Od roku 1972 působil v Činoherním klubu. „Už když se dával dohromady Činoherní klub, tak jsem do něj chtěl, a i když jsem hrál „Za branou“, byl jsem víc tady. Říkával jsem dokonce, že kdo tady nepřespává, tak sem ani nepatří,“ napsal o své činnosti na této scéně Zahajský.
Účinkoval tam mimo jiné v hrách Ladislava Smočka, Bohumila Hrabala, Jaroslava Vostrého, Václava Havla, Shakespeara, Goldoniho, Brechta i řady ruských klasiků. Jeho poslední inscenací byl Moliérův Amfitryon.
Herecký rejstřík Zahajského byl pestrý. Hrál především ve snímcích v 70. letech. Účinkoval v detektivních filmech a seriálech, jako byli Hříšní lidé města pražského, ale i v F. L. Věkovi.
Herce si lidé mohou pamatovat jako inspektora Trachtu v cimrmanovském snímku Rozpuštěný a vypuštěný.
Několik rolí měl i ve filmech ze začátku 90. let. Kromě inspektora Trachty je známý také z role otce v seriálu Křeček v noční košili nebo z filmu Krakonoš a lyžníci.
Věnoval se rovněž dabingu. Propůjčil tak hlas mimo jiné Philippu Noiretovi v krimikomedii Prohnilí proti prohnilým a namluvil také pantera Baghíru v kreslené Disneyho Knize džunglí.
Rozhlasových rolí nebylo málo. Zaujal jako první vozka ve hře Rozsudek smrti nad koněm Faraonem (1990), komediální talent prokázal jako Kelleyho společník v komedii Pavla Šoltésze Kelley aneb První sčítání holubů v Čechách (1994). Jeho největším uměleckým úspěchem však byla role cynického Adriana Walsera ve hře Wolfganga Hildesheimera Havrani pana Walsera (1992).
Zemřel 19. 7. 2007.