Vladimír Müller. Původní rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1948.
29. 6. 2011
Rybnikář Kuba (1942)
Vladimír Müller. Rozhlasová úprava divadelní hry. Rozhlasová úprava autor. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1942.
Pozn.: Hru Rybnikář Kuba zhudebnil Maxmilian Hájek jako operu Rožmberští rybnikáři (1958).
Alternativní název: Rybníkář Kuba.
Valdštýn (19??)
Friedrich Schiller. Rozhlasová úprava Vladimír Müller. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 19??
Bankrot (1960)
Bjønsterne Bjørnson. Úprava norské divadelní hry. Překlad Jiřina Vrtišová. Rozhlasová úprava Vladimír Müller. Režie Jiří Valchař.
ÚčinkujíOsoby a obsazení: Tjaelde, velkoobchodník (Arnošt Navrátil), jeho žena (Jarmila Kurandová), Valburga, jejich dcera (Helena Kružíková), Signe, jejich dcera (Vlasta Fialová), poručík Hamar (Rudolf Jurda), Sannaes, Tjaeldův prokurista (Otakar Dadák), Jakobsen, sládek (Václav Kyzlink), advokát Berent (Stanislav Hejný), konsul Lind (Karel Hospodský). Dále účinkují Miloš Hájek, Vilém Lamparter a další.
Nastudovalo Brno v roce 1960. Premiéra 24. 4. 1960 (Praha I – Praha III, 20:00 h.; 74 min.) v cyklu Nedělní večery k výročí Světové rady míru. Repríza 3. 10. 1963.
Rozina Ruthardova (1956)
Josef Kajetán Tyl. Rozhlasová adaptace historické povídky. Dramatizace Vladimír Müller. Hudba dr. Oldřich Letfus. Režie Vladimír Vozák.
Osoby a obsazení: Rozina Ruthardová (Helena Kružíková), Jiří Ruthard, kutnohorský rychtář, její otec (Jaroslav Lokša), Hanuš Ruthard, její strýc (Karel Hospodský), Bozděch, její služebník (Martin Růžek), Vít Plichta, urburní písař kutnohorský (Otakar Dadák), starý Plichta, jeho otec (František Šlégr), Adamec, kutnohorský měšťan (Rudolf Krátký), Adlinka Maternová, Vítova nevěsta (Lída Štětinová), Václav II., český král (Jiří Valchař), Jan ze Stráže (Arnošt Navrátil), Albrecht I., německý císař (Štěpán Zemánek), Liebenstein, jeho vyslanec (Josef Karlík), rytíř Blum z družiny Liebensteinovy (Bohuš Smutný), Bořita, kutnohorský kat (Oldřich Vykypěl), šepmistr kutnohorský (Miloš Hájek), Hromada, kutnohorský bojovník (Václav Kyzlink) a další.
Nastudovalo Brno v roce 1956. Premiéra 3. 4. 1957 (Praha I – Praha III, 20:00 – 22:30 h).
Lit.: anonym – Tři činoherní premiéry týdne. In Československý rozhlas 14-1957, s. 3 a 5 (článek).
U snědeného krámu (1939)
Ignát Herrmann. Rozhlasová adaptace románu. Dramatizace Vladimír Müller. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1939.
Rozina sebranec (1939)
Zikmund Winter. Rozhlasová adaptace románu. Dramatizace Vladimír Müller. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1939.
Mládí republiky 1/??? (1954-1960)
Pavel Kohout, Dita Skálová, Jiří Šotola. Publicistický seriál rozhovorů s mladými.
Účinkují Dita Skálová, Jana Dítětová, Josef Vinklář a další.
Natočeno 1954-1960.
Modrý leopard (1962)
Mirko Pašek. Hra pro mládež. Dramatizace Jaroslav Med. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1962.
Adventní šachmat (2002)
Ludmila Romportlová. Povídka současné české prozaičky. Příběh Daniely, hledající pevný partnerský vztah. Pro rozhlas ji vybral a úvodem opatřil Petr Hanuška.Technická spolupráce zvuk Jiří Vavrda. Záznam a střih Zdeněk Prchlík. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Rozhlasová úprava a režie Michal Bureš.
Účinkuje Ivana Plíhalová.
Nastudoval ČRo Olomouc, listopad 2002. Premiéra 22. 12. 2002 (ČRo Olomouc, 20:30 h) v cyklu Setkání s literaturou. Repríza 6. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: anonym: LUDMILA ROMPORTLOVÁ: ADVENTNÍ ŠACHMAT. In web ČRo Olomouc, listopad 2002 (článek). – Cit.: Koho česká literatura nikdy neměla nazbyt, to byl dostatečný počet zajímavých ženských spisovatelek.
Nemá jich samozřejmě ani dnes. Pokud vyřadíme hlučně halasící hlouček feministických autorek, pak nám zůstává kupříkladu Alexandra Berková – i když pravda i ona se k uvedenému hnutí hlásí, ale umělecky své družky jasně předčí -, dále pak mystická Daniela Hodrová, ochranitelka rodinného kruhu Tereza Boučková či provokující Zuzana Brabcová.
Trošku stranou stojí Ludmila Romportlová, autorka dnešní povídky Adventní šachmat.
Knihy však vydává už od počátku šedesátých let a vždy v nich řešila otázky spojené s všedním životem ženských a dívčích hrdinek. Zkoumá jejich mravní hodnotu, popisuje touhu po partnerově blízkosti, vzájemném citovém sblížení.
I hrdinka její poslední prózy Daniela je také taková.
Čtenář ji na počátku povídkového souboru nazvaného Černobílé naděje zastihne ve chvíli, kdy přichází o svého přítele Marka, a od té doby se marně snaží navázat nový kontakt.
„Vždy se znovu vynoří naděje na naplnění vysněného vztahu,“ píše autorka prózy a dodává: „Radost z něho ji několikrát mine. Stále však věří v přátelství bez klamu vzápětí. Na cestách hledání jsme často šly – malířka Daniela a já – bok po boku. Do několika příběhů jsem ji však vyslala samotnou, jen s troškou troufalé autorské pomoci.“
Podaří se jí to konečně?