Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

To nejzajímavější z devadesáti let vysílání Československého a Českého rozhlasu. Výběr a sestava Tomáš Černý, Miloslav Turek.

Ze záznamu hovoří Tomáš Garrigue Masaryk, Tomáš Baťa, Edvard Beneš, Josef Suk, Jiří Voskovec a Jan Werich, Milada Horáková, Martin Frič, Emil Hácha, Klement Gottwald, Jan Masaryk, Rudolf Slánský, Zdeněk Nejedlý, Antonín Novotný, Karel Kyncl, Václav Havel a mnohé další.

Vydal Radioservis, květen 2013 (1 CD mp3, 11 hod. a 55 min.).

Pozn.: Obsahuje 116 reportáží, záznamů, projevů a zajímavostí z 90 let rozhlasového vysílání.

Ještě nikdy na žádném zvukovém nosiči nevyšly historické nahrávky z rozhlasového archivu v takovém rozsahu a v tak rozmanitém výběru! Zde vám nabízíme celkem 11 hodin a 55 minut záznamů ve formátu mp3, rozvržených do pěti kapitol postihujících zásadní epochy naší historie v rozmezí let 1923 až 2013.
Upřímně řečeno: roky 1923-1927 ve výběru chybí. Nelze je bohužel dost dobře vykreslit zvukem, aniž bychom k tomu použili dobové, komerčně vydávané gramofonové desky, což ovšem nebylo naším úmyslem. Jak známo, program Radiojournalu se v prvních letech odbavoval výhradně živě a snímky pro účely vysílání či archivace se na zvukové fólie začaly nahrávat až začátkem třicátých let. Naštěstí však byly zaznamenány – byť mnohem později – autentické vzpomínky celé řady účastníků prvních kroků naší radiofonie, a tak Vás o obrázek ze stanu ve Kbelích u Prahy nepřipravíme. Tak jako má svoje příslovečné čertovo kopýtko práce s nejstaršími zvukovými poklady, má je také práce se snímky naopak z poslední doby. Ony totiž rozhlasové zprávy třeba z roku 1936 jsou už samy o sobě raritou, dokumentem své epochy, svědectvím o stylu rozhlasového přednesu, o tempu, dikci či dobovém slovníku. Zprávy z roku 2000 budou takovým dokumentem teprve snad za padesát či více let a jako unikát nám zatím nepřipadají. Proto se naše pozornost při výběru novějších nahrávek soustředila nejen na žurnalisticky zpracované události, ale snad mnohem více na záběry, které vedle zajímavého obsahu zachycují také invenci tvůrců, odhodlání ctít tradici „barevného“ zvukového podání světa… Na záběry, které nesou atmosféru a skrze ni zážitek, jaký dovede poskytnout jen a jen rozhlas. Samozřejmě za předpokladu, že na příjmu je posluchač vnímavý, chytrý, s velkou obrazotvorností.
A to vy přece jste! (anotace, sleeve-note)

OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY
Dvě vzpomínky na počátky vysílání v roce 1923 – 8:15
Tomáš G. Masaryk – proslov (1928) – 5:22
Jára Kohout – Haló rádio! (1928) – 3:15
Opat Metoděj Jan Zavoral (1929) – 2:37
Tomáš Baťa (1930) – 3:31
Sparta-Slavia – kopaná (1931) – 4:41
Josef Suk – projev ve Školském rozhlase (1932) – 4:24
„PIMP“ (1932) – 1:21
Ranní tělocvik (1932) – 3:09
Antonín Čermák – návštěva Československa (1932) – 5:54
Milada Horáková (1932) – 3:09
Adolf Dobrovolný (1933) – 6:18
Poslední volba T. G. Masaryka (1934) – 4:04
Jan Ambruž (1934) – 8:08
Selské rebelie (1935) – 4:21
František Hovorka (1935) – 2:29
Edvard Beneš (1935) – 2:45
Zprávy ČTK (18. 12. 1936 ve 12:25) – 8:48
Co znamenají tři písmenka CPO (1937) – 4:01
Martin Frič (1937) – 4:05
Úmrtí T. G. Masaryka – 4:59
Úsměv ve výši 2000 metrů (1937) – 9:59
X. všesokolský slet (1938) – 6:14

OBDOBÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
Všeobecná mobilizace (23. 9. 1938) – 3:52
Proslov nejmenovaného hraničáře (27. 10. 1938) – 2:14
Abdikace prezidenta (1. 10. 1938) – 9:17
Emil Hácha (1939) – 8:53
Franta Kocourek – reportáž z vojenské přehlídky (1939) – 4:01
Volá Londýn (1939) – 2:15
Stavba první dálnice (1939) – 5:39
Přídělový systém hospodářství (1939) – 2:15
Bitva o Británii (1940) – 3:01
Reinhard Heydrich (1941) – 4:41
Alois Eliáš (1941) – 1:58
Říše vítězí na všech frontách (1941) – 1:02
Zemřel Jaroslav Ježek (1942) – 4:26
Winterhilfe (1942) – 5:36
Emanuel Moravec (1942) – 6:20
Zpráva o Lidicích (1942) – 7:16
Sběr starých hmot (1943) – 4:03
Den D (1944) – 5:13
Karpatsko-dukelská operace (1944) – 5:12
Zpráva o náletové situaci (1945) – 0:27
Prezident Beneš na čs. půdě (3. 4. 1945) – 7:40
Dobytí Berlína (1945) – 6:34
Osvobození Plzně a Prahy (1945) – 11:02
Prezident Beneš v Praze – 9:32

OBDOBÍ POVÁLEČNÉ REPUBLIKY
Znárodnění bank a klíčového průmyslu – 7:33
Jan Werich zpět v Československu (1945) – 10:10
Proces s K. H. Frankem (1946) – 6:18
Volby 1946 – 5:30
Poválečný odsun (1946) – 5:39
Jan Masaryk hovoří k mládeži (1947) – 4:43

OBDOBÍ KOMUNISTICKÉ TOTALITY
Klement Gottwald (1948) – 1:02
poúnorová vláda (1948) – 10:45
Smrt Jana Masaryka (1948) – 5:19
Klement Gottwald (1948) – 7:54
XI. všesokolský slet (1948) – 7:22
Zemřel Edvard Beneš (1948) – 5:36
Boj proti vnitřnímu nepříteli (1949) – 3:10
Zakládání JZD (1950) – 5:47
Úlet tří letadel ČSA do Mnichova (1950) – 4:50
Proces Horáková a spol. (1950) – 8:21
XV. olympijské hry (1952) – 10:45
Měnová reforma (1953) – 7:47
Snížení cen (1954) – 5:16
Minařík nebyl první (1954) – 9:22
Konference Národní fronty (1954) – 4:04
Zahájení II. pětiletky (1956) – 12:53
EXPO 58 – 6:08
Nedostatek masa (1959) – 5:49
Přehlídka zapomenutých slov (1960) – 5:23
První člověk ve vesmíru (1961) – 6:17
Karibská krize (1962) – 6:15
Maso je! (1963) – 2:07
Atentát na J. F. Kennedyho (1963) – 4:30
XVIII. olympiáda v Tokiu (1964) – 4:06
III. celostátní Spartakiáda (1965) – 9:32
33 otázek Marcela Prousta (1967) – 5:58
Prvomájové Rozhlasové noviny (1968) – 12:50
Dva tisíce slov (1968) – 4:44
21. srpen 1968 – 2:18
Studený oheň (1969) – 5:01
Apollo 11 (1969) – 9:49
Stanice Hvězda (1970) – 7:16
25 let Rozhlasových novin (1970) – 2:47
Dálnice D1 (1971) – 4:24
Metro (1974) – 6:03
Havárie letadla u Bratislavy – 2:02
Kampaň proti neutronové bombě – 9:24
Letní čas (1979) – 3:17
Zemřel Jan Werich (1980) – 1:04
Tisková konference s reemigrantkou (1981) – 5:21
Hlášení o stavu vody na českých tocích (1983) – 8:57
Sovětské rakety (1983) – 4:50
Silvestr 1984) – 4:29
Technická poradna (1985) – 5:29
Emigrace Waldemara Matušky (1986) – 4:52
Miloš Kopecký (1987) – 5:41
ČSSR vyrábí kompaktní disky (1988) – 3:36
Palachův týden (1989) – 14:02

OBDOBÍ OD SAMETOVÉ REVOLUCE
Kanonizace sv. Anežky České (1989) – 6:38
Václav Havel prezidentem (1989) – 6:20
Expedice Děti pro Evropu (1990) – 9:44
Odsun Sovětských vojsk (1991) – 6:00
Skořápkáři (1992) – 6:39
Karel Kyncl pro Zápisník zahraničních zpravodajů (1994) – 6:45
Zemřela Olga Havlová (1996) – 6:44
Oscar pro film Kolja (1997) – 5:04
Zvon Zikmund (2002) – 6:02
Povodně 2002 – 14:09
Konec základní vojenské služby (2004) – 8:39
Dalimilova kronika (2005) – 10:26
Winton Train (2009) – 11:12
Pražské jaro se studenty a Jiřím Bělohlávkem (2011) – 4:03
Inaugurace prezidenta Miloše Zemana (8. 3. 2013) – 37:19

Lit.: Horák, Jakub:  Rozhlasová historie 1923-2013. In Audiokniha roku, 28. 5. 2013 (recenze). – Cit.: Před několika dny, přesně 18. května, ještě přesněji ve 20 hodin a 15 minut, uběhlo 90 let od prvního veřejného rozhlasového vysílání u nás. Český rozhlas se tohoto výročí ujal s veškerou důsledností a pro posluchače jeho stanic tak bylo téměř nemožné uniknout některému ze vzpomínkových pořadů a doplňkových akcí. U této příležitosti vydal Radioservis bezmála dvanáctihodinový průřez vysíláním Československého a Českého rozhlasu mezi lety 1923 a 2013.

I přes výše zmíněné, samozřejmě čistě subjektivní, nedostatky, je Rozhlasová historie 1923-2013 zdařilé CD, které jistě potěší milovníky rozhlasu a jeho historie. Docela dobře si lze představit, že poslouží ve školách jako učební pomůcka při hodinách československých dějin. Ke koupi je nejen v reprezentační prodejně Českého rozhlasu v Praze na Vinohradské a v kamenných obchodech, ale třeba i na audioteka.cz – ke stažení ve formátu mp3 za cenu 249 Kč.

Lars Kepler. Audiokniha. Překlad Azita Haidarová. Zvuk, střih a mastering Martin Kusák.  Produkce Martin Pilař.  Režie Jitka Škápíková.

Čte Pavel Rímský.

Natočeno ve studiích ADK – Prague v roce 2013. Vydal Martin Pilař, ADK-Prague, duben 2013 (2 CD mp3; AK008, EAN 8594169480084, celkem 16 hod. 30 min.). Distribuce Radioservis.

Pozn.: Za pseudonymem Lars Kepler se skrývají manželé, renomovaní a úspěšní švédští spisovatelé Alexandra Coelho Ahndorilová (1966) a Alexander Ahndoril (1967). Své síly spojili s cílem napsat originální kriminální román, sérii knih, které přinesou nové prvky do do klasické severské detektivní tvorby. Podle ohlasu čtenářů po celém světě se jim to povedlo.

Psychiatr Erik Maria Bark je uznávaný odborník na léčbu traumat pomocí hypnózy. Jedné prosincové noci ho probudí zvonění telefonu. Volá mu detektivní inspektor Joona Linna z nemocnice ve Stockholmu a prosí ho, aby okamžitě přijel k případu malého chlapce, který je v bezvědomí, ve velmi kritickém stavu. Erik je jedinou nadějí, jak může policie chlapce vyslechnout a zjistit, kdo brutálně zavraždil jeho rodiče a mladší sestru. Doufají, že vraha vystopují a zachrání jeho starší sestru dřív, než bude pozdě. Erik se však praxi hypnotizéra nevěnuje už deset let a je rozhodnutý, že hypnózu už nikdy provádět nebude. Žádost o pomoc v něm probudí bolestné vzpomínky, a proto Erik prosbu policie odmítá. Když se Erik konečně nechá přesvědčit, všichni se rázem ocitnou ve víru nečekaných událostí. Tyto události bez varování udeří plnou silou do Erikova života. Erikův syn zmizí. Erik je nucen postavit se tváří v tvář minulosti a vrátit se ve vzpomínkách zpět do časů, kdy jeho profesionální život ležel v ruinách a jeho manželství bylo na pokraji zhroucení. Jedině tak má šanci zachránit život svému synovi.

Peter May. Audiokniha. Detektiv Fin Macleod se má podílet na vyšetřování brutální vraždy, spáchané podle stejného scénáře jako vražda, jíž se zabývá v Edinburghu. Fin prožil na ostrově Lewis dětství, takže vyšetřování je pro něho zároveň cestou domů a do minulosti.  Překlad Linda Kaprová. Hudba Martin Kusák. Produkce Martin Pilař. Režie Jitka Škápíková.

