Dr. V. Lesný. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1948. Premiéra 22. 3. 1948 (Praha II, 17:30 h.).
16. 6. 2012
II. odboj amerických Čechů (1948)
Stanislav Budín. Rozhlasové pásmo. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1948. Premiéra 22. 3. 1948 (Praha, 22:00 h.).
Alternativní verze názvu: Druhý odboj amerických Čechů.
Je libo šálek čaje? (1948)
František Kožík. Rozhlasové pásmo o čaji. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1948. Premiéra 21. 3. 1948 (Praha II – Brno II – Ostrava, 17:30 h).
Největší objev Diogena Franka (1947)
Jiří Mařánek a bratři Khunové. Rozhlasová komedie. Hudba Vilém Prokop Mlejnek, orchestr řídí autor. Inspice Eduard Kašpar. Režie Miloslav Jareš.
Osoby a obsazení: Diogen Frank (Antonín Zíb), slečna Gina (Jindra Hollmannová), laborant Kupka (Rudolf Široký), víla Lesanka (Jiřina Krejčová), Mr. Templeman (Karel Houska), Mr. Rochestr (Vojta Plachý-Tůma), agent (Josef Chvalina), řečník lahůdkář (Rudolf Böhm – Hrušínský nejstarší), řečník zubař (Bedřich Kubala), řečník dodavatel (Karel Pavlík), řečník diplomat (Zdeněk Šavrda), dřevař (František Holar), děvče (Jana Vasmutová), mladík (Bohumil Švarc), kustod (Artuš Kalous), strážník (Václav Piskáček), děvčátko (Alena Medunová) a sbor 15 členů Jedličkova sboru, řídí Antonín Jedlička.
Natočeno 1947. Premiéra 3. 9. 1947 (Praha I, 21:00 – 22:03 h.). Repríza 21. 3. 1948 (Praha, 16:30 – 16:30 h.).
U nás 1/? (1947)
Alois Jirásek. Rozhlasová dramatizace Jan Bor. Režie Bohuš Hradil.
Účinkují František Kovářík, Jaroslav Vojta a další.
Natočeno 1947. Premiéra prvního dílu únor 1947.
Lit.: Zajíček, Karel: Dvě relace, které nemusely být vysílány. In Obzory III/7, 15. 2. 1947, s. 112 (recenze). – Cit.: „Nedávné vysílání prvé části zdramatisované Jiráskovy kroniky „U nás“, bylo rovněž skoro až trapným zklamáním. Autorovi dramatisace, režisérovi ani hercům se nepodařilo zachytit ani díl z typické Jiráskovské (!) atmosféry, postavy v Jiráskově díle výrazně přesvědčivé a nám blízké pak vyzněly bezmála pouťově, takže posluchač byl spíše odrazen od poslechu příštích dílů, než získán. (…)“
Uragan B-22 (1946)
Jaroslav Kurfürst. Rozhlasová hra. Hudba Václav Trojan. Režie Bohuš Hradil.
Osoby a obsazení: ing. Halma (Vladimír Šmeral), ing. Kristen (Bohuš Záhorský), vrchní ředitel (Bedřich Bobek). Dále účinkují E. Kavanová, Rudolf Deyl II., Karel Pavlík, M. Šubrt a další.
Natočeno 1946.
Pozn.: V původním Kurfürstově scénáři mají postavy jiná jména: inženýr Walkr, inženýr Golden, vrchní ředitel se jmenuje Krois. Další postavy: Sylvice Goldenová – pilot Fait – mechanik Grotte – radiooperatér Bernhard – slepec Brill – telefonista – hlasatel – číšník.
Lit.: R. P.: Rozhlas týdne. In Obzory II/11, 16. 3. 1946, s. 176 (recenze). – Cit.: „V pevně zvládnutém režijním uchopení B. Hradila, který zejména správně vystihl funkční pořadí jednotlivých postav hry, zapůsobila Trojanovou hudbou zdařile podtržená hra J. Kurfürsta Uragan B-22, napsaná ještě za doby nesvobody, v níž autor vzdal hold tichému hrdinství statečných mužů, kteří dovedou podřídit vítězství velkých idejí i své lidské štěstí. Kurfürst sáhl po svém námětu s jistým smyslem pro jeho rozhlasové prvky a stmelil jej v sevřený celek působivé ikarovské tragedie (…).“
Poslední z tribunů (1946)
Josef Jelínek. Rozhlasová hra. Hudba Miloš Smatek. Režie Přemysl Pražský.
