Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jan Neruda. Úsměvný příběh ze života malostranských lidiček. Dramatizace Jiří Šotola. Hudbu složil a soubor Chorea bohemica řídí Jaroslav Krček. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Alena Adamcová.

Osoby a obsazení: pan Koberec (Bořivoj Navrátil), Pan A (Jiří Robert Pick), Pan B (Eduard Dubský), Bětuška (Miroslava Hozová), matinka (Libuše Havelková), pan Martínek (Miroslav Masopust), sklepník (Vladimír Hrubý), taneční mistr (Ota Žebrák), služka (Daniela Šrajerová) a host (Radislav Nikodém).

Natočeno v roce 1974. Premiéra 26. 12. 1974 (Praha, 22.00 – 22.30 h.; 30 min).

Pozn.: V ohlášení byli jako autoři dramatizace uvedeni Irena Wenigová a Josef Hlavnička (kryli autorství Jiřího Šotoly?).

Enda Walsh. Rozhlasová adaptace hry irského dramatika o človíčkovi, který se rozhodl očistit svět od zla. Přeložil František Maxian. Rozhlasová úprava a dramaturgie Marek Horoščák. Režie Jaromír Ostrý.

Osoby a obsazení: Maminka (Ivana Valešová), Thomas (Jiří Vyorálek), Edel (Eva Vrbková), Paní O’Learyová (Eva Lesáková), Charlie McAnerny (Jaroslav Dufek), Eamon Moran (Miloslav Maršálek), Paní Clearyová (Dita Kaplanová) a Paní O’Donnellová (Eva Gorčicová).

Nastudovalo Brno v roce 2005. Premiéra 19. 4. 2005 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.; 62 min.). Repríza 7. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h).

Jaroslav Hašek. Dramatizace Emil František Burian. Komedie o záchraně rodinné cti. Rozhlasová úprava Jaroslav Vágner. Hudební spolupráce Jiří Váchal. Harmonika Josef Konšal. Zvuk Václav Smitka. Záznam a střih Anna Halbichová. Asistentka režie Věra Havlatová. Dramaturgie Zuzana Kočová. Režie Josef Melč.

Osoby a obsazení: velkošpeditér Kobkán (František Hanus), Kobkánová, jeho žena (Libuše Havelková), Matylda, jejich dcera (Eva Klepáčová), Robert, jejich syn (Michal Pavlata), Růžena, služebná u Kobkánů (Daniela Hlaváčová), profesor Trojka (Luděk Kopřiva), Pekáček, praktikant u firmy Kobkán (Ladislav Potměšil), Šíma, zřízenec u firmy Kobkán (Václav Lohniský), Máňa, květinářka (Zuzana Kočová), hostinská (Karolína Slunéčková), vrchní (Ivo Gübel), starosta (Josef Větrovec), řídící učitel (Václav Vydra II.), děkan (Josef Beyvl), hejtman (Oldřich Musil), kamelot (Artur Šviha), Venca, pouliční zpěvák a harmonikář (Jan Faltýnek), Franta, pouliční zpěvák (Jiří Bruder) a Papouch, papoušek velkošpeditéra Kobkána (Antonín Jedlička). Spoluúčinkoval Činoherní sbor Československého rozhlasu.

Natočeno v roce 1975 (75 min.). Repríza 16. 10. 2008 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Hra pro tento večer; 2. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 7. 1. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Pozn.: Burianova dramatizace Haškova textu měla divadelní premiéru v roce 1953 v divadle D 1954.

Lit.: Hubička, Jiří: Dostanete přidáno? aneb Za klasikem českého humoru. In web ČRo, 31. 12. 2012 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Když v roce 1953 uvedl Emil František Burian na divadelní scéně svou dramatizaci povídky Jaroslava Haška s názvem Pan Kobkán vdává dceru, jistě netušil, že tento satirický obrázek ze života českých drobných podnikatelů, který je zasazen do počátku 20. století, bude v mnoha ohledech aktuální i po více než 60 letech.