Čte Jiří Dvořák.

Natočeno ve studiích ADK – Prague v roce 2013. Vydal Martin Pilař, OneHotBook. Distribuce Radioservis, květen 2013 (2 CD mp3; AK009, EAN 8594169480091, celkový čas 13 hod. 30 min.).

Pozn.:  Skotský ostrov Lewis je krásné, ale drsné odlehlé místo bez stromů, bičované větry a pokryté vřesovišti. Topí se tam rašelinou a mluví gaelsky. A snad jen strach lidí z Boha je tam silnější než starost o živobytí. Pod zástěrkou víry však přežívají staré pohanské hodnoty a prapůvodní touha po krvi a pomstě. Na ostrov přijíždí nedávnou ztrátou syna poznamenaný policejní detektiv Fin Macleod, jenž se má podílet na vyšetřování brutální vraždy, spáchané podle stejného scénáře jako vražda, jíž se zabývá v Edinburghu. Fin prožil na ostrově Lewis dětství, takže vyšetřování je pro něho zároveň cestou domů a do minulosti. Setkává se s dávnými kamarády, s Artairem, který si vzal Marsaili, Finovu první lásku, a s mnoha dalšími. Většina z nich ho však nevítá s otevřenou náručí. Fin netuší, že klíč k případu by mohl odemknout i dveře, za nimiž je ukryto tajemství, jež se bezprostředně týká jeho samého. Jakou roli v případu hraje Finova dávná účast při tradiční výpravě na lov terejů hnízdících na nepřístupné nebezpečné skále An Sgeir? Povede tragédie, jež se tam tehdy odehrála, i po všech těch letech k další oběti?

Skála je detektivní román vzácné síly a představivosti odehrávající se v kulisách, které připomínají velké anglické romány devatenáctého století. Je možno ho zařadit do kategorie tzv. literary crime, tedy krimi psané kvalitním literárním stylem, přesahující hranice žánru, která je dnes globálně úspěšná především díky severským autorům od Mankella přes Larssona, Keplera a další.

Peter May (1951) se narodil v Glasgow. V současnosti žije ve Francii. Původně se živil jako novinář a je jedním z nejúspěšnějších a nejplodnějších televizních scenáristů. Celosvětové renomé mu přinesla série detektivních románů Trilogie z ostrova Lewis odehrávající se v Mayově rodném Skotsku – Skála, Muž z ostrova Lewis a Šachové figurky.

Seznam ocenění, které román Skála získal:
CEZAM PRIX LITTÉRAIRE 2011 – jedna z celosvětově nejvýznamnějších čtenářských cen
PRIX DES LECTEURS LE HAVRE 2010 – cena čtenářů na festivalu kriminálních románů
PRIX INTER LYCÉES PROFESSIONELS 2011 (Nantes)
PRIX POLAR INTERNATIONAL 2010 (Cognac) – užší nominace
PRIX DES LECTEURS 2010 (VILLENEUVE LEZ AVIGNON, Festival du Pola) – užší nominace

Lit.: Horák, Jakub:  Peter May: Skála. In web Audiokniha roku, 17. 5. 2013 (recenze). – Cit.: Jen několik málo týdnů po vydání českého překladu bestselleru skotského spisovatele Petera Maye Skála (v originále The Blackhouse) přispěchalo OneHotBook s jeho audioknižní podobou. Dvě série kriminálek Stiega Larssona a Larse Keplera, které, ještě pod hlavičkou ADK-Prague, vydalo dříve, tak získavají třetího do party – úspěšnou trilogii z ostrova Lewis. A nová série vyžaduje i dalšího chlapáka, který ji co nejpůsobivěji přednese posluchačům, zmlsaným Martinem Stránským či Pavlem Rímským. Jiří Dvořák, který už má své první (viewegovské) setkání s nekrácenými audioknihami za sebou, se pro přednes prvního dílu trilogie Petera Maye, ukázal jako dobrá volba.

Skála
O knize samotné toho bylo napsáno mnoho: o tom, jak zavedený televizní scenárista, nenašel pochopení u britských vydavatelů, jak jeho román vyšel nejprve ve Francii a jak se setkal s kladným ohlasem čtenářů i kritiky. Světová periodika nešetří superlativy a Mayovo dílo označují nejčastěji jako působivé.