Účinkují Vladimír Šmeral, Růžena Lysenková, Sylva Langová, Vladimír Leraus, Bohuš Záhorský a další.
Natočeno 1946.
Lit.: R. P.: Rozhlas týdne. In Obzory II/11, 16. 3. 1946, s. 176 (recenze). – Cit.: „(…) Tak hra Josefa Jelínka „Poslední z tribunů“, která si povšimla nepochybné analogie mezi bývalými diktátory našeho věku a mezi známou postavou italské historie Collou di Rienzim, upoutala i přes celkem ne právě rozhlasově výrazné a místy až příliš „hlučné“ zpracování námětu pohotovým dialogem a ostře řezanými postavami, jež v tradiční režii Př. Pražského zahráli.“ (…)
Slovanka (1946)
Josef Eiselt. Rozhlasová hra. Hudební spolupráce Václav Nelhýbel. Inspicie Bohumil Slezák. Činoherní sbor vede Antonín Jedlička. Zpívá deset členů pěveckého sboru Čsl. rozhlasu. Režie Josef Bezdíček.
Osoby a obsazení: Karel Sladkovský (Václav Vydra II.), Josef Frič (Karel Höger), Vilém Gauč (Jiří Šrámek), Václavík, student (Leo Spáčil), Ledvinka, student (Vladimír Salač), Sulc, hostinský u Zlaté váhy (Rudolf Deyl II.), generál Windischgrätz (Bedřich Karen), Málka zvaná Slovanka, neť hostinského (Lída Vostrčilová), major Cerrini (Bohuš Záhorský), poručík (Pravoš Nebeský), Marcel Turaňský, konfident (Richard Záhorský), studenti (Karel Šebesta, Jiří Holý). Dále účinkují Jan Moudrý, Jaroslav Mareš, František Hrubý, František Suchánek, Ludvík Dvorská, Antonín Jedlička a Jana Michalová.
Natočeno 1946. Premiéra 30. 4. 1946 (Praha II, 21:35 – 22:30 h.; 55 min.). Repríza 13. 9. 1946 (Praha II, 21:15 h.).
Lit.: Zajíček, Karel: Rozhlas týdne – Slovanka. In Obzory II/20, 18. 5. 1946, s. 320 (recenze).
15. 6. 2012
One World Flight 1/13 (Letem světem, 1946-1947)
Norman Corwin a jeho reportérská cesta po 17 zemích, postižených druhou světovou válkou. Režie Guy de la Giaffa.
Hovoří Edvard Beneš, švédský princ Bertil Eugen, Sigurd Evensmo, Kersten Hesselgren, Frederick Joliot, švédský ministr financí Thorkild Kristensen, Eren Krona, švédský ministr zahraničí Halyard Lange a další.
Natočeno 1946 – 1947.
Obsah: 1. Introduction To One World Flight. Premiéra 14. 1. 1947 – 2. Great Britain. Premiéra 21. 1. 1947 – 3. Western Europe. Premiéra 28. 1. 1947 – 4. Sweden And Poland. Premiéra 4. 2. 1947 – 5. Czechoslovakia. Premiéra 18. 2. 1947 – 6. Italy. Premiéra 25. 2. 1947 – 7. Egypt and India. Premiéra 4. 3. 1947 – 8. India, Shanghai – Far Eastern Cities. Premiéra 11. 3. 1947 – 9. Phillipines. Premiéra 18. 3. 1947 – 10. Australia. Premiéra 25. 3. 1947 – 11. New Zealand. Premiéra 1. 4. 1947 – 13. Final Summary. Premiéra 8. 4. 1947.
Pozn.: Norman Corwin has long been known as “Radio’s Poet Laureate.” During Corwin’s travels to 17 countries in 1946, he kept a journal of his personal thoughts and observations. It was put in a drawer where it remained for decades. More than sixty years after the trip, media historian Michael Keith asked Corwin-who is now in his nineties-if he had kept a log or journal of his One World travels. He had, and his analysis of international communications still rings true today.
Lit.: Keith, Michael C. – Watson, Mary Ann (ed.): Norman Corwin’s One World Flight. The Lost Journal of Radio’s Greatest Writer. Continuum, 2009 (ISBN: 9780826434111).
Lit.: anonym: One World Flight. In web Old Time Radio, b. d. (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: In 1946, Norman Corwin spent 4 months on a flying trip around the world, carrying 225 pounds of recording equipment to 16 countries. What should have been a broadcasting triumph was aired in the same timeslot as Bob Hope, dooming One World Flight to relative obscurity.