Rozhlasová verze dramatizace této Haškovy povídky byla natočena v roce 1975. Režíroval ji tehdy vynikající rozhlasový režisér Josef Melč. Do hlavní role velkošpeditéra Kobkána obsadil Františka Hanuse, jeho ženu hrála Libuše Havelková, dceru Matyldu, o jejíž vdavky se ve hře jedná, představovala Eva Klepáčová. 

My si dnes uvedeme ve zvukové podobě malý úryvek z dramatizace příběhu o panu Kobkánovi. Vybíráme ho s přáním, aby vaše případná žádost, s níž byste se chtěli obrátit na svého šéfa, tedy vaše případná žádost o přidání, dopadla úspěšněji, nežli se to stalo panu Šímovi, zřízenci u firmy pana Kobkána.
V ukázce uslyšíte kromě Františka Hanuse v roli velkošpeditéra ještě Václava Lohniského jako zřízence. V závěru zazní pak ještě hlas Ladislava Potměšila. 

Jaroslav Vrchlický.
Hudba Otakar Jeremiáš. Režie Jaroslav Hurt.

Osoby a obsazení: Twardowski (Otomar Korbelář), démon (Karel Dostal), vypravěč (???) a jiní.

Premiéra 10. září 1937, záznam neexistuje.

Lit.: J. Va.: {Pan Twardowski}. In Svět mluví…, roč. 6 (1937), č. 11/12.

Cit.: „…Neúspěch této relace (…) se dal skoro určitě uhádnout předem.“

Pozn.: V pořadu Československý rozhlas v běhu času (díl 3., léta čtyřicátá) zazněl úryvek z tohoto pořadu, ovšem ohlášen byl jako pořad okupační.

Carlo Goldoni. Komedie. Přeložil Jaroslav Pokorný. Rozhlasová úprava a režie Josef Bezdíček. Dramaturgie Jaroslava Strejčková.

Osoby a obsazení: Todero, starý obchodník (František Filipovský), Pellegrin, Toderův syn (Luděk Kopřiva), Marcolina, Pellegrinova žena (Růžena Lysenková), Zanetta, jejich dcera (Marie Landová), Desiderio, Toderův obchodvedoucí (Ivo Gübel), Nicoletto, Desiderův syn (Jaroslav Kepka), Cecilie, Marcolinina pokojská (Zdenka Hadrbolcová), Fortunata, vdova (Ludmila Vostrčilová), Meneghetto, Fortunatin bratranec (Luděk Munzar), Gregorio, sluha (Vladimír Švec) a Pasqual, nosič (Jan Ódl).

Natočeno v roce 1962, dokončeno 8. 6. 1962 (studio 8). Premiéra 25. 12. 1962 (Československo I, 18:10 h.). Repríza 9. 3. 1963 (Praha, 9.10-10.30 h.; 78 min., mono); 21. 6. 2008 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h), 13. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.).

Pozn.: Poslední rozhlasová režie Josefa Bezdíčka.

Lit.: anonym: Carlo Goldoni: Pan Todero Brumla aneb Starý protiva. In web ČRo 3 Vltava, červen 2015 (článek). – Cit.: Je nepříjemný na lidi. Na všechno má tisíc řečí. Věčně si stěžuje, nikdo a nic mu není vhod. A navíc je takový lakomec, že omezuje celou rodinu. Todero Brumla je prostě člověk, kterého byste doma mít nechtěli. A přes všechnu svou odpudivost vyvolává smích, protože jeho autor Carlo Goldoni uměl mistrně vystihnout podstatu lidských charakterů a napsat pro ně situace k popukání. 

Původně se však měl Carlo Goldoni stát právníkem. Na přání rodiny dokonce práva vystudoval a krátkou dobu byl advokátem. Odmala ho to však táhlo k divadlu. Svoji první hru napsal dokonce už v osmi letech – byl to scénář loutkové hry. Divadlo nakonec zvítězilo a Goldoni se stal nejen nejhranějším italským dramatikem, ale také reformátorem italského divadla, když proti improvizační volnosti a zároveň schematičnosti commedie dell“arte postavil úplný a závazný text. 

Svou reformou Goldoni však proti sobě poštval tradicionalisty, kteří trvali na starém divadle improvizace a ustálených masek. Po jejich útocích nakonec odešel do Paříže, kde dále psal až do své smrti v roce 1793. Goldoni je autorem více než dvou set komedií a osmdesáti kratších dramatických útvarů pro hudební veselohry. Náměty jeho komedií vycházely ze skutečného života a z jeho vlastních zkušeností. Na postavy a postavičky svých komedií se díval se shovívavou ironií a s pochopením pro jejich slabosti. 

Goldoni, který své zkušenosti shrnul ve zdramatizované poetice Komické divadlo, ustanovil svého druhu měšťanskou komedii založenou na charakterech. Jeho postavy se temperamentem a myšlením podobaly jeho současníkům. Komedie Pan Todero Brumla pochází z let Goldoniho tvůrčího vrcholu, tehdy psal pro divadlo San Luca, které hru v roce 1762 poprvé uvedlo. Když skončila smlouva s Medebachovou společností, navázal Goldoni desetiletou spolupráci s benátskou divadelní společností San Luca (nazývanou také San Salvador). V té době byl již slavný v Benátsku, Toskánsku, Janově, a dokonce i ve Vídni se hrály v překladu jeho hry. Slavný učenec Scipione Maffei jej poctil označením „italský Moliere“, od parmského vévody se dočkal titulu „poeta“, který kromě prestiže znamenal také určitou penzi a tedy finanční zajištění, slova chvály měl pro něj také Voltaire ve Francii.

Ignát Herrmann – Ivo Fischer.  Feérická selanka se zpěvy a tanci. Úprava, dramatizace a texty písní Ivo Fischer. Hudba ?. Režie Petr Adler.

Osoby a obsazení: autor (Jiří R. Pick), pan Kondelík (Rudolf Deyl ml.), paní Kondelíková (Jaroslava Drmlová), Pepička (Věra Vlková), Waldemar Matuška (Waldemar Matuška), v dalších rolích Jan Werich, Karel Gott, Josef Abrhám, Jana Krampolová a Inkognito kvartet.

Natočeno 1965. Premiéra 26. 12. 1965 (Československo I, 19:15 – 20:19 h.; 63 min.). Repríza 30. 1. 1966 (Praha, 16:30 – 17:35 h).

Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou 66. – S vlastním jménem jako s kůží na trh. In Týdeník Rozhlas 20/2014 (článek). Dostupné též v nezkrácené verzi na Panáčkovi.

Alois Jirásek. Úprava Jaroslav Burian. Hudbu složil a řídí Vilém Prokop Mlejnek. Uvádí prof. Jan Císař. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Miloslav Jareš.

Osoby a obsazení: Kopecký, sedlák (Karel Pavlík), jeho žena (Světla Amortová), Antonín, právník (Karel Fořt), Václav (Otakar Brousek st.), Anna (Eva Klenová), Divíšek, čtvrtláník (Antonín Zíb), Jan, abiturient (Josef Chvalina), Bobeš (Rudolf Hrušínský st.), Janáč, právník (Miroslav Doležal), Křivda, řečený doktor Smetana (Emil Bolek), Vašina, chalupník (Rudolf Široký), Jílek, chalupník (Artuš Kalous), venkovská žena (Jaroslava Drmlová), venkovská žena (Štěpánka Holečková), venkovský chlapec (Petr Hermann), venkovský chlapec (Zdeněk Matějka), vypravěč (Bedřich Bobek).

Natočeno 1952 (83 min.).

Edmond Rostand.
Překlad K. M. Walló. Hudba František Suchý. Režie Josef Bezdíček.
Osoby a obsazení: Orlík (Karel Höger) a jiní.
Premiéra 17. října 1937 (Brno), záznam neexistuje.