Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 8. 2022

Noc v metre (Noc v metru, 2000)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 18:24

Paloma Pedrerová. Rozhlasová hra. Překlad a úprava Roman Brat. Zvuk Ĺuboš Klásek. Technik Emília Miháleková. Asistent režie Alena Vašeková. Režie Štefan Korenči.

Osoby a obsazení: Carmen (Marta Sládečková), José (Vladimír Hajdu).

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2000. Premiéra 11. 10. 2000 (Devín, 10:20 h.; 23 min).

Lit.: anonym: Noc v metre. In Rozhlas plus 21/2000, str. 33 (anotace). – Cit.:  Tento zdanlivo všedný príbeh náhodného stretnutia je dialógom dvoch ľudských bytostí, ktoré odlišuje azda všetko: vek, pohlavie, vzdelanie, bohatstvo spoločenské postavenie i spôsob života. Náhoda, ktorá ich uprostred noci uväzní v uzavretom priestore metra je tým katalyzátorom, ktorý ich prinúti pozrieť sa na svoj život bez škrupúľ, zaužívaných fráz a pokúsiť sa vymaniť zo stereotypu všednosti a prázdnoty možno k poznaniu, či pochopeniu vzájomnej náklonnosti.

Lúčenie (Loučení, 1981)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 18:21

Ján Vdovjak. Rozhlasová hra. Odpovědný redaktor Vladimír Holan. Technici Jozef Bajtek, Jozef Dobák. Režie Osvald Zahradník.

Osoby a obsazení: Hermína (Ida Rapaičová), Jakub (Ĺubo Roman), teta (Viera Strniskévá), Karol (František Kovár), strýček (Viktor Blaho), Amala (Eva Krížiková), Milan (Vladimír Durdík), Karolína (Terézia Kronerová), muž (Vladimír Minarovič), železničář (Gustáv Legéň), staniční rozhlas (Erika  Bauerová), hlasy (Soňa Ulická, Mária Úradníčková, Jozef Dánai, Oldo Zemánek).

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 6. 3. 1981. Premiéra 12. 4. 1981 (80 min). Repríza 2. 1. 1998 (Devín, 22:00 h, Omnibus).

Pozn.: Pôvodná rozhlasová hra o hĺbke ľúbostného citu, ktorý vytryskol z náhodného stretnutia dvoch neznámych ľudí.

O vojakovi tulákovi (O vojáku tulákovi, 1984)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 18:18

Stefan Zeromski. Rozhlasová hra. Dramatizace Juraj Schaner. Dramaturgie Štefan Šmihla. Hudební spolupráce Gregor Roletzký. Překlad Marián Tameš. Zvuk Milan Janák. Technik Iveta Vlčková. Režie Dušan Kyzek.

Osoby a obsazení: Matus Pulut (Anton Šulík), Felek (Juraj Predmerský), Le Gras (Ivan Romančík), generál Gudin (František Výrostko), seržant (Ivan Giač), Fahner (Jozef Kramár), pan Opatzky (Jaroslav Vrzala), Fraňuš (Peter Bzdúch).

Nastudoval Československý rozhlas Banská Bystrica 29. 1. – 22. 2. 1984. Repríza 16. 2. 1998 (Slovensko 1, 8:30 h.; 55 min.).

Pozn.: Príbeh zobrazuje pohnuté osudy Poliakov, ktorí bojovali v napoleonskej armáde a snažili sa napĺňať heslo Veľkej francúzskej revolúcie: Sloboda, rovnosť, bratstvo! Vtedajšia feudálna spoločnosť však priznávala práva na vlastenectvo iba určitým vrstvám národa. (anotace)

5. 8. 2022

Panenská veža (Panenská věž, 2000)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 23:42

Alojz Čobej. Rozhlasová hra. Dramaturgie Štefan Šmihla. Odpovědný redaktor Štefan Šmihla. Zvuk Milan Janák. Technik Andrej Klimo. Režie Daniela Ilavská.

Osoby a obsazení: Beáta (Jan Pilzová), Peter (Michal Ďuriš), Diana (Zuzana Belková), Gusto (Radoslav Kuric), průvodce (Peter Vilhan), výpravčí (Pavol Hadač), hlas (Viera Dubačová).

Nastudoval Slovenský rozhlas Banská Bystrica 22. 2. 2000. Premiéra 24. 2. 2000 (Slovensko 1, 20:05 h.; 49 min). Repríza 16. 8. 2022 (SRo 3 Rádio Devín, 20:54 h.).

Lit.: anonym: Panenská veža. In Rozhlas plus 5/2000, s. 33 (anotace). – Cit.:  Hra o potrebe komunikácie medzi telom a duchom, ako aj o tom, že spomienky a zážitky z minulosti v človeku neumierajú, ale sprevádzajú ho po celý život a ovplyvňujú jeho konanie…

4. 8. 2022

Malá smrť mzdového účtovníka Henryho G. (Malá smrt mzdového účetního Henryho G., 1994)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 18:38

Anders Nyman. Rozhlasová hra. Hudební spolupráce Milena Vdovjaková. Překlad Mária Bratová. Odpovědný redaktor Vladimír Fišera. Technici Peter Janík, Stanislav Kaclík. Režie Magda Grandtnerová.

Osoby a obsazení: Henry (Emil Horváth II.), Gerda (Marta Sládečková), Claesson (Vladimír Černý), starší vrátný (Vladimír Kostovič), mladší vrátný (Michal Gučík), matka (Mária Kráľovičová), opilec / tulák 1 (Igor Hrabinský), policista / tulák 2 (Miroslav Trnavský), šéf (Vladimír Minarovič), žena (Soňa Ulická), soudce /spolužák (Jozef Šimonovič), řidič (Ján Valeník), Mária, chlapcova matka (Mária Dacejová), soused (Peter Marcin), chlapec (Daniel Matuška).

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava 15. 3. 1994. Premiéra 17. 3. 1994 (59 min).

Lit.: anonym: Malá smrť mzdového účtovníka Henryho G. In Televízia a rozhlas 27/1996 , str. 15 (anotace). – Cit.: Hra evokuje túžbu človeka po vymanení sa z bludného kruhu všetkého toho, čo ho izoluje a ubíja. Život tridsaťdeväťročného Henryho G. Hatwinga ide dlhé roky v presne vymedzených koľajách. Najdôležitejšie miesto v ňom má poriadok, práca a chorá matka. No jedného dňa sa čestnému a lojálnemu úradníkovi prevráti svet naruby… „Mám pocit, akoby odzvonilo všetkým mojim fyziologickým funkciám: pulz, teplota, rast brady, potreba spánku…“ zdôveruje sa Henry priateľovi lekárovi. Ten ho však ubezpečí, že je všetko v najlepšom poriadku…

Objectum amoris (1989)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 12:26

Stanislav Gurka. Rozhlasová hra. Režie Andrej Medvec.

Účinkují Milan Antol, Iveta Bernátová, Peter Gažo, Beáta Drotárová, Jozef Úradník, Jozef Švoňavský, Zolo László a další.

Natočeno 1989. Repríza 4. – 9. 8. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Na ulici skolabuje tehotná žena. V krvi jej nájdu vysokú dávku amfetamínov. Ako to, že jej muž si nevšimol, že manželka je drogovo závislá? Takto sa začína príbeh rozhlasovej hry S. Gurku Objectum amoris. (anotace)

Stav ohrozenia (Stav ohrožení, 1992)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 9:53

Jozef Kot. Dramatizace povídky Oľga Janíková. Odpovědný redaktor Oľga Duhanová. Zvuk Ĺuboš Klásek, Ivan Mihál. Režie Ria Paldiová.

Účinkují Ján Gallovič, Ján Valentík, Dušan Tarageľ, Jám Mistrík, Pavol Mikulík, Ivan Laca, Ivan Krivosudský, Dušan Kaprálik, Leopold Haverl, Helena Geregová, Jozef Cút, Soňa Ulická.

