David Vaughan. Co se děje v naší hlavě, když mluvíme? Jak se naučí děti mluvit a rozumět? Přemýšlíme v různých jazycích odlišně? Jak je to s člověkem, který vyrůstá dvojjazyčně? A může naše bádání o jazyku a jazycích vést k lepšímu mezinárodnímu porozumění? Britský publicista David Vaughan, který žije už přes dvacet let v Praze, se ptá vědců a badatelů v Čechách i v zahraničí na současný stav fascinující a mladé vědy, které se říká „psycholingvistika“. Dramaturgie Eva Nachmilnerová. Zvuk Roman Špála. Spolupráce Barbara Mertins a Jiří Litoš.
Hovoří Barbara a Matilda Mertins, Denisa a Jonathan Bordak (?), Hana Klages, Viola Ganter, Pavel a Lukáš Vraní, František Černý, Jacob Tegelbeckers (?), Veronika Bláhová, Filip Smolík a Natálie Vacíková.
Natočeno 2014. Premiéra 12. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.; 60 min) v cyklu Radiodokument. Repríza 15. 2. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 30. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h) u příležitosti Dne evropských jazyků; 29. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 1. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14.00 hodin); 21. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument.
Lit.: Vaughan, David: Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. In web ČRo 3 Vltava, březen 2014 (článek). – Cit.: Moje dvě děti vyrůstají trojjazyčně. Mají anglického tátu, matku Němku, ale narodily se v Praze a nikdy neznaly jiný domov než Českou republiku. Velmi často jim lidé říkají, jaké mají štěstí a jaká to musí být výhoda v dnešním kosmopolitním světě, mít hned tři jazyky. Ale jaké to je, žít mezi jazyky? Staré české přísloví „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“ je pěkné, ale zároveň zní trochu schizofrenně. Já bych určitě nechtěl být více než jednou člověkem. O složitém vztahu mezi jazykem a myšlením zatím víme neuvěřitelně málo, a ještě méně, když jde o souhru více jazyků, jako v případě mých vlastních dětí.
Závisí to, jak vnímáme svět, na tom, jakými slovy jej popisujeme? Známe příklad inuitského jazyka ze Severní Ameriky, ve kterém existuje 50 různých slov pro sníh. Znamená to, že my ubozí Evropané vidíme jen jeden druh sněhu? Samozřejmě, že ne. Mám doma asi patnáct různých vosků na běžky, a nekoupil jsem je jen pro ozdobu. Ale pozor! To zase nemusí znamenat, že moje omezená slovní zásoba v oblasti ledových krystalků padajících z mračen je irelevantní. Snad by inuitský běžkař uměl díky svému jazykovému vybavení vybrat správný vosk mnohem lépe než já. Ale pak máme další problém. Jak poznáme, že ten správný vosk vybral kvůli jazyku a ne kvůli tomu, že pochází z oblasti, kde osm měsíců v roce leží sníh a díky tomu je velmi dobře natrénovaný v umění rozeznávat různé druhy sněhových vloček? (more…)