Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 2. 2014

Kurzwellen mit Fragezeichen (2014)

Filed under: Radioacustica, Radioateliér — Přemek @ 0:28

Slávo Krekovič. Nová kompozice jednoho z nejtalentovanějších tvůrců současné slovenské experimentální scény. Připravil Michal Rataj.

Natočeno v roce 2014. Premiéra 22. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 0.05 h.) v cyklu Radioateliér – PremEdice. Repríza 11. 1. 2015 (Austrian Kunstradio Ö1).

Lit.: anonym:  Kurzwellen mit Fragezeichen / radioart composition. In web sound & art slavo krekovic, b. d. (článek). – Cit.: (…)  The piece is freely inspired by processual work Kurzwellen by Karlheinz Stockhausen, that existed in many different versions and was is based on live improvisation with material of short wave radio broadcast. The new piece makes use of software-defined radio and real-time music software ppooll, exploring radio transmissions across different frequency ranges and combining them with new sonic structures generated by audio synthesis. The composition was commissioned by the Czech Radio / Radiocustica and broadcasted on 22nd February 2014.

It was also broadcasted by the Austrian Kunstradio / Ö1 (11.1.2015). (…)

Páteční večer – Mne totiž rozhlasová hra baví… (2014?)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 0:25

Kompozice k nedožitým devadesátinám rozhlasové dramaturgyně Jaroslavy Strejčkové a také k 60. výročí jejího vstupu do světa rozhlasové hry. Vzpomínají kolegové, přátelé a žáci Josef Hlavnička, Lenka Jaklová, Pavel Krejčí, Hynek Pekárek a Alena Zemančíková. Z archivních snímků uslyšíme záznam besedy o vzniku slavné inscenace „Válka s mloky“, malé rozhlasové ohlédnutí  z 90. let minulého století, výběr z jejích úvah o dramaturgické práci a ukázky z inscenací, na nichž se Jaroslava Strejčková podílela. Připravila Jarmila Konrádová.

Natočeno 2014 (?). Premiéra 21. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.).

Stařeček (2014)

Filed under: Povídky — Přemek @ 0:20

Piotr Pazinski. Povídka polského novináře, prozaika a překladatele ze sbírky Ptačí ulice. Přeložila Michala Benešová. Připravil Jiří Vondráček. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Aleš Procházka.

Natočeno 2014. Premiéra 20. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 29 min.) v cyklu Přeloženo pro rozhlas, Moderní povídka a Polský rok. Repríza 9. 11. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Vondráček, Jiří: Piotr Paziński: Stařeček. In web ČRo 3 Vltava, únor 2014 (článek). – Cit.: Polský novinář, spisovatel, kritik a překladatel Piotr Paziński (nar. 1973) vystudoval filozofii na Varšavské univerzitě. V letech 1992-97 pracoval v zahraniční redakci Gazety Wyborczej. Od r. 1997 působil jako redaktor a později jako šéfredaktor měsíčníku Midrasz.

Publikoval monografii o Odysseovi Jamese Joyce Labyrint a strom (2005) a originálního průvodce Dublin s Odysseem (2008). Za svůj románový debut Letní byt (2010; česky 2012) získal cenu pro mladé umělce Paszport Polityki a Cenu Evropské unie za literaturu.

V roce 2013 vydal povídkový soubor Ptačí ulice. V povídce Stařeček z této sbírky vypravěč pátrá s pomocí starého telefonního seznamu a lehce tajemného antikvariátu po neméně tajemném panu Wilfovi, který jednoho dne jednoduše zmizí… Všechny tři hlavní postavy (či rekvizity) povídky zároveň přenášejí čtenáře a posluchače do minulosti Varšavy.

Akademie – Otakar Ostrčil – šlechtic ducha (2014)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 0:16

Napsala Vlasta Reittererová. V pořadu zazní ukázky z oper Vlasty skon, Kunálovy oči, Poupě a Honzovo království a z orchestrálních variací Křížová cesta. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují autorka, Josef Somr, Libor Dřevikovský a Markéta Jahodová.

Natočeno 2014. Premiéra 19. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Rok české hudby. Repríza 19. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 21:15 – 23:00 h.).

Lit.: anonym: Otakar Ostrčil – šlechtic ducha. In web ČRo 3 Vltava, únor 2014 (článek). – Cit.: „Skladatel a sbormistr Ferdinand Vach nazval Otakara Ostrčila „šlechticem ducha“.  Jeden z členů sboru opery Národního divadla po Ostrčilově předčasné smrti napsal: „Na první pohled strohá, přísná tvář, za jejímiž okuláry zpytavě se na vás dívalo dvé inteligentních očí. Někdy se tato mužně sličná tvář osvíceného umělce a v ničem neumdlévajícího pracovníka neznatelně usmála…“

Těmito slovy začíná pořad muzikoložky a historičky Vlasty Reittererové věnovaný významné osobnosti české meziválečné hudby a divadla, dirigentovi, skladateli a šéfovi opery Národního divadla Otakaru Ostrčilovi. Byl nástupcem Karla Kovařovice a za jeho éry – někdy se hovoří o „ostrčilovské“ – se Národní divadlo doslova stalo výstavním stánkem toho nejlepšího, co v české opeře 20. a 30. let bylo.

Historický klub – Italové v Praze 1/? (2014)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 0:14

Hovoří historička Pavla Vošahlíková. Připravila a uvádí Eliška Závodná.

Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 19. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.).

Obsah: 1. Hrabě Josef Emanuel Canal de Malabailla, zednář a podnikatel. Soukromá botanická zahrada Libosad Kanálka a její návštěvníci.

Čajovna – Strýček Váňa aneb Veselá tragédie s příchutí vodky (2014)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 0:11

Hudba a styl nové generace. (Nejen) o inscenaci Čechovovy hry v Divadle Petra Bezruče hovoří režisér Štěpán Pácl. Připravila a uvádí Kateřina Rathouská.

Natočeno 2014. Premiéra 18. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).

Na dně v Paříži a Londýně 1/10 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 0:10

George Orwell. Orwellova prvotina z roku 1933 je zároveň autobiografickým románem, který líčí autorovo potloukání Paříží a Londýnem. Přeložili Hana Rogalewiczová a Vladimír Rogalewicz. Rozhlasová úprava Tereza Adámková. Zvukový mistr Michal Zelinka. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Michal Bumbálek.

Nastudoval ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 1. dílu 18. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 31. 7. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 10. 9. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Blažejovská, Alena: George Orwell: Na dně v Paříži a Londýně 2/10. In web ČRo 3 Vltava, únor 2014 (anotace + ukázka). – Cit.: Orwellova prvotina z roku 1933 je zároveň autobiografickým románem, který líčí autorovo potloukání Paříží a Londýnem.

Autobiografický román Georgese Orwella Na dně v Paříži a Londýně vyšel poprvé v roce 1933 a jedná se o nemilosrdné svědectví o životních podmínkách nejnižších společenských vrstev v meziválečné Paříži a Londýně.

Četbu uvádíme při příležitosti 110. výročí autorova narození, které jsme si připomněli v loňském roce.

Lit.: Adámková, Tereza: Orwellův nemilosrdný debut. In Týdeník Rozhlas 8/2014 (článek). – Cit.: George Orwell chtěl být spisovatelem odjakživa, ale musel, jak sám tvrdil, tuto touhu potlačit mezi lety 1922 a 1927, kdy pracoval pro Indickou imperiální policii v Barmě. Po pěti letech ve službě se však cítil provinile a rozhodl se, že nechce hrát roli pouhého vykonavatele rozkazů imperiální mašinerie.

V letech 1928 až 1929 žil Orwell, tehdy ještě pod vlastním jménem Eric Arthur Blair, v bohémské čtvrti v Paříži a pracoval na románu, pro který ale neměl vydavatele a který později sám zčásti zničil. Byl mladým desperátem, pro něhož bylo „selhání jedinou možností“. Když mu došly peníze, stal se umývačem nádobí v jednom z místních hotelů. Žil v té době z ruky do úst a často se nevyhnul ani několikadennímu hladovění. Ačkoliv se ocitl na samém společenském dně, popsal tuto zkušenost později paradoxně pozitivně: „Je to pocit úlevy, skoro radosti z toho, že víte, že jste už konečně opravdu na dně. Tolikrát jste mluvili o tom, že to s vámi jde od desíti k pěti, a teď jste na dně a dá se to vydržet. Tím zmizí spousta strachu.“

Po dvou letech v Paříži následoval přesun do Londýna, kde na společenském žebříčku klesl ještě níž. Protože byl zcela bez prostředků, připojil se k bandě tuláků a trávil dny žebráním a drobnými krádežemi. Spojovala jej s nimi aktuální hmotná nouze, ale během času stráveného s tímto specifickým druhem lidí se o jejich způsob života začal zajímat a později ho silná účast s takto trpícími formovala v politických názorech a objevuje se i v jeho dílech.

Táhlo mu na třicet, když se na čas usídlil v rodičovském domě v anglickém přímořském středisku. Tam tajně pracoval na knize o životě „na dně“. Čerpal v ní ze zkušeností z Paříže a později připojil i kapitoly o životě mezi tuláky v Londýně. Psal ji celkem dva roky. Dokončený rukopis se po dvou odmítnutích jinými vydavateli dostal k levicovému Viktoru Gollanzovi, který jej popsal jako „absolutně nechutný, ale společensky důležitý“ a souhlasil s jeho vydáním. Spisovatel ale dostal strach, že by kniha mohla zničit pověst jeho rodičů, a proto si pro svůj debut vymyslel pseudonym. A George Orwell byl na světě. George po tehdejším anglickém králi, Orwell po řece z oblasti Oxfordshire, kde vyrůstal.

