Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

27. 2. 2011

Májová pohádka (2009)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 15:12

Alena Riegerová. Hudbu složil a nahrál Stanislav Chudoba. Zpívají Jitka Molavcová a Bambini di Praga. Zvuk, střih Miloš Kot. Režie Stanislav Chudoba.

Vypráví Jitka Molavcová.

Nahráno ve studio ČRo Karlín v březnu 2009. Vydalo vydavatelství Rotag v roce 2009 jako přílohu stejnojmenné knihy (1 CD, RG 0054-2931).Majova pohadka (2006)

Obsah: 1. Májová pohádka, Písně: 2. Neváhejte, pojďte dál, 3. Já jsem kytka, ty jsi kytka I., 4. Hvozdík a kopretina, 5. Růžička a jetelíček, 6. Jahůdka a vlčí mák, 7. Chrpa a zvoneček, 8. Měsíček a řeřicha, 9. Bodlák a maceška, 10. Vítáme vás, pojďte dál, 11. První brouček, druhý brouček, 12. Já jsem kytka, ty jsi kytka II., Hudební doprovody: 13. Neváhejte, pojďte dál, 14. Já jsem kytka, ty jsi kytka I., 15. Hvozdík a kopretina, 16. Růžička a jetelíček, 17. Jahůdka a vlčí mák, 18. Chrpa a zvoneček, 19. Měsíček a řeřicha, 20. Bodlák a maceška, 21. Vítáme vás, pojďte dál, 22. První brouček, druhý brouček, 23. Já jsem kytka, ty jsi kytka II.

Vlast malíře Chagalla (2011)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 15:10

Johannes Bobrowski. Literárně-hudební pásmo z poezie německého básníka a prozaika, rodáka z Litvy. Překlad a komentáře Bohumila Grögerová a Josef Hiršal. Připravil Miloš Doležal. Hudba Krzysztof Penderecki. Hudební dramaturg a režie Petr Adler.

Účinkují Lukáš Hlavica, Otakar Brousek II. a Daniela Kolářová.

Natočeno 2011. Premiéra 20. 2. 2011 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.; 52 min.). Repríza 9. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Souzvuk.

Lit.: anonym: Johannes Bobrowski: Vlast malíře Chagalla. In web ČRo 3 Vltava, únor 2011 (článek). – Cit.: Německý básník a prozaik Johannes Bobrowski dostal do vínku uhrančivou rodnou krajinu i nesnadný osud. Narodil se v Tylži, za 2. světové války musel narukovat do wehrmachtu a byl odvelen na východní frontu. Ale jaký paradox – právě na bojišti začal psát své první verše, ve kterých se vracel do krajiny svého dětství. Melancholickou poezii Johannese Bobrowského do češtiny skvěle převedli Josef Hiršal a Bohumila Grögerová a právě jejich překlady tvoří páteř Souzvuku.

Město Královec ve východním Prusku (nyní ruská enkláva) měnil během staletí své jméno. Český král Přemysl II. Otakar ho založil v roce 1255 jako Královec, německy Königsberg, polsky Królewiec, latinsky Regiomontium. Nyní Kaliningrad.

Johannes Bobrowski (1917-1965) vystudoval gymnázium v Královci, maloval, hrál na varhany, komponoval a začal studovat dějiny umění. Po přestěhování v roce 1937 je chtěl dostudovat v Berlíně, nicméne potřeba hitlerovského Německa rozhodla jinak – Bobrowski musel narukovat do wehrmachtu a byl odvelen nejdříve do Polska, Francie a následně do Sovětského svazu, kde padl do zajetí (pracoval v uhelných dolech), z něhož byl propuštěn až v roce 1949.

 Paradoxně právě na východní frontě začal psát první verše, ve kterých se vracel do krajiny svého dětství. Sám o tom později prohlásil: „Psát jsem začal u Ilmeňského jezera roku 1941, o litevské krajině, ale jako Němec. Z toho vzniklo téma, přibližně: Němci a evropský východ. Protože jsem vyrostl u řeky Němenu, kde žili společně Poláci, Litevci, Rusové, Němci, mezi nimi všemi Židé. Dlouhá historie neštěstí a provinění od doby německého řádu. Není zřejmě možné vymazat ji ani odpykat, ale je hodna naděje a poctivého pokusu v německých básních.“ 

Bobrowského „pokus“ se odehrával v povídkách, dvou románech, ale především v poezii, střídmé, šlachovité, melancholické i teskné, v přesně vykreslených obrazech, které do češtiny skvěle převedli Josef Hiršal a Bohumila Grögerová. Citlivě postřehli, že Bobrowského poezie „není přírodní lyrikou v klasickém slova smyslu. Autor ve vzpomínkách putuje Chagallovým krajem a vyvolává obrazy svého dětství a mládí: litevské řeky a lesy, ryby a ptáky, staré vsi a dvory. Jeho poezie však čerpá velký díl své fascinace i z mýtů a dějin této východní krajiny.“

Umění ztrácet (2011)

Filed under: Poezie — Přemek @ 15:04

Elizabeth Bishopová.  Listování v poezii americké básnířky. Překlad Mariana Housková. Připravila Milena M. Marešová.  Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Dana Černá.