To help heal the wounds of WWII, this series chronicles Norman Corwin’s four-month travels in 1947 and his recorded interviews of different peoples‘ perspective around the world.
Wendell Willkie ran for President of the United States in 1940 as a Republican. He was defeated by Franklin D. Roosevelt. After the election he became a devoted internationalist and supporter of Roosevelt, campaigning against Isolationism and speaking out for FDR’s Lend-Lease program. In late 1941, as Roosevelt’s personal representative, Willkie travelled to Britain and the Middle East; the following year he travelled to the Soviet Union and China. In 1943 he published „One World“, in which he recounted his world travels and urged America to accept some form of World Government after the war. The One World Award was later set up in by Willkie. The awardees, who would be selected for exemplifying the One World Ideal, would be awarded a grant for a world tour similar to the one taken by Willkie himself.
The first One World Award was given to Norman Corwin, considered the Poet Laureate of Radio. Of his many works, two that are considered most influential in his receiving the award are We Hold These Truths and On a Note of Triumph. We Hold These Truths was broadcast on Dec 15, 1941, in celebration of the 150th anniversary of the Bill of Rights. Writing and preparation for the production had begun well before the previous weeks attack on Pearl Harbor, but the National crisis made the program even more poignant. Corwin wrote On a Note of Triumph as a morale booster to the men overseas.
When news that the war in Europe reached him, he thought the program would be scrapped. President Truman insisted that the program was needed „now more than ever.“ On a Note of Triumph was first broadcast on VE Day, May 8, 1945.
For the Willkie One World Award trip, Corwin flew from New York in June of 1946 with a recording engineer and 225 pounds of recording equipment. Four months, 42,000 miles, 16 countries, and more than 100 hours of recorder interviews were worked into 13 half hour broadcasts. The interviews, which were often conducted through on the spot interpreters, were worked in along with Corwin’s commentary. „Prince and fellah, commissar and coolie, pundit and stevedore“ all were interviewed and contributed to the effort. Access was granted to world leaders, and to widows who had lost most of their family to the war. A recurring theme would be apprehension of the things that could lead to another war, this time with atomic consequences.
As an important public service program as One World Flight was, as well as great radio programming, the newtork chose to air the program on Tuesday nights, opposite Bob Hope, a death-watch time slot.
Můj přítel Sametka (1948)
Lucille Fletscher Herrmannová (neotištěná povídka). Dramatizace Norman Corwin. Rozhlasová satirická hra. Překlad Eva Würterlová. Hudba Jan Rychlík. Hraje Karel Vlach se svých orchestrem. Úvod napsal Josef Červinka. Režie Přemysl Pražský.
Osoby a obsazení: hlasatel (Josef Junek), agent (Antonín Zíb), Píďa (Radislav Nikodém), Špekoun (Jaroslav Jírů), Times a 2. lepidopterista (Karel Effa), Post, obhájce a číšník (Ludvík Veselý), Brookl, Orel a zájemce (Bedřich Bobek), World Telegram (Ludvík Veselý), Daily News a mluvčí (Erik Zámiš), Associated Press (Richard Záhorský), úvodník (Miroslav Doležal), Grafico a Le Temps (Jan Rychlík), muž (Bohuš Smutný), Life, Disney a Vinchel (Josef Červinka), dítě (libuše Buzková), sekretářka (Jindra Hollmanová), 1. lepidopterista (Bohumil Bezouška), 3. lepidopterista a policejní rozhlas (Miloš Liška), Knell (Miroslav Doležal), žena (Drahomíra Hůrková), dirigent orchestru (František Holar), hudebník (Artuš Kalous), paní Rooseveltová (Lída Otáhalová), filatelista (Václav Piskáček), předseda (Ludvík Řezníček), zřízenec (Robert Ford), stepař (Alexovas), zpěvák (Rudolf Cortés).
Natočeno 1948. Premiéra 13. 10. 1948 (Praha I.). Repríza 3. 7. 1949 (Praha II, 16:15 – 17:05 h.).
Lit.: Pober, Jiří: Tančící housenka. In Kulturní politika 57/1948; 22. 10. 1948, s. 7 (recenze). – Cit.: „… Líčí se v ní útržkovitě příběhy chlapce, který našel housenku se schopností tančit, a podnikavého agenta, který chlapce i s housenkou angažuje a housenčí sensací rozvíří celou Ameriku. Na konec, když Sametka je na vrcholu slávy a Walt Disney za ni nabízí půl milionu dolarů, housenka zmizí a objeví se za čas přeměněná v motýla. (…)“