Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Josef Toman. Hudba Zdeněk Lukáš. Rozhlasová úprava a režie Vladimír Semrád.

Osoby a obsazení: Don Miguel z Maňary (Vladimír Šmeral), otec Gregorio (Jiří Kostka), Trifón (František Baťka), inkvizitor (Václav Neužil I.), arcibiskup (Ladislav Fišer), Pascual (Pavel Pípal), Alfonso (Tomáš Šolc), Catalinon (Jiří Miegl), host (Alexander Postler), Tonio (Jaroslav Choc), Manuel (Miloslav Včala), Diego (Zdeněk Jiřičný), lékař (Josef Benátský), Girolama (J. Postlerová), Marie (Zora Jiráková), Rufina (J. Balašová), Esperanza (Růžena Olárová), Inez (Eva Wimmerová) a další.

Nastudovala Plzeň, jaro 1966. Premiéra 1. 5. 1967 (Československo II, 15:00 h.). Repríza 16. 6. 1968 (Praha, 15:00 – 16:30 h.).

Lit.: Semrád, Vladimír: Stereo a rozhlasová hra. In. Hudba a zvuk, 8/1968.

Endre Veszi. Rozhlasová hra. Překlad Milan Navrátil. Hudba Ladislav Simon. Režie Věra Pražáková.

Osoby a obsazení: mladý muž (Ladislav Mrkvička), mladá žena (J. Lukešová), muž na lince (Osvald Albín), montér (Karel Vochoč), domovník (A. Müller), ženský hlas (M. Adamová), druhý ženský hlas (Zora Rozsypalová), informátorka (Nina Letenská).

Nastudovala Ostrava v roce 1967. Premiéra 18. 4. 1967 (Praha, 19:45 – 20:32 h.) v cyklu Přehlídka zahraniční rozhlasové hry. Repríza 13. 8. 1967 (Praha, 23:00 h.).

Lit.: Nešvera, Karel: „Piano“ zahájí přehlídku. In Večerní Praha, 15. 4. 1967 (anotace).

Lit.: anonym: Jen když mi budeš tykat. In Československý rozhlas 17/1967 (17. – 23. 4. 1967), s. 8 (anotace). – Cit.: „Maďarský autor Endre Veszi, od něhož se vysílala v loňské přehlídce hra „Statistika“, se narodil r. 1916 v Budapešti. Je to mnohostranný spisovatel. První sbírku veršů vydal v osmnácti letech a od té doby napsal řadu knih poezie i prózy, ale jeho hlavní zájem směřuje k dramatu. Maďarská divadla hrála již sedm jeho her, z nichž sám si nejvíce váží hry „Poslední příběh dona Ouijota“. –

Básnická a divadelní praxe přitahovala Vésziho k rozhlasu jako k možnosti, která spojuje požadavky zobrazení viděného a slyšeného – hlavně pokud jde o aktuální problémy. Dosud napsal rozhlasové hry „Jednou v neděli“, „Rudý lev“, „Temná zóna“, „Statistika“, „Muž na střeše“, z nichž některé byly vysílány západoněmeckými stanicemi a také Prahou.

Jeho nejnovější hra „Jen když mi budeš tykat“ je trochu absurdní, trochu poetická komedie, jejíž nejpodstatnější částí je telefonický hovor mladého muže s neznámou ženou, který je stále přerušován. Maďarský rozhlas se touto hrou účastnil Prix Italia 1966.“

Nikolaj Alexandrovič Chajtov. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1967.

Jean Muno. Belgická rozhlasová hra. Překlad Eva Bezděková. Hudba Mlhoš Kafka. Zvuk Helena Vaňurová. Záznam a střih Vlasta Kratová. Asistentka studia Mili Doubková. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Alena Adamcová.

Osoby a obsazení: muž (Václav Neužil I.), pan Loisseau (Luboš Fišer), Annie (Jarmila Balašová), Mario (Jiří Samek), Kleo (Netta Deborská), Adéla (Růžena Olárová), Pavlína (Eva Wimmerová), zpívající holčička (Helena Krausová), malý Tony (Ivan Řezáč). Dále účinkují Jan Janský, Ladislav Beneš, Božena Rešiová, členové činoherního sboru plzeňského rozhlasu a členové Dětského sboru.

Nastudovala Plzeň v roce 1967. Premiéra 22. 4. 1967 (Československo I, 20:00 – 21:00 h.) v cyklu Přehlídka zahraniční rozhlasové hry. Repríza 3. 12. 1967 (Praha – RPD, 23:00 – 23:50 h.).

Lit.: Nešvera, Karel: Rozpočitadlo a Galilei. In Večerní Praha, 22. 4. 1967 (článek).

Lit.: anonym: Rozpočitadlo. In Československý rozhlas 17/1967, s. 8 (anotace). – Cit.: „Belgický rozhlas nabídnul do naší přehlídky hru, která obdržela v Belgii Velkou cenu Paula Gibsona – Munovo Rozpočitadlo (Comtine).

Autor se narodil v Bruselu roku 1924. Vystudoval filosofii a literaturu na bruselské universitě a je profesorem. Publikoval několik románů a novel, od roku 1950 píše hry televizní a rozhlasové, které mají neobyčejně příznivý ohlas u kritiky. Příběhy všech Munových děl se pohybují mezi snem a realitou, křižují se v nich sny člověka s všedním životem. Tím autor ozvláštňuje své psychologické postřehy.

Rozpočitadlo je tragikomedie. – Ředitel jednoho oddělení ministerstva financí, starší a spořádaný muž, má kteréhosi dne smůlu – kabina výtahu v úřední budově se s ním zastaví – a pan ředitel je v ní uvězněn celou noc. V nudě a polospánku si vzpomíná na Adélu, mladou ženu trafikanta, která mu půjčuje knížky na čtení. Tato Adéla se mu ve snu mění v jinou dívenku, také Adélu, do které byl zamilován jako sedmnáctiletý student; svůj milostný rozhovor s ní si ještě dodnes pamatuje. Všední trapná situace dostane záhy dramatický spád a tragickou pointu. Nevinný člověk zemře, protože podezření přerostlo v obvinění nesmyslné bez možnosti obhajoby. Křivdu, spáchanou na mrtvém nikdo nenapraví – a nic se nestane. Život ve městě jde dál, děti si dál zpívají dětskou říkanku o tom, kdo půjde z kola ven… (…).“

Aapo Junkola. Finská rozhlasová hra. Překlad Jan Petr Velkoborský. Technická spolupráce Jaromír Pěnčík a Slávka Murdychová. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Vladimír Vozák.

Osoby a obsazení: inženýr naftových polí (Zlatomír Vacek), hlas (Milan Vágner).

Nastudovalo Brno v roce 1967. Premiéra 3. 5. 1967 (Praha, 22:45 – 23:35 h.; 43 min.) v cyklu Přehlídka zahraniční rozhlasové hry. Repríza 12. 5. 1967 (Československo I, 9:00 h.); v cyklu Přehlídka zahraniční rozhlasové hry; 6. 12. 1967 (Praha – RPD, 22:45 – 23:30 h.).

Pozn.: Hra využívá metody koláže – střídá před posluchačem vzpomínky umírajícího inženýra na činorodý život s četbou zážitků cestovatele Livingstona.

Peter Hirche. Německá rozhlasová hra o zraňující povrchnosti lidských vztahů komponuje rafinovaně motivy i hlavní části podle principů hudební skladby. Překlad Karel Gissübel. Technická spolupráce Miroš Svatoň a Alena Baladránová. Režie Oswald Döpke. Režijní spolupráce Petr Adler.

Osoby a obsazení: Edmund (Radovan Lukavský), Sigrid (Jana Hlaváčová), Klaus (Milan Mach), pan Kubak (Martin Růžek), paní Kubaková (Dana Medřická), čtenáři novin (Jiří Hálek, Vladimír Čech I. a Jiří Hurta). V dětských rolích členové DRDS.

Natočeno 10. – 15. 3. 1967 (studio 6, 9:00 – 18:30 h). Premiéra 28. 4. 1967 (Československo II, 19:45 – 20:25 h.) v cyklu Přehlídka zahraniční rozhlasové hry. Repríza 16. 5. 1967 (Praha, 19:45 h.) v cyklu Přehlídka zahraniční rozhlasové hry.

Vasilij Bykov. Rozhlasová hra. Režijní spolupráce Oldřich Hoblík. Dramaturg Karel Gissübel. Režie Petr Ivan Kulešov.

Osoby a obsazení: autor (Otakar Brousek I.), Ivan (Vladimír Brabec), Julie (Gabriela Vránová), Golodaj (František Hanus), Žuk (Jiří Suk), Srebinkov (Richard Záhorský), Rakušan (Antonín Zíb), Zandler (J. Šulc), esesák (Bohumil Křížek) a další.

Natočeno 1967. Premiéra 8. 5. 1967 (Praha, 20:00 – 21:15 h.) v cyklu Přehlídka zahraniční rozhlasové hry. Plánovaná repríza 21. 4. 1968 (Praha, 15:00 – 16:15 h.; 70 min.), místo ní vysílána Böllova Bilance (úmrtí Olgy Scheinpflugové).

Michel Haymann. Rozhlasová groteska. Překlad Evžen Turnovský. Hudba Miloslav Ducháč.  Sólo na bicí složil Miloslav Ducháč, hraje Pavel Staněk. Improvizace na violoncello Josef Pražák. Technická spolupráce Míla Jarolímková, Miroš Svatoň a Arthur Šviha. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Jiří Roll

Osoby a obsazení: paní Kronerová (Olga Scheinpflugová), pan Waldemar (Vladimír Hlavatý), slečna Altenbergová (Slávka Budínová), pan Jens (Jaromír Spal), obchodní cestující (Bohuš Záhorský) a Waldemarův šéf (Felix Le Breux).

Natočeno 1967. Premiéra 14. 5. 1967 (Praha, 19.30-20.35 h.) v cyklu Přehlídka zahraniční rozhlasové hry.  Obnovená premiéra 26. 2. 2009 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 20:57 h.; 55 min.).

Lit.: Gm: Dnes v rozhlase: Jediný tón. In Lidová demokracie 131/1967 (14. 5. 1967), s. 4 (článek).

Lit.: Čípek, Martin: Utrpení pana Waldemara. In web Panáček v říši mluveného slova, 13. 10. 2018 (článek).