Zita Žiaranová. Feature o liptovské obci Závažná Poruba, rodišti Milana Rúfuse, Bohuslava Záboje Kuľhavého a J. Vongreje. Zvuk Máša Vrancová. Hudební spolupráce Katarína Bielčíková. Redakce Peter Štrelinger.
Účinkují Dáša Rúfusová a Peter Rúfus.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 199? (30 min.).
Júlia Kurilová. Pásmo. Režie Anton Glézl.
Účinkují Jaroslav Ďuríček, Oldo Hlaváček, Eva Krížiková a Pavol Vereš.
Připravil Československý rozhlas v roce 197? (39 min.).
István Száva. Hra pro mládež – příběh řeckého matematika, fyzika, mechanika, vynálezce, astronoma a filozofa Archimeda ze Syrakus. Překlad Šarlota Barániková. Rozhlasová úprava Ján Číž. Scénická hudba Milan Dubovský. Dramaturgie Emil Fillo. Zvuková a technická spolupráce Július Loderer a Dušan Koma. Asistentka režie Ĺudmila Šolcová. Režie Viera Weidlerová.
Osoby a obsazení: Archimedes (Vlado Müller), Radbas, jeho otrok a sluha (Ĺubo Roman), Peité, slúžka a otrokyňa (Júlia Čunderlíková), Zeuksipos, priateľ (Ján Klimo), Meokleides, priateľ (Jozef Sodoma), Theodoridas (Vladimír Kostovič), Talamites, stolár (Mikuláš Bugár), Herones, majster minciar (Ivan Krivosudský), Erastothenes, riaditeľ knižnice (Eduard Bindas), Nefre, otrok (Slavo Drozd), Capius, veliteľ rímskych légií (Slavo Záhradník), Marcellus, rímsky vojvodca (Dušan Blaškovič), Fuvius pobočník (Vladimír Minarovič), Demetrius, stotník (Ján Rybárik), legionár (Gustáv Legéň), Marinos, zlatník (Viktor Blaho), kráľ Hieron II. (Rudolf Velický) a mužské hlasy (Anton Kaščák a Jozef Cút).
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1970 (38 a 39 min.).
Stanislav Dančiak ml. Pohádková hra s písničkami motivy slovenské lidové pohádky. Hudba Michal Ničík. Dramaturgie Elena Matulayová. Zvuk Peter Daniška a Ĺuboš Války. Režie Oľga Janíková.
Osoby a obsazení: Čuňo (Róbert Roth), Kroch (Richard Stanke), Kvik (Ivan Vojtek), vlk (Stanislav Dančiak) a mama (Libuša Trutzová).
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1998 (55 min.). Repríza 21. 4. 2020 (SRo Rádio Junior, 9:00 hod.).
Pozn.: Čo by to už bolo za Vlčí týždeň, keby sme zabudli na tri prasiatka? Tie naše sa vyberú do sveta na skusy. Ale čo ak na tých cestách stretnú vlčiska? Veselú rozprávkovú hru Tri prasiatka a vlk podľa známeho príbehu napísal Stanislav Dančiak mladší. A aby vám bolo ešte veselšie, rozprávkové postavy vám zaspievajú aj hromadu pesničiek, ktoré napísal Michal Ničík. A vlk síce bude poriadne strašidelný, ale hlas mu požičal Stano Dančiak, takže bude aj poriadne smiešny! (anotace)
Blanka Stehlíková. Četba ze vzpomínkové knihy dcery básníka Ladislava Stehlíka. Tvůrci nezjištěni.
Čte Jana Kubátová.
Připravil Český rozhlas v roce 2009? (5 x 8 min.).
Díly: 1. Miroslav Nohejl, 2. Antonín Kříž, 3. Alois Moravec, 4. Karel Štěch, 5. Karel Müller.
Pozn.: Autorka v knize formou 50 medailonků vzpomíná na známé osobnosti, mezi nimiž jsou hlavně malíři, s kterými se v životě setkala. Jsou mezi nimi např. Josef Lada, Adolf Born, Radek Pilař, Cyril Bouda, Vladimír Komárek, Jan Patočka, Jiří Šalamoun, Kamil Lhoták, Jaroslav Seifert apod. Knihu doprovázejí dnes již unikátní fotografie a reprodukce ilustrací, které od většiny slavných malířů získala. (anotace knihy)
Irina Škaruba. Životní příběh novináře, ředitele Československé televize a politika (1923-1999). Režie Tomáš Soldán.
Účinkují Jiří Konečný a Jan Kolařík.
Připravil Český rozhlas Olomouc v roce 2013? (5 x 9 min.). Premiéra ve dnech 4.-8. 2. 2013 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných“.
Lit.: Soldán, Tomáš: Životopisy: Jiří Pelikán. In web ČRo 4. 2. 2013 (anotace). – Cit.: Žil naplno, vždy chtěl být tam, kde se něco dělo. Přesto udělal rozhodnutí, kterých po zbytek života musel litovat. Novinář, někdejší ředitel Československé televize a politik Jiří Pelikán.
Jiří Pelikán se narodil 7. února 1923 Olomouci. Po svém otci mohl být sochařem, ale místo toho dal přednost roli studentského a později i politického funkcionáře.
Jeho život byl plný zvratů a z dnešního pohledu Pelikán musí platit především za člověka houževnatého, který na jedné straně pomáhal rozhodovat o vyhazování politicky nevyhovujících studentů, na straně druhé dokázal stát v čele skupiny, která vyjednala propuštění šedesáti zadržených Čechů, které v Angole zadrželi tamní povstalci.
