Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 8. 2008

Vláda temnoty (????)

Filed under: Povídky — Přemek @ 18:21

Isaac Bashevis Singer. Povídka z povídkového výboru Staré lásky. Překlad Zuzana Majerová. Režie Aleš Vrzák.

Účinkuje Bořivoj Navrátil.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce ???? (28,5 min.).

Narozeniny (1998)

Filed under: Povídky — Přemek @ 18:18

István Örkény. Povídka z tvorby maďarského spisovatele a dramatika. Překlad Milan Navrátil. Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Ladislav Mrkvička.

Natočeno v roce 1998 (27 min.). Repríza 26. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).

Den pro Šakala (1978)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 16:42

Frederick Forsyth. Překlad Antonín Přidal (z orig. „Day of the Jackal“).

Čte Lubor Tokoš.

Načteno pro Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 1978 (13 MC, Z1644, 1 CD mp3, MP1644, 54 stop, 18:11:10).

Pozn.: Britský spisovatel Frederick Forsyth proslul svými příběhy především z prostředí politiky a zpravodajských služeb, které může leckoho předem odradit. Odložit tento vícekrát zfilmovaný román by však byl omyl. Jakmile se zakousnete do děje, kniha vás pohltí.
Píše se rok 1963 a ve Francii vládne pevnou rukou Charles de Gaulle. Tisíce lidí ho obdivují, tisíce nenávidí. Mezi ty druhé patří i Marc Rodin, šéf teroristické organizace usilující o převrat a de Gaullovu smrt. Najme nejlepšího z nejlepších, profesionálního zabijáka s krycím jménem Šakal, aby de Gaulla zavraždil. Chladnokrevný Šakal poté začne krůček po krůčku s precizností stroje připravovat atentát. Policie zpočátku nic netuší, ale posléze získá určité stopy a snaží se všemi prostředky Šakala vypátrat. Podaří se komisaři Lebelovi, který vede policejní tým, atentátníka včas zastavit?
Takto by se dal stručně popsat obsah knihy. Je brilantně napsaná a velmi dobře se poslouchá. Od první do poslední minuty cítíte zvláštní napětí, které postupně graduje a nutí vás číst stále rychleji. Při líčení děje je posluchač zasvěcován do prostředí terorismu, špionáže, policie i vysoké politiky. Autor tyto oblasti dokonale zná a je to poznat. Nabízí se srovnání s vynikající znalostí prostředí, kterou prokazuje ve svých románech Arthur Hailey. Forsyth je dle mého názoru v tomto směru ještě na vyšší úrovni.
Postav nalezneme v knize mnoho, mezi hlavní patří rozhodně Šakal. Je to chladný a bezcitný člověk vyvolávající dojem dokonalého stroje na zabíjení. Budete napjatě sledovat, s jakou důmyslností, přesností a neomylností bude plnit svůj plán atentátu a jak snadno a bez emocí si poradí s každým, kdo mu bude klást překážky. Jedním z Šakalových výrazných protihráčů je již zmiňovaný komisař Claude Lebel. Tento zpočátku nemastný a neslaný policista prokáže postupem času své výjimečné schopnosti. V příběhu se setkáme i se samotným de Gaullem, který působí jak jinak než arogantně.
Napětí děje kupodivu nesnižuje ani to, že dopředu víme, že tento francouzský prezident zemřel přirozenou smrtí až v roce 1970. V románu se mísí fakta s vymyšleným a kniha celkově působí dost realisticky. Obsahuje také mrazivou brutalitu a násilí, které však není bezúčelné. Závěr knihy je strhující a svým způsobem překvapivý.
Pokud nejste vyloženě slabé povahy a chcete strávit nějaký čas s mistrovsky napsanou knihou, je pro vás „Den pro Šakala“ správnou volbou. Ve svém žánru patří bezpochyby mezi nejlepší a taktéž patří mezi nejlepší díla, která Frederick Forsyth napsal.
Kdo tvrdí, že je milovník napínavých thrillerů a přitom nikdy nečetl Den pro Šakala, je jako křesťan, který nikdy nečetl bibli.
(anotace)

Úsměvy paní Thálie (1994)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:37

Petr Hořec. Kniha veselých, úsměvných příběhů ze světa divadelních legend.Herci o sobě, o divadle a filmu.

Čte Igor Smržík.

Načteno pro KTN v r. 1994.

Na lince 6 – 1. výjezd (2005)

Filed under: Literární pásma,Rozhlasové hry — Přemek @ 13:46

Rozhlasový kabaret Divadla Čára a Rádia Proglas. Ladislav Stýblo. Hudba Ondřej Šárek a Jana Alfabeta Cindlerová, texty písní Ladislav Stýblo, hraje BF Orchestra. Režie Ladislav Stýblo.

Osoby a obsazení: konferenciér, zpěvák (Přemysl Hnilička), Amálka (Markéta Matoušková), Jarmil, hrdina (Martin Maryška), Rudyn, tulák, idol (Jiří Bartoň), Francin (Pavel Lupač), zpěvačka, tetka Bětka, servírka (Alžběta Nagyová), drsnej brouk (Tomáš Lukl), studentky (Heda Mikulicová, Jana Alfabeta Cindlerová).

BFO: Pavel Lupač (harmonika), Lenka Luklová (kytara), Ondřej Svátek (kazoo a jiné hřmotiče), Ondřej Šárek (?) (flétna), Hana Tóthová (housle).

Nastudovalo Rádio Proglas. Premiéra 2. 3. 2005 (Proglas, cyklus Do života, 16:00 h.).

Pozn.: Rozhlasová verze divadelního kabaretu Na lince 6 (Divadlo Čára Brno).

Pláň Tortilla (1994)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 13:35

John Steinbeck. Překlad Martin Hilský. Čte Richard Honzovič.

Načteno pro KTN v roce 1994.

Pozn.: Kniha přináší humorné epizody ze života těch nejchudších pobudů, opilců a zlodějů – takzvaných paisanos. Tito lidé bydlí ve slumu Monterey, který se nazývá Pláň Tortilla.Steinbeck prezentuje Dannyho a jeho přátele jako hrdiny ne nepodobné králi Artušovi a rytířům od Kulatého stolu. Vždycky drží při sobě, brání a chrání jeden druhého a přátelství je jim tou nejcennější věcí v životě, kterou svou hodnotou nemůže překonat ani pomíjivá ženská láska. Na Pláni Tortille je tato skupinka něco jako živoucí legenda. Danny, který se právě vrátil z války, zdědí po dědovi dva domy. Usadí se v nich se svými divokými přáteli. Ačkoli patří k nejchudším z nejchudších, nehodlají si odepřít žádnou radost ze života. Příběh je moudrou, veselou, ale současně i truchlivou expedicí do lidské duše. Právem je toto pozoruhodné a původně nedoceněné dílo dnes označováno za předzvěst nástupu beatnické vlny a další důkaz nezměrné šířky Steinbeckova talentu. V duchu této mytizace pokračuje i vyprávění o Dannyho smrti. Všichni obyvatelé Pláně Tortilly totiž mají za to, že Dannyho zabil sám ďábel, ne že opilý spadl do propasti a zabil se pádem. (anotace) (more…)

22. 8. 2008

O vlaštovce Elišce 1/8 (1988)

Filed under: Hajaja — Přemek @ 21:53

Původní pohádkový seriál napsala Václava Ledvinková. Dramaturgie Drahomíra Měsková. Režie Ivan Holeček.

Vypráví František Husák.

Natočeno 1988. Premiéra 18. – 25. 6. 1989 (Praha, 18:15 h.; 1 díl cca 10 min.). Repríza 13. – 20. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).

Obsah: 1. Seznámení (8:38) – 2. Zpátky doma (8:22) – 3. Nový dům – 4. Vlaštovčí svatba. – 5. Postel do hnízda. – 6. Teta z Kroměříže. – 7. Ptačí turnaj. – 8. Letní déšť.

Měli jsme v plameni stát (2008)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 21:51

Rozhlasová kompozice o 21. srpnu 1968 v myšlenkách, slovech a činech maďarských básníků ze skupiny Devíti. Připravila, v Budapešti nahrávala a přeložila Lucie Szymanowská. V pořadu hovoří István Kovács, János Oláh, a Lajos Szakolczay. Režie Hana Kofránková.

Účinkují Miroslav Táborský, Jiří Hanák, Petr Křiváček, Jaroslava Pokorná a Hana Kofránková.

Natočeno 2008. Premiéra 24. 8. 2008 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 21:00 h.; 60 min.) v cyklu Schůzky s literaturou.

Princezna na vdávání (1965)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 21:47

Alan Alexandr Milne. Rozhlasová pohádka. Dramatizace Alena Břízová. Režie Věra Kovaříčková.

Účinkují Jaroslav Marvan, Marie Vášová, Klára Jerneková, Čestmír Řanda, Bořivoj Navrátil a Jaroslav Kepka a Jaroslava Tvrzníková.

Natočeno 1965 (45 min.). Obnovená premiéra 24. 8. 2008 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.).

Lit.: Ledvinková, Václava: Nedělní pohádka: Princezna na vdávání. In web ČRo, srpen 2008 (anotace). – Cit.: V příběhu Princezna na vdávání hudba téměř nezazní, a přesto je pohádka takovým malým koncertem – koncertem dialogů. Při nich budeme mít možnost vychutnat si herecké umění Jaroslava Marvana, když coby král hovoří se svým kancléřem Čestmírem Řandou, nebo manželské etudy královny – v podání Marie Vášové – s králem. V rozhlasové nahrávce z roku 1965 se dále představí Klára Jerneková, Bořivoj Navrátil, Jaroslav Kepka a Jaroslava Tvrzníková.

Rozhlas šedesátých let byl velkou tvůrčí dílnou nekonvenčních projektů a místem setkání mimořádně nadaných osobností. K nim patřila také režisérka Věra Kovaříčková. Připravila řadu pořadů pro děti, které byly určeny od těch nejmenších až po dospívající mládež. Její doménou se staly hudebně-literární pořady, dokumentární cykly, kterým vždy vévodila poezie a hudba. Točila však i rozhlasové hry a pohádky. Ta, kterou Český rozhlas 2 – Praha dnes uvádí v rámci cyklu Letní pohádkové neděle s legendami rozhlasové režie, se poněkud vymyká tomu, co bylo řečeno.

Královští rodiče řeší prekérní situaci. Rádi by svou dceru Kamilu, jež mnohem víc než dívčím půvabem oplývá milou povahou, provdali. I další z mnoha nápadníků, kteří ale doposud vždy odřekli, se už blíží k zámku, a tak je třeba jednat a až do svatebního obřadu skrýt princezninu tvář. Jejich veličenstva nachystají léčku – budoucího ženicha uvítá krásná Dulcibela, která se bude vydávat za královskou dceru. Nikdo ovšem netuší, že princ Simon se rozhodl udělat totéž a k audienci poslal za sebe svého pobočníka Carla. A zatímco se král s královnou klepou netrpělivostí, jak tyhle námluvy dopadnou, Simon s Kamilou si v ústraní, bez cizích zvědavých očí, k sobě bleskurychle najdou cestičku. A tak se nezdařená léčka vlastně nakonec povede, jen těmi napálenými budou sami královští rodiče.

Předlohou pro rozhlasovou pohádku již z roku 1965 se staly některé motivy z díla Alana Alexandra Milneho, anglického spisovatele, ale také matematika, známého především jako autora Medvídka Pú.

Paní ze Savernů (1996)

Filed under: Povídky — Přemek @ 21:45

Achim von Arnim. Povídka německého romantika. Přeložil Ladislav Novák.  Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Blanka Bohdanová.

Natočeno 1996 (30 min.). Repríza 18. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Achim von Arnim: Paní ze Savernů. In web ČRo 3 Vltava, 18. leden 2021 (článek).- Cit.:  Chtěla spatřit francouzského krále, ale místo toho se ocitá v pařížském blázinci (…)

Ze studenta práv úspěšným spisovatelem. To byl osud německého literáta Achima von Arnima (1781-1831). Už na univerzitě ho ovlivnily práce Johanna Wolfganga von Goetha a několika dalších básníků. Po dokončení studií začal sbírat lidovou slovesnost, zejména v západní Evropě. Po návratu z cest se usadil v Heidelbergu, kde spolu s dalšími literáty založil Noviny pro poustevníky. Společně s přítelem Clemensem Brentanem shrnul sebranou slovesnost do jedné z nejznámějších sbírek německých lidových písní s názvem Chlapcův kouzelný roh.

Samostatně začal Achim von Arnim publikovat počátkem 19. století. Ve svých dílech se zabýval zejména historickou tematikou, byl totiž velkým vlastencem. Nejenže redigoval vlastenecké noviny, ale zúčastnil se také bojů proti Napoleonovi. Po jeho náhlé smrti pokračovala v literární tvorbě jeho žena. Na rozdíl od něj se nezabývala historií, ale současnými problémy, například právy žen.

Von Arnimova původní tvorba se v době svého vzniku nesetkala s velkým porozuměním. Básníkova prudce tryskající fantazie, překračující často i hranice tzv. „pozemské“ (či přízemní?) logiky, vzdorující zaběhaným pravidlům a poslušná jen zákonů básnivosti, zabloudila často příliš daleko od tehdejších obvyklých požadavků. Vynalézavé pero tohoto nepokojného básníka ovšem dokázalo stvořit svět, v němž je dost místa pro něžnou lásku i pro napínavá dobrodružství, pro strašidelné historky i pro bujarou lidovou zábavu.

Dobrým příkladem von Arnimova svobodného tvůrčího přístupu je i povídka Paní ze Savernů. Přenese nás do Francie za doby krále Ludvíka XVI. Paní ze Savernů je jeho velkou obdivovatelkou a vydává se za ním přímo do Paříže. Není ale jediná, kdo chce krále vidět…

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress