Cyklus dokumentů, pásem, her a dokumentárních záběrů z roku 1968 připravil Tomáš Černý. Dramaturgicky spolupracovali Eva Ješutová a Robert Tamchyna.
Uvádějí Naděžda Hávová a Tomáš Černý.
Připravil ČRo v roce 2013. Premiéra 19. 8. 2013 (stream ČRo, cca 29 hod.). Repríza 21. 8. 2018 pod názvem Rádio Retro 1968 – Nejdelší jaro v historii (2018).
Program Rádia Retro 1968:
00:00 Gramotingltangl č. 105 – Jiří Suchý o vidění a nevidění (33 min)
00:33 Lidé, život, doba Anketa k lednovému plénu ÚV KSČ (1/2). Hovoří Josef Smrkovský (2.2.68) (19 min)
00:52 Lidé, život, doba Anketa k lednovému plénu ÚV KSČ (2/2). Hovoří Jindřiška Smetanová, Antonín Moskalyk, Jiří Herman a další. (5.2.68) (23 min)
01:15 Marek Janáč: Rozhlas proti tankům 1/5 Seriál z roku 2003 mapující v rychlém komentovaném sestřihu vývoj událostí od roku 1967 až do začátku normalizace. (6 min)
01:21 Záběry z vysílání Čs. rozhlasu (1/2)
01:40 Arnošt Lustig a Jan Procházka hovoří o postoji spisovatelů na přelomu let 1967 a 1968. Nesestříhaný záznam rozhovoru, který natočila M. Chejvalová. (40 min)
02:20 Diskuse k filmu Hoří, má panenko! Jak je přijímána novinka režiséra Miloše Formana? (11.3.1968) (30 min)
02:50 Marek Janáč: Rozhlas proti tankům 2/5 Seriál z roku 2003 mapující v rychlém komentovaném sestřihu vývoj událostí od roku 1967 až do počátku normalizace. (7 min)
02:57 Záběry z vysílání Čs. rozhlasu (2/2)
03:19 Benefice Jiřiny Štěpničkové Vzpomíná na své nejzajímavější herecké role. Setkání s herečkou, o které se nemělo už nikdy vysílat, připravil dr. Josef Träger. (1.3.1968) (26 min)
04:00 Mladí se ptají Zvuková zkratka večera otázek a odpovědí. Hovoří Josef Smrkovský, Zdeněk Hejzlar a další. (14.3.1968) (45 min)
04:49 Marek Janáč: Rozhlas proti tankům 3/5 Seriál z roku 2003 mapující v rychlém komentovaném sestřihu vývoj událostí od roku 1967 až do počátku normalizace. (9 min)
04:58 Záběry z vysílání Čs. rozhlasu Reportáž redaktora Slávy Volného z prvního dne okupace v Praze. (22 min)
05:20 Písničky s telefonem Publicistický pořad, který se stal doslova symbolem Pražského jara 68 ve vysílání pražského rozhlasu. Redaktoři telefonovali funkcionářům a politikům a ptali se přímo v živém vysílání. Což nikdy před tím a dlouho potom nebylo možné. Uvádějí Jindra Sobíšková a Karel Kyncl. (9.4.1968) (105 min)
07:05 Marek Janáč: Rozhlas proti tankům 4/5 Seriál z roku 2003 mapující v rychlém komentovaném sestřihu vývoj událostí od roku 1967 až do počátku normalizace. (7 min)
07:12 Záběry z vysílání Čs. rozhlasu
07:30 Svazácký kaleidoskop č. 5 Půlhodinka o trampingu. (26.4.1968) (29 min)
08:00 Radionokturno – Slovo má Semafor Účinkují Jiří Grossmann, Luděk Nekuda a další. (24.4.1968) (45 min)
08:45 Marek Janáč: Rozhlas proti tankům 5/5 Seriál z roku 2003 mapující v rychlém komentovaném sestřihu vývoj událostí od roku 1967 až do počátku normalizace. (10 min)
08:55 Záběry z vysílání Čs. rozhlasu Výběr snímků z programu Svobodného vysílače Liberec. (22 min)
09:17 Smrt Jana Masaryka Příspěvek J. Frodla do Rozhlasových novin 26.4.1968. Rozhovor s tajemníkem j. Masaryka L. Soukupem. (15 min)
09:32 Benefice Olega Tabakova Ukázka z Gogolova Revizora v moskevském divadle Sovremenik. Reportážní záznam redaktorky Slávky Dolanské s Hercem O. Tabakovem, umělěckým ředitelem Sovremeniku O. Jefremovem a uměleckým ředitelem Činoherního klubu J. Vostrým. Průvodní slovo a překlad j: Velda, J. Němeček, H. Brothánková, připravila Helena Bauerová. (30.4.1968) (27 min)
09:59 První máj Páteční večer – Čas živé účasti z roku 2008. Připravil a uvádí Tomáš Černý. Hovoří historik Jiří Hoppe a redaktoři Jan Petránek a Karel Tejkal. (119 min)
12:00 Záběry z vysílání Čs. rozhlasu
12:18 Znovu podepsání O začátcích Čs. rozhlasu hovoří pamětníci Miloslav Jareš, Josef Cincibus, Josef Kolář, Otakar Matoušek a další. Z archivních záběrů hovoří T. G. Masaryk, Jan Antonín Baťa, Max Švabinský a jiní. Připravila Míla Semrádová. (5.5.1968) (58 min)
13:16 Pozdravy bojovníků o rozhlas Příspěvek Rozhlasových novin, kde se vedle Miloslava Dismana dostává po letech ke slovu revoluční hlasatel z roku 1945 Zdeněk Mančal. Čte znění telegramů, které zaslali bojovníci o rozhlas Dubčekovi, Černíkovi a Smrkovskému. (5.5.1968) (4 min)
13:20 Sedmilháři z rozhlasu Historky ze života rozhlasových pracovníků vyprávějí Věra Šťovíčková, Veronika Matějová, Vendulka Strejčková, Jiří Melíšek a Rostislav Běhal. Připravila a uvádí Dita Skálová. (15.5.1968) (54 min)
14:14 Záběry okupačního vysílání
14:30 Čas živé účasti Základní práva a svobody. Hovoří prof. dr. J. Boguszag. (21.5.1968) (44 min)
15:14 O Američanech v Plzni Pořad o tom, jak byla zkreslena v různých letech skutečnost o osvobození Plzně Američany a o tom, jak to skutečně bylo. (27.5.1968) (44 min)
16:00 Karel Kyncl: Padesátá léta Pásmo o politických procesech natočené s použitím dokumentárních snímků. Hovoří J. Slánská, M. Švermová a další. (30.5.1968) (120 min)
18:00 Záběry z vysílání Čs. rozhlasu
18:23 Lidé, život, doba Kapitola ze života herce Bohumila Vávra v 50. letech. Připravila Míla Semrádová. (17.6.1968) (25 min)
18:48 Lidé, život, doba Želivka. Reportáž z Dolních Kralovic před jejich zatopením natočil Z. Petr. (21.6.1968) (36 min)
19:24 Vystoupení premiéra Oldřicha Černíka v Národním shromáždění k článku Dva tisíce slov. (28.6.1968) (14 min)
19:38 Vystoupení 1. tajemníka ÚV KS4 Alexandra Dubčeka k článku Dva tisíce slov. (29.6.1968) (6 min)
20:00 Filozofický skicář doc. Jiřího Hermacha Myšlenky natočené na jaře v diskusi se členy Klubu angažovaného myšlení v Písku. O pravdivém a falešném vědomí a štěstí člověka. (12.7.1968) (30 min)
20:30 Rozhlasové noviny
21:11 Československá ekonomika a rozhodování o vlastním osudu Projev Čestmíra Císaře. (31.7.1968) (16 min)
21:32 Živá slova Kdo jsme? O národním charakteru hovoří dr. František Pavlíček. (18.8.1968) (18 min)
21:53 Záběry z vysílání Čs. rozhlasu
22:15 Alexandr Dubček po návratu z Moskvy ()
22:43 Piš a slyš č. 85 Připravil Ivo Fischer, Učinkují Jana Dítětová, Milan Mach a Milan Neděla. Režie Jana Bezdíčková. (25.8.1968) (60 min)
00:00 Josef Smrkovský po návratu z Moskvy ()
00:35 Rada moudrých Připravila Dita Skálová. (5.9.1968) (32 min)
01:07 Záběry z vysílání Čs. rozhlasu
01:28 Lidé v těchto dnech Na otázku „Má právo inteligence dnes emigrovat?“ odpovídají ekonom V. Šilhan, novinářka A. Tučková, historik K. Bartošek, právník J. Tauš, soustružník P. Minařík, politolog P. Pithart a konstruktér ing. J. Pergl. Připravila J. Hrabková a R. Zeman. Průvodní slovo R. Pellar. (15.10.1968) (30 min)
01:58 Mexiko ’68 Reportáž z finálových bojů gymnastek na XIX. LOH a rozhovor s Věrou Čáslavskou. Hovoří reportéři Karel Malina a Gabriel Zelenay. (26.10.1968) (37 min)
02:35 Místopis srdce – Ludvík Kundera O domově svého srdce hovoří naši spisovatelé. Uvádí redaktorka Dagmar Hubená. (4.11.1938) (31 min)
03:06 Dobrou noc a modrý z nebe Rozhlasové blues se dvěma klauny, s jednou stanicí a třemi písničkami. Napsal Václav Daněk. Účinkují Jaroslav Kepka, Jaromír Hanzlík, Milan Neděla a další. Režie Jan Fuchs. (9.12.1968) (34 min)
Lit.: Černý, Tomáš: Od 19. srpna začne vysílat Rádio Retro 1968. In web ČRo, 7. 8. 2013 (článek). – Cit.: Nikdy před tím ani nikdy potom netrvalo jaro od ledna do srpna. Tento výlučný úkaz se pojí s rokem 1968 v Československu.
Už v lednu došlo k zásadním proměnám nastavení kormidla KSČ a v následujících měsících se odehrál nespočet zázraků v podobě novinových článků, rozhlasových i televizních pořadů a vůbec společenského dění.
Po dvaceti letech od tzv. Vítězného února se najednou smělo říkat kde co. Historikové a pamětníci však nesnášejí to slovo „najednou“ a mají pravdu. Rok 1968 nepřišel „najednou“. Chystal se v podstatě od smrti Stalina a Gottwalda. Doba tání, to vlastně byla celá šedesátá léta. Rok 1968 byl už jen korunou všeho.
Jaro, kdy kvetlo vysílání
My dnes rádi připomínáme slavnou, hrdinnou kapitolu Československého rozhlasu v podobě jeho proti-invazního vysílání, které neumlklo po celý první týden okupace po 21. srpnu. Navzdory Karlu Hoffmannovi, který nechal vypnout vysílače. Navzdory okupantům v hlavní rozhlasové budově. Navzdory vytrhaným kabelům a přerušeným telefonním linkám. Navzdory signálu okupantského vysílače Vltava, který špatnou češtinou a špatnou slovenštinou obhajoval invazi. Navzdory nepohodlí a nepřízni improvizovaných studií.
Avšak! Nespočet pozoruhodných pořadů připravili tvůrci programu stanic Československo 1, Praha a Československo 2 už během tzv. Pražského jara. Hned od ledna se začínají otevírat témata jako smrt Jana Masaryka. Písmena TGM přestávají být tabu. Vysílá se o trampingu, o skautech, zaznamenává se zakládající schůze klubu K 231, o svých názorech na lednové plénum KSČ a na případný obrodný proces hovoří spisovatelé, filosofové, ba i politici.
Zkrátka šedesátá léta vrcholí a s nimi také naděje těch, kdo to s touto zemí mysleli dobře a domnívali se, že kritika poměrů přinese posun vpřed. Poslouchá se to ze starých pásků krásně a člověku se hrozně moc chce držet tomu palce. Bohužel ale známe výsledek.
Zatímco u detektivky je prozrazení závěru zničující pro celý příběh, v případě Pražského jara 68 a jeho odrazu v rozhlasovém vysílání je v něčem i prospěšné. Tanky a obrněné transportéry v ulicích českých měst nám totiž vytanou na mysl pokaždé, když slyšíme, jak se v únoru, březnu či květnu odvažují redaktoři vběhnout tam, kam před pár lety nesměl nikdo ani po špičkách nahlédnout.
Co věta kritiky dosavadních poměrů, to kapka do poháru trpělivosti Kremlu. A člověk si při tom velice přesně utřídí: tak tohle jim vadilo? I tohle? A tamto? Z dnešního pohledu běžná, normální, rutinní témata ničila prý „přátelský vztah mezi socialistickými zeměmi“. Jak chtěl přežít režim, který za žádnou cenu nepřipustil pojmenovat to, co každý denně ve svém životě nemohl přehlédnout? Že není maso, že nejsou silonky, že nejsou knížky, že není svoboda…
Vysílání Československého rozhlasu z roku 1968 ukazuje, jak normální směla být chvíli naše společnost, než ji zpacifikovala normalizace.
Lit.: Hnilička, Přemysl: Retro výlet do dob naděje a pádu. In Týdeník Rozhlas 40/2013 (recenze). – Cit.: Český rozhlas letos slaví devadesát let – a protože už se rok překotil přes svou polovinu, je snad již možno hodnotit, jak se se svým výročím vypořádal. Hlavním pořadem byl arci Rozhlasový rok, proto si snad zaslouží samostatnou recenzi; sám za sebe mohu říci, že gigantický projekt, vznikající již od roku 2011, nabízí velmi rozmanitý program v autorství Lenky Foltýnkové, Evy Hazdrové-Kopecké, Bronislavy Janečkové, Jiřího Hubičky a Tomáše Černého. Rozmanitý proto, že k poslechu jsou dokumenty, ukázky z literárních pásem, rozhlasových her, kabaretů či reportáží, a proto, že každý ze zmíněných publicistů a publicistek uplatňuje jiné vidění dokumentů, které je zaujaly; zatímco Jiří Hubička nebo Bronislava Janečková sestavují své desetiminutové relace tradičně (což však není míněno negativně!), Tomáš Černý se často chápe dvou zdánlivě nesouvisejících nahrávek a objevuje zajímavé styčné body. U mnoha pokračování má posluchač touhu poslouchat dál, poslechnout si celý pořad. Doufejme, že k tomu dojde a některé z nich zazní vcelku, třeba v Černého RozHraní (osobně hlasuji pro Mordýřskou historii, kterou v roce 1968 nastudoval Jan Tůma).
Tomáš Černý pracoval i na dalších zajímavých pořadech – především na třech „speciálech“, nazvaných Rádio Retro. Šlo o skutečně unikátní projekty, v nichž se posluchači mohli vypravit do rozhlasové minulosti ne na hodinku či dvě jako v RozHraní, ale hned na několik desítek hodin! V prvních dvou Retrech (květen, červen 2013) šlo o výběr různorodých nahrávek ze všech období rozhlasové historie, v případě Rádia Retro 1968 však o speciál věnovaný krátkému tzv. pražskému jaru a rychlému srpnovému vystřízlivění. Celkem dvacet devět hodin bylo několikrát po sobě odvysíláno na speciálním internetovém streamu a byl to vhled do historie srovnatelný s CD, které před lety o srpnu 1968 připravil v Radioservisu Marek Janáč. Časově tak rozsáhlý prostor umožňoval odvysílat dochované pořady vcelku, beze střihu, tak, jak zazněly v době své premiéry.
Tvůrci pořadu (vedle Tomáše Černého na projektu spolupracovali Eva Ješutová, Robert Tamchyna a Naděžda Hávová) zařazují po bok notoricky známých i nově objevených záběrů z okupace „spřátelených“ vojsk do programu literární pásma, dokumenty, vzpomínky i publicistiku z ledna až července 1968, aby přiblížili atmosféru, která brutální vojenské akci předcházela. Jsou to pořady ve všech směrech pozoruhodné: stojí za to slyšet Ludvíka Kunderu v pořadu Místopis srdce, pořad o trampingu z cyklu Svazácký kaleidoskop, záběry z Revizora, jak jej hrál Činoherní klub a hostující Oleg Tabakov; jistou schizofrenii doby představuje dokument Karla Kyncla Padesátá léta, v němž brutalitu procesu se Slánským odhalují lidé, kterým nevadila brutalita procesu s Horákovou. Otevřenost hodně drsnou projevila plzeňská redakce v pořadu O Američanech v Plzni, v němž pouhým srovnáváním dokumentů vytvářejí plastickou mapu československého mlžení a zkreslování o tom, kdo že to Plzeň v roce 1945 osvobodil…
Pro mne osobně byl však největším zážitkem nenápadný dokument Míly Semrádové z cyklu Lidé, život, doba – Kapitola ze života herce Bohumila Vávry. Jeho síla spočívala v jeho prostotě: herci (Bohumil Švarc, Karel Houska, Ludmila Stambolieva) četli nekomentované dobové dokumenty, které před posluchače vystavěly plastický obraz společenské likvidace herce, který si v době tzv. měnové reformy roku 1953 dovolil vyjádřit nesouhlas s celostátní krádeží majetků. To vše je prokládáno ukázkami z hereckých rolí Vávrových, vždy vybraných a seřazených tak, aby byly s citovanými dokumenty ve vztahu, nebo i v konfliktu. V režii Jiřího Hraše tak vznikl cudný, ale ve své upřímnosti zdrcující dokument.
Doufám jen, že Rádio Retro neskončí s letošním výročím a že nakonec vyjde i plánovaný projekt Retra k výročí otevření Národního divadla v roce 1883…
Lit.: Černý, Tomáš: Od 19. srpna začne vysílat Rádio Retro 1968. In web ČRo, srpen 2013 (článek). – Cit.: Nejdelší jaro v historii – nikdy před tím ani nikdy potom netrvalo jaro od ledna do srpna. Tento výlučný úkaz se pojí s rokem 1968 v Československu.
Už v lednu došlo k zásadním změnám ve vedení tehdejší KSČ a v následujících měsících se odehrál nespočet zázraků v podobě novinových článků, rozhlasových i televizních pořadů a vůbec společenského dění. Po dvaceti letech od tzv. Vítězného února se najednou smělo říkat kde co. Historikové a pamětníci však nesnášejí to slovo „najednou“ a mají pravdu. Rok 1968 nepřišel „najednou“. Chystal se v podstatě od smrti Stalina a Gottwalda. Doba drobných i větších změn, to vlastně byla celá šedesátá léta. Rok 1968 byl už jen korunou všeho. (more…)
František Hrubín. Hudba Miloš Vacek (1996).