Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Alena Blažejovská. Dokument ke 130. výr​​očí úmrtí Johanna Gregora Mendla.  Použitá hudba Leoš Janáček (Pohádka), hraje Božo Paradžik (kontrabas) a Marie Sofianská (klavír). Dramaturgie Lenka Svobodová. Režie Radim Nejedlý.

Hovoří Alena Blažejovská, Ondřej Dostál, Milena Flodrová a další.

Připravilo Brno v roce 2013. Premiéra 4. 1. 2014 (ČRo 2 Praha, 18:30 hod.) a 10. 1. 2014 (Český rozhlas Plus, 20.10  hod.).

Repríza 10. 1. 2013 (ČRo Plus, 20:10 – 21:00 hod.) + beseda: hovoří zástupkyně ředitele Mendelova muzea Daniela Vránová a kurátor janáčkovských sbírek Moravského zemského muzea Jiří Zahrádka.

Pozn.: Dokument Aleny Blažejovské ke 130. výročí úmrtí Johanna Gregora Mendela. Svůj název má náměstí od roku 1910. Na přelomu 19. a 20. století tu žil a pracoval Leoš Janáček. V letech 1868 – 1884 tady žil a působil fyzik a přírodovědec, objevitel zákonů dědičnosti – Johann Gregor Mendel, opat starobrněnského augustiniánského kláštera. V pořadu hovoří ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál a historička Milena Flodrová.

Autorka se nechává vést vzpomínkami na dětství a zkoumá dějinné proměny svého rodiště, jímž je Mendlovo náměstí na Starém Brně. Svůj název má náměstí od roku 1910. Na přelomu 19. a 20. století tu žil a pracoval Leoš Janáček. A fyzik a přírodovědec, objevitel zákonů dědičnosti, od roku 1868 opat starobrněnského augustiniánského kláštera Johann Gregor Mendel zde žil a působil mezi lety 1868 – 1884. Mimo jiné zde včelařil a věnoval se meteorologickým pozorováním. O odkaz Otce genetiky pečuje Mendelovo muzeum, jehož ředitel Ondřej Dostál v pořadu také hovoří – vedle historičky Mileny Flodrové. V dokumentu je použita nahrávka Pohádky Leoše Janáčka, kterou na kontrabas nahrál Božo Paradžik 10. května 2013 v Sarajevu v doprovodu klavíristky Marie Sofianské.

Tady jsem se narodila. Počátek šedesátých let byl dobou velké přestavby Mendlova náměstí. Volná místa zaplnily paneláky a do jednoho z nich se nastěhovali moji rodiče. Vybrali si byt v desátém poschodí s výhledem na Výstaviště a kohoutovické lesy. Bydlela jsem tu už v prenatálním stádiu svého života. Moje těhotná maminka-klavíristka v těch dnech před porodem vyhlížela večer z balkónu na Petrov a klášter U milosrdných bratří, zatímco tatínek odešel hrát na kontrabas do orchestru Janáčkovy opery. Maminka byla zamčená v čerstvě dostavěném domě, kde ještě nefungoval výtah. Jako jediná obyvatelka prázdného věžáku. Pokud ovšem nepočítáme mě…

Podrobnější informace, respektive zajímavé příběhy ze života Johanna Gregora Mendela se ale dozvíte v rozhlasovém dokumentu Aleny Blažejovské s názvem Mendlovo náměstí. Společně s následnou besedou, v níž budou debatovat Jiří Zahrádka – kurátor janáčkovských sbírek v hudebním oddělení Moravského zemského muzea v Brně – a Daniela Vránová – zástupkyně ředitele Mendelova muzea v Brně – tento pořad uslyšíte v sobotu 11. ledna ve 20:10 v cyklu Dobrá vůle Plus na stanici Český rozhlas Plus.

V dokumentu je použita nahrávka Pohádky Leoše Janáčka, kterou na kontrabas nahrál Božo Paradžik 10. května 2013 v Sarajevu v doprovodu klavíristky Marie Sofianské. Ukázku z pořadu, jehož režie se ve Tvůrčí skupině Brno ujal Radim Nejedlý, si tuto sobotu v Zelném rynku můžete poslechnout.

Eva Dvořáková. Životní příběh českého spisovatele, dramatika, dramaturga, režiséra a předsedy PEN klubu. Režie Vlado Rusko.

Účinkují Jana Stryková a Ivan Řezáč.

Připravil Český rozhlas v roce 2013 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 16.-20. 12. 2013 na regionálních stanicích ČRo v cyklu Životopisy – příběhy slavných i neslavných.

Pozn.: Ve své divadelní hře jako první na světě použil slovo „robot“, které mu poradil jeho bratr. Sedmkrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, naposledy v temném roce devatenáct set třicet osm. Na jeho konci zemřel – jen pár měsíců předtím, než by si pro něho přišlo gestapo. Od 16. do 20. prosince 2013 bude hrdinou Životopisů český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf Karel Čapek.

Narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel před 75 lety 25. prosince 1938 v Praze ve věku 47 let. V letech 1921-1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925-1933 byl prvním přesedou Československého PEN klubu. 26. srpna 1935 se na vinohradské radnici oženil s herečkou a dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou.

Mnichovská dohoda a po ní následující kapitulace znamenaly pro Karla Čapka zhroucení jeho dosavadního světa a osobní tragédii. „Zdá se mi, že už tu nemám co dělat, byl bych tu směšnou figurkou, můj svět umřel, věřil jsem totiž v jakési závazky, v takzvanou čest ve smlouvě a podobné věci. Myslím, že bych se v téhle tlačenici nevyznal…“ – Karel Čapek.

Poslední tři roky svého života prožil Karel Čapek ve Staré Huti u Dobříše. Dnes je zde jeho památník. Zemřel na plicní edém několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem. Byl pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze. (anotace ČRo)