Autobiografický román Na dně v Paříži a Londýně vyšel poprvé v roce 1933 a jedná se o nemilosrdné svědectví o životních podmínkách nejnižších společenských vrstev v meziválečné Paříži a Londýně. Uvede jej (od úterý 18. února vždy v 18.30) Český rozhlas Vltava jako desetidílnou četbu na pokračování při příležitosti 110. výročí autorova narození, které uplynulo v loňském roce. Z knihy čte Michal Bumbálek v režii Radima Nejedlého. Pořad vznikl v Tvůrčí skupině Brno v dramaturgii Aleny Blažejovské.

Pes na cestě 1/7 (2013?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 0:08

Pavel Vilikovský. Četba na pokračování. Překlad Miroslav Zelinský. Připravila Eva Lenartová. Režie Tomáš Jirman.

Účinkuje Stanislav Šárský.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2013 (?). Premiéra 17. – 23. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: Lenartová, Eva: Pavel Vilikovský: Pes na cestě. In web ČRo 3 Vltava, únor 2014 (anotace). – Cit.: Esejistická novela slovenského autora.

„O malých národoch, Slovákoch, ľuďoch Iks Ypsilon, o komunistickej minulosti, o literatúre, o nezáujme o literatúru, o tajomnom Thomasovi Bernhardtovi a
dokonca jedna kapitola o sexe!!!“ Těmito slovy zhodnotila v jedné virtuální diskusi slovenská čtenářka Slávka esejistickou novelu Pavla Vilikovského Pes na cestě. A přidala ještě dvě slova: „pekné, múdre“.

V tomto případě už není třeba dodávat víc, snad jen připomenout, že české vydání Vilikovského Pes na na cestě je považováno za nepřehlédnutelný ediční počin Větrných mlýnů.

Vilikovský sice cílí do slabých míst slovenské národní a kulturní identity, leč vnímavý český čtenář či posluchač jistě nebude bazírovat na slovíčku.

Kaleidoskop mého století 1/5 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 0:06

Bedřich Utitz. Četba na pokračování z autobiografické knihy novináře a publicisty, zakladatele exilového nakladatelství Index. Připravila Blanka Kostřicová. Režie Pavel Krejčí.

Účinkuje Jiří Hromada.

Nastudoval ČRo Hradec Králové v roce 2014 (5 x 28 min.). Premiéra 13.-17. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18.30 h.). Repríza 20.-24. 1. 2016 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha; 31. 1. – 4. 2. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Vondráček, Jiří: Bedřich Utitz: Kaleidoskop mého století. In web ČRo Plus, 31. leden 2019  (článek). – Cit.: Český novinář, kapitán v. v., spisovatel, nakladatel a rozhlasový pracovník Bedřich Utitz se narodil v roce 1920 v české židovské rodině ve Vídni. Prožil tedy téměř celé 20. století a četné jeho peripetie zakusil na vlastní kůži.

Po dětství stráveném ve Vídni se s rodiči přestěhoval do Prahy, kde se jako mladý student pohyboval v české i německé kulturní sféře. V roce 1939 však židovská rodina využila možnosti emigrovat do Palestiny.

Utitz se tam přihlásil do československé zahraniční armády; zúčastnil se bojů u Tobruku, poté u Dunkerque.

Po návratu do vlasti pracuje v ČTK, zakládá rodinu a vstupuje do KSČ. Posléze rozpozná svůj omyl: „Nestydím se za to, že jsem v roce 1945 do komunistické strany vstoupil. (…) Vadí mi ovšem, že mi trvalo příliš dlouho, než jsem definitivně prohlédl.“

Podruhé do emigrace

Události pražského jara zastihnou Utitze v pozici rozhlasového pracovníka – v srpnu 1968 se aktivně podílí na svobodném, nezkresleném vysílání Československého rozhlasu. Bezprostředně poté je mu důrazně doporučena už druhá emigrace.

Tentokrát se usadí v Německu, kde mj. spoluzaloží (s Adolfem Müllerem) exilové nakladatelství Index: „Považuji založení exilového nakladatelství Index a jeho působení od roku 1970 až do sametové revoluce 1989, kdy ho již nebylo dále zapotřebí, za nejužitečnější činnost ve svém profesionálním životě. I když to vlastně vůbec nebyla moje profese.“

Po listopadu 1989 se Utitz podruhé vrací do vlasti. Pracuje pro Lidové noviny, poté pro další periodika.

Autor ve své knize vše podává s nadhledem a občas i s humorem. Ačkoli jeho životní osud je zvenčí determinován tzv. velkými dějinami, přece se právě onen jedinečný osobní příběh jeví jako to nejdůležitější.

V režii Pavla Krejčího účinkuje Jiří Hromada. Pětidílnou četbu na pokračování ze vzpomínkové knihy Bedřicha Utitze Kaleidoskop mého století připravila Blanka Kostřicová.

Kritický klub – Dějiny světla (2014)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 0:04

Pavel Janáček debatuje se svými hosty o událostech ve světě literatury, které vyvolaly rozporuplný ohlas, tentokrát o románu Dějiny světla, jehož autorem je Jan Němec.

Natočeno 2014. Premiéra 17. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress