Fejeton. Vítězslav Čížek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 2009. Premiéra 18. 4. 2009 v rámci pořadu Den češtiny.
14. 4. 2009
Tabuizovaný slova (1992, 2009)
Diskuse o expresivitě a vulgaritě v literárním jazyce, jíž se účastnili prof. Alexandr Stich, rozhlasový režisér Josef Melč, překladatel Jaroslav Kořán a studenti Jan Červenka a Daniel Vojtěch.
Natočeno 1992. Premiéra zkrácené verze 18. 4. 2009 v rámci pořadu Den češtiny.
Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Ale když umíš anglicky, jsi přímo nadčlověk (2009)
Fejeton. Vítězslav Čížek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 2009. Premiéra 18. 4. 2009 v programu Den češtiny.
Slovo o chvalozpěvech (do 1996)
Pavel Eisner. Esej z knihy Rady Čechům, jak se hravě přiučiti češtině. Účinkuje Eduard Cupák. Režie Markéta Jahodová (11 min).
Nesmrtelná slova o lásce (2002)
Připravil Václav Cibula. Účinkují Josef Somr a Jitka Faltysová. Režie Jan Tůma.
Natočeno 2002. Repríza 18. 4. 2009 (15 min.); 29. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 6:35 h.) v cyklu Etická knihovna.
Elektroakustická hudba v USA #3 (2009)
Michael J. Schumacher – svět sonických algoritmů. Připravil a slovem provází Michal Rataj.
Natočeno v roce 2009. Premiéra 18. 4. 2009 (30 min.).
Odsoudil jsem se k psaní pro sebe sama (2009)
Gustave Flaubert. Fragmenty z dopisů francouzského romanopisce Louise Coletové. Překlad Gustav Francl. Připravil Petr Turek. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Jiří Hromada.
Natočeno 2009. Premiéra 17. 4. 2009 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 15 min.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 11. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou; 8. 5. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.) v cyklu Esej; 11. 12. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha; 20. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Lit.: tur (= Turek, Petr): Odsoudil jsem se k psaní pro sebe sama. Z korespondence Gustava Flauberta. In web ČRo 3 Vltava, 11. prosinec 2021 (anotace). – Cit.: (…) Z rozsáhlé korespondence francouzského romanopisce a dramatika s přítelkyní Louise Coletovou jsme vybrali fragmenty, v nichž se autor vyjadřuje k tématům vlastní tvorby, podstaty básnictví, literární kritiky, k situaci umění, ke svobodě v tehdejší Francii v polovině 19. století. Vybráno z dopisů napsaných 23. října 1846 a 15.-16. května 1852.
Soukromá galerie (2009)
Balša Brković. Výběr ze stejnojmenné knihy současného černohorského spisovatele. Překlad Jan Kravčík. Připravila Dagmar Oravová. Režie Vlado Rusko.
Účinkují Lukáš Hlavica, Zdeňka Sajfertová a Bruno Aguas.
Natočeno 2009. Premiéra 16. 4. 2009 (29 min.). Repríza 26. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.) v cyklu Letní čtení.
Básnická alchymie Gastona Bachela (2009)
Jiří Pelán. Připravil Petr Turek. Účinkuje Jan Bartoš. Režie Vladimír Tomeš.
Natočeno 2009. Premiéra 16. 4. 2009 (15 min.).
Král na Hrad! (2009)
Petr Slinták. Je současný český monarchismus jen cimrmanovskou recesí, každoroční záminkou ke karnevalovému průvodu, nebo jde o jev s hlubšími kořeny a perspektivami? Redaktor Michal Lázňovský.
Natočeno v roce 2009. Premiéra 15. 4. 2009. Repríza 10. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 21:00 h.; 60 min.) v cyklu Radiodokument.
Lit.: Slinták, Petr: Král na hrad! In web ČRo, duben 2009 (anotace). – Cit.: Složitý historický vývoj našich zemí ve 20. století dává prostor mnohým úvahám o jejich možném státoprávním uspořádání. Každým rokem se v Praze pořádá mimo jiné monarchistický průvod, který dává hlasitě najevo, že někteří naši spoluobčané by dali přednost monarchii před republikou. S průvodem se na Pražský hrad vydal i Petr Slinták, který následně položil otázku po legitimitě royalistických požadavků historikům Luboši Velkovi a Zdeňku Kárníkovi. Na pozadí spíše „recesistickém“ se tak hovoří o otázkách, které se týkají jak našich dějin, tak i naší přítomnosti a naší budoucnosti.
Slova jako „monarchie“, nebo „království“ většina občanů dnešního českého státu nejspíš vnímá jako termíny z časů dávno minulých, ba téměř pohádkových. Málokdo si však uvědomí, že tomu není ani sto let od chvíle, kdy naši předkové v Českém království žili a vidina republiky jim byla stejně vzdálená, jako se dnešním obyvatelům Čech, Moravy a Slezska zdá být neskutečná představa korunovace ve Vladislavském sále.
Najdou se však i tací, kteří vizi takového slavnostního aktu za utopický nepovažují a k mnohasetleté tradici Českého království se otevřeně hlásí. „Jsme poddaní jeho veličenstva,“ zaznívá hrdě z jejich úst. Někteří s danou myšlenkou pouze tiše sympatizují, jiní se sdružují v rámci politické strany. Halasnější jsou ti, kteří už několik let začátkem ledna vyrážejí do pražských ulic, aby svou oddanost české koruně demonstrovali v rámci Tříkrálového pochodu na Pražský hrad.
Tříkrálové tažení skupiny českých monarchistů napříč Prahou místy připomíná jarmareční rej, místy regulérní politickou manifestaci. V některých chvílích to vypadá i tak, že v palácích nad Vltavou skutečně dojde k pokusu o defenestraci. Čeští royalisté jsou pestrým seskupením lidí, mezi nimiž najdeme i mediálně známé osobnosti. Neskrývané jsou například promonarchistické postoje malíře Adolfa Borna, k royalistům se hlásí i herec František Ringo Čech nebo členové rockové kapely Wanastovi Vjecy. S prokrálovskou myšlenkou se ztotožňuje i textař Jan Vodňanský nebo švagrová někdejšího českého prezidenta Dagmar Havlová. Hlasy posledních dvou jmenovaných, stejně jako hlas předsedy monarchistické strany Koruna česká Václava Srba, zazní vedle názorů historiků Luboše Velka a Zdeňka Kárníka v rozhlasovém dokumentu „Král na Hrad!“, který na základě reportáže z Tříkrálového pochodu za monarchii natočil Petr Slinták.