Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Salón Cimrman. Scénář Jiří Šebánek. Režie Martin Rek. Hraje Skupina Radka Krampla (Radek Krampl, Vladan Malinjak, Pavel Razím, Vít Švec). Remastering R. C. Atelier, Roman Cejnar. Cover design Dan Vlachynský.

Účinkují Jiří Šebánek, Miloň Čepelka, Martin Zákravský a Karel Bartoníček.

Natočila Česká televize v roce 1999. Vydal František Rychtařík ve spolupráci s Českou televizí v roce 2002 (1 CD, FR 0041-2, 74:11).

Obsah: 1. Smíchu zdar (1:50), 2. Kdy, proč a jak vznikl Cimršantán (2:30), 3. Dítě štěstěny (2:12), 4. Cimrmanovy unikáty a jednohubky (8:19), 5. Klokankán (1:46), 6. Komu byl určen Cimršantán? (1:19), 7. Hospoda U šilhavého okouna (1:56), 8. Vznik prvních seriálů (6:19), 9. Zipy (2:13), 10. Vraždy ve Vídni (1:56), 11. Vídeňská krev a plzeňské pivo (2:19:), 12. Výslechy (5:06), 13. Perpetuum debile (3:53), 14. Cesta do Ameriky (5:58), 15. Objev pohřbu žehem (3:38), 16. Svaz přátel žehu (3:47), 17. Spolupráce Járy Cimrmana s Edisonem (5:16), 18. Maryša v New Olomouci a v New Yorku (11:23), 19. Maryshow (2:17).

Pozn.: Jeden z původních badatelů po odkazu českého velikána Járy Cimrmana, Jiří Šebánek, uvedl výsledky své dlouholeté cesty po stopách génia v televizním pořadu Salon Cimrman. Celý projekt byl natáčen v Nostalgickém klubu v Šemánovicích a v loňském roce uveden Českou televizí na obrazovky. Ze sedmi pořadů, které Česká televize odvysílala, jsou na tomto albu první dva, tedy Cimršantán a Cimrman v Novém světě. S Jiřím Šebánkem účinkují i další hudebníci a umělci, v čele s vynikajícím cimrmanologem Miloněm Čepelkou. Dá se předpokládat, že postupně uvedeme na trh všechny odvysílané díly. Album vyšlo 5. 5. 2002 k výročí Pražského povstání v roce 1945, na kterém již bohužel Jára Cimrman neměl podíl.
Exkurze badatelského týmu do kabaretu Járy Cimrmana s ukázkami Mistrovy písňové tvorby. Na přelomu století neměla česká menšina ve Vídni na růžích ustláno. Dá se říci, že měla ustláno spíše na chudobkách. Tehdy byla vůbec těžká doba… Není divu, že vídeňským Čechům nebylo příliš do smíchu. někdy jim nebylo ani do pláče. Většinou jim nebylo do ničeho. A právě v téhle mizérii si předseda české obce vídeňské, bratr Jindřich Bruder, nechával přešít kalhoty u krejčího, Járova otce… Cimršantán zahájil činnost na podzim roku 1900 v hostinci české menšiny ve Vídni. Od samého počátku byl určen širokým vrstvám obecenstva. Intelektuálů bylo tehdy mezi vídeňskými krajany ještě poskrovnu, a tak Cimrman musel, chtě nechtě, s laťkou náročnosti v repertoáru hodně dolů… (anotace 1. části)
Seminář badatelského týmu o působení Járy Cimrmana na severoamerickém kontinentu s ukázkami dosud neznámých Mistrových objevů.
Mistr přicestoval poprvé do Spojených států na palubě německého parníku Ludendorff. Vyplul z Terstu 10. října 1871, hned na druhý den po vypuknutí světoznámého požáru Chicaga, aby o této katastrofě napsal přímou reportáž pro časopis vídeňského požárního sboru das Feuer. Po dvaatřiceti dnech plavby přestoupili v New Yorku do vlaku, a když vystoupil na peróně bývalého nádraží v Chicagu, zjistil, že přijel s křížkem po funuse. Z požáru století zbyly jen hromady popela. A opět došlo k tomu, co se u Cimrmana stalo pravidlem – že totiž sledováním jistého cíle došel k cíli úplně jinému... (anotace 2. části)

Salón Cimrman. Scénář Jiří Šebánek. Režie Martin Rek. Hraje Skupina Radka Krampla (Radek Krampl, Vladan Malinjak, Pavel Razím, Vít Švec). Remastering R. C. Atelier, Roman Cejnar. Cover design Dan Vlachynský.

Účinkují Jiří Šebánek, Miloň Čepelka, Karel Bartoníček, Martin Zákravský a Václav Glazar (host z Vídně).

Natočila Česká televize v roce 2000. Vydal František Rychtařík ve spolupráci s Českou televizí v roce 2003 (1 CD, FR 0063-2, 70:31).

Obsah: 1. Já mám ráda Konráda (píseň, 2:01), 2. Bludy profesora Fiedlera (3:20), 3. Vzpomínka na budoucnost (1:36), 4. Zubní kámen úrazu (1:13), 5. Lulkový tabák Vihorlat (3:52), 6. Čaj po páté (1:01), 7. O Palečkovi a jeho bratru (1:06), 8. Blesková akce (2:21), 9. Poste restante – úplná balada (3:27), 10. Spor s Vídní (21:41), 11. Radeckého marš – instrumental (1:03), 12. Reklama – instrumental (1:18), 13. Průjezd tunelem (3:36), 14. Ženevská komise (2:56), 15. Film – Nevlastní manžel (2:57), 16. Film – Každý má svého mouchu (1:38), 17. Film – Tarzan (1:44), 18. Film – Levoboček (1:16), 19. Němá opera – Samson a Dalila (4:43), 20. Palírna v Liptákově (1:33), 21. Film – Kapitán Němo (2:37), 22. Závěrečné slovo semináře (3:16).

Pozn.: Další dva semináře televizní řady Salón Cimrman. První je tentokrát věnovaný známému českému mysliteli a jeho vlivu na světovou kinematografii, který je nesporný. Kde by byl dnes Hollywood nebýt Járy Cimrmana? Druhý seminář je věnován problému, který je pro všechny Čechy zvláště citlivý. Vídenští Zimmermanologové se totiž pokoušejí přivlastnit si Járu Cimrmana a udělat z Českého génia Vídeňáka. V semináři je jasně prokázáno jakým bludům profesor Fidler podlehl a jakých mystifikací jsou Rakušáci schopni aby si přivlastnily tohoto ryze českého génia.
Seminář badatelského týmu s ukázkami ze života a díla Járy Cimrmana, tentokrát poprvé s kontroverzním výstupem opozičního rakouského cimrmanologa.
Od chvíle, kdy byla objevena pozůstalost dnes již světoznámého génia Járy Cimrmana, existují dvě hlavní názorové skupiny, zabývající se bádáním o Mistrově životě a díle – vědecký tým Salón Cimrman a kabinet prof. Ericha Fiedlera Jaro Zimmermanngesellschaft. Liší se především ve výkladu jeho smyslu a poslání, ale také jeho národní příslušnosti, to jest, zda Cimrman byl Čech, nebo Rakušan, čili komu patří jeho kulturní dědictví… (anotace 1. části)
Seminář badatelského týmu o filmové tvorbě Járy Cimrmana s ukázkami Mistrovy filmové tvorby.
Od roku 1979, vždy 5. listopadu, zasedá v Ženevě bilaterální komise složená ze zástupců české a americké strany. Předmětem jednání je naše žádost o vydání filmů Járy Cimrmana natočených na území Spojených států v letech 1908-1911 jednak v ateliérech Edison a jednak v produkci společnosti Selig. Cimrmanova díla uložená v trezoru Americké akademie filmového umění náleží podle zákona o dědickém právu našemu státu. Žádný z potomků Járy Cimrmana, nikdo z přímých ani nepřímých příbuzných, se k tomuto dědictví totiž nechce hlásit. Vinou obratného manévrování amerických delegátů zůstávalo jednání komise ještě donedávna na mrtvém bodě. Jejich mluvčí Thomas Frazer do omrzení opakoval stále tentýž argument, že Jára Cimrman ve své závěti trvá na tom, aby po něm nezbylo nic… Tato patová situace se změnila po našem vstupu do NATO… (anotace 2. části)

Salón Cimrman. Scénář Jiří Šebánek. Hudba Karel Velebný (13, 15, 17, 19). Hraje Skupina Radka Krampla (Radek Krampl, Vladan Malinjak, Pavel Razím, Vít Švec). Remastering R. C. Atelier, Roman Cejnar. Režie Martin Rek.

Účinkují Jiří Šebánek, Miloň Čepelka, Karel Bartoníček a Martin Zákravský.

Natočila Česká televize v roce 1999. Vydal František Rychtařík ve spolupráci s Českou televizí v roce 2002 (1 CD, FR 0048-2, 77:47).

Obsah: 1. Odvrácená tvář Vánoc (5:12), 2. Jak jsi krásné neviňátko – instrumental (2:25), 3. Vánoční úvahy (3:36), 4. Narodil se Kristus pán – instrumental (2:40), 5. Vánoční posedlost (3:13), 6. Jak se z něj lilo olovo – povídka (3:31), 7. Všesvětové celoroční Vánoce Járy Cimrmana (2:52), 8. Nesem vám noviny – instrumental (2:44), 9. Loutkové divadlo Járy Cimrmana (8:58), 10. Všesvětové celoroční Vánoce Járy Cimrmana II (4:08), 11. Půjdem spolu do Betléma – instrumental (2:15), 12. Cimrman – hudební zrakař (3:11), 13. Láska je jak slepá patrona – píseň (1:27), 14. Konkurz v Tibetu a Cimrmanovy záskoky (7:55), 15. Jedna dáseň – píseň (4:14), 16. Ars recidiva (2:19), 17. Epidemia mia – píseň (2:42), 18. Našli ho v jiném stavu (9:51), 19. Dárkový hrudní koš – píseň (4:19).

Pozn.: Salón Cimrman aneb Šťastné a veselé cimrmánoce. Seminář badatelského týmu o Vánocích v pojetí Járy Cimrmana s názornými ukázkami jeho koled.
Vánoční tematika se táhne životem Járy Cimrmana jako ropovod. Psychoanalytik Sigmund Freud hovoří o tak zvané weinachtsmánii neboli vánoční posedlosti. A vysvětluje, že lidé postižení v dětství vánočními traumaty, stresy a frustracemi, trpí v dospělém věku obsedantní touhou dodatečně se s Vánocemi vypořádat. Jedná se buď o mstu, tak zvaný weinachtsrevanšismus, anebo o chorobné úsilí vynahradit si zážitky z Vánoc, oněž byli v dětství připraveni. Z tohoto hlediska vůbec nepřekvapuje, jak hojně se v mistrově tvorbě vyskytují vánoční motivy... (anotace 1. části)
Salón Cimrman anebo Hudební mág Jára Cimrman. Exkurze badatelského týmu do světa hudby, jak ji vnímal Jára Cimrman.
O Járovi Cimrmanovi je možné bez nadsázky prohlásit, že byl rozeným hudebníkem. Jeho matka Marlen Jelinková měla nezřízenou touhu stát se operní pěvkyní. Aby dosáhla vyšších hlasových poloh, chodívala třikrát denně do vídeňského Prátru na proslulý Riesenrad, česky Ruské kolo. Hlasové rozcvičky nepřerušila, ani když už byla ve stavu pokročilého těhotenství. Když opět jednou gondola, v níž seděla, dospěla do nejvyššího bodu dráhy, podařilo se jí zazpívat takové tremolo, že při tom porodila malého Járu. První, co v životě uslyšel, nebyl hlas porodní báby, oznamující, že je to chlapec, ale árie Traviaty. Není divu, že ho to citelně poznamenalo… (anotace 2. části)

Salón Cimrman. Scénář Jiří Šebánek. Režie Martin Rek. Produkce Česká televize Ostrava. Remastering R. C. Atelier, Roman Cejnar. Cover design Dan Vlachynský.
Účinkují Jiří Šebánek, Miloň Čepelka, Martin Zákravský, Radek Bartoníček a prof. MUDr. Přemysl Strejc.

Natočila Česká televize v roce 2000. Vydal František Rychtařík ve spolupráci s Českou televizí v roce 2004 (1 CD, FR 0083-2, 41:28).

Obsah: 1. Hrob v Karpatech (8:01), 2. Liberta z Mělníka (5:27), 3. Šemánovice (5:37), 4. Národní divadlo (8:30), 5. Cimrland (3:07), 6. Oběšenka (3:12), 7. Exhumace (7:07).

Pozn.: Cimrmanologická společnost opět v akci, aneb další přednášky z cyklu života a díla českého velikána, z nichž mnohé skutečnosti dosud ještě na veřejnosti vyjeveny nebyly. Třeba ty, kdy a kde mistr zemřel, a kde se tudíž nachází jeho hrob.
Duchovní otec Járy Cimrmana, Jiří Šebánek, přijel do Šemánovic u Kokořína poprvé 18. prosince 1994. Tehdy ovsem ještě nikoliv jako cimrmanolog, ale jako scenárista pořadu „Chcete mě?“. Dorazil spolu s pražským televizním štábem a protagonistkou pořadu Martou Kubišovou, aby zde natočili reportáž z oslavy 17. narozenin pražského krysaříka jménem Lupino, která se konala v podvečer v šemánovickém hostinci „U Montiho“.
11. března 1996 pak poprvé vzpomínal v rozhlasovém pořadu Ondřeje Suchého Padesátník na zrod Divadla Járy Cimrmana a na činnost Salónu Cimrman. Tehdy padla také poprvé otázka, zdali nemohou byt Cimrmanovy stopy právě na Kokořínsku… (anotace vydavatele)