Ke všem svým rolím, ale i chybám, které udělal, se stavěl zpříma. Ať už to bylo pět měsíců nacistického vězení a následná léta, po která se musel ukrývat, nebo rok 1968, kdy stál v čele demokratizačního procesu v Československé televizi.
Po srpnu 1968 byl Jiří Pelikán „uklizen“ coby kulturní attaché do Říma. O rok později se odmítl vrátit do Československa a začal se věnovat především italské politice. Jeho činnost jej nakonec dovedla až do Evropského parlamentu, kam byl v roce 1979 Itálií nominován coby nezávislý kandidát. Od roku 1971 vydával v Římě kulturně-politický časopis Listy. Je to jediné exilové periodikum, které vychází (s podtitulem Dvouměsíčník pro kulturu a dialog) dodnes.
Jiří Pelikán zemřel 26. června 1999 v Římě.
Josef Opluštil. Skeč.
Natočeno 1943. Premiéra 5. 3. 1943, záznam pravděpodobně neexistuje.
Žitný, Radek: Protektorátní rozhlasový skeč. Jak zlomit vaz (nejen) králi komiků. Praha : BVD, 2010.
Lit.: Beer, Lukáš: Dokumenty dokazují, že protektorátní rozhlasové skeče se u Čechů těšily poměrně velké oblibě. In web Náš směr, 24. 7.2012 (článek). – Cit.: (….) Velmi dobře a objektivně zdokumentované byly ohlasy českého obyvatelstva na vysílání pořadu „O čem se hovoří“, jehož autorem byl Opluštil a který byl na programu Českého rozhlasu dne 5. března 1943 večer. Tento skeč navazoval tematicky na to, jak šeptaná propaganda reagovala na projev K. H. Franka v pražské Lucerně z února 1943. V dochované tajné zprávě se uvádí, že pořad měl tentokráte vyšší okruh posluchačů, protože v 19 hodin hlasatel rádia podal informaci, že tentokráte odpadne rozhlasový projev ministra Moravce a místo toho bude odvysílán skeč. „I se zohledněním ojediněle negativních hlasů si tento skeč nalezl u českého obyvatelstva naprosto příznivou odezvu. Mnohdy lidé, podobně jako při projevu státního tajemníka (K. H. Franka), silně litovali, že obyvatelstvo na toto rozhlasové vysílání předtím nebylo častěji upozorňováno, čímž by se bezpochybně docílilo mnohem širšího pole účinku. Často bylo vyslovováno přání, aby byl tento skeč po předešlém oznámení opakován a aby v budoucnu byly přinášeny takovéto a podobné rozhlasové hry, které prý mají mnohem hloubější a účinnější propagandistické působení než obyčejné Moravcovy projevy. Všeobecně se líbil opravdově česky lidový způsob dialogu, který do značné míry odpovídal české mentalitě, takže i když lidé ne vždy souhlasili s obsahem vysílání, přesto se toto neminulo svého účinku. Obzvláště v první části se dalo jasně poznat, že tvůrcem musel být nějaký znalec české národní duše. Vůbec již sám nápad se musí označit za mimořádně výstižný. Mnozí posluchači (Jihlava, Mor. Ostrava aj.) se vyjádřili, že 50 procent obsahu skeče odpovídalo pravdě, protože se prý skutečně velký počet Čechů v tomto smyslu bavil o projevu státního sekretáře. Jen se prý lidé diví, jak dobře jsou německá místa informována o skutečných náladách českého obyvatelstva. Vysílání především ve své první části zapůsobilo tak ohromujícím způsobem, že si mnozí Češi nejprve mysleli, že si naladili nějaký nový nepřátelský vysílač. Skeč prý ve svém účinku bezpochyby dokázal ve velké míře vyvrátit námitky, které byly šeptanou propagandou předneseny proti projevu státního sekretáře, a může být z hlediska své lidovosti a průkaznosti označen za krajně zdařilý. Také rozdělení rolí na jednotlivé skupiny povolání prý z politického hlediska velmi silně odpovídalo skutečnosti. Pouze přehnaný aktivismus gymnaziálního profesora byl označen za krajně slabý nebo „příliš přehnaný“. Mezi veřejností je až moc dobře známo, že právě tento stav povolání doposud prokazoval největší pasivitu a odmítání vůči Říši. Typické je proto vyjádření jednoho dělníka Škodovky, který poznamenal, že ,vláda může klidně vypsat nálezné 5000 korun na nějakého takového učitele a stejně se žádný takový nenajde“.“ (more…)
Josef Opluštil. Skeč.
Natočeno 1945. Premiéra 11. 4. 1945, záznam pravděpodobně neexistuje.
Lit.: Žitný, Radek: Protektorátní rozhlasový skeč. Jak zlomit vaz (nejen) králi komiků. Praha : BVD, 2010.
Josef Opluštil. Skeč.
Natočeno 1945. Premiéra 28. 2. 1945, záznam pravděpodobně neexistuje.
Lit.: Žitný, Radek: Protektorátní rozhlasový skeč. Jak zlomit vaz (nejen) králi komiků. Praha : BVD, 2010.
Josef Opluštil. Skeč.
Natočeno 1943. Premiéra 16. 6. 1943, záznam pravděpodobně neexistuje.
Lit.: Žitný, Radek: Protektorátní rozhlasový skeč. Jak zlomit vaz (nejen) králi komiků. Praha : BVD, 2010.
Powered by WordPress