Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

5. 12. 2022

O Horymírovi (1950)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 9:39

Hra pro mládež. Podle národní pověsti napsala Marie Benešová. Hudba Vilém Prokop Mlejnek. Režie Ludvík Pompe.

Osoby a obsazení: Horymír, vladyka neumětelský (Jiří Suk), Častava, jeho žena (Antonie Hegerlíková), prabába (Otýlie Beníšková), vojvoda Křesomysl (František Kreuzmann), vladyka Mysliboj (Vojta Plachý-Tůma), Miloš, pacholek Horymírův (Jaromír Spal), sluha u vojvody (Bohumír Semerák), kovkopové Žitomír, Hněvsa a Kutal (Erik Zámiš, Jiří Šrámek, Artuš Kalous), čeládka a kovkopové (členové činoherního sboru).

Natočeno 1950. Premiéra (?) 21. 1. 1950 (Praha I, 14:30 h.). Repríza 7. 10. 1950 (Čs. okruh M, 16:30 – 17:30 h.).

Leningradská noc (1946)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 9:15

Konstantin Paustovskij. Činohra. Režie Zdeněk Endris.

Osoby: Vysoký voják – ramenatý voják – Varja, asi dvanáctiletá – Karpov Alexandr Konstantinovič, skladatel – Pavel Arkadijevič, architekt.

Nastudovaly České Budějovice v roce 1946. Premiéra (?) 9. 12. 1946 (České Budějovice, 21:45 – 22:15 h.).

1. 12. 2022

Dvere do niekam (Dveře do někam, 2020)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 15:18

Václav Šuplata. Rozhlasová pohádka z cyklu Panpulóni. Hudební dramaturgie Ludmila Hodulíková. Mistr zvuku Andrej Klimits. Dramaturgie a režie Zuzana Jurigová-Kapráliková.

Účinkují Martina Kapráliková, Martin Kaprálik, Michaela Kapráliková, Ĺudmila Mandžárová, Alfréd Swan, Dušan Kaprálik, Ladislav Kerata, Zuzana Jurigová – Kapráliková.

Natočeno 2020 (24 min.). Repríza 30. 11. – 6. 12. 2022 (SRo Rádio Junior).

Advent (2022)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 15:13

Jarmila Glazarová. Dramatizace a režie Martin Františák. Zvuk Milan Křivohlavý. Hudba Jiří Hájek.  Dramaturg Martin Velíšek.

Osoby a obsazení: Františka (Tereza Dočkalová), Vojnicová (Drahomíra Hofmanová), Podešva (Igor Bareš), Rozina (Helena Dvořáková), revírník (Svatopluk Skopal), revírníková (Andrea Elsnerová), matka (Hana Seidlová), farář (Marek Holý), Jan (Kryštof Bartoš), řezník (Viktor Javořík) a Metud (Mikuláš Čížek).

Natočeno v roce 2022. Premiéra 17. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 83 min.) v cyklu Sobotní drama. Repríza 7. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 83 min.) v cyklu Sobotní drama.

Lit.: Velíšek, Martin: Jarmila Glazarová: Advent. Tereza Dočkalová v hlavní roli baladického příběhu. In web ČRo 3 Vltava, 17. prosinec 2022  (článek). – Cit.: Ve snaze zabezpečit lepší budoucnost svému dítěti vstoupí svobodná matka Františka Plesníková do nerovného manželství s ovdovělým statkářem. Do svazku nejde s žádnými iluzemi, přesto ji zaskočí, s čím vším musí na osamělém gruntu vysoko v horách bojovat. Kruté vyústění příběhu přináší draze vykoupenou katarzi. (…)

V Adventu, v próze, která vyšla poprvé v roce 1939, Glazarová potvrdila naděje, které do ní čtenáři i kritika vkládali po jejích předchozích dvou dílech, prvotině Roky v kruhu a především románu Vlčí jámy. Stejně jako v nich se Glazarová opírala o vlastní zkušenosti, tentokrát z pobytu v Beskydech. S velkým citem a invencí dokázala využít znalost drsného života horalů, jejich vnímání světa, jazyka, folkloru i smyslu pro humor. V Adventu dokázala vykreslit plnokrevné, neschematické postavy, zachytit lyrické i temné situace, udržet napětí. To vše nesmírně barvitým, hutným jazykem.  (…)

V 50. letech se angažovala při stalinistických procesech. V červnu 1950 napsala článek do Rudého práva, v němž schvalovala smrt odsouzených, mimo jiné i Milady Horákové, se kterou se velmi dobře znala. V roce 1968 na schůzi vedení Svazu československých spisovatelů přednesla projev, v němž vyjádřila lítost nad svou angažovaností. Na počátku 70. let podepsala petici organizovanou Pavlem Kohoutem žádající amnestii pro politické vězně. Podpis však záhy odvolala. Na přelomu 60. a 70. let. se zcela stáhla z veřejného života.