Natočeno 2011. Premiéra 19. 2. 2011 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 15 min.) v cyklu Svět poezie. Repríza 2. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.) v cyklu Svět poezie a Americký rok.

Lit.: anonym: Elizabeth Bishopová: Umění ztrácet. In web ČRo 3 Vltava, únor 2011 (článek). – Cit.: Když před několika lety britský literární časopis Poetry Review publikoval rozhovory s dvaceti představiteli mladé básnické generace, ptal se mimo jiné na autory, kteří jejich tvorbu nejvíce ovlivnili. Nejčastěji bylo v odpovědích uvedeno jméno americké básnířky Elizabeth Bishopové, která by se 8.února dožila sto let. Její útlé básnické dílo tvoří niterné básnické „fotografie“ přírodních, městských, vesnických či interiérových scenérií. Nesebestřednost jí dává svobodu vidět zázraky.

Z překladů Mariany Houskové pořad připravila Milena M. Marešová.

Elizabeth Bishopová se narodila 8. února 1911 ve Worcesteru, ve státě Massachusetts na severovýchodě USA. Rodinu, která byla dobře zajištěná díky prosperující stavební společnosti, tehdy postihla velká tragédie. Když bylo Elizabeth pouhých osm měsíců, její otec zemřel na Brightovu chorobu. Matkou manželova smrt otřásla natolik, že následujících pět let střídavě pobývala v psychiatrických léčebnách. Přes veškerou snahu se nepodařilo vrátit jí duševní zdraví. V roce 1916 byla definitivně umístěna v sanatoriu v Novém Skotsku, kde roku 1934 zemřela, aniž kdy znovu svou dceru viděla. 

Elizabeth Bishopová prožila dětství střídavě v péči svých prarodičů. Nejdřív na farmě v městečku Great Village v Novém Skotsku v Kanadě, odkud pocházela matka. V šesti letech si ji prarodiče z otcovy strany odvezli zpět do Worcesteru, aby se jí dostalo patřičné americké výchovy. Ztráta prvního domova, která se stala definitivní po smrti kanadských prarodičů v roce 1923, Bishopovou silně poznamenala a pocit nezařazenosti a znejistění pevného bodu prochází celým jejím básnickým dílem. 

Jak ježek zahnal tmu (2003?)

Filed under: Hajaja — Martin @ 14:56

Autor (Alena Riegerová?) a tvůrci nezjištěni.

Vypráví Michal Pavlata.

Připravil Český rozhlas v roce 2003? pro cyklus Hajaja (10 min.).

Pozn.: Jedné noci se v jednom lese srazily dvě tmy – malá a velká. Velká se tvářila nafoukaně a zlostně a malá se jí bála. Právě tehdy zakročil ježek a tmu zahnal. Ale kterou? Malou či velkou? Nebo snad obě? To prozradí v neděli večer v Hajajově pohádce Michal Pavlata.

Mein Kampf (Můj boj, 1973, 1989)

Filed under: Cizojazyčné,Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:54

Adolf Hitler. Kritické a přepracované vydání.
Adaptace Hanno Lunin, Peter Müller-Buchow.

Čte Helmut Qualtinger.

Natočeno 1973. Vydalo nakladatelství Preiser Records v roce 1973 (2 LP,  SPR 93224). Reedice Hörsturz v roce 1989  (2 CD).

Pozn.: Helmut Qualtinger liest aus Adolf Hitlers ‚Mein Kampf‘: diese Idee entstand im Thalia Theater Hamburg, das zum 30. Jan. 1973 den 40. Jahrestag der Machtergreifung durch den Nationalsozialismus in den Mittelpunkt seiner Spielplankonzeption stellte. In diesem Zusammenhang bedeutete Qualtingers Lesung eine Ergänzung zu George Taboris Auschwitz-Stück ‚Die Kannibalen‘ und zu einer zeitkritischen Revue, die unter dem Titel ‚Erst ne Welle rechts‘ die Entwicklung Deutschlands in den ersten beiden Jahrzehnten dieses Jahrhunderts bis zum Auftauchen Adolf Hitlers reflektierte. Wie es zu dieser Katastrophe kam, wurde also in mehreren zusammengehörigen Veranstaltungen mit den Mitteln des Theaters veranschaulicht. (more…)

Bob a Bobek, králíci z klobouku podruhé (2001)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 14:45

Jiří Šebánek, Jaroslav Pacovský. Výběr a úprava textu, producent Jiří Tušl. Hudbu složil a hraje Petr Skoumal. Produkce Vojtěch Marek. Zvuk, střih a mixáž Martin Kusák. Cover Vladimír Jiránek, 1977. Design a redakce Magda Lášková, 2001. Režie Tomáš Vondrovic.