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 6. 1. 1992. Premiéra 11. 1. 1992 (Slovensko 2, 20:30 h.; 35 min). Repríza 25. 4. – 1. 5. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Dramatizácia absurdno-satirickej poviedky o hľadaní nepriateľov v čase totality.  Autor v nej na metafore levov, ktoré utiekli zo ZOO, hovorí o hľadaní nepriateľov v čase totality. (anotace)

Lit.: Šaráková, Lucia: Týždeň útekov a 80. výročie Správy Wetzlera a Vrbu. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 22. 4. 2024 (článek). – Cit.: Venované slovenským hrdinom, ktorí zachránili desaťtisíce životov.

Tento týždeň si v našom programe pripomíname 80. výročie kľúčového dokumentu druhej svetovej vojny – Správy Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrbu. Týmto dvom židovským väzňom sa za dramatických okolností podaril útek z koncentračného tábora v Osvienčime-Brezinke a svetu (dňa 27. 4. 1944) odovzdali pravdivé informácie o zverstvách nacizmu, čím zachránili desaťtisíce ľudských životov. (…)

Nenechajte si ujsť ani poslucháčsky tip – dramatizáciu absurdno-satirickej poviedky Jozefa Kota Stav ohrozenia. Autor v nej na metafore levov, ktoré utiekli zo ZOO, hovorí o hľadaní nepriateľov v čase totality. (..)

2. 8. 2022

Abba – Scény z manželského života (2022)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 8:53

Pavel Klusák. Rozhlasová hra o legendární skupině ABBA. Hudba Midi Lidia ABBA. Zvuk Ondřej Ježek. Produkce Dana Reichová. Dramaturgie Renata Venclová. Režie cizojazyčných pasáží Greta Stoklasa. Režie Petr Marek.

Osoby a obsazení: Agnetha (Ester Geislerová), Frida (Anna Geislerová), Björn (Petr Marek), Benny (Prokop Holoubek), Stig Anderson (Ondřej Bauer), hudební publicista (Pavel Klusák), dívka z publika (Petra Nesvačilová), majitel potravinářské firmy Abba (Ondřej Ježek), zástupce hudebního průmyslu SSSR (Tomáš Procházka), novinář (Vít Klusák), Simon Fuller (Marek Daniel) a další.

Natočeno 2022 (studio JAMOR). Premiéra 25. 10. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.

Veřejná premiéra 1. 8. 2022 (Letní filmová škola, stan ČRo, 18:00 – 19:00 h.) s osobní účastí autorů.

Nominace na Prix Italia 2023

Lit.: Hnilička, Přemysl: Kultura/Mix – {Bolí mě pusa od úsměvu}. In Respekt 45/2022 (recenze). – Cit.: Po úspěchu knižního portrétu Karla Gotta a půvabné textové koláži Uvnitř banánu věnované hudebním podivnostem se publicista Pavel Klusák stal také autorem rozhlasové hry ABBA: Scény z manželského života. Příběh úspěšné švédské popové skupiny nazírá z pohledu členů, jejichž soukromé životy nebyly tak nablýskaně radostné jako jejich kostýmy. Rámec fiktivního dokumentu umožňuje Klusákovi rychlé střihy v ději i dialozích, naznačování scén místo hloubkových sond do myšlení postav a rychle pointovaných momentů (včetně plateb Ruska a Rumunska za licenci na lisování desek místo peněz ropou).

Příběhem provází hudební publicista v podání samotného autora, pod promluvami herců (Ester a Anna Geislerovy, Petr Marek, Prokop Holoubek) znějí švédské „originály“ (rodilé mluvčí režijně vedla Greta Stocklassa) a historii skupiny glosuje anonymní fanynka, která zastupuje průměrného (až podprůměrného) posluchače vzývajícího hity a odmítajícího cokoli složitějšího, co by mohlo jen trochu zavánět uměním.

Klusák tematizuje také feministická témata. Producent kapely stran financí téměř ignoruje ženské členky, jedna z nich si stěžuje, že kvůli koncertování nemá čas na vlastní dítě. Upozorňuje také na zajímavý fakt: přestože se členové skupiny v písních vyrovnávají s osobními problémy, dobývají žebříčky poslechovosti. Naráží i na stálý problém popového showbyznysu – předstírání nekonečného štěstí a radosti. „Bolí mě pusa od úsměvu,“ glosuje to jedna z postav hry.

Režisérem inscenace je Petr Marek, člen skupiny Midi Lidi a letitý spoluautor improvizovaných scénických rozhlasových her Radio Ivo. Tato zkušenost je na nahrávce znát. Prolínání fikce a skutečnosti zúročil už ve vynikající hře Proton!!!, strhujícím příběhu zapomenuté ostravské kapely, v níž měla účinkovat začínající Marie Rottrová. Marek často používá zcizovací efekty, zde když pod monologem producenta zní ilustrativní klavír, který působí, jako by ho tam vložil hudební režisér, pak však do děje vtrhne producent se slovy: „Můžeš na chvíli přestat hrát?“. Nevyhýbá se ani dojemným momentům: jako poslední zazní v inscenaci píseň Mamma Mia, tentokrát ne ve velkolepém aranžmá, jen ve čtyřech tichých hlasech za doprovodu akustické kytary.

Problémem této hry je jen její obsazení. Ester i Anna Geislerovy mají značně nefonogenické hlasy, což je na nahrávce znát. Hlavně v první polovině hry znějí jejich repliky až ochotnicky. Hra, kterou její autor napsal ke dvojitému výročí založení (1972) i rozpadu (1982) skupiny ABBA, je na stránkách Českého rozhlasu Vltava k poslechu do 21. listopadu.

Lit.: red: ‚Příběh, který zrodil její hudbu.‘ Publicista Klusák novou hrou přibližuje osudy legendární kapely ABBA. In web IRozhlas, 24. 10. 2022 (rozhovor). – Cit.: Přepsali hudební historii a úspěšně popřeli hned několik pravidel panujících ve světové popmusic. Švédská hudební skupina ABBA založená v roce 1972 dodnes dobývá svět. Na vrcholu slávy, po desetileté společné dráze si dokázali dát navzájem svobodu a vystoupit z kolotoče hudebního showbyznysu a vlastního úspěchu. Zajímavý osud kapely inspiroval i hudebního publicistu Pavla Klusáka k napsání hry s názvem ABBA – Scény z manželského života.

Rozhlasová premiéra hry ABBA – Scény z manželského života připadá shodou okolností na dvojité výročí, skupina byla založená v roce 1972 a svoje aktivní koncertní i nahrávací období skončila v roce 1982. Co tě na legendární švédské kapele s odstupem oslovuje víc – její hudba nebo její příběh?
Příběh, který zrodil její hudbu. To, co se dělo mezi čtyřmi členy skupiny a jejím manažerem Stigem Andersonem, je tak pozoruhodné, že jsem tomu věnoval tuhle hru. Pro mě je to story o smlouvách a o lásce. O světě pop music, který vytváří na hvězdy občas šílený tlak a na oplátku se mu může dostat překvapivé reakce. Při psaní jsem měl nesmírně dobrý pocit z toho, že Agnetha, Frida, Björn i Benny jsou naživu, nikdo nezahynul, a zároveň se už nedotýkají své staré hudby, nerozmělňují ji revivalem. To se po dokončení první verze hry změnilo, ABBA se znovu sešla – ale i v tom se dalo najít logické pokračování předchozího příběhu.

Jste hudební publicista, historii kapely ABBA jste mohl pojednat v nějakém „serióznějším“ formátu, třeba v rámci rozhlasových pořadů, do kterých obvykle přispíváte. Jak se stalo, že se vám zrovna v tomhle případě vyvrbil text, ve kterém nad publicistikou získaly převahu hravost a dialogy?
Přednáším občas na UMPRUM současným umělcům o experimentální hudbě, ale i o politice popkultury. Když jsem si chystal přednášku o ABBĚ, přistihl jsem sám sebe, že to celé stylizuju jako divadlo a že mě to velmi vzrušuje. Že mám před sebou na talíři báječné drama: a Google mi potvrdil, že tuhle story přede mnou ještě nikdo nesepsal do dramatu.

Příběh švédské hudební ultralegendy inspiroval hudebního publicistu Pavla Klusáka k napsání hry s názvem ABBA – Scény z manželského života. Oslovil několik přátel, se kterými scénář vícekrát úspěšně provedli na veřejnosti v podobě scénického čtení. Na jeho základě vznikla ve studiu JÁMOR v Praze rozhlasová inscenace, kterou režíroval Petr Marek a jako zvukař na ní spolupracoval Ondřej Ježek. V hlavních rolích účinkují Ester Geislerová, Aňa Geislerová, Petr Marek, Prokop Holoubek, Ondřej Bauer, Petra Nesvačilová a Pavel Klusák.

Žádný scénář jsem už dlouho nevytvořil, ale tady jsem měl pocit, že jen zapíšu, co vím, a trochu to vyhrotím, nastylizuju. Všechno bláznivé, tragikomické a úžasné v příběhu už bylo. Mám klasickou publicistiku rád a pořád je dost prostoru, abych se v ní zlepšoval: ale taky pokládám za součást práce hledat nové formáty a používat imaginaci. Proto tu a tam pracuji na filmu, na specifické formě audioseriálů, teď jsem odevzdal časopiseckou povídku. Má letošní kniha Uvnitř banánu je malou encyklopedií hudebních outsiderů a mystifikátorů, ale obsahuje i určitou hru: psal ji nespolehlivý publicista.

Do jaké míry bylo psaní o ABBĚ spojené s pátráním a získáváním informaci? Odkud jste je vlastně čerpal?
O ABBĚ toho bylo napsáno tolik! Čerpal jsem z řady běžných životopisů. Žádná tajemství. Jen jsem nad určitými motivy víc žasl a nasvítil je reflektorem-boďákem, podle kterého ABBA nazvala svoje album a písničku Super Trouper. Scénáře o životě hvězd se hodně točí kolem jejich citového života a trápení. Tady je to zčásti taky tak: ale zajímá mě absurdní svět showbyznysu, proto vyprávíme i o jeho fungování.

Manažer Stig byl mimořádná osobnost: pro mě je například velkým problémem mainstreamizace superhvězd jako je ABBA, to, jak si berou veřejný prostor po celém světě. Ale Stig zároveň zajistil obrovské peníze nejen pro ABBU, ale i pro švédské hudební školství na dlouhá léta. Příběh, jak si od Sovětského svazu nechal za hudbu ABBY platit ropou, je neodolatelný. Mimochodem, byl by z toho i krásný film.

Jste ročník 1969, zaznamenal jste jako kluk písničky ABBY v době, kdy čtveřice ještě hrála a vystupovala? Jaký jste k ní měl vztah?
ABBU jsem poslouchal poprvé pořádně v devadesátých letech: tehdy nastala zvláštní průrva v jejich popularitě, já si to naposlouchával a okouzloval mě pop, na němž bylo zřejmé, že není angloamerický.

Na základce jsem ABBU vnímal jako trend, jejž vyznávali hlavně spolužáci, kteří měli na rozdíl ode mě přístup k západoněmeckým suvenýrům. Babička mě vzala na koncertní polodokument ABBA ve filmu do pražského kina U Hradeb. Moc mě to nevzalo, bylo mi deset – a mám podezření, že kdybych zažil tehdejší šílení fanoušků jako dospělý, bylo by mi ještě víc cizí. Dnes mi připadá řada jejich písní velmi fajn – Summer Night City, Gimme! Gimme! Gimme! (A Man After Midnight), S. O. S.. Zvláštní slabost mám pro „nehitové“ rozchodové album The Visitors a pro jejich kostýmy.

