Jan Zábrana. Povídka českého prozaika, básníka a překladatele. Připravil a hudbu vybral Jiří Vondráček. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Michal Pavlata.
Připravil Český rozhlas v roce 2006. Premiéra 28. 7. 2006 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.; 120 min.) v cyklu Pokračování za pět minut. Repríza 24. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 11. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut; 2. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.
Lit.: (anonym): Jan Zábrana: Psovod Gerža. In web ČRo 28. 7. 2006 (anotace). – Cit.: V cyklu Pokračování za pět minut uvádíme četbu povídky básníka, prozaika a překladatele. Připravil a hudbu vybral Jiří Vondráček. V režii Petra Mančala účinkuje Michal Pavlata.
Básník, prozaik, překladatel a editor Jan Zábrana se narodil 4. 6. 1931 – v Herálci u Humpolce (zemřel 3. 9. 1984 v Praze). Oba rodiče byli učitelé, politicky činní v národněsocialistické straně; v procesech po 1948 byli odsouzeni k dlouholetému vězení.
Po maturitě v roce 1950 nebyl Jan Zábrana z politických důvodů přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V letech 1950-1952 studoval na Římskokatolické bohoslovecké fakultě, kterou však musel po čtyřech semestrech opustit. Po zatčení otce v roce 1952 byl vystěhován z rodinného domu v Humpolci a natrvalo přesídlil do Prahy, kde v letech 1952-1954 pracoval jako zámečník a brusič.
V roce 1955 byl přijat do Kruhu překladatelů a od té doby pracoval jako překladatel z ruštiny a angličtiny. Debutoval jako básník v samizdatovém sborníku Život je všude (1957), téhož roku začal publikovat i v časopisech.
V 60. letech vydal tři básnické sbírky, zčásti však napsané už v polovině 50. let (Utkvělé černé ikony, Stránky z deníku. Lynč). Později byly vydány z pozůstalosti rovněž sbírky Jistota nejhoršího a Zeď vzpomínek. V 60. letech vyšlo několik jeho knih napsaných ve spolupráci s Josefem Škvoreckým – próza pro děti (Táňa a dva pistolníci) a tři detektivní příběhy, (Vražda pro štěstí, Vražda se zárukou a Vražda v zastoupení.
Posmrtně vyšel obsáhlý dvousvazkový výbor ze Zábranových deníků a záznamů Celý život (1992), psaných v letech 1948-1984, zejména pak od konce roku 1970. Kromě denních zápisů a komentářů obsahuje kniha i jednotlivé verše, básně a jejich varianty. Z pozůstalosti bylo publikováno Sedm povídek (1993), psaných 1954-57, které jsou stylizovány jako syrový záznam života mladých dělníků.
Obsáhlý posmrtný výbor z doslovů a předmluv Potkat básníka představil Zábranu jako esejistu, který dokázal poutavým způsobem sloučit do výstižného portrétu životopisná a historická fakta i výklad uměleckých kvalit a smyslu autorovy tvorby.
Povídka Psovod Gerža je z autorových krátkých próz rozsahem nejdelší – editor uvádí, že původní verze má 44 stran strojopisu a patří také mezi jeho práce nejúplnější a nejucelenější. Autor, jak známo, vycházel při psaní svých próz hlavně z toho, co dokonale znal – v povídce poznáváme realistické záznamy dění a situací, přesně odposlechnuté dialogy z prostředí smíchovské Vagónky Tatra (bývalé Ringhofferovy továrny) na počátku padesátých let.
Vypravěč, to je sám autor, dějem procházejí jeho přátelé a spolupracovníci v továrně, z nichž posléze vyvstane portrét jednoho s desetitisíců lidí, kteří se rozhodli šikovně využít příležitosti a v nových poměrech nejen lhostejně a nekonfliktně proplouvat, ale naprosto nemorálním způsobem z nich přímo těžit. Zároveň je to existence trochu záhadná,. Snad bisexuál, mladík před vojnou, který cvičí svého psa, aby si zajistil pohodlnou službu. Události se však vyvíjejí zcela jinak, než si hlavní aktér příběhu představoval.