Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 12. 2006

Život a názory nečekaného Pazdery (2006)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 18:11

Petr Pazdera Payne. Koláž z řečí a textů spisovatele Payna. Připravila Karolína Jirkalová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Bořivoj Navrátil, Arnošt Goldflam, Luďa Marešová, Petr Lněnička a Tomáš Staněk.

Natočeno 2006. Premiéra 3. 12. 2006 (59 min). Repríza 9. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Schůzky s literaturou.

Lit.: anonym: Život a názory nečekaného Pazdery. In web ČRo 3 Vltava, září 2010 (článek + ukázka). – Cit.: V cyklu Schůzky s literaturou uvádíme koláž z řečí a textů spisovatele Petra Pazdery Payna. Připravila Karolína Jirkalová, která v pořadu také hovoří. V režii Markéty Jahodové účinkují Bořivoj Navrátil, Arnošt Goldflam, Luďa Marešová, Petr Lněnička a Tomáš Staněk.

Spisovatel Petr Pazdera Payne se narodil 28. června 1960 v Praze. (Pazdera je rodné příjmení otce.) Absolvoval řádku různých zaměstnání (sanitář, topič, pracovník pečovatelské služby, noční hlídač, vychovatel v Jedličkově ústavu, závozník v Národní galerii, evangelický farář v Kadani a v Chomutově, odborný asistent v humanitních oborech na ČVUT, koordinátor v Nadaci Člověk v tísni, nakladatel a jediný zaměstnanec nakladatelství MEDARD). Žije v Praze.

Knižně vydal: Nečekaný čekaný a jiné variace na staré biblické příběhy (povídky, Cherm, Praha 1999), Kol dějů (povídky, Cherm, Praha 2001), Zvěsti (povídky, Cherm, Praha 2002), Dramolety (divadelní hry, Větrné mlýny, Brno 2002), Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? (soubor kázání, Eman, Benešov 2002), Lyonský omnibus (novela, Cherm, Praha 2003), Figury, figurace, figuranti a figuríny (povídky, Medard, Praha 2005), Cirkus Hippolyt (pohádka, Cherm, Medard, Praha 2005), Slepicmo koňmo (texty k obrazům Michala Machata, Železný Brod, 2007), Maskovaná milost (eseje o teologii a literatuře, Kalich, Praha 2009), Pouti a pouta, povídky, 2010). Středobodem většiny Paynových textů je člověk a jeho existence, prastará témata hodnot a smyslu života, viny a trestu.

Kromě prozaických a dramatických textů tvoří velkou část pořadu rozhovor s Petrem Paynem o jeho způsobu psaní, tématech, ale i konkrétních textech. Pořad by měl ukázat všechny podoby a polohy Paynových textů od kázání přes krátké povídky – podobenství a novely až k dramoletům, cestu od podobenství k dokumentárnímu svědectví o viděném a slyšeném i oscilaci mezi těmito polohami. Texty jsou z povídkových sbírek Nečekaný čekaný, Kol dějů, a Figury, figurace, figuranti a figuríny. Vybrali jsme i úryvek z novely Lyonský omnibus. Výchozím bodem schůzek s Petrem Paynem je krátký dramolet Helmut Kohl ještě nepřijel, který autor považuje za svůj klíčový text. Je to také první téma, o kterém mluví.

Sen Albrechta Dürera (2006)

Filed under: Povídky — Přemek @ 18:10

Jaroslav Durych. Z knihy Obrazy vybral Josef Hrdlička. Režie Vladimír Gromov.

Účinkuje Alfred Strejček.

Natočeno 2006 (30 min.). Premiéra 3. 12. 2006 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 8. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 2:30 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 6. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Jaroslav Durych: Sen Albrechta Dürera. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2006 (článek). – Cit.:  Jaroslav Durych je zakladatelská postava českého literárního katolicismu. Prakticky neexistuje téma, které by Durych neotevřel, nebo alespoň nenaznačil, proto je významným moderním českým spisovatelem s velkým vlivem na katolické i nekatolické prostředí (v roce 1930 dostal Státní cenu za literaturu) . Jaroslav Durych je ovšem také autorem razantních prohlášení a tvrdých slovních útoků, a především ve třicátých letech 20. století je osobností značně nevyváženou. Jeho ironie je často střídána „národní vážností“, jeho kritika církevní praxe je střídána zbožnými úvodníky, jeho protinacistický postoj je střídán kritikou československých poměrů, jeho kritický poměr k fašismu a komunismu je střídán důsledným protikomunistickým postojem a obdivem k Frankovu Španělsku.

O Durychově tvorbě lze říci, že za nejlepší část českých dějin považuje dobu katolického baroka, v jehož duchu chápe i svou koncepci české minulosti. Dále lze říci, že se zabýval sociální problematikou a usiloval o pevný řád, který nacházel v náboženských jistotách a v hledání absolutna. Chudobu a bídu nechápal jako sociální problém, ale jako Boží vyznamenání. 

Velkolepé a mnohotvárné dílo Jaroslava Durycha v dnešním vysílání zastupuje povídka Sen Albrechta Dürera. Jejím uvedením připomínáme, že Jaroslav Durych se narodil 3. prosince 1886, tedy před 120 lety. 

Listy důvěrné 1/3 (1990)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 18:09

Jiří Blažek. Třídílná hra inspirovaná životními osudy geniálního skladatele Leoše Janáčka. Scénická hudba Miloš Štědroň. Zvukový mistr Jan Kozelka. Dramaturg Jan Kolář. Režie Jan Tůma.

Osoby a obsazení: Leoš Janáček (Radoslav Brzobohatý), Zdena Janáčková (Věra Galatíková), Kamila Stösslová (Jana Paulová), David Stössl (Jiří Štěpnička), Mářa, služebná u Janáčků (Simona Stašová), Calma Veselá (Hana Maciuchová), Jelča-Gabriela Horvátová (Jaroslava Kretschmerová), profesor Zdeněk Nejedlý (Karel Urbánek), Olga Janáčková (Jitka Faltysová), doktor František Veselý (Oldřich Vlach), Kovařovic / lékař (Petr Pelzer), Míla (Vlasta Peterková), ředitel Čelanský / úředník (Vítězslav Jirsák), Max Brod (Miroslav Středa) president Masaryk (Pavel Michal) a sestra / cigánka (Zuzana Fréhárová).

Natočeno v roce 1990 (45, 41 a 43 min). Obnovená premiéra 30. 10., 6. a 13. 11. 2016 (ČRo 3 Vltava, 10:30 h). Repríza 4., 10. a 17. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.); 11., 18. a 25. 9. 2022 (ČRo Rádio Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.); 6., 13. a 20. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál.

Lit.: Hložková, Hana:  Jiří Blažek: Listy důvěrné 1/3. ČRo Brno, říjen 2016 (článek). – Cit.:  Třídílná hra Listy důvěrné od Jiřího Blažka je inspirovaná životními osudy geniálního skladatele Leoše Janáčka. Mapuje osudové setkání a jeho celoživotní vztah s Kamilou Stösslovou. O 37 let mladší žena se stala inspirací pro řadu jeho hudebních děl, o nichž mimo jiné také pojednává jejich obsáhlá korespondence.

V roce 1917 se třiašedesátiletý skladatel seznamuje v lázních Luhačovice s půvabnou šestadvacetiletou ženou. Stösslová je vdaná matka malého dítěte a stárnoucí muž se jí, kromě obdivu k její spontánní povaze, svěří zejména s trudnými vzpomínkami na předčasné úmrtí své milované dcery Olgy. Ze žalu nad ztrátou mladé dívky se „vypsal“ v opeře Její pastorkyňa, kterou skládal sedm let. Olga, jež svého otce provázela tímto tvůrčím obdobím a tuto operu si zamilovala, se bohužel její premiéry nedožila. Nemusela pak prožívat jako její matka zlostné výbuchy zklamaného skladatele, které byly reakcí na dlouhodobé odmítání uvedení Její pastorkyně v pražském kulturním prostředí, ani reakce tehdejšího Janáčkova odpůrce prof. Zdeňka Nejedlého.

Lit.: Hložková, Hana:  Jiří Blažek: Listy důvěrné 2/3. ČRo Brno, 6. 11. 2016 (článek). – Cit.:  (….)

Stösslovi přijmou pozvání do Brna, kde se seznámí se Zdenou Janáčkovou. Mladí a veselí přátelé na chvíli rozptýlí dusnou atmosféru skladatelova domu. Manželské soužití Janáčků je poznamenáno zejména dlouhodobým odcizením Leoše, ale také jeho potřebě vyhledávat jiné vztahy např. se zpěvačkou Gabrielou Horvátovou. Z profesního hlediska se Janáčkovi daří. Komponuje Zápisník zmizelého a po dvanácti letech je konečně uvedena Její pastorkyňa v Národním divadle. Ačkoliv k této události významnou měrou přispěla pěvkyně Calma Veselá, nakonec v opeře nezpívá. Janáčkovo nedodržení slibu způsobí konec přátelství s umělkyní, která jeho tvorbu dlouhodobě propagovala a přispěla k jeho úspěchu.

Lit.: Hložková, Hana:  Jiří Blažek: Listy důvěrné 3/3. ČRo Brno, 13. 11. 2016 (článek). – Cit.:    (…)

Sedmdesátiletý Janáček jezdí do Písku za Stösslovými. Kamilin manžel kvůli obchodu často cestuje mimo domov a ona má ve skladateli spřízněnou duši a oporu. Jejich vztah je intenzivní a otevřený. Ze strany Kamily platonický, plný obdivu, vášnivý skladatel však prožívá zcela jiné city – daruje Kamile smyčcové kvarteto Milostné dopisy. Skládá Příhody lišky Bystroušky, Káťu Kabanovou, Z mrtvého domu a k 10. výročí založení republiky Glagolskou mši. Konečně má uznání a slávu, oceňují ho i ve světě. Přesto rád setrvává ve svém rodišti – v Hukvaldech, kde odpočívá a naslouchá přírodě. Zde ho navštíví Kamila, která je svědkyní i jeho posledních dnů.

 

Dlouhoves (2006)

Filed under: Literární pásma,Poezie — Přemek @ 18:08

Jaromír Zelenka. Literárně-hudební pásmo z veršů básníka střední generace připravil Pavel Šrut. Použitá hudba Emil Viklický. Hudební dramaturgie Pavla Schönová. Režie Vlado Rusko.

Recitují Jan Vlasák a Jiří Schwarz.

Premiéra 3. 12. 2006. Repríza 21. 8. 2011 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.) v cyklu Souzvuk; 16. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 55 min) v cyklu Souzvuk.

Lit.: Doležal, Miloš: Jaromír Zelenka: Dlouhoves. In web ČRo 3 Vltava, srpen 2011 (článek). – Cit.: Básník Jaromír Zelenka vydal v roce 1997 sbírku veršů s neobvyklým názvem „Objetiny“. Tato knížka vytváří na první dotyk dojem jakéhosi poutnického deníku. Jejími vnějšími kótami se stávají názvy básní vypůjčené od jmen projetých vsí kolem básníkova bydliště, vizuální zážitky z procestovaných končin, poutnicky náhodné setkávání s dětmi, opilci, starci, zvířaty a stromy. Jenže různobarevné útržky dějů vytvářejí tiché drama, které je vlastně obrazem sestupu do vlastního nitra.

Jaromír Zelenka (* 14. 10. 1946 ve Stodůlkách u Prahy) vydal samizdatově básnickou sbírku Spoutání /Praha, J. Häring 1984/, knižně výbor z textů z let 1974 – 1994 s názvem Přepadání/Praha, Triáda 1994/ a sbírku Objetiny /Praha, Triáda 1997/. Skladbu Osm dní v Hrabyni z roku 1974 otiskla Revolver Revue /č. 45/2001/.

Knižně publikoval překlady básní Hermanna Hesseho Zahrady, cesty, lidé /Tursko, edice Turské pole 1994/. Překládal též libreta pro Státní operu a Národní divadlo. Uspořádal výbor z díla Bohuslava Reynka Vlídné vidiny /Praha, Odeon 1992/ a výbor z básní Jana Riedlbaucha Mateníky v jestřábově žlutém oku /Tursko, edice Turské pole 1996/. Souborné vydání poezie Jaromíra Zelenky vyšel v loňském roce pod jednoznačným názvem Básně (nakladatelství Triáda a Paseka). Žije v Praze – Horních Měcholupech.

Lit.: anonym: Jaromír Zelenka: Dlouhoves. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2006 (článek). – Cit.: Básník Jaromír Zelenka, letošní šedesátník, vydal v roce 1997 sbírku veršů s neobvyklým názvem „Objetiny“. Tato knížka vytváří na první dotek dojem jakéhosi poutnického deníku. Jejími vnějšími atributy se stávají názvy básní vypůjčené od jmen projetých vsí kolem básníkova bydliště, vizuální zážitky z procestovaných končin, poutnicky náhodné setkávání s dětmi, opilci, starci, zvířaty a stromy. Jenže různobarevné útržky dějů vytvářejí tiché drama, které je vlastně obrazem sestupu do vlastního nitra. Autorem dnešního souzvuku z poezie Jaromíra Zelenky je Pavel Šrut.

JAROMÍR ZELENKA (* 14. 10. 1946 ve Stodůlkách u Prahy) vydal samizdatově básnickou sbírku Spoutání (Praha, J. Häring 1984), knižně výbor z textů z let 1974 – 1994 s názvem Přepadání (Praha, Triáda 1994) a sbírku Objetiny (Praha, Triáda 1997). Skladbu Osm dní v Hrabyni z roku 1974 otiskla Revolver Revue (č. 45/2001).

Knižně publikoval překlady básní Hermanna Hesseho Zahrady, cesty, lidé (Tursko, edice Turské pole 1994). Překládal též libreta pro Státní operu a Národní divadlo.

Uspořádal výbor z díla Bohuslava Reynka Vlídné vidiny (Praha, Odeon 1992) a výbor z básní Jana Riedlbaucha Mateníky v jestřábově žlutém oku (Tursko, edice Turské pole 1996).

Žije v Praze – Horních Měcholupech.

Černé povídky (1967)

Filed under: Povídky — Přemek @ 18:07

Ambrose Bierce. Dva příběhy amerického spisovatele. Překlad Jan Zábrana. Režie Jiří Josek.

Účinkuje Josef Červinka.

Natočeno 1967 (30min.). Repríza 20. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Povídky: 1. Jak pan Swidler udělal salto – 2. Hřebelcovaná kráva.

Zcestymluv (2006?)

Filed under: Poezie — Přemek @ 18:05

Josef Mlejnek. Pásmo z rukopisných veršů básníka, překladatele a kritika. Připravil Miloš Doležal. Účinkují autor a Jan Vlasák. Režie Vladimír Gromov. (15min.)

Teta Lála (2002)

Filed under: Povídky — Přemek @ 18:04

Jaromír John. Povídka z nejznámější autorovy knihy Večery na slamníku. Připravila Dagmar Oravová. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Ivan Trojan.

Natočeno 2002. Repríza prosinec 2006, 22. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 2:30 h.; 24min.) v cyklu Noční bibliotéka; 21. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.); 18. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 21. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Červená kalina (1977)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 18:03

Vasilij Šukšin. Rozhlasová hra. Přeložila Marcela Neumannová. Dramatizace Zdenka Tomanová. Dramaturg Jiří Hubička. Režie Oto Ševčík j. h.

Osoby a obsazení: Semjon Prokudin (Pavel Pavlovský), stařenka Kudelicha (Netta Deborská), Ljuba Bajkalovová (Věra Vlčková), její otec (Jan Jánský), její matka (Eva Wimmerová), Petro, její bratr (Pavel Pípal), Zoja, jeho žena (Zora Kostková), Věrka, Ljubina spolupracovnice (Marta Šolcová), Ksicht (Milan Vlachovský), Lucienne (Daša Neblechová), Šura (Jaroslav Someš), Buldík (Tomáš Šolc), náčelník (Jaroslav Choc), dozorce (Jan Gross), babička (Jarmila Balašová), řidič (Ivan Gübel), úřednice na poště (Monika Švábová), vrchní (Milan Rybák), ředitel sovchozu (František Baťka), Galka (Vanda Švarcová), děda (Jiří Miegl) a další.

Nastudovala Plzeň v roce 1977 (86 min, mono). Premiéra 13. 4. 1978 (Vltava, 21:50 h.).

A v prach se neobrátím 1/3 (1991)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 18:02

Markéta Zinnerová. Třídílná rozhlasová hra. Obrazy ze života Wolfganga Amadea Mozarta. Dramaturg Roman Kopřivík. Režie Karel Weinlich.

Účinkují Otakar Brousek ml., Jaroslav Konečný, Růžena Merunková, Martina Samková, Milena Steinmasslová, Miroslav Zounar, Ladislav Mrkvička, Jan Skopeček, Tomáš Töpfer, Jiří Samek, Jan Šťastný, Ilja Prachař, Jiří Sedláček, Věra Slunéčková, Alena Vránová, Hana Ševčíková, Otto Šimánek, Ilona Svobodová, Jiří Klem, Jan Teplý, Petr Pelzer, Svatopluk Skopal, Otakar Brousek st., Petr Pospíchal, Slávka Hozová, Miroslav Doležal, Pavel Soukup, Jiří Ornest, Blanka Blahníková, Simona Vrbická, Antonín Hardt, Miroslav Moravec, Marcel Vašinka, Zuzana Davidová a Radan Rusev.

Natočeno v roce 1991.

Obsah:  1. část: O úniku z nesvobody (55min.). – 2. část: O poddanství (55min.). – 3. část: O nepohodlnosti génia (55 min.).

Novohradské hory (2006)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:00

Rozhlasová kompozice, inspirovaná stejnojmennou publikací nakladatelství Baset, představuje hraniční kraj mezi Rakouskem a jižními Čechami. Cesta historií novohradského jihu od starých dob až do nedávné minulosti, poznamenané vysídlením německého obyvatelstva, i putování krajinou se starobylými tvrzemi, poutními místy, zaniklými vesnicemi a vodními cestami k dopravě dřeva. Součástí pořadu je soutěž pro posluchače. Pro Víkendovou přílohu připravily Martina Toušková a Hana Soukupová z Českého rozhlasu České Budějovice.

Premiéra 2. 12. 2006 (Vltava, 9:00 – 11:00 h.). Repríza 22. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress