Dokument k výročí úmrtí české spisovatelky a dramatičky, autorky mnoha knih pro děti (17.5. 1938 – 15.4. 1992) Portrét připravila Jana Alfabeta Cindlerová. Dramaturgie Renata Venclová.
Natočeno 2012. Premiéra 15. 4. 2012 (15 min.).
Dokument k výročí úmrtí české spisovatelky a dramatičky, autorky mnoha knih pro děti (17.5. 1938 – 15.4. 1992) Portrét připravila Jana Alfabeta Cindlerová. Dramaturgie Renata Venclová.
Natočeno 2012. Premiéra 15. 4. 2012 (15 min.).
Isaak E. Babel. Povídka evokující svět autorova dětství v Oděse na přelomu 19. a 20. století. Připravila Hana Soukupová. Režie Luboš Koníř.
Účinkuje Jan Dvořák.
Připravil ČRo České Budějovice v roce 2012. Premiéra 15. 4. 2012 (30 min.). Repríza 13. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23:00 h.).
Bram Stoker. Strašidelná povídka irského autora. Překlad, rozhlasová úprava a režie Jiří Hanák.
Čte Jiří Hanák.
Natočeno v roce 1995 (30 min.). Repríza 15. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 2:30 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 29. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.).
Arnold Bennett. Humorný příběh ze staré Anglie. Dramatizovaná povídka. Překlad Aloys Skoumal a Hana Skoumalová. Dramatizace a dramaturgie Václava Ledvinková. Zvukový mistr Miloš Kot. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkují Hana Maciuchová, Zuzana Kajnarová-Říčařová, Růžena Merunková, Igor Bareš, Ladislav Županič a Jiří Hromada.
Natočeno 2011. Premiéra 14. 4. 2012 (ČRo 2 Praha, 22:05 – 22:33 h.; 27 min.). Repríza 20. 8. 2023 (ČRo České Budějovice, 14:08 h.) v cyklu Čtení na neděli.
Lit.: Toušková, Martina: Arnold Bennett: Šetrnost. Úsměvný příběh ze staré Anglie o tom, že někdy se vyplatí být „šetřílek“. In web ČRo 3 Vltava, 20. srpen 2023 (článek). – Cit.: Vdova paní Garlicková je vitální a ve svých téměř sedmdesáti letech stále šarmantní dáma se smyslem pro humor, ale spořivá tak, že by nejradši ani nevečeřela. Snaží se vždy hlavně ušetřit. Nakonec se jí to ovšem vyplatí… (…)
Enoch Arnold Bennett (1867-1931) byl anglický prozaik a dramatik. Zpočátku se živil jako právník, později se stal novinářem a spisovatelem. Část života strávil v Paříži, jeho manželkou byla francouzská herečka Marguerite Soulié. Za první světové války pracoval pro britské ministerstvo informací.
Je autorem více než třicítky románů a povídkových knih, psal také divadelní hry. Bennettovy realistické příběhy z prostředí britských středních vrstev byly za jeho života mezi čtenáři značně oblíbené a on tehdy platil za finančně velmi úspěšného spisovatele.
Jan Spáčil-Žeranovský. Probírka verši pozapomenutého básníka, překladatele a propagátora hanácké kultury. Připravil a komentář čte Vratislav Färber. Účinkuje Jiří Schwarz. Režie Jaroslav Kodeš.
Natočeno 2012. Premiéra 14. 4. 2012 (13 min) v cyklu Svět poezie.
Pořad připravil Martin Groman. Hovoří autorova manželka Slávka Peroutková. Nad Peroutkovými texty se potkávají Antonín Přidal, Tereza Brdečková, Martin C. Putna a další. Režijní spolupráce Tomáš Černý.
Účinkuje Luděk Munzar.
Natočeno 2012. Premiéra 14. 4. 2012. Repríza 16. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava; 5. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma.
Pozn.: V dubnu 1948 odešel Peroutka do exilu. Tam pokračoval nejen ve své žurnalistické, ale také literární tvorbě. Dnes z ní známe především romány Oblak a a valčík (na motivy hry z roku 1947) a Pozdější život Panny. V Peroutkově pozůstalosti se však našly také texty Linoleum a Trapná povídka. Sám autor tyto své povídky považoval za nevydané rukopisy, za neúspěch, sám o nich takto píše v denících. Ani exilové vydání Linolea v mnichovském sborníku Antonína Kratochvila Peníz exulantův. Antologie exilové prosy neodpovídalo jeho požadavkům a nárokům, které na tyto texty sám měl. O jejich vzniku a okolnostech Peroutkova exilu hovoří autorova manželka Slávka Peroutková. (anotace)
Speciální program Katalánského rádia v Barceloně. Připravil a slovem provází Michal Rataj.
Natočeno v roce 2012. Premiéra 14. 4. 2012 (30 min) v cyklu Radioateliér.