Rozhlasová inscenace z větší části převzala obsazení scénického čtení, se kterým jste scénář několikrát při různých příležitostech uvedli. Jak se dala tahle sestava dohromady?
Psal jsem text s představou, že ho někde zahrajeme jednou s přáteli. Na vernisáži děl Ester Krumbachové jsem pak potkal Ester Geislerovou a bylo mi jasné, že je to Agnetha. Ester svou přátelskostí, důvěrou a energií udělala pro vznik projektu mnoho, strhla ostatní: svou sestru Aňu, filmaře, divadelníka a muzikanta Petra Marka, jeho kolegu z kapely Midi Lidi Prokopa Holoubka.

Když přišlo na postavu manažera Stiga, zjistili jsme s Petrem Markem, že oba chceme oslovit Ondřeje Bauera z divadla Vosto5; roli „všech fanynek světa“ přijala Petra Nesvačilová. Čtené divadlo pak proběhlo opakovaně na různých místech republiky: řekl bych, že se mohlo uskutečnit jen proto, že jsme spolu autenticky rádi. Mimochodem, já mohu v představení účinkovat jen proto, že jsem si napsal roli hudebního publicisty, vlastně sebe sama. Nikoho jiného bych ztvárnit nedokázal. Snad se hraju uvěřitelně. (…)

Lit.: Venclová, Renata: Pavel Klusák: ABBA – Scény z manželského života. Sestry Geislerovy, Petr Marek a Prokop Holoubek jako legendy švédské popmusic. In web ČRo 3 Vltava, 25. říjen 2022 (článek + rozhovor). – Cit.:  Příběh o lásce, úspěchu a smlouvách. (…)

Přepsali hudební historii a úspěšně popřeli hned několik pravidel panujících ve světové popmusic. Švédskou hudební skupinu Abba tvořily dva manželské páry. Podle všech předpokladů ji to mělo připravit o přízeň fanynek a fanoušků, ti totiž své idoly nejradši vidí nezadané. Tentokrát ale bylo všechno jinak a čtveřice na začátku 70. let nemilosrdně dobyla celou Evropu. Jako první popová kapela tohoto kontinentu navíc opanovala hitparády anglofonních zemí, včetně Velké Británie, USA, Kanady a Austrálie. Díky mimořádně agilnímu manažerovi dobře využili i obrovskou vlnu zájmu z Východního bloku a vydali album také v Sovětském svazu. Na samém vrcholu slávy však dokázali vystoupit ze zběsilého kolotoče hudebního showbyznysu a dopřát si vzájemně svobodu. Právě tento velký příběh švédské ultralegendy inspiroval hudebního publicistu Pavla Klusáka k napsání hry s názvem ABBA – Scény z manželského života. V pražském studiu JÁMOR pak pod vedením Petra Marka a zvukaře Ondřeje Ježka s dalšími přáteli připravili pro Vltavu její rozhlasovou inscenaci.  (…)

27. 7. 2022

Som, aký som (Jsem, jaký jsem, 2002)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 12:31

Ivan Izakovič. Rozhlasová hra. Režie Martin Kákoš.

Účinkují Marek Ťapák, Vladimír Kobielsky, Anna Javorková, Vladimír Minarovič, Veronika Senciová, Helena Geregová a další.

Natočeno 2002. Repríza 27. 7. – 2. 8. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Hudba ako záchrana pred obyčajným slovom 2. časť. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 24. 7. 2022 (článek) – Cit.: Ani tento týždeň sa nevzdialime od notovej osnovy. Otvoríme príbeh klaviristky Kláry Havlíkovej, ktorá nás zoznámi s Cikkerom a Suchoňom. Zatúlame sa do sveta barových muzikantov, do zákulisia opery, muzikálu až po hudbu kapely Beatles. A predstavíme si aj slovenského skladateľa Marka Piačeka. A Chopina a Gershwina. A ešte potajomky nazrieme do Pucciniho listov a smutnej duše Čajkovského. (…)

Pod život skladateľa Piotra Iljiča Čajkovského sa podpísala ľudská netolerancia. Zápasil s ňou do posledných chvíľ svojho života. Keď v roku 1893, na vrchole svojich tvorivých síl, skomponoval a odpremiéroval v Petrohrade svoju majstrovskú Patetickú symfóniu, zakrátko potom za záhadných okolností zomrel. Podľa historikov sa tak stalo pod tlakom priateľov, ktorí ho v záujme ubrániť pred škandálom zo sexuálnej orientácie, prinútili k samovražde. Prinášame vám hru, ktorá je tak trochu aj priznaním si viny za tých, čo svojou predpojatosťou sťažujú život iným. V monologickej hre Ivana Izakoviča Som, aký som účinkujú Marek Ťapák, Vladimír Kobielsky, Anna Javorková, Vladimír Minarovič, Veronika Senciová, Helena Geregová a ďalší. Režíroval Martin Kákoš. Relácia mala premiéru v roku 2002.

26. 7. 2022

Prorok (2022)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 8:51

Ján Červeň. Dramatizace Ján Mikuš. Hudba Patrik Korinok. Dramaturgie Michaela Materáková. Zvukový mistr Jakub Horňák. Hudba Patrik Korinok. Režie Ján Mikuš.

Účinkují Peter Kadlečík, Mária Schumerová, Ida Rapaičová, Dušan Kaprálik, Lucia Vráblicová, Miroslav Trnavský.

Natočeno 2022. Premiéra 26. 7. 2022 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.) v cyklu Naša zabudnutá klasika.

Lit.: anonym: Naša zabudnutá klasika: Ján Červeň / Prorok. Rozhlasová tvorba. In web SRo Rádio Devín, 25. 7. 2022 (článek). – Cit.:  (…) 31. júla uplynie 80 rokov od smrti spisovateľa Jána Červeňa. Umrel predčasne, vo veku 24 rokov, na následky vážnej choroby a zanechal po sebe rozsahom neveľké, no napriek tomu pozoruhodné, originálne a myšlienkovo i literárne vyzreté dielo.

Pri tejto príležitosti sme pre vás pripravili v rámci cyklu Naša zabudnutá klasika premiéru rozhlasovej adaptácie jeho prózy Prorok, ktorú autorsky a režijne pripravil Ján Mikuš.

Ján Červeň (1919-1942) napísal počas svojho krátkeho života, len zopár próz, ktoré sa vošli do útlej zbierky Modrá katedrála. Jeho prózy sa sústreďujú na vnútorné prežívanie, zážitok bytia, zároveň v sebe obsahujú istú zvukovú kvalitu, sú teda veľmi inšpiratívne z hľadiska adaptácie pre rozhlas.

Červeň trpel nevyliečiteľnou chorobou a toto vedomie nevyhnutnosti smrti, neodvrátiteľnej konečnosti života sú častou témou či motívom jeho próz a tvoria aj sujet poviedky Prorok.

Hlavná postava – Matúš Buoc – sa po zážitku stretnutia s náhlou a nečakanou smrťou svojej manželky vydáva na putovanie za zmyslom svojej existencie, ktoré je zároveň putovaním fyzickým i snovým. Vo fyzickej realite prichádza medzi neznámych ľudí a presvedčí ich o tom, že je prorokom, kýmsi, kto už zmysel pozná. V snovej rovine zároveň vystúpi zo svojho tela a stáva sa niekým, kto svoju fyzickú skutočnosť v reálnom svete iba pozoruje. Vonkajšia a vnútorná realita postavy sa vpíjajú do seba, vzájomne prelínajú a Ján Mikuš dokázal autorov subjektívny svet, hĺbku jeho existenciálneho hľadania veľmi umne pretaviť do textu i následnej pôsobivej modernej realizácie, výrazne podporenej autorskou hudbou, ktorú k dielu skomponoval Patrik Korinok.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress