Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

1. 6. 2009

Berlín – Alexandrovo námestie (Berlín – Alexandrovo náměstí, 1969)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 10:49

Alfréd Döblin. Dramatizace kultovního románu (Berlin Alexanderplatz, 1929) významného německého expresionistického prozaika ze začátku 20. st. Příběh Franze Biberkopfa, bývalého vězně, zloděje a pasáka. Překlad Edita Vinklerová. Hudba Gregor Roletzký. Zvuková realizace Milan Janák, Jaroslav Faxa. Režie Ladislav Hyža.

Osoby a obsazení: Franz Biberkopf (Andrej Vandlík), Soňa (Elena Petrovická), Reinhold (Jaroslav Vrzala), Meck (Igor Hrabinský), Lüders (Štefan Mišovic), Eva (Marica Bálintová), Pums (Jozef Kováč). Dále účinkují Anton Januš, Emil Horváth, Margita Mazalová, Jozef Sorok, Tibor Bogdan, Jozef Kramár, Katarína Vrzalová, Eliška Daňová, Elena Sudická, Ján Mistrík, Ján Blanský a další.

Připravil Československý rozhlas v roce 1969 (73 min.). Československá premiéra 21. 5. 1977 (Vltava, 19:00h.) v cyklu Světová rozhlasová dramata. Repríza 22. 9. 2011 (SRo 3 Rádio Devín); 8. 12. 2015 (SRo 3 Rádio Devín).

Pozn.: Dramatizácia podľa ojedinelého, dnes už kultovného románu Alfréda Döblina, ktorý je sám o sebe mnohovrstvovou kolážou o podobách nášho sveta a postavení jedného obyčajného človeka uprostred sociálnej mašinérie. Všetko sa odohráva v reáliách Alexandrova námestia a v jeho okoliu v ponurom prelome 20. a 30. rokoch 20. storočia.

Hrdina Franz Biberkopf sa roku 1927 sa ocitne pred bránou tegelskej väznice, kde si odsedel štyri roky, pretože zabil svoju priateľku Idu. Teraz chce začať riany život, ale je zlá doba a núdza o prácu. Prostý a dôverivý Franz hľadá nehu a lásku, je však stále znova zrádzaný, mrzačený a takmer zabitý. To je živná pôda pre prejavy temnej stránky jeho bytosti, ako sú sklony k besnosti a násilnostiam.  (anotace)

Lit.: Tomáš, Jiří – Světová rozhlasová dramata. In Rudé právo, 27. 7. 1977, s. 5 (článek).

Tomáš, Jiří - Světová rozhlasová dramata. In Rudé právo, 27. 7. 1977, s. 5 (článek).

Hrobka milenců a jiné kratochvíle (1985)

Filed under: Literární pásma,Poezie — Přemek @ 10:13

Malé literárně historické zastavení nad knížkami lidového čtení. Připravil Ondřej Hausenblas. Hudební spolupráce Petr Kaňka. Režie Josef Melč.

Účinkují Bořivoj Navrátil, Karel Richter a Jana Andresíková.

Natočeno v roce 1985.

Pozn.: Zvláštní kapitolu v dějinách literatury zaujímají tzv. knížky lidového čtení. Byly to jak známo příběhy určené především k ukrácení dlouhé chvíle, ale také k poučení a zpravidla měly i účel výchovný. V českých zemích se těšily oblibě zhruba od konce 17. století. Původnost látky ani autor nebyly tenkrát důležité, a tak se náměty stěhovaly z jedné země do druhé a na své pouti byly všelijak přikrašlovány a obměňovány. Mnohé motivy pak nacházíme i v národních pohádkách a lidových pověstech a také například v kramářských písních. Repertoár těchto dílek byl rozmanitý: mravoučné historky o ctnosti a věrnosti, rytířské a hrdinské příběhy, dobrodružná vyprávění o cizích krajích, hrůzostrašné historie se strašidly nebo různými – dobrými i zlými – fantastickými bytostmi. Kromě folklorních zdrojů čerpaly knížky lidového čtení také z umělé literatury – tak v nich nacházíme např. i převyprávěný děj Shakespearových dramat.
Autor rozhlasového literárního pásma Ondřej Hausenblas s chutí využívá okolnosti, že knížky lidového čtení jsou zvlášť vhodné pro hlasitou četbu a poslech (a tedy také pro rozhlas), šířily se totiž zhusta mezi lidem čtení neznalým, a to tak, že menšímu či většímu shromáždění, které se sesedlo třeba k příslovečnému draní peří, někdo předčítal. Dnešního nedělního večera se můžeme i my zaposlouchat do tří starobylých příběhů, z nichž každý zastupuje jinou tematickou oblast. Začneme historií o Fortunatovi, jemuž byla dána příležitost vybrat si jeden z šesti darů Štěsteny – moudrost, bohatství, sílu, zdraví, krásu a dlouhý věk. Pak si vyslechneme čtení z knížky o Makbetovi, vůdci šottského vojska, kterýžto příběh byl podle chmurné komedije sepaný a v češtinu obrácený, aby se ukázalo, kterak ctizávist a důvěřování ošemetným zjevům kouzedlným zle se vyplatí. A nakonec k potěšení ucha i ducha se nabízí jeden případ věrné lásky, která skrze ukrutenství nejprve musí projít, aby štěstí milenců bylo dosáhnuto, a které se nazývá Hrobka milenců.
(ora, Týdeník Rozhlas; anotace)

O klukovi, který neuměl zlobit (2009)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 8:51

Arnošt Goldflam. Původní rozhlasová pohádka. Zvuk Lukáš Dolejší. Dramaturgie Tomáš Sedláček. Režie Hana Mikolášková.

Osoby a obsazení:  Kašpárek (Jiří Vyorálek), maminka (Petra Bučková),  tatínek (Michal Bumbálek),  kluk, který nezlobil (Adam Beránek),  magistra Klopotná (Eva Novotná),  hlasatel (Jan Ženatý),  pejsek Hračka (Jan Kyncl).

Nastudovalo Brno v roce 2009. Premiéra 31. 5. 2009 (ČRo 2 Praha, 13:00 – 13:50 h.). Repríza 1. 3. 2015 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.); 26. 2. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 20. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).

Pozn.: Ten kluk se jmenuje Jeníček, a jak rodiče vědí, takoví kluci se vyskytují jen v pohádkách. Však jsou taky jeho maminka s tatínkem pohádkově šťastni, že mají takového syna. Ale ani v pohádce nemůže mít jejich štěstí dlouhého trvání – vědecká a pedagogická odbornice magistra Klopotná objeví, že děti, které zlobit neumějí, jsou vážně narušené, a proto se zlobit prostě naučit musí… (anotace)

Naše století – Vypovídal jsem v procesu s Miladou Horákovou 1/2 (2000)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 8:49

Příběhy v ozvěně vzpomínek a zvukových dokumentů z archívu Českého rozhlasu.  Připravil Karel Tejkal. Režie Jaroslav Kodeš.

Poslední věty Milady Horákové čte Jana Štěpánková.

Natočeno 2000. Premiéra červen 2000.

Pozn.: JUDr. Antonín Sum, dlouholetý politický vězeň, čestný vyslanec České republiky, ani po půl století nezapomněl na svoji svědeckou výpověď, na okolnosti a podrobnosti soudní frašky předcházející justiční vraždě české vlastenky.

Kleštěnec z pralesa (199?)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 8:47

Pierre-Henri Cami. Překlad Jiří Konůpek. Režie Petr Adler. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Za všechno může kocour 1/10 (1996)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 8:43

Jiří Kamen. Četbu na pokračování ze svého románu připravil autor. Hudební spolupráce Hana Brotánková. Technická spolupráce Libuše Podlešáková a Martina Beranová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Jan Hartl.

Natočeno v roce 1996.

« Newer Posts

Powered by WordPress