Dokumentární pásmo ke stému výročí narození slavné herečky. Jaká byla Jiřina Štěpničková? Na jednu z nejvýznamnějších hereckých osobností 20. století vzpomínají její bývalí kolegové Růžena Merunková, Miloš Hlavica, Jaroslava Pokorná, Věra Kubánková, syn Jiří Štěpnička a další. Pořad připravili Natália Deáková a Jan Jiřík.
Natočeno 2012. Premiéra 13. 4. 2012 (120 min). Repríza 1. 4. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma.
Pozn.: Obsahuje rozhovor s Jiřinou Štěpničkovou „Na divadle a ve filmu“ z roku 1937.
Lit.: Velíšek, Martin: Kladivo na Jiřinu. Páteční večer věnovaný Jiřině Štěpničkové. In web ČRo, duben 2012 (článek + ukázka). – Cit.: V dokumentárním pásmu, které mapuje profesní i osobní život této herecké osobnosti, zazní krom jiného vzpomínky syna Jiřího Štěpničky, kolegů Miloše Hlavici, Růženy Merunkové, Věry Kubánkové či Jaroslavy Pokorné a reflexe jejího herectví od dramaturgyně Vlasty Gallerové a teatrologa Vladimíra Justa.
Jiřina Štěpničková, jedna z nejvýznamnějších českých hereček 20.století, se narodila před sto lety, 3. 4. 1912 na pražské Letné. Hvězda prvorepublikového filmu, Národního a posléze také Vinohradského divadla se stala na začátku 50. let jednou z mnoha obětí komunistického režimu. Na vrcholu umělecké kariéry se dostala do pasti, kterou na ni nastražila Státní bezpečnost a jež pro herečku znamenala téměř deset let vězení. I po návratu na svobodu nad ní režim držel dohled a nedovolil jí projevit její talent v míře, v jaké by si zasluhoval. Až do své smrti v roce 1985 zůstala, s výnimkou několika menších filmových rolí, především divadelní herečkou a to navíc v nijak progresivním Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého.
S osudem Jiřiny Štepničkové jsou spojeny mnohé otázky, mimo jiné ta, kam zmizely stěžejní dokumenty z jejího soudního procesu, nebo jakou roli v něm měly sehrát kolegyně z Vinohradského divadla, žádající pro ni údajně trest smrti. Páteční večer připravili Jan Jiřík a Natália Deáková.
Hudba a styl nové generace. O České taneční platformě hovoří ředitelka festivalu Kateřina Višinská. Připravila a uvádí Kateřina Rathouská.
Natočeno 2012. Premiéra 12. 4. 2012 (29 min).
Připravila a uvádí Kateřina Rathouská. Hovoří Michal Pěchouček a Viktorie Knotková. Na telefonu Viktorie Čermáková.
Natočeno 2012. Premiéra 5. 4. 2012 (60 min.).
Lit.: Rathouská, Kateřina: Pěchouček a bavlníková pole. In web ČRo, duben 2012 (článek). – Cit.: Ve čtvrteční Čajovně zamíříme do pražského Divadla Komedie. Moderátorka Kateřina Rathouská ve studiu přivítá výtvarníka Michala Pěchoučka, který zde před nedávnem nejen coby scénograf, ale také režisér, nastudoval drama V samotě bavlníkových polí.
O inscenaci řekl: „Tragika života spočívá možná v tom, že si aspoň jednou během dne klademe podmínky, čím by náš život měl být naplněn, a dobrovolně se opájíme jedovatým sentimentem po tom, co nám chybí. Hodnotíme kvalitu naší existence jako nějaké zboží. O podivném obchodu, o nesmyslnosti sentimentu, sebedestrukci a ubohosti nesplnitelných tužeb je pro mě Koltésova hra. Sám dělám neustále tu samou chybu, a proto mě jeho text od začátku vzrušoval.“ Co ho nejvíc zajímalo na divadelní práci a jak reaguje na negativní hodnocení? Připomeňme, že kupříkladu teatrolog Vladimír Just označil v Lidových novinách nové představení za „nejslabší opus“, který na této scéně viděl za posledních deset let.
Dalším hostem pořadu bude dramaturgyně a překladatelka Viktorie Knotková. Kromě výše zmíněného počinu promluví i o připravovaném jevištním provedení monodramatu Kathariny Schmitt s názvem Sam v režii Kamily Polívkové, které bude mít premiéru 27. dubna. „Sam (hraje ho Karel Roden) je umělec, který zkoumá hranice svých možností. Jedinečný – živý – výstavní exponát. Dobrovolně sám sebe uvězní do vlastnoručně vyrobené klece, aby tam strávil jeden rok v naprosté izolaci. Po dobu trvání tohoto experimentu nesmí mluvit, číst, psát ani sledovat žádná média; každý den dostává stejné jídlo a v přesně stanovenou dobu ho navštěvuje jediný člověk, který pořídí jeho fotografii,“ uvádí se v anotaci. Jak pokus dopadl, se dozvíme už brzy.
Powered by WordPress