Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ilona Borská. Rozhlasová hra. Režie Alena Adamcová.

Obsazení nezjištěno.

Natočeno 1963.

Pozn.: Režijní debut A. Adamcové, dramatický debut I. Borské.

Lit.: -VD-: Švestky zrají v září. In Kulturní tvorba 14/1963, s. 10 (recenze).

Vratislav Blažek. Rozhlasová hra. Hudba Karel „Harry“ Macourek. Režie Jiří Vasmut.

Účinkují František Filipovský a další.

Natočeno únor 1948. Premiéra 19. 2. 1948.

Lit.: Faltýnek, Vilém: Perly z archivu: Rozhlasový muzikál Vratislava Blažka Byl Kalous zlý? In web ČRo Radio Praha, 4. 5. 2011 (článek + ukázka). – Cit.: Když jsme před časem v pořadu Literární naslouchátko odvysílali unikátní nahrávky satirických povídek Vratislava Blažka, vyvolalo to velký zájem posluchačů. Tehdy jsme slíbili, že dojde i na další perly z hlubin rozhlasového archivu spojené s Blažkovým jménem. Tento povídkář, dramatik a filmový scénárista zemřel předčasně v exilu v Mnichově na konci dubna 1973, tedy přesně před 38 lety. Kulturní rubriku věnujeme jeho dramatické tvorbě a budeme se v ní vracet až do února roku 1948.

Vratislav Blažek proslul zejména jako autor scénářů filmových muzikálů Starci na chmelu, Třetí přání a Dáma na kolejích ze 60. let. Jako dramatik napsal dřívě také několik divadelních her a jdeme-li proti proudu času, směřuje vše k počátkům jeho svobodné tvorby, do let těsně poválečných. Tehdy spolupracoval s Divadlem satiry a také s rozhlasem. Pro rozhlas napsal několik her, mj.: Když začalo pršet, O kozách a lidech a Byl Kalous zlý? Poslechněte si úvod z posledně jmenované, která jediná se v nahrávce zachránila. (more…)

Vratislav Blažek a J. Černý. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1948. Repríza říjen 1948 (Praha I).

Lit.: Tomášek, Dušan: Špatná veselohra. In Kulturní politika 58/1948, 29. 10. 1948, s. 8 (recenze). – Cit.: „Je s podivem, že hra (byla to reprisa ze zvukového pásu), jejiž hodnotu v rozhlase dobře znají, byla přesto vysílána. Působí velmi trapným dojmem. Malý chlapec Igorek umí nakreslit kozu a jeho otec si zamane, že z něj udělá slavného malíře. Rozvine se boj Igorka proti řediteli školy, který kozu nakreslit nedovede, a do boje zasahuje obyvatelstvo celého města. Autoři si zřejmě tropí žerty z hesel, která jsou nesena na standartách v průvodu a z manifestace lidu, kterému vkládají do úst věty: „Pryč s řídícím, jestli nenakreslí kozu! Chceme svobodnou školu!“ atd. Ústy demagoga, který řeční na táboru lidu, nabádají autoři: „Je nám třeba, abychom se v politickém boji rozdělili na dva tábory!“ – Autoři se zřejmě dobře baví. Nezáleží jim na tom, jak a na čí účet? Z věty, kterou dali do úst řídícímu, nevysvítá jasně koho vlastně chtějí pobavit: „Když vím, že boj je ztracen, odhodlal jsem se promluviti rovně a jasně. Odcházím, ale ta slova tu zůstanou,“ dodává s patřičným důrazem. Rovně a jasně! Všichni dobře víme, kým byla tato slova zneužívána, kdo jich používal k své demagogické reklamě. Mimochdem: Řídící nakonec svůj spor vyhrál. Vrátil se tedy ve hře na své místo ten, proti němuž se vzbouřil „obalamutěný“ lid a do jehož úst vložili autoři ta ještě nedávno zneužívaná slova.

Tedy jasně a rovně a hlavně s důrazem: Dost! Nemáme-li lepší veselohry, raději nevysílejme žádné. Vím, je to ožehavý problém nedostatku autorů. Stěžoval si na něj před několika dny šéf literárního a dramatického programu čs. rozhlasu Dalibor Chalupa. Vypsaná soutěž, jejíž vítězné hry uslyšíme ještě koncem tohoto roku, se setkala jen s polovičním ohlasem, než předešlá. Náš rozhlas musí proto sahat k hrám cizích autorů. (…) Ve všeobecném nedostatku her i autorů je rozhlas nucen sáhnout i po reprisách. Jak to dopadá, přesvědčila nás hra „O kozách a lidech“.“

Vratislav Blažek. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1948 (?).

František Běhounek. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1949.