28. 11. 2022

Už sme všetci v jednom vreci (Už jsme všichni v jednom pytli, 1970)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 12:33

Ferko Urbánek. Rozhlasová adaptace divadelní hry. Režie Imrich Jenča.

Účinkuj Jozef Króner, František Dibarbora, Beta Poničanová, Jozef Skovay, Juraj Slezáček, Oľga Sýkorová, Božidara Turzonovová a Gustáv Valach.

Natočeno 1970. Obnovená premiéra 2. 12. 2022 (SRo 8 Rádio Litera, 2:00 h.). Repríza 2. – 8. 12. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Už sme všetci v jednom vreci. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 27. 11. 2022 (článek). – Cit.:  Áno, „už sme všetci v jednom vreci“, mohli by si povedať autori a rozhlasové hry, ktoré sa takto pospolu ocitnú tento týždeň v Rádiu Litera. A veríme, že to, čo sa z tohto rozhlasového vreca vykľuje, vás poteší, lebo to nebudú žiadne mačky vo vreci. Čaká na vás cyklus Slovenské rody, tentokrát o Hurbanovcoch, od rádia by sme sa na vašom mieste pri tomto cykle ani nepohli :-). A dáme opäť šancu hrám, ktoré neboli roky vysielané, takto sme pre vás vylovili hru Emila Kočiša Komín, Petra Jaroša Splynutie, Ferka Urbánka Už sú všetci v jednom vreci a skutočne výbornú hru Pavly Kováčovej Nesmiať sa a neplakať – titul, ktorý určite zaujme tie, ktoré ste matkami, dcérami, sestrami či vdovami, babičkami. A ak sa budete chcieť dozvedieť o tom, ktorá ručička na hodinách bola vymyslená ako prvá a ktorá ako druhá a aký čas ich delil, kým sa zrodili, vypočujte si fíčer Vladimíra Tomoviča Kyvadlo času. Aj vy ste už uvažovali nad tým, čo vás naučil covid? A že v živote ste mali rôzne fázy čítania – keď ste čítali neradi či keď ste čítať chceli a nedalo sa? Tak nad týmto všetkým sa zamýšľal Jozef Kaščák – započúvajte sa, či sa v niečom nájdete aj vy. A napokon výborným výberom týždňa je i stereokompozícia vytvorená z ľúbostných listov Janka Jesenského a Anny Bottovej. (…)

V Rádiu Litera máme veľmi radi hlas Jozefa Kronera. A sme ešte radšej, ak naň natrafíme pri hre, ktorú sme ešte u nás nevysielali. Započúvajte sa od piatku do adaptácie divadelnej hry Ferka Urbánka Už sme všetci v jednom vreci. V réžii Imricha Jenču spoluúčinkujú František Dibarbora, Beta Poničanová, Jozef Skovay, Juraj Slezáček, Oľga Sýkorová, Božidara Turzonovová a Gustáv Valach. Hra je z roku 1970. (…)

26. 11. 2022

Three blind mice (Tři slepé myšky, 1947)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 15:24

Agatha Christie. Detektivní rozhlasová hra. Režie Martyn C. Webster.

Osoby a obsazení:  Osoby a obsazení: Giles Davis (Barry Morse), Molly Davis (Belle Chrystall), paní Boylová (Gladys Young), major Metcalf (Richard Williams), pan Paravicini (Raf De La Torre), Christopher Wren (Allan McClelland), detektiv seržant Trotter (Lewis Stringer), paní Lyonová (Lydia Sherwood). Dále účinkují Marjorie Westbury, David Kossoff a Duncan McIntyre.

Natočeno 1947. Premiéra 30. 5. 1947 (BBC Light Program, 20:00 h.).