Pod dojmem podobně pochvalných hodnocení se tak může posluchač cítit nejprve podveden – příběh začíná jako koláž tisíckrát omletých klišé. Policejní vyšetřovatel Fin, který před časem přišel o syna (!) a jehož manželský život se v důsledku toho hroutí (!), je poslán k případu vraždy člověka, kterého kdysi osobně znal (!) do své rodné vesnice. Tam pochopitelně nechybí nesympatický šéf místní policie, který detektivovi z města dává najevo, že není vítán (!).

Jakmile se ale otevře druhá linie příběhu – Finovo vzpomínání na jeho dětství a mládí – rozvine se Mayovo vypravěčství v plné šíři. Tehdy teprve posluchač proniká do atmosféry života na ostrově Lewis a postupně se mu před očima vykresluje nehostinnost krajiny i zemité charaktery místních obyvatel. Začíná chápat Finovu potřebu dostat se pryč z ostrova. Dostat ostrov pryč ze svého života. Sama kriminální zápletka Skály by možná vydala na průměrnou povídku, ve spojení s retrospektivní složkou ale získává román na oné působivosti, která je mu tak často přisuzována.

Zlomový okamžik příběhu – tradiční odchyt mláďat terejů, který je místními zároveň chápán jako iniciační obřad mladých chlapců, a který se už po staletí řídí danými pravidly – patří k pasážím, jež se čtou i poslouchají takříkajíc jedním dechem. V tomto místě románu se zrychluje i tempo přítomné dějové linie a až do konce si pak román udržuje napětí a spád.

Alespoň za malou zmínku tentokrát jistě stojí grafická úprava audioknihy. Ta je shodná s obálkou českého knižního vydání, kterou pro nakladatelství HOST ji vytvořilo slovenské trnavské grafické studio Pergamen. Zdánlivě poklidný ptačí motiv se v průběhu poslechu stává hrozivějším a lze v něm rozpoznat neutěšenost ostrova na severu Skotska, nepřístupnost místních i temná tajemství, která skrývají.

Skálu, pro účely audioknihy nepatrně upravenou a zkrácenou (na třináct a půl hodiny), režírovala Jitka Škápíková a o vhodný hudební podklad se postaral hudební režisér Martin Kusák. Posluchači ji mohou získat buď stažením z internetu například na audioteka.cz nebo koupí CD v některém z kamenných obchodů. Jestliže se Mayův román setká i u nás s takovou oblibou jako v zahraničí, můžeme jistě doufat, že se na jaře příštího roku dočkáme jeho pokračování i v audioknižní podobě.

Lit.: -ob- (= Bezr, Ondřej): AUDIO: Úspěšnou skotskou detektivku Skála načetl herec Jiří Dvořák. In web IDnes, 10. 5. 2013 (článek). – Cit.: Jedna z nejúspěšnějších detektivek posledních let, která může konkurovat i mohutné „severské vlně“, je Skála skotského autora Petera Maye. Nyní vychází jako třináctihodinová audiokniha, načtená hercem Jiřím Dvořákem. iDNES.cz přináší dvě ukázky.

Skála je první část autorovy trilogie z ostrova Lewis. Ten je považován za nejodlehlejší místo ve Skotsku, drsné, ale krásné. Odehrála se zde vražda připomínající podobné zabití v Edinburghu, které vyšetřuje policejní detektiv Fin Macleod. Ten se na ostrově narodil a prožil zde své mládí.

Detektiv se setkává s dávnými kamarády či se svojí první láskou. Málokdo jej však vítá s otevřenou náručí a Fin netuší, že klíč k případu by mohl odemknout i dveře, za nimiž je ukryto tajemství, jež se bezprostředně týká jeho samého a tragédie, která se udála před dávnými lety.

Autor Skály Peter May se narodil v Glasgow a v současné době žije ve Francii. Živil se jako novinář, knižně debutoval románem The Reporter v roce 1978, jehož přepracováním ve scénář započala jeho úspěšná televizní kariéra. Má na kontě více než tisíc položek, včetně seriálů The Standard a Machair. Romány píše ve volném čase.

Román Skála vyšel v roce 2009 nejdříve ve Francii, o necelé dva roky později také ve Velké Británii. Zde osm týdnů figuroval na žebříčku bestsellerů, zvítězil v anketě o nejoblíbenější knihu podzimu 2011 a BBC plánuje natočit jeho filmovou verzi. V září 2012 vyšel druhý díl s názvem The Lewis Man (Muž z ostrova Lewis) a v lednu 2013 závěrečný díl trilogie The Chessmen (Šachové figurky).