Zdeněk Řezníček. Listování v poezii básníka a překladatele. Připravil a komentáři doprovodil Igor Fic. Režie Hana Kofránková.
Účinkují Lukáš Hlavica a Hana Kofránková.
Natočeno 2010. Premiéra 25. 12. 2010 v cyklu Svět poezie (14 min.).
28. 12. 2010
Skřítkové ve stříbrských drúzách (2010)
Putování za vánočním zvonečkem stříbrským podzemím. Připravili a pořadem provází Tamara Salcmanová a režisér pořadu Miroslav Buriánek.
Připravila Plzeň v roce 2010. Premiéra 25. 12. 2010 (40 min.).
Paleček (1963)
Pohádka Jana Wericha. Použitá hudba Jaroslav Ježek. Režie Helena Philipová.
Vypráví Jan Werich.
Natočeno 1963. Premiéra 24. 12. 1963 (Československo I, 8:30 h.) v cyklu Z pohádek Jana Wericha. Repríza 2. 1. 1964 (Praha, 10:00 – 10:27 h.; 26 min.) v cyklu Z pohádek Jana Wericha; 1. 1. 1967 (Praha, 14:00 – 14:27 h.); 3. 2. 1969 (Praha, 10:00 h.) v cyklu Vysílání pro děti; 29. 3. 2026 (ČRo Rádio Junior, 26 min.) v cyklu
Pohádkové poklady.
Lit.: anonym: Paleček. Jan Werich vypráví oblíbenou pohádku. In web ČRo Rádio Junior, 29. 3. 2026 (anotace). – Cit.: Pohádka o dobrodružství chlapce velikého jako palec. Jak se může někdo tak maličký protloukat životem? (…)
Důkaz pravdy (2010)
Pohádka. Květa Legátová. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Eliška Balzerová.
Natočeno 2010. Premiéra 24. 12. 2010 (30 min.). Repríza 4. 4. 2014 v rámci pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha, 19:00 h).
Na Vánoce jedu domů (2010)
Vánoční motivy ve tvorbě českých a moravských básníků. Rozhlasovou literární kompozici připravila Alena Blažejovská. V pořadu hovoří a své verše čte básník Vít Slíva. Režie Radim Nejedlý.
Účinkují Ondřej Mikulášek, Vladimír Hauser a Petra Bučková.
Připravilo Brno v roce 2010. Premiéra 24. 12. 2010 (30 min.). Repríza 25. 12. 2002 (ČRo 3 Vltava, 8:00 h.).
V záři betlémské hvězdy (1993, 2010)
Komponovaný pořad z děl české a světové literatury připravila Marie Valtrová. Použité texty Alois a Vilém Mrštík, Václav Cibula, Jan Skácel, Karel Čapek, Jaroslav Seifert, Géza Včelička, Josef Lada, František Nepil, Truman Capote, Petr Křička, Vladimír Preclík, Robinson Jeffers, Sigrid Undsetová, Jaroslav Vrchlický. Hudbu vybral Jiří Váchal. Režie Markéta Jahodová.
Účinkují Blanka Bohdanová, Daniela Kolářová, Milan Neděla, Vladimír Ráž a Jaroslav Kepka.
Natočeno 1993. Obnovená premiéra 24. 12. 2010 (119 min.).
Již z dětství znám tu mléčnou běl (2010)
S básníkem Stanislavem Zedníčkem (1914-2002), plachým lyrikem z Vysočiny, po letokruzích jeho života a poezie. Z vyprávění, rozhovorů a autorského čtení, natáčených v průběhu 90. let v Zedníčkově domovském Hlinsku, připravil a režii má Miloš Doležal. Technická spolupráce Pavel Dejmek.
Natočeno 2010. Premiéra 24. 12. 2010 (55 min.). Repríza 25. 12. 2013 (ČRo 3 Vltava, 10:25 h.), 22. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Lit.: anonym: Již z dětství znám tu mléčnou běl. In web ČRo 3 Vltava, březen 2015 (článek). – Cit.: S básníkem Stanislavem Zedníčkem (1914-2002), plachým lyrikem z Vysočiny, po letokruzích jeho života a poezie. Z vyprávění, rozhovorů a autorského čtení, natáčených v průběhu 90. let v Zedníčkově domovském Hlinsku.
Stanislav Zedníček (1914-2002), subtilní a nenápadný lyrik z Vysočiny, jehož sté výročí narození jsme si připomínali v loňském roce, bezesporu patří mezi největší samotáře české poezie 20. století.
Dětství na chudé hlinecké periferii; otec padl v první světové válce, matka trafikantka, za druhé války pracovně nasazen v Chotěboři, kde se zapojuje do protinacistického odboje, později vyučuje na základních školách v Praze a v roce 1947 mu konečně vychází prvotina Dopisy Albíně. Na dlouhých dvacet let jediná jeho knížka.
V roce 1953 byl Zedníček z politických důvodů uvězněn, a až do roku 1968 směl pracovat pouze v podřadných zaměstnáních. Miloš Doležal s básníkem v průběhu 90. let natočil v jeho domovském Hlinsku řadu rozhovorů, vzpomínek a autorský přednes, ze kterých sestavil pořad – jakési sestupování po letokruzích básníkova života – nazvaný podle jedné Zedníčkovy básně: Již z dětství znám tu mléčnou běl.
Lit.: Brožová, Věra: Stanislav Zedníček. In Slovník české literatury, 2007 (slovníkové heslo). – Cit.: Narodil se v rodině hodináře, který 1917 padl v první světové válce. Z. absolvoval měšťanskou školu v Hlinsku (1929; jejím ředitelem byl Jan Václav Svoboda, prozaik a dramatik píšící pod pseudonymem Jan Václav z Finberka). Studoval na katolickém Učitelském ústavu ve Svatém Janu pod Skalou u Berouna (mat. 1934) a poté vyučoval ve svém rodišti. Pro jeho tvorbu mělo značný vliv seznámení s okruhem autorů kolem Staré Říše a Tasova (Josef Florian, Jakub Deml). Byl členem Družiny literární a umělecké. Za druhé světové války byl pracovně nasazen v Chotěboři (1943-44) a Hlinsku (1944-45), kde rovněž působil v ilegálním odbojovém hnutí.
To si přeju (2010)
Dokument o tom, jak se v průběhu lidského života proměňují sny a tužby dětí i dospělých. Střípky úsměvných i vážných přání nasbírala Bronislava Janečková a spolupracovníci z řad elévů Českého rozhlasu.
Natočeno 2010. Premiéra 24. 12. 2010 (44 min.). K poslechu zde. Repríza 23. 12. 2012 (30 min) pod názvem Třeba jednou .
Pozn.: Dokument mapuje přání, touhy a sny od nejmladších dětí až po ty nejstarší generace. Nejde jen o prosté odpovědi na otázku: co si přeju, ale o také deset mikropříběhů , které jsou motivovány životním snem.
Lit.: Janečková, Bronislava: Třeba jednou – 23. prosince. In web ČRo, prosinec 2012 (anotace). – Cit.: Vzpomínáte si na svá první dětská přání? Některá bývala dokonce tajná a nahlas se neříkala. To, co si lidé přejí a co chtějí, se však v průběhu života mění. Některá přání zůstávají zapomenuta a nahrazují je jiná.
Na této proměně je založen dokument „Třeba jednou“, který mapuje přání, touhy a sny od nejmladších dětí až po ty nejstarší generace. Nejde jen o prosté odpovědi na otázku: co si přeju, ale také o deset mikropříběhů, které jsou motivovány životním snem.
Sběrači přání a příběhů byli tentokrát mladí lidé, elévové Českého rozhlasu, kteří natáčeli za dramaturgického vedení Bronislavy Janečkové.
Dokument byl natočen v porodnici, na fotbalovém stadionu, na ulici mezi bezdomovci, v průběhu zkoušek na vysoké škole, v koňské stáji, v mateřské škole nebo za jízdy na motorce. Tam všude se plní přání a odvíjejí se lidské příběhy.
V dokumentu budou vyslovena přání bláznivá, úžasná, někdy i smutná, překvapivá nebo roztomilá, ale i ta opravdu životní. A všichni čekají na to, že se jim splní. Třeba jednou …
Můj nejmilejší kraj (1963)
Ke svému rodnému kraji se vyznal Karel Höger. Snímek ze Zlatého fondu Českého rozhlasu.
Natočeno 1963 (10 min).
Pozn.: Pořad byl uveden 24. 12. 2010 po premiéře prvního dílu dvoudílné rozhlasové inscenace Dobrodružství lišky Bystroušky.
Zimní čas na českokrumlovském zámku aneb Tančili jsme jako diví (2010)
Z korespondence, popisující do detailů šlechtickou zábavu v polovině 18. století. Připravily Helena Kazárová a Hana Soukupová.
Připravily České Budějovice v roce 2010. Premiéra 24. 12. 2010 (60 min.).