Lit.: anonym: Three Blind Mice (radio play and short story). In Wikipedia, b. d. (encyklopedické heslo). – Cit.: (…) The original radio play was broadcast on the BBC Light Programme at 8.00pm on Friday 30 May 1947.

It was part of an evening of programmes in honour of the eightieth birthday of Queen Mary. The BBC had approached the Queen some months before and asked what programmes she would like to hear. Amongst a selection of music and variety, she requested something by Christie who was a writer she admired. Christie agreed, asking that her fee of one hundred guineas be donated to the Southport Infirmary Children’s Toy Fund.

The idea for the play came from a real-life crime tragedy, the Dennis O’Neill case, of 1945 with the death of a boy in foster care. Christie’s official biography states that the name of the boy was Daniel O’Neill[2] but contemporary newspaper reports state the name of the boy as Dennis O’Neill.

No recording of the original radio play exists and the script is not commercially available.  (…)

Lit.: anonym:  Past na myši 70. In web Agatha Christie, Před 70 lety, 25. listopadu 1952, měla londýnskou premiéru nejznámější hra Agathy Christie Past na myši. Uvádění v divadelní čtvrti West End přerušila až pandemie onemocnění covid-19 v březnu 2020. Dosud se v Londýně odehrálo přes 28 910 představení. V Česku hru aktuálně uvádí pražské Divadlo na Vinohradech. (…)

Před divadelní hrou napsala Agatha Christie povídku se stejným námětem a ještě předtím rozhlasovou hru. V roce 1947 Agathu Christie oslovili z BBC.  „… ptali se, zda bych nenapsala krátkou rozhlasovou hru do programu, který chystají k jakési slavnostní příležitosti týkající se královny Mary,“ vzpomíná ve Vlastním životopise. Šlo o pořad u příležitosti osmdesátých narozenin královny Mary, babičky Ažběty II. (more…)

25. 11. 2022

Na sluneční straně (2022)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 15:50

Jiří Hubička. Případ, který tentokrát řeší kapitánka Králíčková, se odvijí v domově pro seniory s názvem „Na sluneční straně života“. Život zde ale rozhodně není tak idylický, jak název slibuje. Zvuk Dominik Budil. Zvuková spolupráce Jakub Rataj. Hudba Jan Šikl. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Petr Mančal.

Osoby a obsazení: Jana Stryková (kapitánka Dana Králíčková), Daniela Kolářová (Věra Králíčková), Jan Vlasák (šéf krajského velitelství), Jan Cina (policista Robert Růžička), Vasil Fridrich (Pavel Skalský), Andrea Elsnerová (Rosálie), Petra Špalková (vrchní sestra), Kajetán Písařovic (Petr Pažout), Jaroslav Someš (Vendelín Dupal), Libuše Švormová (Julie Skálová), Iva Hütnerová (Erika Kropáčková), Dušan Sitek (Horymír Houska), Lucie Trmíková (Ema Machytková), Eva Petrová (Klára Liptáková), Zdeňka Sajfertová (Hedvika Ovčárová), Johana Kyselková (Madla), Tomáš Marger (Doucha).

Natočeno 2022. Premiéra 18. 12. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 59 min.) v cyklu Hra na neděli.

Lit.: anonym: Na sluneční straně. Nová detektivka ze série s Janou Strykovou jako kapitánkou Králíčkovou. In web ČRo 2 Praha, 18. prosinec 2022 (článek). – Cit.: V domově pro seniory s poetickým názvem Na sluneční straně došlo k náhlému a velmi podezřelému úmrtí. K případu je povolána kapitánka Králíčková. Protože její parťák má dovolenou z důvodů, které jsou u policisty víc než překvapivé, musí kapitánka případ vyřešit sama. V domově shodou okolností žije její maminka. Králíčková brzy zjistí, že vztahy mezi klienty nejsou zrovna prozářeny sluncem. O to je pro ni vyšetřování, které navíc probíhá v adventním čase, těžší. (..)

 

22. 11. 2022

Winterbergova poslední cesta 1/3 (2022)

Filed under: Rozhlasové hry,Seriály — Premek @ 20:11

Jaroslav Rudiš. Rozhlasový seriál. Překlad Michael Škultéty. Dramatizace Eva Blechová. Zvuk Tomáš Perňa Pernický. Hudba a zvukový design Jan Trojan. Dramaturgie Klára Novotná. Režie Aleš Vrzák.

Osoby a obazení: Wenzel Winterberg (Oldřich Kaiser), Jan Kraus (Vladimír Javorský), Silve Winterbergová (Magdaléna Borová), hajný (Miroslav Hruška), číšník (Jakub Žáček), duch muž (Karel Dobrý), kluk 2 (František Souček), kluk 1 (Viktor Čičvák), Josefa (Pavla Tomicová – Malá), duch žena (Petra Bučková), hlášení (Václav Knop), vdova (Naděžda Mečířová), žena (Dana Reichová), ceremoniář (Libor Vacek). Dále účinkují Karel Heřmánek ml., Petr Čtvrtníček a další.

Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 26. 2. 2023; 2. dílu 5. 3. 2023; 3 dílu 12. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál. Repríza 1. dílu 12. 4. 2026, 2. dílu 19. 4. 2026, 3. dílu 26. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál.

Obsah: 1. Žároviště. – 2. Smyčka – 3. Bouře.

Lit.: Blechová, Eva: Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše. In web ČRo 3 Vltava, 24. únor 2023 (článek). – Cit.: Wenzelu Winterbergovi je sto let a rozhodl se vrátit do života. S pečovatelem Janem Krausem se vydávají po železniční trati napříč Evropou po stopách Winterbergovy dávno zmizelé lásky Lenky. Dobrodružná cesta skrze velké i malé dějiny podle bedekru z roku 1913 nevede jen z Berlína do Sarajeva, ale také do vlastního nitra.  (…)

Jan Kraus, rodák z Vimperka, nebyl v Čechách od své emigrace do Německa koncem osmdesátých let. Živí se jako pečovatel, „převozník, který doprovází námořníky na konci života na druhý břeh“. Jedním z nich je i stoletý Wenzel Winterberg, bývalý berlínský tramvaják trpící záchvaty historie. Ten se však ze své „plavby“ nečekaně vrátí do života. A co víc, přemluví Krause, aby spolu s ním podnikl cestu vlakem z Berlína do Sarajeva a pomohl mu najít vraha své dávné lásky Lenky Morgensternové, která zmizela s počátkem války. Putování podle bedekru z roku 1913 je zavede do libereckého krematoria, o jehož stavbu se zasadil Winterbergův otec, na bojiště bitvy u Hradce Králové, která prochází Winterbergovým srdcem, do Vídně, Brna, Budapešti i Záhřebu. (….)

Lit.: Chuchma, Josef: Oldřich Kaiser a Vladimír Javorský excelují v dramatizaci Rudišova románu. In web ČT Art, 14. 3. 2023 (recenze). – Cit.: Román Jaroslava Rudiše Winterbergova poslední cesta má štěstí na svá audiozpracování. Nejprve jej kompletně, jako audioknihu, výtečně načetl herec Pavel Batěk. A v Českém rozhlase letos vznikla třídílná adaptace, která je ještě necelé dva týdny volně k poslechu.

Winterbergrovu poslední cestu lze považovat za jednu z nejvýraznějších českých próz posledních let, tedy pomineme-li skutečnost, že Jaroslav Rudiš román napsal německy a do češtiny jej převedla Michaela Škultéty. Jak předloňská audiokniha, režírovaná Michalem Burešem, tak nynější „železniční roadstory“, jíž dramatický tvar vtiskla Eva Blechová a režíroval zkušený Aleš Vrzák, jsou Rudišovu textu právy. Každé z těch přetlumočení pracuje se svými vlastními prostředky a každé z textu zprostředkovává určitý, nikoliv totožný dojem –  aniž by však došlo k popření podstaty autorova textu. Spíše se pokaždé akcentuje jiná jeho složka.

Bezmála šestnáctihodinový čtecí výkon Pavla Baťka je plně položen do monologu Jana Krause, který lidi na konci jejich životní pouti převáží na „druhý břeh“. Dialogičnost Krausova řečového proudu tkví v tom, že jeho podstatnou, nedělitelnou součástí je postava stoletého Wenzela Winterberga, který se navzdory všem očekáváním převozu ještě vzepře, zmátoří se a donutí Krause, aby s ním podnikl vlakové putování střední Evropou, po územích, jež kdysi spadala pod rakousko-uherskou monarchii, přičemž stařec „nemocný historií“ má k ruce bedekr z roku 1913. Rudiš text postavil jako monolog, ale ústřední postavy jsou dvě. Režisér Bureš a interpret Batěk vše vsadili na tah textu, na jeho rytmizaci (autor i překladatelka usilovali, aby vyprávění plynulo v pomyslném železničním rytmu). Audiokniha tak nechává plně zaznít repetitivnosti textu, kdy umanutý, posedlý stařec Winterberg určitá sousloví mnohokrát v průběhu vyprávění opakuje.

Rozhlasová adaptace, jejíž úhrnná stopáž činí něco málo přes dvě a půl hodiny, musela čtyřsetstránkový děj pochopitelně redukovat a řečový tok „odmonologizovat“. Autorka dramatizace Eva Blechová a dramaturgyně Klára Novotná našly řešení v tom, že základem je dialog mezi Krausem a Winterbergem a tyto postavy interpretačně oddělily. Kromě toho tu přímo vystupují i další figury, které dvojice na své cestě potkává; třetí nejrozsáhlejší part ovšem náleží Winterbergrově dceři, právničce, jež žije jako singl a pracovně přelétává z jedné země do druhé. Zvuková stopa je tu hutná, neboť v určitých okamžicích přes sebe jde více hlasových vrstev (například převozník Kraus vzpomíná na svůj vlastní život, zatímco Winterberg mluví a mluví…), atmosféru dokreslují a vjem zahušťují proměnlivá, jednou minimalistická klavírní, jindy elektronicky tažená hudba, dopravní hlášení z vlaků či tramvají (mezi hlasateli stanic lze slyšet i Rudiše), ruch daných prostředí. Tým režírovaný Alešem Vrzákem, se zvukovým mistrem Tomášem Pernickým a soundesignérem i autorem hudby Janem Trojanem, si tu s evokací vlakové křížové cesty opravdu vyhrál.

Základním interpretačním kamenem třídílné adaptace jsou výkony Vladimíra Javorského coby Krause a Ondřicha Kaisera v roli Winterbergra. V jejich podání vzlíná z „vlakové roadstory“ melancholie ještě hutnější, méně ironická než z monologu na knižních stránkách. Javorský je zde unaveným, smířeně vědoucím „převažečem“ se svými vlastními traumaty, se svou vlastní osamělostí a ne zrovna skvělou osobní historií emigranta z Československa usazeného v Německu. A umanutého starce Witenberga, který býval tramvajákem v západním Berlíně, podává Oldřich Kaiser bez přehrávání, s přesným dávkováním bolesti, zkušenosti, rezignace, a současně ovšem i osobní revolty vůči nynějším pořádkům. Kaiser býval v mladých letech šaškem (myšleno v dobrém), jemuž nebylo nic svaté, ale dnes dokáže být, a zde je to bezezbytku naplněno, charakterním hercem zužitkovávajícím plody svých ne zrovna hladce prožitých uplynulých desetiletí. Ti dva – Javorský a Kaiser – zde k sobě velmi pasují.

Zatímco text a jeho četba z úst Petra Baťka má hypnotický charakter, rozhlasová adaptace v sobě hmatatelněji nese dílem krásnou, dílem svírající tíži, neboť Winterberg je člověkem odcházejícího světa, a koneckonců duch přítomné doby už nesouzní ani s rozpoložením o několik generací mladšího převozníka Krause. Pojetí a obsazení obou těchto partů tvůrcům rozhlasové Vltavy zkrátka vyšlo, byla to trefa. Kdo Rudišův klíčový román četl, sotva může být touto adaptací zklamán; a kdo jej dosud nečetl, toho může zdařilá adaptace k textu přitáhnout. Že si na Vltavě na tomto titulu dali záležet, je patrné i z doprovodných materiálů na stránkách stanice. Rozhlasová „železniční roadstory“ nabízí plodně strávený čas, a to přesto – nebo vlastně právě proto -, že z Winterbergory poslední cesty před odchodem na druhý břeh jde na posluchače kromě jiného i „aktuální“ úzkost.

Totiž: Winterberg je nemocný dějinami. Historie je pro něj živá, nic z hrůz, které přinesla, pro něho není zaváto a zapomenuto, zejména pak ne momenty, v nichž tenhle pamětník osobně selhal. Tohle onemocnění dějinami se mohlo ve stávajícím století, před takovými deseti roky, jevit ve středoevropském prostoru jako relikt a hysterie, jako literátské přehánění a svévolná fabulační licence. Válka v bývalé Jugoslávii se mnohým už přece zdála být cosi jako sice tragická, nicméně „vnitrobalkánská“ výstřednost z „devadesátek“. A 11. září 2001 a vše, co kvůli němu následovalo, bylo ze střední Evropy většinově vnímáno jako vzdálená a nakonec už asi nějak vyřešená záležitost. Jenže teď, s válkou na Ukrajině, je – nebo by měla být – zdejší blazeovanost pryč. Podivíni „nemocní dějinami“ se tu náhle vyjevují jako existence daleko méně výstřední, než před několika lety… (…)

Lit.: Hnilička, Přemysl: Horečnatý a uhrančivý. Kaiser exceluje v dramatizaci Rudišova románu. In web Respekt.cz, 20. 3. 2023 (recenze). – Cit.: Rozhlasová adaptace Winterbergovy poslední cesty aspiruje na uložení do zlatého fondu Českého rozhlasu.

Jan Kraus je nenápadný, se životem smířený ošetřovatel, který převádí na druhý břeh stařečky a stařenky. Věnuje jim svou plnou péči a stráví s nimi tu týden, tu několik měsíců, někdy i rok. Vždy však jde o jednosměrnou „jízdenku”: pacienti se nikdy nezotavují úplně a Krausova péče je paliativní. Až narazí na bývalého tramvajáka, stoletého Wenzela Winterberga, který se odmítne vzdát a jde proti směru. Čeká ho totiž ještě práce. Vyrazí se svým (ne)dobrovolným společníkem proti proudu času a po proudu vzpomínek. Za předky, kteří padli v bitvě u Hradce Králové (každý na jiné straně), za první láskou Lenkou, která jako Židovka zmizela ve válce… To vše s pomocí rakousko-uherského bedekru z roku 1913. Oba jedou vlakem po místech, která jsou dosud nesmířena se svou česko-německou historií a skrývají tajemství, jež mají být odhalena.

Třídílnou rozhlasovou dramatizaci románu Jaroslava Rudiše Winterbergova poslední cesta v překladu Michaely Škultéty pro Český rozhlas připravila Eva Blechová. Nejednoduchý „železniční” román je tu přetaven v dialog hlasů Vladimíra Javorského (Kraus) a Oldřicha Kaisera (Winterberg) – a nutno rovnou říci, že jde o vynikající výkony; v Kaiserově případě snad o výkon životní. Winterberga charakterizuje dýchavičným, horečnatým a uhrančivým hlasem (občas na samé hranici šílenství), který bublavě i chrčivě proniká zvukovým plánem. Zuřivý výbuch na královéhradecké planině na konci prvního dílu zůstane posluchači dlouho v paměti. (…)

 

21. 11. 2022

Prvý dialóg s vami (První dialog s vámi, 1964)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 9:40

Ján Solovič. Rozhlasová hra. Režie Milan Semík.

Osoby a obsazení: spisovatel (Martin Ťapák), Rio (Marián Labuda), matka (Oľga Sýkorová), reportér (Štefan Horský), hlasatel (Miroslav Havel), předseda senátu (Arnošt Šebesta), hlas (Jozef Kusý).

Natočeno 1964. Premiéra 21. 1. 1965 (37 min.). Obnovená premiéra 24. 11. 2022 (SRo 8 Rádio Litera, 4:30 h.). Repríza 24. – 30. 11. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Slivko, Ján: Rozhlasový dialog a posluchači. In Rudé právo, 25. 1. 1965, str. 2 (recenze).

Slivko-Ján-Rozhlasový-dialog-a-posluchači.-In-RP-25.-1.-1965-str.-2-recenze.Lit.: Šaráková, Lucia: Michelangelo Buonarroti a nádielka dlho nevysielaných hier. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 20. 11. 2022 (článek). – Cit.:  Tento týždeň bude opäť pestrý, budú v ňom hry, o ktoré ste si požiadali, ale aj hry, ktoré sme dosiaľ vôbec nevysielali. Takou dlho nevysielanou bude hra Alojza Čobeja Pohár božskej milosti, ktorá vám pretlmočí príbeh Michelangela Buonarrotiho. A ak vás tento taliansky génius nenechá chladnými, v cykle Fakty si budete môcť vypočuť čítanie o Michelangelovi podľa knihy Romaina Rollanda. Viacerí máte veľmi radi cyklus Slovenské rody – opakovane ste oň prosili, tento týždeň sa budete môcť započúvať do osudu Rázusovcov. Nenechajte si ujsť ani hru Rudolfa Fabryho Ranní učitelia a hru Jána Soloviča Prvý dialóg s vami. Na želanie poslucháčov sa tento týždeň objaví vo vysielaní opäť aj E. A. Poe (v hre Horiaci chlapec a v pásme Studňa, čo stíši smäd). Nebude chýbať zaujímavá publicistika – tentokrát o autizme – v relácii Dagmar Mozolovej a fíčer Vladimíra Tomoviča o mlynoch A predsa sa netočí. A v cykle V skratke sme dali slovo Veronike Dianiškovej a jej zamysleniu o starostlivosti o chorých. A sme radi, že sa vo vysielaní objaví aj naša krátka spomienka na verného poslucháča Tomáša Hurtešáka. (…)

Keď sa povie Ján Solovič, ako rozhlasový autor a pripoja sa mená hercov a herečiek ako Oľga Sýkorová či Martin Ťapák, zvyčajne to pre verných rozhlasových poslucháčov značí nostalgiu a napriek dobe aj dobrú rozhlasovú hru. Rádio Litera pre vás preto vytiahlo z archívu Solovičovu hru Prvý dialóg s vami. Hru smev našom éteri ešte nevysielali, preto veríme, že vás o to viac poteší. V réžii Milan Semíka účinkujú Martin Ťapák, Miroslav Havel, Štefan Horský, Jozef Kusý, Marián Labuda, Oľga Sýkorová a Arnošt Šebesta. Program z roku 1965 vysielame od štvrtka. (…)

Ranní učitelia (Ranní učitelé, 1972)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 9:36

Rudolf Fabry. Rozhlasová hra. Režie Anton Glézl.

Účinkují Dušan Blaškovič, Elena Rampáková, Rudolf Velický, Jozef Longauer, Ivan Krovosudský, Branislav Koreň, Mária Hájková, Igor Hrabinský, Alojz Kramár, Viktor Blaho, Mikuláš Bugár, Ladislav Fecko, František Hudek a další.

Natočeno 1972. Obnovená premiéra 23. 11. 2022 (SRo 8 Rádio Litera, 6:30 h.) Repríza 23. – 29. 11. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Michelangelo Buonarroti a nádielka dlho nevysielaných hier. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 20. 11. 2022 (článek). – Cit.:  Tento týždeň bude opäť pestrý, budú v ňom hry, o ktoré ste si požiadali, ale aj hry, ktoré sme dosiaľ vôbec nevysielali. Takou dlho nevysielanou bude hra Alojza Čobeja Pohár božskej milosti, ktorá vám pretlmočí príbeh Michelangela Buonarrotiho. A ak vás tento taliansky génius nenechá chladnými, v cykle Fakty si budete môcť vypočuť čítanie o Michelangelovi podľa knihy Romaina Rollanda. Viacerí máte veľmi radi cyklus Slovenské rody – opakovane ste oň prosili, tento týždeň sa budete môcť započúvať do osudu Rázusovcov. Nenechajte si ujsť ani hru Rudolfa Fabryho Ranní učitelia a hru Jána Soloviča Prvý dialóg s vami. Na želanie poslucháčov sa tento týždeň objaví vo vysielaní opäť aj E. A. Poe (v hre Horiaci chlapec a v pásme Studňa, čo stíši smäd). Nebude chýbať zaujímavá publicistika – tentokrát o autizme – v relácii Dagmar Mozolovej a fíčer Vladimíra Tomoviča o mlynoch A predsa sa netočí. A v cykle V skratke sme dali slovo Veronike Dianiškovej a jej zamysleniu o starostlivosti o chorých. A sme radi, že sa vo vysielaní objaví aj naša krátka spomienka na verného poslucháča Tomáša Hurtešáka. (…)

Rudolfa Fabryho poznáme predovšetkým ako básnika, predstaviteľa nadrealistov rozvíjajúcich surrealistické písanie v našom medzivojnovom období. Kto sa však trocha viac porozhliada rozhlasovým archívom, narazí na niekoľko pozoruhodných hier od tohto autora. Na Litere vám od stredy ponúkneme titul Ranní učitelia. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress