 1870. Sám se vlastní radou samozřejmě neřídil, jako novinář nemohl a jako básník ani nesměl – a tak v jeho „Obrazech z ciziny“ necítíme jen vůni koření na bazarech, ale i jiné pachy v temných uličkách, nevidíme jen krasavice z Tisíce a jedné noci, ale i bídné tvory, kteří by se jindy než v noci do ulic neodvážili. To vše reflektuje Neruda bez okouzlení, ale také bez odsuzování, se znalostí dějin a sociálním cítěním spisovatele. A často i s humorem, který si nezadá s tím orientálním. 

Bělehrad, Bukurešť, Istanbul, Athény, Jeruzalém, Káhira. To jsou města, jež i dnes patří mezi nejvyhledávanější turistické destinace. I proto připravila na letošní prázdniny profesorka Danuše Kšicová seriál z Nerudových textů, připomínajících ručně kolorované pohlednice: barvy se od těch dob možná trochu změnily, ale základní obrysy zůstávají stejné. Snad že ty obrázky byly exponovány přes filtr soucitu: ne aby něco zastřel, ale naopak zvýraznil… 

„Soucit – a s kým? S tou velkou, divnou, záhadnou historií lidstva, s tím pracujícím, nadšeným, vždy znovu mrskaným, vždy znovu vítězícím duchem lidským!“