Alberto Moravia.
Četba na pokračování ze stejnojmenného románu. Překlad Eva Ruxová. Připravil Stanislav Neubert. Režie Alena Adamcová.
Účinkují Viktor Preiss, Jana Preissová, Jiří Adamíra, Hana Doulová-Krobotová, Miloš Hlavica, Růžena Merunková a Eduard Cupák.
Natočeno 1985. Premiéra 1986 (1 díl cca 28 min).
Pozn.: V románu Pohrdání se italský prozaik, dramatik a esejista Alberto Moravia vrátil k tématu, které zpracoval už ve své prvotině Lhostejní i v dalších románech: k tématu odcizení měšťanského intelektuála, jeho neschopnosti souznít se životem. Toto základní téma prolíná celou Moraviovou tvorbou: člověk není schopen nalézt smysl existence, vést „normální“ život a uchovat si autentický milostný vztah. Podnětem k napsání Pohrdání byla krize vztahu k manželce, spisovatelce Else Morantové, román však není pouhou komorní historií manželského odcizení, příběh podobně jako v jiných Moraviových dílech odkazuje k abstraktnější rovině: cizota, která narůstá mezi scénáristou Riccardem Moltenim a jeho ženou, je v autorových očích zároveň metaforou obtíží spjatých s každým pokusem o komunikaci, o ovládnutí skutečnosti.
Italský prozaik, dramatik a esejista Alberto Moravia (vl. jm. Alberto Pincherle) žil život naplněný literaturou: po šedesát let (jeho prvotina, román Lhostejní, je z r. 1929, poslední román s názvem Leopardí žena psal ještě v roce svého úmrtí, kniha vyšla o rok později) publikoval knihu za knihou a vytvořil tak dílo neobyčejného rozsahu (napsal osmnáct románů, vydal osmnáct povídkových sbírek, sedm divadelních her, čtyři cestopisy a řadu esejistických souborů).
V románu Pohrdání (Il disprezzo, italsky 1954, česky 1959) se Moravia vrátil k tématu, které zpracoval už ve své prvotině Lhostejní i v dalších románech (Manželská láska, Nuda): k tématu odcizení měšťanského intelektuála, jeho neschopnosti souznít se životem. Toto základní téma prolíná celou Moraviovou tvorbou: člověk není schopen nalézt smysl existence, vést „normální“ život a uchovat si autentický milostný vztah. Toto celoživotní trauma rozvedl autor do mnoha variací. Protipólem jeho nenávisti k přetvářce a maloměšťáctví je obdiv k vitalitě, spontánnosti a živočišnosti postav prostých lidí.
Podnětem k napsání Pohrdání byla krize vztahu k manželce, spisovatelce Else Morantové, román však není pouhou komorní historií manželského odcizení, příběh podobně jako v jiných Moraviových dílech odkazuje k abstraktnější rovině: cizota, která narůstá mezi scénáristou Riccardem Moltenim a jeho ženou, je v autorových očích zároveň metaforou obtíží spjatých s každým pokusem o komunikaci, o ovládnutí skutečnosti.
Molteniho osobní drama je paralelizováno s novou interpretací Odysseje, jak mu ji vnucuje režisér Rheingold, podle něhož je Odysseia příběhem manželské krize, která měla být pravým důvodem Odysseova odchodu z Ithaky. Mladý filmový scenárista se nakonec vzdá tvůrčí umělecké práce pro větší výdělky a lásku k ženě.
Tento pokus posílit románovou tezi odkazem na mytický archetyp je u Moravii nový, autor se k tomuto postupu však bude vracet. Naštěstí v románu Pohrdání Moraviovy filozofické aspirace nepřehlušily autentické zážitkové jádro, z něhož se próza zrodila. (anotace; zdroj – web ČRo)