Théo Fleischmann. Překlad ? Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Premiéra 2. 12. 1935 (Radio Luxemburg, 21:10 – 22:45 h.).
Pozn.: Jde o původně belgickou původní rozhlasovou hru.
Alternativní název: Má zahynout mandarín?
17. 7. 2006
Dějiny mluví (1935)
Premiéra prosinec 1935. Záznam neexistuje.
Lit.: Dějiny mluví. In: Národní osvobození, 9. 12. 1935.
Dopisy z prázdnin 1/? (1938)
Nastudováno 1938, záznam neexistuje.
Neděle dělnické rodiny (1931)
Premiéra duben 1931, záznam neexistuje.
Příklady otců 1/8 (1938)
Plánovaný cyklus – procházka naší historií od příchodu Čechů po r. 1918. Marie Majerová (1), Vojtěch Martínek (4), dr. Jaroslav Charvát (5, 6). Hudba Otokar Jeremiáš a Miroslav Ponc (1), Režie Miloslav Jareš.
Osoby a obsazení: Libuše (Renata Libertinová – /1/), dále účinkovali Jaroslav Průcha (1), Antonín Zíb (1), Karel Beníško (1), František Salzer (1), Sylva Kleinová (1), Havlová (1) a další.
Pozn.: Vzniklo jen několik dílů, poté byl cyklus zastaven.
Lit.: Havel, M.: Rozhlas k dnešku. In Národní osvobození, 17. 6. 1938.
1. Na počátku byl Čech (premiéra červen 1938).
2. Na počiatku bolo slovo (premiéra 30. 6. 1938).
3. Svatý Václav (premiéra 12. 7. 1938).
4. Mečem a knihou (premiéra červenec 1938).
5. O Žižkovi, čeledínu krále Václava (premiéra 9. 8. 1938).
6. Husitský král (premiéra 26. 8. 1938).
Nastudováno 1938, záznam neexistuje.
Jak žijeme (1938)
Nastudováno 1938, záznam neexistuje.
Co by řekli dnešku (1938)
Nastudováno 1938, záznam neexistuje.
Amundsenova tragédie (1937)
Nastudovalo Brno v roce 1937. Záznam neexistuje.
Dnes večer v… (1937 – 1938)
Dnes večer v Paříži. Jan Wenig. Premiéra 1937.
Dnes večer v Londýně. Jan Wenig. Premiéra 1937.
Dnes večer v Buenos Aires. Míla Kolář. Premiéra 1938.
Cestami odboje 1/15 (1934-1935)
Václav Růt, Eduard Kubala (2), Jan Hajšman (2, 4) a škpt. František Martínek (4). Cyklus . Odborná spolupráce Jaroslav Werstadt. Použité texty Karel Kramář, Alois Rašín, Josef Švec, Josef Scheiner a další.
Hovoří Lev Sychrava (1, 5), pplk. Ladislav Preininger (1), plk. Josef Vavroch (1), Vladimír Sís (5), členové Zemského divadla v Brně (6) a další.
Premiéra 1. dílu 27. 8. 1934 (Praha I, 20:20 h.), 2. dílu 21. 9. 1934 (Praha I, 20:40 – 21:00 h.); 3. dílu 24. 10. 1934 (Brno – Praha I, 19:50 h.); 5. dílu 14. 12. 1934 (Praha I, 20:15 – 20:50 h.); 6. dílu 28. 1. 1935 (Brno, 20:25 h.); 7. dílu 16. 4. 1935 (Praha I, 20:20 h.); 8. dílu 16. 4. 1935 (Praha I, 20:50 h.); 9. dílu 16. 5. 1935 (Praha I, 20:30 h.); 10. dílu 20. 6. 1935 (Praha I, 20:45 – 21:15 h.); 11. dílu 3. 7. 1935 (Praha I, 21:10 – 21:35 h); 12. dílu 23. 8. 1935 (Praha I, 20:45 – 21:15 h.).; 13. dílu 16. 9. 1935 (Praha I, 20:50 h.); 15. dílu 12. 11. 1935 (Praha I, 20:25 – 20:55 h.). Ukázka k poslechu zde.
Obsah: 1. Odboj za hranicemi. Činy a události. – 2. Doma na počátku války. Dokumenty a vzpomínky Jana Hajšmana a Eduarda Kubaly. – 3. ??? – 4. První persekuce doma. – 5. Počátky politické akce. Masaryk odchází za hranice. – 6. Přednáškové pásmo o persekuci za války na Moravě. – 7. Boje na ruské frontě – 8. Boje na ruské frontě II – 9. První oběti ve Francii (Rota Nazdar v bojích u Arasu. – Rozloučení před bojem. – První čs. důstojník. – Vítězství.) – 10. Dr. K. Kramář, dr. A. Rašín a dr. J. Scheiner zatčeni. – 11. Husovy oslavy signálem revoluce /Masarykovo vystoupení v Ženevě – Husova oslava v Curychu. – Vzpomínky Čechů švýcarských. – 6. červenec 1915 v Praze./ 12. Jak Rakousko persekvovalo /1915/. – 13. Odchod dra Edvarda Beneše za hranice /Cestami odboje 1915/ – 15. Vystoupení zahraničního výboru 14. listopadu 1915.
Pozn.: Mezi srpnem 1934 a zářím 1935 odvysílala rozhlasová společnost Radiojournal třináctidílný cyklus přednáškových montáží s názvem Cestami odboje, jenž posluchačům představoval počátky československého odboje za Velké války. Autorem seriálové koncepce byl archivář a historik Jaroslav Werstadt, režii měl na starosti Václav Růt. Poslechněte si úvodní část prvního dílu, která byla natočena 27. srpna 1934. Překotně spěchající hlas blíže neidentifikovaného spíkra, jenž asociuje dynamiku událostí vedoucích k válce, je zde vedle hudby a zvukových efektů proložen klidnějším vyprávěním novináře a přímého účastníka zahraničního odboje Lva Sychravy.
„Bylo zde poprvé v dějinách rozhlasu vytvořeno rozhlasové epos, rozměrné vyprávění o historických událostech, přerušované vkládanými citáty, hudbou, poesií a zvukovou kulisou, která doplňovala, vystihovala a pomáhala vytvořit vhodné prostředí.“ (z dobové kritiky)
Lit.: anonym: Cestami odboje. In Radiojournal 19/1935 (11. 5. 1935), s. 3 (článek).
Lit.: Pánek, Tomáš – Novák, Miloslav: Cyklus Cestami odboje (srpen 1934 – září 1935). In web ČRo Archiv, 26. srpen 2024 (článek). – Cit.: Přečtěte si článek o rozhlasovém historicko-vzdělávacím cyklu Cestami odboje, jenž byl vysílán v letech 1934-1935. Tento pořad je možné považovat za prvopočátek české rozhlasové dokumentaristiky.
Vzdělávací program československé rozhlasové společnosti Radiojournal byl od dvacátých let založen především na monologických přednáškách. Modernizací procházel od roku 1934, kdy byl živě odvysílán cyklus moderovaných odborných diskusí s názvem Svět v přerodu. Ve stejném roce byl do rozhlasu přijat mladý režisér Václav Růt (1908-1958), který začal vysílání obohacovat tzv. přednáškovými montážemi. Prvním plodem jeho snažení se stal seriál Cestami odboje, který mezi srpnem 1934 a zářím 1935 představil posluchačům ve třinácti dílech počátky československého odboje za Velké války. Vytvoření koncepce celého projektu svěřil Růt archiváři a dějepisci Jaroslavu Werstadtovi (1888-1970), který v Památníku osvobození budoval sbírku dokumentující národně-osvobozovací akci z let 1914-1918. Tento výběr nebyl náhodný. Rozhlasové vzdělávání totiž podporovalo státotvorné úsilí mladé Československé republiky, a právě Werstadt byl jako tzv. hradní historik spolutvůrcem oficiální prvorepublikové politiky dějin.
Přednášková montáž, kterou Růt chápal jako naplnění ideje „dokumentárního realismu“, měla zvukově zprostředkovávat poznání určitého fenoménu. Jako nástroj jeho ztvárnění používal Růt diachronní řazení a synchronní překrývání dílčích zvukových prvků, jež měly různou výrazovou hodnotu a funkci. Podobné postupy si tehdy razily cestu také v německé rozhlasové tvorbě či ruském zvukovém filmu. Například ruští montážníci upřednostňovali jistou asynchronnost vizuální a akustické složky, kdy tytéž ruchy a hudba plnily u určitých obrazových vjemů dramaticko-emotivní funkci, u jiných však reprezentovaly zvuky skutečně zobrazovaného prostředí.
Hlavní linii Cest odboje tvořily osamocené či vzájemně rozmlouvající mužské a ženské hlasy, jejichž nositeli byli rozhlasoví spíkři i přímí účastníci historických událostí. Růt prokládal jejich výklad dramatizovaným nastudováním historických pramenů, které obstaral Werstadt. Jednalo se například o dopis ruského legionáře Josefa Jiřího Švece rodičům (léto 1914), deníky členů roty Nazdar reflektující bitvu u Arrasu (léto 1915) či Masarykův projev v Ženevě (6. 7. 1915). Růt je používal jako doklady hodnověrnosti výkladové linie (na způsob poznámkového aparátu v tištěných textech) a jako prvky, jež vedou rozhlasové vzdělávání za hranice školometského přednášení: „Doklad – konkrétní věc – dá posluchači mnohem jasnější názor na téma než referát.“ Sílu citací viděl Růt také v jejich emotivnosti. Například v jednom z dílů o domácím odboji byl text rozkazu k zatčení Karla Kramáře předčítán z dálky do dvou mikrofonů. Spíkrův hlas tím ztemněl a opakovaným dozvukem od stěn byla vyvolána asociace „klenuté místnosti, duté, ponuré, jako rozkaz sám.“ Pro vyvolání představ i nálad a jako zvukovou interpunkci používal Růt také akustické efekty (gong či vyzvánění zvonů) a hudbu (Hej, Slované či Tábor).
Celý seriál byl posluchači i denním tiskem chválen jako „krok k praktickému provádění státní propagandy, jímž rozhlas připomíná občanstvu kruté chvíle národa, aby si dovedlo více vážit nynější politické svobody.“ Ve stejném duchu natočili Růt s Werstadtem mezi březnem 1937 a březnem 1938 osmidílné pokračování s názvem Cestami osvobození.
(Text tohoto článku vyšel původně v únoru 2023 na stránkách časopisu Dějiny a současnost, a to v rubrice Dějiny do uší, která si klade za cíl popularizovat meziválečnou rozhlasovou historii v českých zemích.)