Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Guy de Maupassant. Malá povídka. Rozhlasová úprava a režie Luboš Koníř.

Účinkuje Martin Hruška.

Připravily České Budějovice v roce 2010. Premiéra 11. 7. 2010 (30 min.). Repríza 19. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h) v cyklu Noční bibliotéka.

Lit.: Hnilička, Přemysl: Poslechnu si. In Týdeník Rozhlas 29/2016 (anotace). – Cit.: (…) A v úterý si počkám na Noční bibliotéku – poběží Maupassantova povídka Svatý Antonín v nastudování českobudějovického studia, jehož slovesnou sekci právě nesmyslně zrušilo vedení rozhlasu. Je to velká škoda pro nás, posluchače.

František Langer. Povídka z dvacátých let 20. století. Režie Jan Tůma.

Účinkuje Milan Neděla.

Natočeno 1991. Premiéra 19. 9. 1991 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 30 min.). Repríza 16. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Klasická povídka; 1. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Alternativní název: Sedm hodin třicet pět minut.

Lit.: Fleyberková, Klára: František Langer: 7 hodin 35 minut. In web ČRo 3 Vltava, 16. březen 2019 (článek). – Cit.: Povídka z dvacátých let 20. století, ve které se právě pětatřicet minut po sedmé ráno se vydáváme na cestu tramvají, ze které máme jako na dlani náměstí s živým ruchem každodennosti. Támhle stojí pán opřený o plakát, tu se kolébá žena s nůší. Co se skrývá za těmito všedními výjevy? Jaké jsou příběhy těch, které jen letmo zahlédneme? Možná jsou nám cizí a možná je známe docela dobře. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

František Langer (1888-1965), mnohostranný spisovatel a představitel demokraticky orientované kultury, od jehož narození v březnu uplyne 131 let, byl vystudovaný lékař. Lékařské profesi se však věnoval pouze během světových válek, nejprve v legiích první světové války a poté jako velitel vojenské zdravotní služby v zahraničním odboji. Již od vysokoškolských studií soustavně publikoval své texty v časopisech a novinách a zabýval se literaturou.

Ve svých dílech nejvýrazněji zapůsobil svou schopností realistického vykreslení detailů povah obyčejných lidí a smyslem pro spravedlivé nahlížení lidských útrap. Vedle románů Zázrak v rodině, Děti a dýka a cenných publicistických textů je autorem soudobých dramat a komedií (např. Periférie, Jízdní hlídka, Velbloud uchem jehly, Obrácení Ferdyše Pištory a dalších), jež byly s úspěchem uváděné na předních pražských scénách: v Národním divadle i ve vinohradském divadle, kde Langer působil v letech 1930-35 na pozici dramaturga. Nejhranějším dílem zůstává Periférie, drama o vině a trestu, jež mělo na jevišti Městského divadla na Královských Vinohradech v režii Jaroslava Kvapila premiéru v roce 1925, v hlavních rolích se Zdeňkem Štěpánkem a Mílou Pačovou.

Nejvlastnější Langerovou doménou však byly kratší prozaické útvary, v nichž dokázal rozvinout hravost, vtip a smysl pro detail, ale i vážný tón životních údělů obyčejných lidí. Do tohoto žánru patří i 7 hodin 35 minut, povídka z dvacátých let 20. století.