Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jan Zítka. Čtyřicet let vedl slavný dechový orchestr a z jeho skladeb se staly velké hity František Kmoch odešel před více než sto lety do hudebního nebe. Příběh českého kapelníka a skladatele připomíná krátký seriál. Mistr zvuku Miloš Kot. Režie Vladimír Rusko.

Účinkují Josef Somr, Ivan Řezáč a Anna Suchánková.

Připravil ČRo Region v roce 2012 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 23.-27. 4. 2012 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných“. Repríza 13. – 17. 4. 2015 (ČRo 2 Praha, 9:30 h.) v cyklu Příběhy slavných.

Jan Sulovský. Technická spolupráce Pavel Tichý. Režie Tomáš Soldán.

Účinkují Ivana Plíhalová a Miloš Kročil.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2012 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 16.-20. 4. 2012 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných“.

Lit.: Soldán, Tomáš: Životopisy: Jaromír John. In web ČRo Olomouc 16. 4. 2012 (anotace). – Cit.: V dubnu letošního roku uplynou dvě kulatá výročí jednoho z předních českých spisovatelů 20. století Jaromíra Johna. 16. dubna nás bude dělit 130 let od jeho narození a o několik dní později – 20. dubna – si připomeneme 60 let od jeho úmrtí.

Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous, nebyl jen spisovatelem, ale rovněž středoškolským a vysokoškolským profesorem, výtvarným kritikem a novinářem. Narodil se v Klatovech v rodině středoškolského profesora. V pěti letech mu zemřela matka a rodina přesídlila do Chrudimi. Tam absolvoval v roce 1900 gymnázium a na přání otce vystudoval přírodovědnou fakultu v Praze, i když sám měl zájem o výtvarné umění a estetiku. Po úspěšném ukončení studia pokračoval v roce 1907 na přírodovědné fakultě v Innsbrucku.

V letech 1907 až 1914 působil Jaromír John jako středoškolský profesor v Praze a v Kolíně, kam se přiženil. Jako středoškolský profesor přešel na dívčí lyceum a poté na gymnázium v Hradci Králové.

Za první světové války bojoval na Balkánské frontě. Po návratu do vlasti působil jako instruktor dobrovolnické školy, správní důstojník a poručík ve vojenské nemocnici. Během války ještě studoval filozofii a estetiku a v roce 1919 získal titul doktora filozofie.

Po propuštění z armády v květnu 1919 se rodina Jaromíra Johna přestěhovala do Brna, kde pracoval nejprve jako redaktor Lidových a poté jako profesor na gymnáziu. V letech 1922-1923 byl stipendistou v Paříži. Po návratu externě přednášel na brněnské technice dějiny umění.

Jaromír John podnikl mnoho cest po západní Evropě. V roce 1925 se stal úředníkem tiskového odboru předsednictva vlády. Založil časopis Bytová kultura, obrazový archiv ČTK, vedl propagační oddělení Orbisu, založil Společenský klub na pražských Příkopech. Byl rovněž členem Devětsilu.V roce 1928 odešel Jaromír John do důchodu. Přesto byl pověřen řízením časopisu Pestrý týden. Od roku 1935 žil v Novém Městě nad Metují, kde se věnoval beletristické práci. V letech 1936-46 žil ve Slatiňanech, od roku 1942 společně se spisovatelkou Helenou Šmahelovou.

Od roku 1946 až do své smrti 24. dubna 1952 působil Jaromír John jako profesor Palackého univerzity, kde založil katedru estetiky.Mezi nejznámější díla Jaromíra Johna patří povídkové soubory Večery na slamníku, soubor pěti novel Dořini milenci a jiné kratochvíle a romány Výbušný zlotvor, Moudrý Engelbert, Eskamotér Josef, Pampovánek a Estét. Pro děti napsal vlasteneckou prózu Rajský ostrov a převyprávěl rovněž Cervantesovy Příběhy Dona Quijota.

Tuto sérii Životopisů připravil v Českém rozhlase Olomouc s použitím Vzpomínek na Jaromíra Johna Heleny Šmahelové Jan Sulovský. Účinkují Ivana Plíhalová a Miloš Kročil. Technicky spolupracoval Pavel Tichý. Režii má Tomáš Soldán.

Miroslav Kobza. Hudba Richard Mlynář. Technická spolupráce Jiří Vavrda. Režie Michal Bureš.

Účinkují Eva Drštková, Igor Bareš a ze záznamu Ladislav Lakomý.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2012 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 9.-13. 4. 2012 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných“.

Lit.: Bureš, Michal: Životopisy: Ladislav Lakomý. In web ČRo 9. 4. 2012 (anotace). – Cit.: Ve středu 11. dubna si připomeneme smutné první výročí odchodu jednoho z nejvýznamnějších českých herců Ladislava Lakomého, který svůj život spojil nejen s divadelním jevištěm a filmovou kamerou, ale také s rozhlasovým mikrofonem, jenž se mu stal celoživotním společníkem. Český rozhlas Olomouc při této příležitosti natočil pětidílnou životopisnou sérii věnovanou právě tomuto hereckému velikánovi.

Ladislav Lakomý se narodil v listopadu roku 1931 v Náměšti na Hané, značnou část dětství prožil v Loučce u Litovle. Vystudoval chemickou průmyslovku, záhy po maturitě zamířil na brněnskou JAMU. Po jejím absolutoriu nastoupil do brněnského Divadla bratří Mrštíků a jihomoravské metropoli zůstal věrný po celou dobu své herecké kariéry. Již v dětství vystupoval s hanáckými ochotníky v brněnském rozhlase a jeho rodná hanáčtina ho v pozdějších letech zavedla také do Českého rozhlasu Olomouc, kde s neopakovatelnou grácií interpretoval nejen Bystřinovu „Hanáckou legendu“, Zábranského „Břehuli“, ale třeba také reflexivní díla Čepova.

„Nemohl jsem napsat prostý fiktivní rozhovor s Ladislavem Lakomým. Pořád jsem slyšel jeho hlas a prostě by to nebylo ono,“ říká autor Životopisů Miroslav Kobza. „Proto jsme společně s režisérem Michalem Burešem zvolili poněkud méně tradiční formu, kdy na mistra zavzpomínají lidé, kteří mu byli velmi blízcí. Je to zejména jeho dcera Eva Drštková a také herecký kolega a přítel Igor Bareš. Vše doplní úryvky z hercova vzpomínání, které se dochovalo v olomouckém a brněnském rozhlasovém archivu.“