Vypráví Josef Dvořák.

Nahráno v říjnu 2000 ve studiu Supraphonu v Praze-Radlicích. Vydal Supraphon v roce 2001 (1 CD, SU 5288-2 831, 1 MC, SU 5288-4 831, 63:19).Bob a Bobek (2001)

Obsah: 1. Bob a Bobek z klobouku (4:57), 2. Bob a Bobek natírají (6:49), 3. Bob a Bobek – Králíci pokusní (16:59), 4. Bob a Bobek shánějí budíček (9:58), 5. Bob a Bobek na pasece (15:46), 6. Bob a Bobek na moři (8:50).

Bob a Bobek, králíci z klobouku (1997)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 14:36

Jiří Šebánek, Jaroslav Pacovský. Hudbu složil a hraje Petr Skoumal. Cover Vladimír Jiránek, 1997.

Vypráví Josef Dvořák.

Nahráno ve studiu MI 91 ve dnech 8.-13. 9. 1997. Vydal Supraphon ve spolupráci s Českou televizí v roce 1997 (1 CD, SU 5177-2 811, 1 MC, SU 5177-4 811, 72 min.).Bob a Bobek (1997)

Obsah: 1. Bob a Bobek – Králíci z klobouku (3:21), 2. Bob a Bobek truhlaří (5:34), 3. Bob a Bobek zahraničí (9:24), 4. Bob a Bobek v ZOO (15:57), 5. Bob a Bobek v restauraci (10:28), 6. Bob a Bobek na horách (9:48), 7. Bob a Bobek bojují (16:40).

Helmut Qualtinger aneb Jan Werich po vídeňsku (2011)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:33

Vladimír Just představuje slavného rakouského kabaretiéra, příznivce a interpreta Jaroslava Haška a Bohumila Hrabala, „průměrného Rakušana“, který se stal nejpopulárnějším Rakušanem roku 1961. Qualtingerův portrét doplňují paralely, životní i umělecké, s dalším rakouským kabaretiérem Georgem Kreislerem.

Natočeno 2011. Premiéra 19. 2. 2011 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava. Repríza 1. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:05 – 10:25 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava a Rakouský rok.

Via Carolina v plzeňském rozhlase (2011)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:25

Zvukový obraz výstavy hornofalckých výtvarníků v prostoru vstupní haly ČRo Plzeň. Kolekce vystavovaných artefaktů je inspirována „zlatou cestou“, kterou vybudoval Karel IV. mezi Prahou a Norimberkem. Připravil Miroslav Buriánek.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2011. Premiéra 19. 2. 2011.

Sněhová královna (2002)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 14:03

Hans Christian Andersen. Překlad František Fröhlich. Úprava Iva Hercíková. Hudba Zdeněk Barták (kromě č. 11, 15, 29 – CD1; č. 8, 32 – CD2). Hraje Orchestr Felixe Slováčka a další instrumentalisté. Režie Jan Fuchs.

Vypráví a zpívá Dáda Patrasová a další.

Nahráno ve studiu MI 91 a Buton v říjnu – listopadu 2002. Vydalo vydavatelství Sony Music Bonton v roce 2002 (2 CD, 508972 2, 73:09  a 64:25).

Obsah: Tak už, Dádo, vyprávěj! (píseň) — Pohádka o kouzelném zrcadle — Snehova kralovna (2002)Sněhová královna (píseň) — Kay a Gerda — Chytrý Kay (píseň) — Velké bílé sáně — Budeš můj (píseň) — Nešťastná Gerda — Kayi, kde jsi? (píseň) — Kam dopluly červené střevíčky — Praštěná květinová babička (píseň) — Tajemství růží — Moudrrrý vrrrána (píseň) — Chytrá princezna — Bezstarostná (píseň) — Proměna — Zlomyslná (píseň skřeta) — V loupežnické jeskyni — Loupežnické Lú (píseň) — Gerda nemůže spát — Kayi, kde tě najdu? (píseň) — Co vyprávěl sob — Věrný sob (píseň) — V zimním království — Sněhová královna II (píseň) — U staré Finky — Máš už dávno spát (píseň) — Kouzelná lampa — Statečná Gerda (píseň) — Záhadný hlavolam.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress