17. 5. 2006
Bledé dítko století. Zhoubné dementi. Savonarola (1997)
Peer Gynt (2006)
Henrik Ibsen. Dramatická báseň o pěti dějstvích. Překlad Josef Vohryzek a Josef Bruckner. Rozhlasová úprava Martin Velíšek a Hana Kofránková. Dramaturgie Martin Velíšek. Režie Hana Kofránková.
Osoby a obsazení: Peer Gynt+ Bojg + neznámý pasažér (Ivan Trojan), Ase (Jiřina Jirásková), Solvejg (Dana Černá), Ingrid, jeho dcera (Petra Špalková), ženich (Vladimír Javorský), První salašnice (Tereza Bebarová), Druhá salašnice (Jaroslava Obermaierová), Třetí salašnice (Valérie Zawadská), Zeleně oděná (Vilma Cibulková), Trollský král (Ilja Racek), Dvorní troll (Rudolf Pellar), jeho matka + Kari (Drahomíra Fialková), Master Cotton (David Matásek), Monsieur Ballon (Stanislav Zindulka), Herr von Eberkopf (Aleš Procházka), Pan Trumpeterstrale /trumpetrstróle/ (Antonín Molčík), Anitra (Lenka Krobotová), Begrifenfeldt (Miroslav Táborský), kapitán (Ladislav Frej), kuchař (David Novotný), knoflíkář (Bořivoj Navrátil), kovář Aslak + muž ve smutku (Stanislav Oubram), jeho otec (Bohuslav Kalva), její matka (Hana Brothánková), její otec (Jan Polívka), sedlák z Haegstadu (Jan Kukla), svatební host (Pavla Beretová), svatební host (Jana Pidrmanová), svatební host (Vladimíra Striežencová), svatební host (Lenka Zahradnická), svatební host (Petr Rubáš), svatební host (Radovan Klučka), svatební host (Vojtěch Dvořák), svatební host (Vojtěch Dyk), svatební host (Tomáš Dianiška), svatební host (Lukáš Příkazký), trollata (Claudia Mónica Gutiérrez), trollata (Kateřina Kovaříková), trollata (Anna Věrtelářová), trollata (Robin Pařík), trollata (Jakub Cibula), trollata (Filip Rut), lodník+plavčík+hlídka (Tomáš Pavelka), kormidelník + postarší muž (Zdeněk Hess), 1. chlapec (Václav Jílek), 2. chlapec (Jiří Konvalinka), 3. chlapec (Tomáš Kotrba), 4. chlapec (František Med), strážmistr (Jaroslav Horák), dítě (Josef Tuček), čarodějnice, trollové, dívky, ptáci (Pavla Beretová), čarodějnice, trollové, dívky, ptáci (Jana Pidrmanová), čarodějnice, trollové, dívky, ptáci (Vladimíra Striežencová), čarodějnice, trollové, dívky, ptáci (Lenka Zahradnická), trollové, hlasy v blázinci (Tomáš Dianiška), trollové, hlasy v blázinci (Vojtěch Dvořák), trollové, hlasy v blázinci (Vojtěch Dyk), trollové, hlasy v blázinci (Radovan Klučka), trollové, hlasy v blázinci (Lukáš Příkazký) a trollové, hlasy v blázinci (Petr Rubáš).
Natočeno úterý 4. dubna 2006. Premiéra 27. 5. 2006 (Vltava, 14:00 – 16:00 h.; 120 min.). Repríza 28. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Rozhlasové jeviště; 25. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.).
Lit.: Němec, Ivan: Být pro sebe stačí, Peer Gynte. In Týdeník Rozhlas 44/2007 (recenze). – Cit.: Když si loňského roku celý kulturní svět připomínal, že uplynulo sto let od smrti velkého dramatika Henrika Ibsena, nastudovala k tomuto výročí režisérka Českého rozhlasu Hana Kofránková jeho dramatickou báseň Peer Gynt, která osobitě líčí lidské bloudění při hledání životních hodnot. Její reprízu uvedla stanice Český rozhlas 3 – Vltava 6. října.
Přestože Peer Gynt patří k nejznámějším Ibsenovým dramatům, je to hra, jejíž inscenování není nikterak jednoduché ani na jevišti, natož pak v rozhlase. Drama má komplikovanou stavbu, kdy v mozaikovitých obrazech přechází jedna scéna do druhé, příběhy reálné se střídají s obrazy snovými i pohádkovými. Je to hra plná symbolů a probíhá převážně ve verších, jejichž málokdy porušované rytmické a rýmové schéma hrozí monotónností, a zároveň nabízí řadu interpretací, jež svádějí k zjednodušení.
Navzdory tomu, že nemluvím o divadelní inscenaci, ale rozhlasové hře, si dovoluji tvrdit, že Hana Kofránková dokázala probudit v posluchačích tolik fantazie, že jim svým Peer Gyntem připravila krásnou a barvitou podívanou. Nejenže se vyrovnala s formálními a interpretačními úskalími dramatu, ale také dokázala, že sto čtyřicet let stará hra může být i dnes výsostně aktuální. Slyšíme-li slova „…tady zatraceně je každý jenom sebou sám! (…) Uzavřen v sudu svého já, ponořen do své vlastní šťávy, zazátkován svým vlastním já…“, nechce se člověku ani věřit, že je autor vyslovil před půldruhým stoletím.
Režisérka pracovala s výborným překladem Josefa Vohryzka a Josefa Brucknera, který spolu s dramaturgem Martinem Velíškem upravila do podoby rozhlasové hry. Časově neobvyklý, dvouhodinový rozsah této promyšlené úpravy poutal především svou neustálou dynamickou dramatičností a spádem. Kofránková toho dosáhla především náročnou prací s herci a veršem, pro jehož významově přesné rozkrytí a plně pochopený přednes čerpala nejen ze svého hlubokého teoretického zázemí, ale i z vlastních praktických zkušeností, jimiž je jako interpretka vybavena tak, jak málokterý režisér široko daleko. Použitím rozmanitých zvukových prostředků dokázala navodit nejen tajemnou a strašidelnou pohádkovou atmosféru některých obrazů, ale obdivuhodně vypracovala i scény dramaticky vypjaté. Střídmě a přesně zacházela s Griegovou hudbou, z níž použila jen krásný vůdčí motiv, jímž doprovázela pouze výstupy Solvejg.
Peer Gynt Ivana Trojana je postavou o více vrstvách. Zdaleka to není jen nezodpovědný hrdina, tlučhuba a prášil, jak se obvykle charakterizuje. Je sice egocentrik, ale navzdory mnoha svým slabostem a rozkolísanosti zůstává svou zaujatou paličatostí mnohdy sympatický. Trojanův hrdina je vzdorovitý, ale také toužící a milující, svůdný a svádějící, v jehož vztahu s něžnou a milou Solvejg (Dana Černá) pulsuje něžnost i erotika. Scéna, v níž Peer Gynt rozmlouvá s umírající matkou, kterou skvěle vytvořila Jiřina Jirásková, patří k vrcholným místům dramatu.
Ibsenův Peer Gynt v režii Hany Kofránkové může posloužit nejen jako doklad vysoce zaujaté herecké práce, z níž se rodí skutečně velké výkony, ale i jako příklad neutuchající emocionality a fantazie, kterou nepřestává obdivuhodně probouzet dobře udělaná rozhlasová hra.
Hlava profesora Dowella (2006)
Alexandr Romanovič Běljajev. Vědeckofantastická rozhlasová hra. Dramatizace Radek Veselý. Hudba a zvukové efekty Michal Rataj. Produkce Dana Reichová. Střih Jana Fišerová. Zvuk Radek Veselý. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Vladimír Gromov.
Osoby a obsazení: prof. Dowell (Petr Pelzer), dr. Kern (Ivan Trojan), jeho asistentka Mari Lorandová (Dana Černá), slečna Viktorie Briquetová (Tereza Bebarová), profesorův syn Artur Dowell (Kryštof Hádek), malíř Armand Larais (David Novotný), Lilian Malkina, Simona Vrbická, Jiří Plachý, Jaroslav Horák, Filip Dyda a Robert Tamchyna.
Natočeno v roce 2006. Premiéra 27. 5. 2006 (Praha, 13:00 – 14:00 h.; 55 min.). Reprízy 2. 6. 2007 (ČRo 2 Praha), 8. 6. 2013 (ČRo 2 Praha), 7. 12. 2014 (ČRo Rádio Junior); 4. 11. 2017 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 17. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 20. 8. 2022 (ČRo Rádio Junior); 23. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.
Lit.: anonym: Alexandr Romanovič Běljajev: Hlava profesora Dowella. In web ČRo 2 Praha, 4. 11. 2017 (článek). – Cit.: Čeká vás sci-fi příběh s lehce hororovým laděním, neboť v něm půjde o poněkud zvláštní lékařské pokusy. Každopádně je to navýsost moderní příběh, kterému nechybí spád, napětí a jisté filmové vidění.
„Profesor Dowell, známá vědecká kapacita, zemřel,“ hlásají novinové titulky. Přesto je schopen, ač nerad, i nadále spolupracovat s doktorem Kernem. Důvod je prostý, třebaže poněkud bizarní – doktor Kern oživil jeho hlavu; tělo nikoli, neboť profesorovo tělo nepotřebuje. Kern pokračuje v pokusech s oživováním a na řadu přicházejí další lidé. Před více než osmdesáti lety, kdy Alexandr Romanovič Běljajev napsal svoji knihu, byl tento příběh jednoznačně označován jako sci-fi. Věda od té doby udělala obrovský skok, naštěstí však do realizace této myšlenky ještě kus chybí, jak velký, nikdo neví. Samozřejmě že s takovým počínáním je ale spojenařada etických otázek a pochybností. Neubrání se jim ani rozhlasová hra Radka Veselého zpracovaná podle zmíněné literární předlohy. Ne, nezazní tu žádné intelektuálně filozofující úvahy, ale projeví se zcela prostě a jednoduše v chování lidí. Předestře nám navýsost moderní příběh s lehce hororovou zápletkou, který vnímáme jako jedno velké dobrodružství, jako film, který nás vtáhne do děje. Slovo film je na místě, protože mimořádná zvuková výbava hry evokuje sled jednotlivých obrazů, ostrý střih podporuje dynamiku příběhu, který ani chvíli nenudí.
Páteční večer – Za všechno může Ibsen aneb Pravdivost přirozenosti a přesvědčivost skutečnosti (2006)
V dokumentárním pásmu věnovaném norskému dramatikovi budou hovořit František Fröhlich, Helena Fröhlichová, Hana Kofránková, Jan Antonín Pitínský, David Prachař, Karolína Stehlíková, Daniela Mrázová a Josef Balvín. Kromě rozhovorů uslyšíte i ukázky z rozhlasových či divadelních inscenací Ibsenových dramat. Připravila a uvádí Kateřina Rathouská.
Natočeno v roce 2006. Premiéra 26. 5. 2006 (Vltava, 20:00 – 22:00 h.; 120 min). Repríza 16. 3. 2012; 21. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) při příležitosti sto devadesátého výročí narození H. Ibsena (119 min.); 27. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma při příležitosti 120. výročí úmrtí autora (23.5.1906).
Lit.: Boková, Marie: S Vltavou v květnu nejen na téma Ibsen. In Týdeník Rozhlas 25/2006, 12. 6. 2006 (recenze). – Cit.: Ibsenově výročí se Český rozhlas věnoval opravdu všestranně. Jak v nových nastudováních velmi náročných her na Vltavě, tak v pořadech řekněme vzdělávacích, jejichž poslech byl skutečným zážitkem. Páteční večer přiléhavého názvu – Za všechno může Ibsen aneb Pravdivost přirozenosti a přesvědčivosti – připravila Kateřina Rathouská s osobnostmi jako Fröhlichovi, Balvín, Pitínský, Kofránková, Prachař, Stehlíková a Mrázová. Pořad byl obohacen zajímavými ukázkami z Ibsenových inscenací divadelních, rozhlasových i televizních, a to archivních i zcela nových. J. A. Pitínský připravil v brněnském studiu prakticky nehraný text (s výjimkou liberecké činohry v režii Ivana Rajmonta) Když my mrtví procitáme – s vynikajícími hereckými výkony Ivany Valešové a Miloslava Mejzlíka. Velkou dramatickou báseň Peer Gynt nastudovala Hana Kofránková s výtečně, přesně obsazeným Ivanem Trojanem v titulní roli.
Lit.: Rathouská, Kateřina: Za všechno může Ibsen aneb Pravdivost přirozenosti a přesvědčivost skutečnosti. In web ČRo 3 Vltava, 22. březen 2018 (článek). – Cit.: Proč byl Henrik Ibsen klíčovou osobností pro vývoj evropského dramatu a divadla 20. století, v čem spočívá humor jeho her, čím jsou výjimeční hrdinové a hrdinky, které vytvořil? Nejen na tyto otázky hledá odpovědi dokumentární pásmo nazvané Za všechno může Ibsen aneb Pravdivost přirozenosti a přesvědčivost skutečnosti. (…)
V pořadu z roku 2006, který připravila Kateřina Rathouská, hovoří překladatel a znalec Ibsenova života i díla František Fröhlich, bohemistka a germanistka Helena Fröhlichová, režiséři Hana Kofránková a Jan Antonín Pitínský, herec David Prachař, nordistky Karolína Stehlíková a Daniela Mrázová a dramaturg Pražského divadelního festivalu německého jazyka Josef Balvín. Hosté také promluvili o prvních českých překladech a uvedeních Ibsenových textů a dozvíte se několik tipů, kudy se v Norsku vydat po dramatikových stopách.
Největší část pořadu je věnována dramatu Nora (Domov loutek). Kromě příběhu samotného si připomeneme i některé realizace této ve své době skandální a dodnes inspirativní hry. Pořad, který je také doplněn o ukázky z rozhlasových či divadelních inscenací.
Reprízu nabízíme při příležitosti 190. výročí narození H. Ibsena.
Fonogramy – Trampoty zedníka Matěje aneb Výchova pohádkou (2005)
Návraty po stopách zvuku. Připravil a uvádí Jiří Hubička.
Natočeno 2005. Repríza 2. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30min.).
Uvízlé věty – O novém měšťanovi
Ušatý pan Albert a jeho druhý kufr 1/4 (1988)
Napsala Melita Denková. Režie Miroslav Šváb.
Vypráví Petr Nárožný.
Natočeno v roce 1988. Repríza 4. – 7. 5. 2023 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).
Obsah: 1. Sen o růžovém sněhulákovi (10min.) – 2. Proč pan Albert nepřišel v pátek ke Kosům. – 3. Pohádka pro pana Alberta. – 4. Dary paní čarodějnice Škodové.
Příběh s vanou (1999)
Ivan Vyskočil. Povídka ze sbírky „Ivan Vyskočil a jiné povídky“. Režie Dimitrij Dudík.
Čte autor.
Natočeno v roce 1999 (30 min). Repríza 17. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet; 27. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.); 9. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Sídelní kaše (2006)
Pavel Hnilička. Pražský architekt uvažuje o problematice prostorového rozpínání měst a předměstských kolonií rodinných domků. Úryvek z knihy, vydané nakladatelstvím ERA, vybrala Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2006. Premiéra 25. 5. 2006 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 15 min.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 26. 5. 2006 (ČRo 3 Vltava, 4:45 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Řekněte slovo víra (1997)
Osoby a obsazení: čtec 1 (Pavel Pípal), čtec 2 (Jaroslav Vlach), čtec 3 (Otmar Brancúzský), hlas (Ivan Gübel) a průvodní slovo (Jitka Škápíková).
Natočeno v roce 1997 (44 min.).