Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

6. 6. 2024

Smích a slzy (1947)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:39

Sergej Michalkov. Hra pro mládež. Překlad a rozhlasová úprava Eva Outratová. Hudba Miloš Smatek. Verše Dalibor Chalupa. Režie Přemysl Pražský.

Osoby: Andrjuša, sovětský chlapec – Ljuba, jeho kamarádka – dědeček – doktor. Postavy z Andrjušova snu: Král Kilián – princ Budulínek, jeho syn – intrikán Brigella – princezna Babiola – ministr Pantalone – šašek – Baba Jaga – náčelník stráže – kouzelník Istrat – Žalost – Radost – Konec.

Natočeno 1947. Premiéra 3. 11. 1947 (Praha II, 19:45 –  20:45 h.). Záznam neexistuje.

Kremelský orloj (1947)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:34

Nikolaj Fjodorovič  Pogodin. Překlad Vladimír Vymětal. Rozhlasová úprava Jaroslav Janovský. Hudba Zdeněk Jonák. Režie Přemysl Pražský.

Osoby a obsazení: Lenin (Miloš Nedbal), ing. Zabělin (Jiří Pravda), hodinář (Stanislav Neumann), prodavačky (Štěpánka Holečková, Jaroslava Drmlová), Zabělinova žena (Meda Valentová), Rybakov, námořník (Oldřich Musil) a další.

Natočeno 1947. Premiéra 3. 11. 1947 (Praha I, 20:45 – 21:45 h.) ke 30. výročí VŘSR. Záznam neexistuje.

Lit.: Janovský, Jaroslav – Pogodinův Kremelský orloj v rozhlasovém provedení. In Náš rozhlas 19/1947 (11. 5. 1947), s. 3 (článek).
Janovský, Jaroslav - Pogodinův Kremelský orloj v rozhlasovém provedení. In Náš rozhlas 19-1947 (11. 5. 1947), s. 3 (článek).

Lit.: anonym: Pozor, za chvíli se bude natáčet Kremelský orloj. In Náš rozhlas 45/1947 (9. 11. 1947), s. 5 (foto).

Pozor, za chvíli se bude natáčet Kremelský orloj. In Náš rozhlas 45-1947 (9. 11. 1947), s. 5 (foto)Lit.: anonym: Kremelský orloj. In Náš rozhlas 44/1947 (2. 11. 1947), s. 5 (foto)
Kremelský orloj. In Náš rozhlas 44-1947 (2. 11. 1947), s. 5 (foto)

Dva dárky mamince (1947)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:20

Věra Hátlová. Rozhlasová hra. Režie Miloslav Disman.

Natočeno v roce 1947. Premiéra (?) 3. 11. 1947 (Praha, 16:30 – 17:00 h.) v cyklu Besídka pro děti.

5. 6. 2024

Feuer an bloßer Hau (Oheň na holé kůži, 2008)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 15:44

Rolf Schneider. Rozhlasová hra založená na korespondenci Franz Kafka – Milena Jesenská. Zvuk Herta Werner a Katharina Böhm. Hudba Peter Kaizar. Režie Harald Krewer.

Účinkují Eva Herzig a Fritz Hammel.

Natočeno 2008. Repríza 1. 6. 2024 (Ö1 Hörspiel, 14:00 – 15:00 h.).

Lit.: anonym: Der Briefwechsel von Kafka und Jesenská. In web Ö1 Hörspiel, 1. 6. 2024 (článek). – Cit.:  „Feuer an bloßer Hau – Franz Kafka und Milena Jesenská“. Von Rolf Schneider. Für Franz Kafka waren Briefe nicht nur eine Möglichkeit Inhaltliches mitzuteilen, sondern ein Weg um Nähe herzustellen.

Die Briefe Franz Kafkas, die er zwischen 1919 und 1923 an die um vieles jüngere Milena Jesenská schreibt, zählen heute zur Weltliteratur, sind hunderttausendfach gedruckt und gelesen worden. Ihre, Milenas, Briefe wurden nie gefunden, sind leider verloren.

Milena Jesenská ist zu Beginn ihrer Beziehung zu Kafka 23 Jahre alt und mit dem Literaten Ernst Pollak verheiratet. Milena kennt Kafka flüchtig aus der Prager Literaturszene und es wird ihr mit ihren Briefen gelingen, den dreizehn Jahre älteren, von ihr bewunderten Autor dazu zu bringen, sich auf der Rückfahrt von einer Kur in Südtirol mit ihr in Wien zu treffen.

Der deutsche Autor Rolf Schneider hat versucht, den Briefwechsel der beiden zu rekonstruieren und die verlorenen Briefe Milenas literarisch wiederherzustellen. Er orientierte sich dabei an Repliken Kafkas und an den erhaltenen Schriften Milenas. Daraus entstand unter der Regie von Harald Krewer das Hörspiel mit dem Titel „Feuer an bloßer Hau“. (…)

První volný večer (1961?)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:54

Anatolij Gladilin (novela Kronika z časů Viktora Podgurského). Rozhlasová hra. Překlad Božena Johnová. Dramatizace Karel Nešvera. Režie Otakar Bílek.

Osoby a obsazení: Viktor (J. Trnka), Nina (Vl. Machníková), Leon (Antonín Hardt), matka (E. Kaňkovská), Ratnovský (Z. Jarolímek), Tygr (O. Hradecký), Alja (H. Bauerová), kádrovák (M. Jedlička), laborantka (Sv. Růžičková), Michálek (A. Bašta) a další.

Nastudovaly České Budějovice v roce 1961 (?). Premiéra (?) 30. 3. 1961 (Praha, 20:00 – 21:00 h.). Repríza 19. 4. 1961 (VKV, 19:00 h.); 20. 10. 1963 (Československo II, 19:30 h.).

Pozn.: Sestaveno z pozorování, výjevů, zápisků deníku, historických událostí i vzpomínek současníků na osudy Viktora Podgurského v prvních dnech roku 1953.

Поднятая целина 1/? (Rozrušená země, 1961)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 14:46

Michail Šolochov. Dramatizace románu. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1961. Premiéra 1. dílu 19. 10. 1961 (Moskva I, 17:30 – 19:15 h.); 2. dílu 21. 10. 1961 (Moskva I, 19:25 – 22:05 h.).

Hrdinové z Kotoru (1958)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:00

Jindřich Veselý (historická kronika Povstání v boce Kotorské). Dramatizace Jiřina Pokorná a Vojtěch Trapl. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: poddůstojník František Rasch (Soběslav Sejk), Grabar, námořník 1. třídy (František Holar), generál von Gusseck (Bohuš Hradil), Stonawski (Josef Mixa), Sisgorič (Rudolf Pellar), Kreibich (Bohumil Švarc), Berničevič (Josef Červinka), námořníci (Josef Chvalina, Jiří Suk, Bohumil Křížek) a další.

Premiéra 12. 3. 1958 (Praha I, 20:00 – 20:55 h.). Repríza 13. 12. 1958 (Praha II, 15:00 – 15:43 h.).

Lit.: anonym: Hrdinové z Kotoru. In Čs. rozhlas a televize 11/1958 (4. 3. 1958), s. 7 (článek).
Hrdinové z Kotoru. In Čs. rozhlas a televize 11-1958 (4. 3. 1958), s. 7 (článek)

Rudý prapor zavlaje (1961)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 13:40

Antonín Zápotocký (román Rudá záře nad Kladnem) a jiné prameny. Dramatizace Karel Zajíček. Hudba Štěpán Lucký, řídí Milivoj Uzelac. Režie Oldřich Hoblík.

Osoby a obsazení: Tonda (Josef Bek), Máňa (Libuše Havelková), Vaněk, Plocek, Dubec a Vrázek, horníci (Antonín Zíb, Jiří Pleskot, Bohuš Hradil a Ilja Prachař), dr. Soukup (Soběslav Sejk), Tusar (Čestmír Řanda), Habrman (Vladimír Krška), Němec (Eduard Dubský), Bechyně (J. V. Švec), Veselá (Světla Svozilová), Růža (Blažena Holišová), Rozsypal (Vladimír Leraus), dr. Stein (Karel Houska), vypravěč (Karel Beníško) a další.

Natočeno 1961. Premiéra 1. 10. 1961 (Praha – RPD, 20:00 – 21:15 h.) v cyklu Nedělní večery.

Lit.: anonym: Rozhlasová premiéra – Rudý prapor zavlaje. In Čs. rozhlas a televize 39/1961 (19. 9. 1961), s. 4 (článek).
Rozhlasová premiéra - Rudý prapor zavlaje. In Čs. rozhlas a televize 39-1961 (19. 9. 1961), s. 4 (článek).

4. 6. 2024

Čertovská rozprávka (Čertovská pohádka, 1981)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 21:07

Uladzimir Karatkevič. Dramatizace Elena Antalová. Režie Viola Muránska.

Účinkují Michal Dočolomanský, Eva Krížiková, Oldo Hlaváček, František Dibarbora, Marián Gallo, Alfréd Swan, Ĺubomír Barák, Karol Machata.

Natočeno 1981 (48 min.).

Lit.: Vlasková, Rozália – Dianišková, Veronika: Pokazený týždeň a 102. výročie prvej ČSR. Téma týždňa. In web SRo Rádio Junior, 29. 10. 2020 (článek). – Cit.:  „Pokazený týždeň“ sme si vymysleli dávno predtým, ako sa nám dni a týždne pokazili neoblomným korona vírusom. Ale keď teraz nemôžete nikam chodiť, o to viac môžete počúvať naše vzrušujúce príbehy, v ktorých sa takmer všetko, čo sa pokazí, podarí aj napraviť. A keďže tento týždeň si pripomíname vznik Československa, v našom programe nájdete aj dva výnimočné príbehy od českých tvorcov. (…)

V jednej bieloruskej dedinke žil sedliak Janko (Michal Dočolomanský) so svojou ženou (Eva Krížiková) a dvomi synmi (Alfréd Swan, Ĺubomír Barák). O čo menej rozumu mali, o to viac sa tešili z každodenných vecí. Napríklad taká večera. Varená repa, rodina pohromade… Keď tu zrazu – bum, bác, tresk! A je po peknom večere aj po chutnej večeri. Čertisko Darmojed (Oldo Hlaváček) sa vrútil cez komín do domu, večeru uchmatol a v chalúpke sa zabýval. Ohromné nariekanie celej bezradnej rodiny pritiahne potulného medvediara (Marián Gallo) s medveďom. Ako bude tento zvláštny príbeh pokračovať, vám prezradí Čertovská rozprávka. Vymyslel si ju slávny bieloruský spisovateľ Uladzimir Karatkevič a upravila ju Elena Antalová. (…)

Všechny moje války (2024)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 20:02

Jan Hlaváč a Václav Neckář. Životní příběh legendy české hudební scény. Kompletní audiokniha. Režie Helena Rytířová.

Čte Jakub Saic.

Natočeno březen 2024 (Chevaliere Řevnice). Vydal Supraphon 14. 6. 2024 (1 CD MP3, SU 6821-2). Ukázky k poslechu zde.

Obsah: 1. Rodinné stříbro (27:57) – 2. Ten, co se divně hejbá (22:00) – 3. Léta, jaká se neopakují (26:05) – 4. Blesky z čistého nebe (36:46) – 5. Velké rozhodnutí (32:04) – 6.    Vítězné tažení (37:54) – 7. Z nebe do blázince a zpátky (30:48) – 8. Samé výbuchy (26:38) – 9. Muzika na plný úvazek (16:23) – 10. V politické mlýnici (10:46) – 11.    Místo na vrcholu (31:45) –
12. Zasloužilé umělecké starosti (26:35) – 13. Sametová bezradnost (21:13) – 14. Časy se měnily (18:17) – 15. Jako když vymažete hard disk (19:06) – 16. Stín státní bezpečnosti (18:27) – 17. Den půlnocí nekončí (24:54) – 18. Doslov (03:49).

Pozn.: Herec Jakub Saic čte a zpěvák Václav Neckář promlouvá svými písněmi. Audioknižní podoba hudebníkovy autobiografie seznamuje posluchače s uměleckou i životní poutí jednoho z nejvýznamnějších interpretů naší pop-music a přináší i množství nových a překvapivých informací. Součástí audioknihy je také 19 známých hitů, které vycházejí též samostatně na digitálním kompilačním albu Všechny moje války – Písničky ze stejnojmenné audioknihy (VT 6821-2) a jsou rovněž k poslechu na všech streamovacích platformách. (anotace)

Lit.: anonym: Poslední z kanonické trojice. In web Naposlech.cz, 6. 8. 2024 (recenze). – Cit.:  Z českých popových luhů a hájů vystupuje poměrně zřetelně silueta trojice zpěváků, jejichž popularita byla stabilní po několik desetiletí a jejichž význam pro populární hudbu u nás byl v dobrém i zlém určující: stabilní vítěz ankety Zlatý slavík Karel Gott a tak trochu v jeho stínu Waldemar Matuška a Václav Neckář.

Tři muži, tři životní příběhy, tři přístupy ke komunistickému režimu. Zatímco životní a umělecké osudy Karla Gotta a Waldemara Matušky podané samotnými zpěváky byly již veřejnosti představeny včetně svých audioknižních podob, biografický titul Václava Neckáře na svou zvukovou premiéru čekal až doteď.

Několik let po prodělané mozkové příhodě, která poznamenala Neckářův život i kariéru, a z které se obdivuhodným způsobem postupně zotavil, sepsal čelný hudební novinář Vladimír Vlasák na základě rozhovorů s Neckářem i jeho bratrem Janem knihu Cesta do mé paměti (2010), která znamenala první, velmi zdařilý pokus o ucelené životopisné vyprávění. Nyní, v době, kdy oslavil už osmdesáté narozeniny, přichází Neckář s autobiografickou knihou Všechny moje války, kterou sepsal za pomoci Jana Hlaváče, publicisty a majitele nakladatelství Daranus, které ji vydalo.

Nejsou to paměti napsané bůhvíjak objevně nebo originálně, což ale vlastně v první řadě znamená, že čtenář či posluchač dopředu ví, co může čekat. Zároveň jde o vzpomínky podrobné, které se místy dokonce pouští do značné hloubky, i když většinou zůstávají u popisů událostí bez nějaké větší reflexe. Přesto podávají obraz Václava Neckáře, který se jeví ucelený. Vychází z nich jako člověk, který měl všechny důvody nenávidět režim, který zde v době vrcholu jeho kariéry panoval, přesto s ním za cenu různých ústupků přežíval v jisté symbióze, ale i tak se několikrát ocitl na hraně.

Vedle mimochodem řečené informace o tom, že Jan Neckář byl iniciátorem i realizátorem ozvučení Václavského náměstí během sametové revoluce v roce 1989, jsou velmi zajímavé i vzpomínky na dobu polistopadovou, která – a na to se u podobných osobností rádo zapomíná – tvoří polovinu jeho dospělého života. Způsob, jakým silou vůle s bratrem restartovali kariéru zpěváka i jeho doprovodné kapely, je inspirativní. Neckář se nevyhýbá ani popisu a hodnocení aféry se svou údajnou spoluprací s StB, z níž ho na základě ne zcela přesvědčivých archiválií obvinil deník Lidové noviny. Stěžejní jsou vzpomínky na pokusy o restart trias Golden Kids, i když soudní spor Vondráčková – Kubišová o víc než milion korun, který utrhl lavinu lidového humoru na sociálních sítích, zůstává v této knize bez povšimnutí.

I pro nás, kdo vnímáme Neckáře především jako epigona obecného dobového vkusu, existuje několik okamžiků, které představují jakousi platformu ke smíření. Je to zajisté jeho mimořádný herecký výkon v Menzelově Ostře sledovaných vlacích, ale překvapivě i způsob, jakým zpěvák na řadě míst reflektuje dobovou kritiku. Několikrát se objeví jméno geniálního novináře Jiřího Černého, kritiku Neckář všeobecně vnímá jako férovou a často oprávněnou, s další polemizuje věcně. Vynikající je postřeh o publiku časopisu Melodie, který po jistou dobu představoval jediné povolené médium, které bylo opravdu kritické a jehož redaktoři zkoumali předkládané nahrávky s profesionálním vzhledem a do značné hloubky. Neckář si totiž všiml, že čtenáře tohoto časopisu tvořila i masa lidí, která se vůbec nezajímala o populární hudbu, ale které především chyběla polemika.

Nic pak nechybí zvukovému zpracování textu, ve kterém bohatou fotografickou výpravnost tištěné předlohy nahradila bohatá herecká výbava Jakuba Saice. Tento génius audioknižní interpretace se zhostil úkolu převyprávět Neckářův text s typickým smyslem pro detail a – co se textu týče – pro přesnou intonaci, jejímž prostřednictvím zdůrazňuje význam řečeného a jednotlivé pointy vyprávění. Je to další plně profesionální výsledek Saicovy spolupráce se zkušenou režisérkou Helenou Rytířovou, která nahrávku pro vydavatelství Supraphon připravila.

Na úvod celé audioknihy a na konci každé kapitoly doplňuje vyprávění vždy jeden z Neckářových hitů, přičemž tato kompilace vyšla pro jeho skalní fanoušky i jako samostatné album. Audiokniha má prvotřídní technickou úroveň a slibuje příjemný poslech širokému spektru posluchačů.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress