Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Josef Kotek. Dokumentární pořad o vývoji taneční hudby 20. století u nás. Slovem provází Josef Kotek.  Ze záznamu hovoří Václav Vačkář a další.

Natočeno 1992-1993. Ukázka z pořadu ke stažení zde.

Obsah: 33. Nástup swingového mládí. – 57. Z muzikálové úrody šedesátých let.

Anotace k dílu „Únor 1948 a jeho písně“ – Dnešní kapitolu z historie české populární hudby otevíráme tentokrát s pocitem jakéhosi smutku – třebaže v ní půjde o písně, slibující kromě radosti navíc i nádheru šťastných socialistických zítřků. Rozhlasový cyklus Od rejdováku k rocku dorazil totiž k únoru 1948. K onomu únoru, který dnes střízlivá historie označuje za dobře připravený puč vládychtivé totalitní menšiny proti zaskočené demokratické většině. Z té první strany jsme po čtyřicet let slyšeli jen sebevědomé fráze o vítězství pracujícího lidu; fráze, které ovšem zněly velmi sugestivně, aspoň zpočátku. Tak třeba: nad hlavou vítězných mas se klenulo nebe míru, z oblaků pršelo slunce svobody, člověk přestával být člověku vlkem a zaslíbená země otevírala náruč všem, kdo včas zvedli svou paži a společně tak pohnuli prohnilým světem. Kupředu levá, zpátky ni krok! Tak se to ozývalo ve stovkách mládežnických souborů, později aspoň z reproduktorů při oslavách 1. máje a nakonec už jen jako obligátní rozhlasová znělka. Ani tyhle masové písně nelze ovšem z historie české populární hudby škrtnout. S náležitým kritickým odstupem si proto připomeňme aspoň několik nejznámějších. Dnes však už jen k potvrzení známého úsloví: když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají… (ktk)

Obsah dílu „Únor a jeho písně“: Kupředu levá (Jan Seidl), Se zpěvem a smíchem (J.Stanislav/O.Rambousková), Rozkvetlý den (R.Dreisl/M.Zachata), Všichni jsme mladí (L.Podéšť/V.Nezval), Zítra se bude tančit všude (L.Podéšť/P.Kohout), Dobrý den (L.Podéšť/R.Franc).

Pořad o pátrání po ostatcích sv. Anežky České. Tvůrci nezjištěni.

Natočeno 1993. Ukázka ke stažení zde.

Pozn.: Jedna z nejslavnějších českých světic, nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. a  Konstancie Uherské. Pět dní před 17. listopadem 1989 byla svatořečena a stala se tak symbolem křesťanských tradic Čech i odporu vůči komunistickému režimu. V mládí byla vychovávána v cisterciánském a premonstrátském klášteře, posléze trávila několik let na dvoře Babenberků ve Vídni. Po smrti otce (1230) vstupuje do kláštera a o dva roky později zakládá pro ty nejchudší v Praze špitál sv. Františka. V roce 1234 pak vstupuje do kláštera klaristek, kde působí až do své smrti. Kromě oddané služby nejchudším působí pozitivně také na veřejný život země. Po smrti začíná být českým lidem, který věří, že na její přímluvu se konají časté zázraky, považována za světici. Za blahoslavenou je však prohlášena až v roce 1874. (anotace)

R. A. Dvorský ve vzpomínkách. Pořad o životě a práci jednoho z nejvýznamnějších českých hudebníků a zpěváků populární hudby 20. století . Tvůrci  a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1984. Úryvek ke stažení zde.

Pozn.: R. A. Dvorský se zapsal do podvědomí jako skvělý zpěvák, skladatel, herec a hlavně jako kapelník souboru Melody Boys. Již od dětství miloval hudbu. Začínal jako klavírista v kabaretu Červená sedma, v první polovině 20. let založil vlastní soubor Melody Makers, který ve druhé polovině 20. let obohatil a přejmenoval na Melody Boys. V jeho orchestru se vystřídala celá řada známých zpěváků a zpěvaček (Inka Zemánková, Sestry Allanovy, Oldřich Kovář, Vlasta Burian, Hana Vítová, Zita Kabátová…). Ve třicátých letech se Melody Boys stali nejpopulárnějším orchestrem, jaký kdy vznikl. Pořádali zájezdová představení, vystupovali v nejskvostnějších hotelích Karlových Varů, na barrandovských Terasách a v baru Lucerna. Hráli hudbu pro všechny věkové kategorie, od lidovek po nejnovější světové taneční rytmy, vystupovali ve filmech (Jedna z milionu, Krb bez ohně, U pokladny stál, Tři muži ve sněhu, Kristián…).

Dvorský vedl svůj soubor do roku 1944. Toho roku onemocněl tuberkulózou a bojoval o život. V roce 1947 mu zemřel jediný syn Miroslav. Po neúspěšném útěku za hranice byl roku 1953 zatčen a odsouzen k pěti letům vězení (12. března 1954 byl propuštěn s podmínkou na čtyři roky). Později vystupoval jen na zájezdových estrádách společně s herečkou a kolegyní Hanou Vítovou. Zemřel 2. srpna 1966. Pohřben je ve Dvoře Králové nad Labem. (anotace)